Jak docenit vlastní úsilí a najít čas pro sebe?
Ženy, omlouvám se za román, ale toto téma je u nás doma velmi časté už x měsíců. Mám roční holčičku a druhou 3 letou, kterou nám nevzali do školky, takže obě dvě doma. Žijeme ve velkém domě, máme zvířata, stále se někde něco dodělává, buduje, manžel hodně pracuje, aby bylo z čeho budovat a za co jet na dovolenou, platit kroužky pro děti (na tom si trvá sám manžel). Takže vážně nevím, kde mi hlava stojí, jsem už z toho vyloženě vyčerpaná po psychické stránce. Fyzicky to zvládám, i když mám po porodu takové ty klasické problémy - diastáza, oslabené pánevní dno, bolesti zad, hlavy od krční páteře. Párkrát jsem byla na fyzio, jenže vůbec nevím, kde mám ten čas pro sebe brát. Cvičit s oběma dětma je za trest, to je pro mě víc stresu než užitku a celkově je přes den tolik práce, že kolikrát ani ten čas není kde vzít. Manžel mateřskou DOVOLENOU dost zlehčuje a nebere to jako něco náročného. Sám se ve volném času věnuje sportu nebo ještě dělá věci do práce a mě řekne, že si přeci můžu zacvičit, když třeba mladší spí a starší už to přeci pochopí, že teď mě nechá na pokoji a maminka cvičí, ať toho využiju, vždyť jsem přeci doma. Nebo si můžu zacvičit večer, když děti uspím, ale už nepochopí, že večer jsem grogy. On to prostě bere tak, že on chodí do práce, vydělává dost peněz, má fyzické náročnou práci, takže on ten relax a někdy vypnout potřebuje a já jsem doma. Dorazilo mě to teďka na vánoce, kdy se celý týden hodil marod a mě bylo taky příšerně, ale starší natěšená na Ježíška, takže jsem nadopovaná ibalginem a smectou jela x dní od rána až do noci, aby měly děti Vánoce. Cukroví, salát, úklid, zdobení, vše jsem dělala sama s dětma nebo po nocích. Teďka po vánocích si připadám úplně vyčerpaná a manžel to ani neocenil. Ještě ho pobavilo, že si připadám nedoceněná a nechápe, proč jsem na něho hystericky ječela a mlátila doma dveřma. Teď už jsou pro změnu nemocné obě děti. Na tohle téma, už jsme mluvili tolikrát a tolikrát. Po finanční stránce se máme opravdu nadprůměrně. Všechno nám koupí, na dovolenou si zajedeme jen tak několikrát do roka, tam se nám na plno věnuje, ale moji práci doma a kolem dětí nebere moc vážně, tak si říkám, je nějaký způsob, jak se naučit ocenit sama? Jak prostě ignorovat okolní bordel a potřeby ostatních a říct si, ne teď se jdu věnovat sobě? Jak v tom všem chaosu, úklidu, potřebách všech ostatních, dát na první místo sama sebe? Už kolikrát jsme se domlouvali, že bude 2x týdně hlídat, ale vždycky do toho něco vleze, nějak se to zazdí. Nebo lze chlapa přesvědčit o tom, že se doma na té dovolené do zadku opravdu nekopu?
A chceš tedy něco změnit? Co by ti tedy konkrétně pomohlo nejvíc?
Je mi tě moc líto. Naprosto přesně jsem se citila když jsem byla na mateřské. Manžel moji únavu pochopil ale to bylo tak všechno. V práci ze sebe vydá maximum a domů si přijede fakt hodit nohy na stůl a koukat na tv. Já i kdybych se přetrhla, tak mi pomůže úplně minimálně, za to má spoustu tipů pro mě co bych mohla dělat.
Dokud jsem byla na mateřské tak jsem to tak nějak tiše trpěla, občas jsme se dohádali, ale nikdy nic nezměnilo jeho lenost a sobectví, kdy se většinou stará jen sám o sebe. V létě jsem začala chodit do práce a řekla jsem mu že teď už mám oficiálně nárok být vyčerpaná jako on a tak začne doma fungovat.
Takže dny kdy má udělat nákup tu prostě jídlo není, když se má věnovat dětem, tak náhle musí něco dělat do práce. Zkrátka se nezměnilo vůbec nic, jen to, že já už proste to co on neudělá taky neudělám. Jednoduše na to nemám čas. Strašně me to mrzí a spíš sere, protože děti jsou naše a vůbec nemám pocit že bych vedle sebe někoho měla. Často mu říkám, že kdyby nebyl měsíc doma, tak si toho nikdo ani nevšimne. A to je fakt smutné.
Mě ten nepořádek doma vadí, ale teď už ne tolik abych s tím zase něco dělala. Prostě je bordel, mám děti a jsem na ně v tomto ohledu sama, takže se nedá nic jiného dělat a raději si odpočinu, než abych se udřela u sporáku nebo s vysavačem v ruce. Jenže k tomu si prostě musíš dojít ty sama.
A jediné co jsem zmenila tedy bylo to že když jsem si tedy šla zacvičit a manžel že děti pohlídá a do 5ti minut uživatele byly u mě, protože je nebavilo koukat s tatínkem na tv. Tak jsem místo cvičení doma začala chodit na procházky, to mám jistotu, že si fakt odpočinu.
@bemo muzu se zeptat, mas manzela jeste rada? Nebo i vy ostatni, co mate chlapa, ktery prijde z prace a je po nem hovno.
@barumrallyebum mám ho ráda, ale určitě by našemu vztahu prospělo kdyby se doma zapojil. Takhle totiž mám pocit, že to není můj partner, který by mi byl oporou, ale moje šesté dítě a to fakt nechci. Je to další člověk, který by měl pomáhat a nepomáhá a ještě po něm musím uklízet.
@surikata131 já myslím, že vysoké nároky máme oba dva, já perfekcionista jsem, manžel nejspíš taky. Domluvili jsme se na tom pravidelném úklidu, manžel by souhlasil i s hlídáním, ale s tím nesouhlasím já. Nechci dávat děti nějaké jiné osobě, z toho mám příliš velké obavy. Popravdě zvířata jsou někdy to jediné, co mě drží nad vodou, když je mi opravdu nejhůře. Jsou to takové moje anti stresové vrby. Zvyklý na to manžel je již z domu, jejich mamka taky zastávala vše doma a taťka venku. Jenže oni měli obrovské hospodářství, takže táta se venku dost oháněl. Taky dost podstatný rozdíl hospodářství vs rodinný domek. Švagr to má doma taky dost obdobně, ten si ale zjednal doma i full servis, že mu žena po práci nosí teplé večeře a svačiny až pod nos na stůl, odnese nádobí, na tohle já už vážně kapacity nemám a ani povahu. I když by se mu to líbilo. Říkal, že mamka jim to takto nosila všem a když taťka přijel z práce, vždy na něho čekalo jídlo. Pokusím se manžela i nějak nenápadně více zapojovat do nějakých domácích činností. Nechávat ho s dětmi co to jde, posílat mu je třeba i ven, aby si jich pořádně užil ...
@bemo tyjo vy máte 5 děti? Mazec. Nemáš ty doma kopii mého muže? Můj manžel taky všem trvdí, že jsme s počtem dětí teprve minimálně v půlce. Ti na mě vždycky koukají vyděšeně, jestli to jako myslíme vážně. Kolikrát se ho ptám, jak by si to jako představoval s tolika dětmi, když nepohlídá ani 2, nějak nechápu jeho myšlenkové pochody. 🤔 I jsem se ho ptala, z jakého důvodu kašle na to hlídání. Jestli jsem mu tolik ukradená, jestli mu je to jedno nebo si myslí, že to myslím vážně, že jen přeháním nebo jestli se mu prostě nechce, protože je to sobec, že mě to vážně zajímá, proč to takhle je. Kolikrát se ptal, proč jsem na ty děti tak protivná nebo proč startuju kvůli úplné kravině, tak jsem mu říkala, že abych mohla být v pohodě nebo abych mohla mít večer chuť na sex, tak potřebuji někdy vypnout. Někdy se cítit jako žena a ne pořád jen jako máma a dělat i něco jiného než jen utírat dětem nosy a řešit jejich zadky. A nic prostě, ani mi není schopný na to odpovědět, kde je teda chyba.
By mě zajímalo co vlastně ty po tom chlapovi chceš🙂 já myslím že ani ty sama to pořádně nevíš, jak to má pak vědět on
Naprosto chapu. Takovy byl muj první manžel. A nevydrzela jsem to. Vzdy naše domluva selhala. Ted mam jiného muze a ten se normálně zapojuje. Hlídá deti, venuje se jim. Sam od sebe. A mame se skvěle. On mě nechá vypnout, cvicit, jit na kavu s kamaradkami.. Ja jeho také. A funguje to. Jsme oba jen přiměřeně unavení a najdeme si čas i sami pro sebe.
@bara88 co chce? Aby se zapojil i s detmi. Pohlidal je, pohrál si s nimi, vzal je ven... A ji nechal chvili bez nich, aby mela čas odreagovat.
@rotkapchen dobrá tohle chápu že ji mrzí ale ona si tady stěžovala na více věcí. Kroužky,první ze na nich trvá manžel a pak píše jak jsou super a ona si u toho dá aspoň něco dobrého. Zvířata,ty pryč nedá protože ty ji drží nad vodou.uklizeni před vánoci do noci?tohle je snad důležité? Ne není. A jako první píšeš že manžel hodně pracuje aby měli za co budovat ,takže on asi taky nebude flákač
@bara88 ano, jak psala @rotkapchen , jediné co chci je, aby občas přišel v normální čas domů a vzal děti ven nebo klidně jen do pokojíčku a nechal mi 2 hodiny nerušeného času, kdy si můžu dělat cokoli pro sebe a nikdo u toho na mě NEBUDE mluvit a nic po mě chtít. A je úplně jedno jestli to bude znamenat to, že si zacvičím nebo si dám nohy na stůl nebo půjdu okopávat záhonky, prostě nikdo mě neruší a já dělám něco, z čeho mám radost. Zrušit dětem kroužky, když je to jejich jediný sociální kontakt s dětmi? Nebo dát zvířata pryč? Když tu byly i před dětmi? Jakože mám třeba 12 let kočku a pak se jí zbavím, protože je můj manžel ignorant? To není fér ani k dětem a už vůbec ne k těm zvířatům.
Tak to jsem si myslela, že je to tento typ chlapa. Ach jo…můžeš pěkně poděkovat tchyni. určitě bych si s ním nedělala další děti, když se nestará ani o ty, co už má,to by ses dostala akorát do ještě větší pasti. Jediná změna u vás může vzejít asi jedině od tebe, slevit z perfekcionismu…u vás nejsou ani žádné dětské skupiny? Je to velký rozdíl mít doma 2 malé děti, nebo jen 1 a to starší aspoň na dopoledne někde ve školce…
Tak s kočkou snad tolik práce nemáš, ne? Já jsem myslela, že máte hospodářská zvířata, o jaká zvířata se teda jedná?
A nemohl by do kroužků s dětmi chodit tatínek? Ať si užijí společný čas 😅
@surikata131 tak podle toho co píše tak kroužek je to plavání a tam si společný čas neužívají,není v bazénu s dítětem
@bara88 vim, co myslíš, zní to asi opravdu nevdecne, vid? Mela jsem to velmi podobně. Toužila jsem jen po tom, aby se manžel zapojil s dětmi. Nevadila mi práce doma ani venku. Ale práce s dvěma dětmi 24hodin nonstop a starost byla psychicky deptajici.
Kazdy mi jen rikal, ze jsem nevdecna, mam dvě zdravé deti, pracujícího muze, tak co chci víc. Ale ta deprese z potlačení sama sebe, z kmitání kolem všeho a šílený pocit nespravedlnosti, že se to týká jen mně a on defakto nic nezměnil, to mě sziralo. Deti byly nas obou. Chtela jsem se tedy o jeho volný cas podělit. Ale sobecky to nepřipustil.
Současný muz si po praci vezme všechny tri deti na hodinu, dvě ven, nebo si s nimi hraje. Ja mezitím také pracuji. Zehlim, vařím, pleju.. Ale u toho si pustím tv, kouknu na koně a nemusím být stále ve strehu, kam nejmenší leze a odkud padá. O víkendu si take navzajem vyhovime. Muzu si cist, on jde cvicit.. Prostě se ta péče o domácnost vyrovnává a oba jsme spokojeni. A myslím, že přesně to by zakladatelka teto diskuze ocenila. Jestliže on svůj relax ma a ona ne, je něco špatně. A jestli u toho ma zvířata nebo kroužky není podstatné. Podstatná je ta péče o děti pri tom vsem.
@surikata131 a není to jedno jaká zvířata máme? 🙂 Prostě máme několik mazlíčků doma, některé jsou moje, některé manžela. Venku máme drůbež a kočky (neplánované, nalezené na procházce v poli). Drůbež teda vznikla na manželův popud. Vystavěl jim zděný kurník, že tam jsou slepice jak ve wellness hotelu, dal mi peníze a řekl ať si s dětma vybereme, co tam chceme chovat. Mě by tohle ani nevadilo, jistým způsobem mě péče o zvířata uklidňuje a starší z toho má zážitky. Vybrala si sama zvíře, chodí je krmit, učí se zodpovědnosti a paradoxně se spíš pomazlí venku se slepicí než se zvířaty doma. Domácí mazlíčci jsou už starší a na intenzivní dětskou lásku zvědavý nejsou a kočky venku jak kdy. Kočka vždycky vezme čáru, jakmile vidí, že se malá vyřítila ze dveří a kocour je sice úžasný mazel, ale dost se toulá, i když je kastrovaný.
Hele, holky mají pravdu, děláš si to tak trochu sama. Oba mi přijdete jako workoholici, kteří na sebe mají příliš vysoké nároky. Ze začátku jsi tu napsala, kolik toho na sobe mas, a jak je to náročné, ale když když ti holky rádi, jak su to zjednodusit, tak vypisujes důvody, proč to nejde nebo nechceš. Určitě bude jednodušší změnit to, co děláš ty, než změnit chlapa, který je zvyklý na full servis od miminky a čekat, až ocení, co všechno děláš. Navíc mi přijde, ze si sama sebe nevazis - jsi ochotna obětovat svoje zdraví, aby bylo na Vánoce uklizeno a navareno? Vanoce mají být o rodinné pohodě, ne o bramborovem salátu, umytych oknech a unavené máme. Navíc -komu tím prospejes, až se fyzicky nebo psychicky zhroutis? Děti potřebuji silnou a zdravou mámu, tak se přestaň litovat, sedni s mužem, domluv s nim, ať si zařídí dny, kdy bude jezdit včas domu, protože ty pujdes pryč. A nebala bych se mu připomenout ráno, ze je důležité, aby přijel včas, plus bych mu i zavolala, ať už se vydá na cestu, ze za x minut budes odcházet. Domluvila bych nějakou fyzio mimo dům, která te naučí správne rehabilitovat. Pokud přijede pozdě a ty o předplacenou hodinu prijdes, nabehla bych na nej, ze na tebe kašle, ze tvoje zdraví je důležitější nez práce, kterou dělal, a jestli čeká, až se jednoho dne nezvednes z postele a bude muset všechno obstarat on.
Hele, přijde mi, jako bys popisovala me začátky, taky jsem kdysi byla v podobne pozici - unavená, prinasrana, nepochopena a nedocenena… naštěstí ja si už svůj osobní prostor vybojovala.
no, když máš pocit, jak ty kroužky jsou superrozvíjející a nezbytný (roční dítě se fakt nemusí socializovat), tak oukej. já ti ale psala, ať je tam teda vodí manžel, když to vyžaduje hlavně on;) na tos neodpověděla.
jinak teda mazec, jak to píšeš, to má z rodiny prostě, no... matka totální služka, nejspíš i submisivní typ... pak to máš jako snacha hodně těžký, protože on ty role chápe evidentně jinak. a zřejmě bude trvat, než to přehodnotí, jestli vůbec.
probůh, a hlavně si pořeš antikoncepci, jo?:D aby nebyly za chvíli děti 3, a pak 4, a pak šibenice...:D
@normalnimatka šibenice by přišla už s tím třetím 😄 ano, mladší by plavat nemusela, ač jí to baví, moc vzpomínek si neudělá... Ale vážně jí to pomohlo po fyzické stránce. Museli jsme s ní doma cvičit, kvůli špatnému zapojování svalů a to plavání nám bylo na fyzio doporučeno jako podpora ke cvičení. Už to má v pořádku, ale kurz se dochodit musí nebo nemusí, ale peníze nevrací. Jestli je jeho matka submisivní nevím. Vypozorovala jsem, že kolikrát tchán remcá, za něco jí sprdne, ona mu to odkýve, řekne jojo a stejně si to pak udělá po svém. Tak si tchán sám pro sebe nadává a odejde. Tohle kývání s pohledem - Njn, jen si kafrej, stejně si to udělám podle sebe, je u nich celkem časté. Jak to měli dříve, když byli děti malé, netuším, každopádně švagrová je submisivní celkem hodně. Já teda průbojná taky vyloženě nejsem, ale nevidím důvod, abych chlapovi servírovala vše pod nos, sklízela po něm nádobí apd. Já se teda i přiznám, že manžel některé činnosti dříve dělal, bohužel zejména kvůli svému perfekcionismu jsem ho z toho nakonec vyřadila. Někdy mě celkem stresovalo, že bych to dělala jinak nebo pečlivěji, pak jsem to po něm předělávala a nakonec jsem mu řekla, že si to budu dělat sama, on se samozřejmě nebránil. 😬
@bara88 flákač rozhodně není, to ani omylem, pracovitého člověka jsem snad nepoznala. Je dost možné, že kdybych zapracovala na tom, že nemusí být všechno dokonalé, tak by se i on více zapojil. Dost činností by i odpadlo, ale ono se to snadno řekne a hůře dělá.
@bara88 * pracovitějšího člověka
A slepice?jaká je starost o slípky?🙂slepice máme taky a fakt to není nic náročného se o ně starat
no tak mu dej za úkol něco, co se neposere, když neudělá dokonale. co třeba vysávání? vysává se stejně furt..tak holt jednou vysaje on ledabylejc, než ty.... no tak si to příště, i se všema růžkama a lištičkama hubicí vysaješ sama... příklad. v tomhle smyslu. prostě musíš přemejšlet, kde slevit z požadavků na dokonalost.
ale upřímně, stejně si myslim, že ho to prostě s dětma nebaví, a proto radši "musí dělat něco na zahradě", nebo je dlouho v práci. vidim to i v okolí. chlap, co chce trávit s dětma čas, si ten čas udělá. možná pro tebe hůř, že to jsou dvě holky. s klukama by třeba časem něco na tý zahradě dělal společně, a možná by obecně ho i víc bavilo trávit s nima čas. ale ještě jsou taky malý. některý chlapi taky přijdou na to, jak ten čas s dětma trávit, až když jsou větší, a roční mimina jim nic neříkaj.
no je to z části o tom, jak si to uděláš. a z části, jak si to zařídíš s chlapem. měj se ráda, nebuď služka.
Nepřijde mi, ze zrovna ty kroužky, co se tu řeší, jsou něco, co by te kdovíjak pridelavalo práci a stresovalo. Ale jestli jo, dá se to odbourat snadno tím, ze budete do bazénu jezdit jako rodina společně o víkendu. Tím budeš mít sanci chlapovi ukázat, jaká je to “zábava” všechno zabalit, být tam na čas, prevlekat je, a ještě to zorganizovat tak, abys stihla navarit a všechny nakrmit.
Zeptám se tě jinak - co by se stalo, kdyby ty letošní Vánoce nebyly "dokonalé"?
A druhá otázka - jak a primárně proč jsi čekala, že to manžel ocení?
A hlavně ten kec ,jako manžel se hodil na týden marod a ty že si nadopovana ibalginem uklizela,pekla cukrovi a dělala bramborový salát?jako to měl chlap místo toho aby se léčil makat doma? Děti potřebují hlavně zdravé a vydělávajíci rodiče a né naklizený být na vánoce. I bez cukrovi se vánoce obejdou a nebo se dá koupit a bramborový salát je udělaný za chvilku
To co popisujes dělala moje mama. Řekla tátovi, nebo nam, ať něco uděláme, pak to sla predelat, že jsme to odflakli. Tak jsme se na to vykašlali, at si to rovnou dela sama. Není schopna mít ani paní na úklid, neprijde ji to nikdy dost dobre. Jo a pak se hrouti, že toho ma moc a nestiha a je unavena.
Takže si za to můžeš sama. Buď přijmeš pomoc, ale slevis ze svých naroku, nebo budeš pokračovat jako teď.
@barmil já to znám taky z domu - mama delala všechno, protože to udělala nejlíp, když to udělal někdo jiný, tak to bylo špatne. Takze to nikdo dobrovolně nedělal a zbylo to na ni. A ona byla unavená a naštvaná, ze nikdo nic nedělá. Vlastně znám i podobne Vánoce, jaké popisuje autorka. Všechno muselo být dokonale, umyte, upecene, navarene, nacancane. Nikdo to nevyzadoval a nikdo to neocenil, takže byla naštvaná a do šťastných a veselých Vánoc jsme měli daleko.
Já se uz snažím minimalizovat činnosti, které nikdo neocení a nedelam je rada, abych neopakovala stejný rodinný vzorec a netocila se v bludnem kruhu.
@drep no tak to buď si klade na sebe nároky ona, aby bylo všechno perfektní nebo na tom možná trvá taky on, protože je na to zvyklý, že to u nich tak bylo…ale na ty Vánoce bych se fakt vykašlala, mám děti v tomto věku a ty na kaprovi a salátu a naklizené domácnosti opravdu nelpí. Nedělala jsem žádný generální úklid, upekla jsem jen perníčky s dětma, zbytek cukroví se objednal. Kdybych byla nemocná, tak klidně objednám Čínu a nedělám hrdinku, protože to nikdo neocení, akorát se pak diví, proč ženská hysterčí, když už toho má plné kecky