Duchařské příběhy. Máte některá nevysvětlitelný zážitek?
V jedné diskuzi se zmínili minulé životy, a mě napadlo, založit diskuzi na téma duchové a jiné nadpřirozené jevy. Máte některá nějaký nevysvětlitelný zážitek?
Já se na Housce cítila skvěle, teda až na nádvoří, tam jsem se cítila na omdlení.
@zerog Kuks doporučuji 😉 loni v létě jsme tam byli s manželem, myslela jsem jaká to bude nuda, a ono ne. Celou dobu super, ale vlastně celou dobu se tam mluví o smrti,takže to není pro citlivé osoby. Můj manžel se tam na chvíli rozbrečel, a dvě rodiny prohlídku v půlce vzdali a opustili. Jo a doporučuji i prohlídku hrobky.
Husty..asi zkusim.to muselo byt.
Na Kuksu jsme byli na školním výletě, už ani nevím, v které třídě. Bohužel si z toho moc nepamatuju, tehdy jsme měli jiné zájmy a asi nás to moc nebavilo... Takové věci jsem si holt začala vychutnávat až pozdějc 😉
Ještě přidám zkušenost jedné známé. Ona se nesnášela se svou tchyní a naneštěstí bydlely ve stejném domě, takže si "užívala" den co den. Bohužel neměla pokoj ani po její smrti, samozřejmě hlavně když byla sama doma (její manžel chodil občas na noční). Takže blikání světel, škrábání na dveře a hlavně vrzání dřevěných schodů, jakoby po nich někdo chodil nahoru a dolů. Dlouho z toho byla málem na prášky, ale jednou večer se strašně dožrala, řekla si, že se nenechá zastrašovat od takové staré megery, vyletěla z pokoje ke schodům a na celý barák zařvala, že už toho má dost, teď je tam paní ona a nepřeje si, aby se tam furt promenádoval někdo, kdo už tam nemá co dělat - něco v tom smyslu. A od té chvíle měla klid.
Obnovuji diskuzi 🙂
Chtělo by to nějaký příběh než pouhé obnovuji diskuzi.
@levandule_k Jenže já už žádný asi nemám... 🤔
Tak ja mam aktualni zazitek 🖤 v pondeli to bylo 10let, co umrel muj milovany dedecek 😢 sedela jsem vecer u televize a na stolecku pred sebou jsem mela zapalenou pro dedecka svicku ve skle... Deti uz spaly, ja v telefonu projizdela jejich fotky a vzpomela si na dedu, jaky by asi byl pradedecek, jak by z kluku mel radost (je jim 3 a 1 rok, uz se jich nedozil😢) a jak by je rad vse ucil... Samozrejme jsem zacala plakat. Najednou jsem ucitila hrozne studeny zavan vzduchu na prave strane obliceje a zhasla svicka na stole 🖤 vim, ze to byl dedecek... Okna byla zavrena, v pokoji nikdo krom me nebyl a svicka byla nova, nebyla dohorela ani knotek se nemohl "utopit" ve vosku... Deda mi dal vedet, ze se prisel na svoje pravnoucky podivat 🥰
Ahoj, já za sebe nic nemám. Co jsem slyšela z okolí, tak bych určitě dopletla.
Dávám aspoň tip na podcast na yt. Řeší tam kriminální případy, a někdy čtou příběhy od posluchačů, a tam bývá řádná duchařina! 🙂
Pripnem sa 😊
@papousekpaja. Pisarovka je moc hezka vesnicka a pokazdy kdyz kolem projizdim tak si rikam jake pribehy ta krasna staveni co tam jsou by mohli vypravet.. Oni celkove to nase pohranici a vesnicky kolem jako je Lesna a podobne..Tak vetsinou sou to pozustatky po Nemcich ..
Ahoj, taky prihodim svou trochou do mlyna.
Uz jsem x krat videla u pritele v dome pani, ktera se na me usmala a zmizela. At to bylo ve snu, nebo chvilku po probuzeni. Vzdy mi bylo zvlastne, ale myslela jsem, ze uz mi hrabosi. Nemohla jsem nad ranem spat a mela porad pocit, ze nekdo na me saha a kouka. Byla jsem v obyvaku se spicim pritelem, ktery urcite nemohl dosahnout na moje rameno, spali jsme na rohovem nerozlozenem gauci. Pritel pak vstal a sel roztopit, ja zustala sedet na gauci se zvlastnim pocitem. Pritel se vratil a ptal se co se deje. Vse jsem mu rekla a popsala tu pani. On se usmal a odesel, za par minut prisel s fotkou sve babicky, ktera tady zemrela a zeptal se me, jestli vypada ta pani takhle... Vypada. Normalne mi zamrazilo snad i kolem zaludku. Nikdy jsem fotku nevidela a pritom je to ta pani na 100%.
Ja si vzpomněla na zážitek s dcerou. O první mimčo (onu dceru) jsme se nesnazili. Jednou nad ránem se mi zdálo, ze mi z pupku rostou krásný bílý květy. Probudila sem se a na posteli nadskocila se slovy tvl ja sem těhotná! A byla. Pricitam to takove te těhotenské intuici, kdyz žena vnímá víc.
Narodila se dcera, když ji bylo neco pres dva roky, otěhotněla jsem podruhé. Dcera to ještě nevěděla, ale každý večer pri usínání (ležela jsem vedle ní) mi hucela do bříška (nebo jak to popsat) a břicho hladila. Po pár týdnech, kdyz sme se vypravovaly na hřiště, pri oblékání jen tak mimochodem pronesla: už není miminko. Zůstala sem jen zírat, jak to jako mysli, ale uz neodpověděla a venovala se jinejm věcem. Za pár dní na prohlídce mi lékař sdělil, ze se jedná o zamlkle těhotenství a miminku prestalo tlouct srdíčko.
Pak se nam dlooooooho nedařilo otěhotnět, zkouselo se ivf, všechno možný nemožný, verdikt nízké amh, předčasné selhání vaječníků, nemožnost otěhotnět, jen další ivf zkusit s nejistým vysledkem. Vyprdli sme se na to, dcera vydá za dvě :D to byl květen. V červnu byly vedra, koupali sme se v bazénu a dcera pořád malovala v bazénu 4 lidi. Sebe, tátu, me a v bříško mimčo. Ano, byla sem těhotná, lékařům navzdory. Možná jen náhoda, možná ne, ale dcera vůbec mívá občas věci, cim je starší, tak uz tolik ne, jako malá nam popisovala barvy kolem lidí :D i když to mohla být taky dětská fantas.. Těžko říct..
Loni 12. 7. jsem myslela na své 2 stále žijící babičky a dědu, když mě náhle napadlo, že už brzy se nebudu moct pyšnit tím, že mám v 38 letech stále 3 žijící prarodiče. Snažila jsem se ten pocit zahnat, ale nešlo to. Večer ten den mi mamka zavolala, že děda (+84) leží ve vážném stavu na JIP. O 3 dny později - 15. 7. zemřel. Asi před týdnem se ten pocit objevil znovu. Pocit, že do Vánoc nás bude o 1 méně. Každý den jsem se obávala, co se kde komu stane... Mamka mi zavolala v sobotu odpoledne, že se právě s tátou dozvěděli, že v nemocnici zemřela babička (+90) z jeho strany. Paradoxní je, že oba na stejnou diagnózu - selhání ledvin 😔
Tak ja mam cerstvy zazitek pomerne. 4.11.mi bohuzel zemrel tata v pomerne bezkem veku a ja si furt rikala,ta ctyrka,neco mi rika,ale nevim co.A pak mi to doslo.Zemrel 4.11. a kolem ctvrte odpoledne mi to i zavolali a ja si pak vzpomnela,ze uz roky hodiny pendlovky v jeho pokoji staly prave na casu 4:00.Pamatuju jak kdysi sly jeste,ale pak uz roky staly.Jinak zemrel temer tam,sice ho jeste odvezla zachranka,ale odesel do hodiny,zemrel tedy temer v te posteli pod temi hodinami s timto casem...
@mimi1004 ja take dloubo tusila,ze se letos neco stane.poustela si pisnicky a mela silny pocit,ze ty zazni na tatove pohrbu.az jsem kvuli tomu i slzela a pak si rikala co blbnes jeste ne,zadlouho..tata stary nebyl a nemocny tez ne az ke konci a to mi nerekli na jeho prikaz.ale proste jsem to vedela...v cervnu prateta manzela,tu jsme meli taky radi,byli s ni v kontaktu,ale porad jsem mela pocit,ze to neni vse co na me letosek chysta.v listopadu jsem pochopila.nekdy clovek proste vi..
@elencze nám ta samá zebra mluvila z dětského pokoje pravidelně, ve dne i v noci. Poprvé jsem se děsně lekla, ale pak jsme si na ni zvykli a nechali ji vykládat, než došly baterky. Nové už jsme nekupovali. Myslím si, že to opravdu bylo zebrou a ne duch.
@velkabublina jo, taky si to myslím, ale poprvé to bylo vážně děsivé 🙂
@hani1234 já právě hodně cítím tajemno, ale zaháním to, protože se bojím. Ale právě na Housce ani ťuk 😃