Duchařské příběhy. Máte některá nevysvětlitelný zážitek?
V jedné diskuzi se zmínili minulé životy, a mě napadlo, založit diskuzi na téma duchové a jiné nadpřirozené jevy. Máte některá nějaký nevysvětlitelný zážitek?
když jsme tu nakousli astrální cestování. Mám divný zážitek, který sice rozhodně není astrálním testováním, ale s přesunem taky souvisí. V práci, kde jsem to upřímně nesnášela, jsem zažila stav, kdy jsme se najednou přenesla do Wroclawi, města, které miluji a mám na něj milion úžasných vzpomínek. To by samo o sobě bylo pochopitelné, prostě jsem se zasnila. Jenomže já jsem skončila v podchodu, kde to páchne močí, člověk tam potká žebráky, prostě místo, kudy se chcete jen urychleně přesunout a jít dál. Cítila jsem tu explozi pachů, zvonění tramvají nad hlavou i vibrace z toho, jak se rozjíždějí. Občas si říkám, jestli jsem tam někoho pěkně nevyděsila, když jsme se na daném místě z ničeho nic zhmotnila ze vzduchu a během pár desítek sekund se zase rozplynula.
Nevím jak dlouho ten stav trvá, ale pro mě to bylo dost nepříjemné a myslím,že to bylo krátké. Měla jsem pocit jako by tu moji duši něco chytlo a já vystřelila z těla ven přes skříň do obýváku a zpět do ložnice, to vystřelení je fakt rychlost a že se to stane poznám už když usínám nebo usnu, tělo je úplně ochromené, paralyzované. A uvědomovala jsem si i že nechci lítat a chci být zase jen jedna já. A nejhnusnější na tom bylo, že jsem se krátce viděla jak ležím na posteli a že nemůžu ovládat kam poletím a kdy se vrátim k sobě. Podruhé to byl výlet k oknu a jako kdyby mě něco přes moji vůli táhlo ven a nevím jestli to bylo tím, že něco ve mě v tom podvědomí ven nechtělo, vrátila jsem naštěstí hned zpět. Obvykle se po tom hned probudím a klepu se jak ratlík a bojím se jít spát. A nevím jestli to nějak s tímto souvisí nebo to byla jen nějaká reakce nervové soustavy, ale když mi bylo cca 19, ležela jsem doma v posteli a nemohla jsem usnout, jako vždy když měl ex noční,najednou jsem cítila chlad jak kdyby kolem něco prošlo -třeba průvan a měla jsem hrozně nepříjemný pocit a chtěla se natáhnout, že rožnu lampu a já se nemohla ani hnout, nemohla jsem ječet, prostě nic a pořád jsem cítila jak ten chlad jede nahoru a dolů mým tělem, jak když vás někdo hladí větrem 🤦♀️ a říkala jsem si že už nechci,že chci ať už to skočí. Tu noc už jsem teda nespala a celou noc svítila. Teď když to po sobě čtu, přijdu si jak blázen 🤣😅 Někdo se o to uměle snaží, třeba ta teta, já doufám, že už nikdy nikam nepoletím a nebude mě nikdo hladit chladem
@elencze tak proti tomu jsou ty moje noční přelety bytu nic😅
@elencze To, co popisuješ mi teda přijde jako astrální cestování. Podle mě tvé tělo bylo celou dobu v kanceláři a tvoje duše (duch, mysl) se přenesla do Wroclawi a nikoho jsi nevyděsila, protože jsi nebyla vidět běžným smyslem 😉
@mysiiickaaa mě se tohle stava taky... fakt desivy. Taky jsem myslela, ze nám v noci doma straší. Někdo tam chodil a sahal na mne. Chtěla jsem se zvednout a zavolat a nemohla se ani hnout...... trvá to třeba 5 minut. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hypnagogické_ha...
@loylii to jsem párkrát zažila a je to hnus. Nejvíce se mi to stávalo, když měl malý cca půl roku a budil se co hodinu. Než jsem stihla zabrat, tak malý zase brečel. Nemohla jsem se hnout ani promluvit, viděla jsem černou postavu a slyšela kroky... fuj byl to hnus. Jednou jsem chtěla zavolat na manžela, který už byl vzhůru a šel do práce, aby mi pomohl a nic. Taková beznaděj.
Holky, kdo máte v tomto větší zkušenost, můžete sem, prosím napsat nějaké zkušenosti, rady a doporučení?
Třeba co je bezpečné a co už je tak rizikové, že si s tím člověk nedokáže pomoci sám?
Kdy a kde hledat pomoc?
Jsou tyhle věci nebezpečnější v noci než přes den?
Jsou zrcadla nebezpečná, když někdo umře?
Co dělat, když se na nějakém místě necítíte dobře, třeba v lese, na návštěvě, ...
Jsou rizikovější místa? Půdy, sklepy, ...
Myslím, že dřív se tyto poznatky předávaly ústně z generace na generaci, dnes je toto téma tabuizované, mnohá literatura mi přijde okultní ... nevím, čemu věřit, čeho se bát, jak velký mít respekt, když něco je krásný dar... ale intuitivně vnímám, že něco je nebezpečné... jenže houby vím.
@mysiiickaaa díky za osvětlení . Představovala jsem si astrální cestování jako lítaní ve vesmíru 😃
@rosalline no když chceš, možná ano, Jarka (ta teta) popisovala, že si jako můžu zaletět kam chci, ale nebezpečné to prý je. A já jsem vůbec nevěděla o co jde a ani jsem o to nestála. 😅 Ale řídit to prý jde, jen se ti to nesmí stát tak náhodou.
@veruska007
Já čerpám převážně z knížek. Knížka mi musí být něčím sympatická a pokud se tváří, stylem, já jsem guru, tohle jedna jediná pravda, abyste mohli dosáhnout poznání, musíte se všeho zdát, je to jen pro pár vyvolených, já mám monopol na pravdu, tak to je přesně ten typ literatury, co nechci. Nesmím mít pocit, že mi někdo něco vnucuje, nebo mě zbavuje svobody. Dobrá knížka, tě podle mě upozorní na nebezpečí a úskalí a řekne, čemu se i vyvarovat. Ano ,literatura je z kategorie ezoterika a některá může být škodlivá. Já ještě před pár lety tomhle směru říkala ezokraviny a ezobláboly.
Možná se někde dřív víc něco tradovalo, ale zase se mohli tradovat i pověry, které jsou k ničemu.
Musíš počítat s tím, že jak existují dobří duchové, dobré bytosti, tak jsou i bytosti na opačné straně spektra, kteří škodí a ničí člověka. Ty škodlivé si nesmí pouštět k tělu. Nezahrávat si s nimi. Na to, na co se soustředíš, to vstupuje do tvého života.
Napíšu znalosti, co mám z knížek.
Astrální cestování, duše opouští tělo, v tomto momentě je problém, že se do tvého těla může dostat zlá entita, protože tělo je nechráněné. Řešení, je cestování skrz 8 čakru, zůstaneš v tělo přesto cestuješ. (Zdroj Cindy Dale, Práce s Jemnými energiemi).
Nebezpečné je vyvolávání duchů. Nikdy nevíš, koho si do domu pozveš. Tohle nedělat. Na hřbitovy a márnice vstupovat s respektem k tomu místu, jsou to místa, kde dochází k přechodu duší. Pozor na místa, kde se stalo hodně utrpení, místa bitev, psychiatrické léčebny, protože je tam spousta duší, co prožily neskutečné utrpení. Ideálně se těm místům vyhýbat. Nepořádat tam večírky, přespávací akce a vstupovat tam s respektem, nerušit ty duše. (Zdroj Kim Russo, Šťastné médium).
Cindy Dale má metodu, nazývá ji od Ducha k Duchu, ta umožňuje stanovit energetické hranice, zvládnout ti situaci pomáhá ti najít řešení. (Ta je třeba vhodná pro místo v lese, kde se necítíš dobře nebo na návštěvě, je otázka proč se necítíš dobře).
Co se týká sklepů, půdy, garáže jsou to místa, kde můžou přebývat duchové, protože jsou k tomu místu navázány, ale duše můžou být i na jiném místě v domě. Některé duše jsou hodné, které nám chtějí pomáhat, jiné jsou vystrašené a zmatené, některé jsou zlomyslené. S těmi se dá pracovat, buď jim ukázat, že můžou jít za světlem a že se nemusí bát. Na zlomyslné musí být člověk razantnější, musí si více stanovit hranice, ale pořád s nimi jednat s láskou. (Zdroj Šťastné médium, Kim Russo)
Pokud jsou to temné energie, volat médium nebo fařáře se specializací na exorcismus. To bych dělala já.
Je vždy otázka proč se na dané návštěvě necítíš dobře? Cítíš, že nejsi vítána, i když někomu kape med z pusy? Máš tendenci přebírat emoce, energie daného člověka? Stalo se na tom místě něco zlého? Je to starý dům a duše se tě jen snaží kontaktovat, protože tě chce varovat nebo potřebuje pomoc. atd. Pracovat se dá se vším.
Co se týká prostoru, pro mě je důležité jak je vymalováno a jestli tam není moc zbytečných předmětů. (Vadí mi syté barvy a milion dekoračních předmětů, které k sobě neladí, ale jsou to vzpomínky, tak se nemůžou vyhodit). Z takové prostoru kvetu. Naštěstí, to mám doma spíš minimalistický 🙂
Někdy pomůže prostor "energeticky" vyčistit pomocí vykuřovadel aroma tyčinek, kadila, bílé šalvěje, esenciálních olejů a při tom větrat.
@margriet mam to same. V anglictine je na to vyraz “empath”. Bohuzel me casto ovlivnuje nalada mistnosti a pak to i negativne odrazim do sveta.
@mariegroth V češtině je to označení podobné (empatik). Na střední jsem si i dost dlouho pohrávala s představou studia psychologie, ale pak jsem to přehodnotila právě i kvůli tomuhle a nakonec zvolila jiný směr. Sice bych možná dokázala pomoct lidem, ale mně by ta obrovská dávka cizích emocí nedělala dlouhodobě dobře.
@veruska007 To o tech zrcadlech me zajima. Proc by to melo byt nebezpecne?
@mariegroth Nevím, říká se to. Když někdo umřel, zakrývala se zrcadla
@veruska007 To neznám. Znám jen, že by neměla být dvě zrcadla naproti sobě, protože se tím otevírají brány do jiných světů.
@veruska007 to jsem taky slyšela, nepamatuji si přesně ten důvod, ale bylo to v tom smyslu, že ta duše nemůže odejít
Dívala jsem se na internet, jeden z důvodů je, aby se duše nelekla, že nemá odraz a druhý, aby se v něm nezabydlela
Normalne na tyhle veci moc neverim ale kdyz se nedavno dcera pri usinani podivala na skrin a rekla holcicka tak mi moc dobre nebylo :D
Jeeee to je parádní diskuze. Já měla schopnost astrální projekce či cestování když jsem byla těhotná s naším andílkem (ukončení pro četné vvv ve 22+0). Poprvé jsem se jen vznesla nad postel a jak se uviděla že ležím dole tak hned spadla zpátky a probudila se, strašně mi bušilo srdce a byla jsem vyděšená. Podruhé jsem došla až do kuchyně a když jsem otevřela dveře na chodbu, objevila se tam vznášející se žena, starší, dlouhé sedíve vlasy a "zahnala" mě zpět do ložnice a zase jsem se vzbudila.... Od té doby, co jsme o malého přišli se mi to nestalo tak předpokládám, že to byla jeho vlastnost přenesená na mě....
@zelenaesmolda něco takového se stalo i u nás... Dva měsíce před porodem druhé dcery zacala první ukazovat do rohu u stropu a říkala "holčička mává" od té doby co je mimčo doma už to neřekla tak asi ségra zdravila z bříška?
Tak mám další podivný zážitek. Na Štědrý večer, už v pozdní hodinu jsme se vraceli od rodičů domů. Když jsme šli k autu, nikde nikdo, všude ticho jako v hrobě. Už jsme byli u auta, které jsme měli zaparkované u starého opuštěného domu. V tom najednou jsem uslyšela jako kdyby nějaká malá holčička naříkala. Trvalo to jen okamžik, ale slyšela jsem to dost zřetelně, ozývalo se to za plotem toho domu. Ale nikde nikdo nebyl. Měla jsem z toho hrozně blbý pocit, a byla jsem ráda, když jsme dojeli domů.
To je zajímavé, neptala ses pak náhodou rodičů, jestli o tom domě něco neví?
Četla jsem tu pár historek a ačkoli nepatřím do vašeho klubu, na duchy ani na žádné podobné věci nevěřím, tak ale jednu historku mám (spíš pro pobavení a na odlehčení😁).
Už je to dlouho, co mi umřel děda, kterého jsem měla opravdu hodně ráda. Roky plynuly, já se s tím smiřovala, a když to bylo zhruba 3 roky po jeho smrti, zvonil mi mobil. Koukám, kdo volá. Na displeji "Děda Karel". Myslela jsem, že mě vomejou. Telefon nepřestával zvonit. Nevěděla jsem, co mám dělat, ale nakonec jsem sebrala veškerou odvahu a mobil zvedla. Co když se mě vážně pokouší děda kontaktovat? Extrémně ostražitě a vyplašeně jsem se zmohla akorát na potiché "haló?" a napjatě čekala. Z druhé strany se ozval hlasitý veselý hlas "No ahoj, prosimtě nechceš nějaký vajíčka?". Ovšem nebyl to hlas mého dědy, nýbrž mojí babičky. Chtěla mi zavolat, ale nějak nemohla zrovna najít svůj mobil a tak jí nenapadlo nic lepšího, než kvůli vejcím zavolat z dědova starého mobilu! No řeknu vám, že jsem na ty vajíčka chuť teda vůbec neměla a babička dostala přísný zákaz mi ještě někdy z dědova mobilu volat 🙈😀
@esmeralda11 to se mi stalo, když umřel táta tak 3dny po mi z jeho tlf volala máma, že má svůj vybitý. Jsem z toho měla hysterický záchvat. Už ví, že to nemá dělat.
Někdo další nové zážitky?
📍