Jak zvládat změnu po mateřské a domácí povinnosti?

Kdyz jsem to cetla, myslela jsem si, ze jsi samozivotelka. Takze kocko, pekne pana chote zaprahni, at se take stara. Je to i jeho dite. Ze mu neni trapne te necht takhle se honit. 🤦

@helinkaaa Ano, zařídily jsme si vlastní. Žádný další člověk v tom nebyl, pár let jsme byly jen my dvě. Teď už je tomu jinak.

@helinkaaa Rano se vypravujeme vsichni, tj. 4 deti, ja a manzel. Ja vstavam v 5.30, chystam vsem svaciny a delam si snidani - potrebuju se nasnidat v klidu a sama. V 6.15 budim starsi holky, ty se obleknou a jdou snidat, ja se obleknu. V 6.20 budim manzela, ten obleka mladsi holky, ja jim dam snidani, mezitim ucesu starsi holky. Odchazime v 6.45, kvuli rannim kolonam. Jezdime cast trasy autem, po ceste vysazuju starsi holky, ty jdou do ranni druziny, pak vezeme mladsi holky do detske skupiny, manzel na vlak a ja pokracuju v praci. Takhle to mame 3x tydne. Manzel se stara, jsou to i jeho deti. Tveho manzela bych teda zpacifikovala dost rychle, neexistuje, aby si valel sunky s mobilem u telky a ja padala na hubu.

@sudylichozrout děkuji, budu zkoušet dál ale nebudu se ho prosit, buď chce nebo ne. Zatím si vše zastanu sama ale štvou mě jeho kecy a to že si připadám na dně, že je to vše jako kolotoč

@fire85 o prací v tomto režimu uvažuji, dříve jsem to nějak zvládala, ale to jsem byla sama, teď se bojím že bych ale nezvládla noční jelikož se léčím s onemocněním které je hodně spojováno s oslabením imunity a únavou

@somalicats klobouk dolů s tolika dětmi, to by snad ani jinak nešlo dělat jinak, každopádně celá zpráva zní velmi pohodově. Já se ráno ani nesnídám, neboť není čas. Rychle se nalíčím a budím syna, tomu to chvíli trvá, takže snídaně jen jemu, pak rychle vyčistit zuby, obléct a jedeme. Čekám že se v tom všem zajedeme a bude to lepší, akorát se bojím abych se dočkala. Manžela zkusím ještě trochu nakopávat aby pomáhal ale jeho slova vždy jsou - já na to starání moc nejsem 🤐

Manzel s nicim nepomuze.... Myslim, ze diskuze je u konce. Neni potreba nic jineho podotknout. Preji hladky rozvod do budoucna.

@helinkaaa No ocividne budes muset a nenech se odbyt...za tohle bych ty pany tvorstva liskala po cunich🤬

@helinkaaa s manželem se střídáme v odvážní a vyzvedávání dětí, bez toho bych to nedala. Doma dělá manžel nádobí, zbytek většinou já, ale když zavelím velký úklid nemá problém pomoc třeba s prachem. Děti dávám spát také v osm.

Proč ho budíte v 5:20 když jedete v 6:30?
Já budím kluky 5:50-6:00 a musí kmitat.
Mají 10-15 min na snídani oni teda ráno moc nesnidaji 5 min zuby a 10 minut oblíkání.
Vše je z večera připravené. 6:30-6:40 odcházíme do auta.
Spát chodí kolem 19:15. So půl hodinky spí oba
(7 a 4 roky, mladší občas usne déle jak spí ve školce)
Přijedeme domů 16:00-16:15
Mají 15 min na svačinu pokud mají hlad, pak starší dělá úkoly cca 30 min.
Tzn 17:00-18:00 mají "volno" buď si hrají s hračkami nebo hrajeme spol.hry.
Pak se uklízí hračky, třeba pustí TV než připravím večeři, najíme se, vykoupat a v 19:00 čtu pohádku, 19:15 jdou do postele

@tinaprofi děsí mě to

@helinkaaa a to je dle me špatně že to ani zkoušet nebudeš, prostě bych mu rekla že je to i jeho dítě tak se bude starat a valet se může u mobilu až udělá ve eri, něco s deckem atd atd.muj manzel doma vaří, pustí robota, myčku sušičku, tohle vše když nejsem doma zastane , ale dneska s těma spotřebičema to přece není žádný problém. Kam na ty chlapy chodíte?

@helinkaaa moje děti přes školní týden kol 20hod., Zvládnout jsem ji muselay byla jsem sama s dvěma dětma bez rodiny, bez pomoci, syn měl rok a 5.esocu, když jsem se vracela na plny., Partner, dělá vše co já a i navíc,. Myslím, že to mají lidé i hůř, já např byla už v trhu se synem sama, 14po císaři jsem se stěhovala, nemám rodinu, brigády jsem měla od 5tydne po porodu a to i fyz.narocne,v roce a půl syna zpět do své prace. Vše se dá zvladnout. S manželem si zkus ještě promluvit a nebo prostě nějakou dobu ty vecimo víkendu přestaň dělat, ať vidi že se to samo nedela

@ladyhacek přiblížím:
5:20 budíček
5:40 vstane (spí tvrdě a musím začít nějakou srandou - mluvit s plyšákem aby nevstal s brekem a nechutí)
5:40 - 5:50 sedí na gauči v dece a rozjímá, tulí hračky, já chystám snídani
5:50 - 6:00 snídá,
6:00 - 6:10 čistí zuby, oblékáme se
6:20 vyrážíme se obouvat a do auta - obvykle těch 10 min čekáme než se auto zahřeje, a nastartuje jak má (jede na 3 válce a tak musím počkat a třeba až na po 10 pokus startuje a můžeme jet)
U nás je problém že čím více přitvrdím tím více se syn blokne a odporuje

@helinkaaa to ráno máte zbytečně roztahané a komplikované, proč sedí 10 minut na gauči, vzbudila bych, až když bude snídaně připravená, přece nemusí sedět na gauči a koukat, jak děláš snídani, to může spát a dalších 20 minut na probuzení? To je už 30 minut, to je hrozně moc☹.

@hojda určitě s tím časem zkusím něco udělat, když čtu ostatní komentáře. Jen jak jsem psala, on má to vstávání pomalejší protože mu to vše nejde hned

@helinkaaa nejde o to, že musíte odejít v 6:30, to se nedá nic dělat... spíš že potřebujete ráno víc než hodinu od doby, co vstanete, než odejdete... jestli tohle nejde nějak zefektivnet.
Nám stačí 35-40min.
Mohli byste si alespoň o něco déle pospat...

Moje máma o sobe tvrdila ze je samozivitelka s bonusovým příjmem. Muj táta se doma vyskytoval jen v nedeli, jinak odcházel ráno před šestou a vracel se když už jsme se ségrou ležely v posteli. Máma delala vše doma a chodila do práce...
Podle mě když máma chodí do práce, musí se muž podílet na chodu domácnosti.

@patypresdevaty My vstáváme v 6 a odcházíme v 7, deti vstávají s radostí, ale proste jim vše trvá, vše jim musim několikrát opakovat, k tomu obléknout sebe a batole a proste to v kratším než hodinovém časovém úseku nejsem schopná zařídit. Kdyz uz se mi hodne nechce vstávat a vstanu a vzbudim deti v 16.15 obvykle pak odjizdime az v 7.15 a zo uz velmi hrozi ze cestpu vyhnijem.v kolone... U nas se o pul osme proste moc nedá řídit, v 7 to jde v pohodě 😀

Odpovím jenom na 1. a 3., protože jsem na rodicaku... Dcera (2,5r) chodí spát mezi 20 a 21h, přijde mi to docela pozdě, ale je to tím, že spí i přes den klidně přes dvě hodiny, což mi teď v těhotenství bodne, odpočívám s ní...
Manžel se podílí vesměs na všem, teď co jsem těhotná, tak toho dělá víc než já... Ale umí se postarat o dceru i o domácnost, když je potřeba, nebo kdykoliv potřebuju, nádobí třeba dělá sám od sebe, stará se o králíka, vynáší koš, to jsou "jeho věci"... Když potřebuju pomoct s pranim atd, tak stačí říct a udělá to, vysaje, vytře, bez problémů... My jsme to takhle měli vždycky, i když jsem chodila do práce, prostě každý dělal něco, jak bylo potřeba, normálně se domluvíme... Až bude dcera chodit příští rok do školky, já budu doma s mladším a jsme cca domluvení, že se budeme střídat i ve vodění do a ze školky, podle toho, jak nám to bude vyhovovat, podle toho, do které školky dceru vezmou, kdyby bylo potřeba ji vozit autem, tak by to dělal manžel, já nemám řidičák a manžel pracuje cca 7-15:30, takže by to zařídil po cestě do práce a z práce... to je ještě daleko, každopádně se nebojím, že by byl nějaký problém 🙂

@helinkaaa kdyz dcera jeste chodila do skolky, tak chodila spat v 7 a v 6 jsme vstavali a o pul 7 vychazeli z domu. Taky se ji kolikrat nechtelo strojit, ja byla zoufala a na nervy, ze ji to dlouho trva, ale snazila se byt v pohode. U nas funguje dobra nalada a kravinky hned po ranu, to se pak vstava lip a kolikrat ji jeste v posteli potulim. Manzel dela na 3 smeny, takze je doma jak kdy, ale kdyz je doma, tak se snazi fungovat, ale musela jsem se naucit mu to rict, hele prosim milacku umyjes nadobi, vycistis kocce zachod. Jestli skocis na nakup udelam ti vecer pomysleni atd 😉😁 a dalsi vec, co jsem se musela naucit, mit nektere veci na haku a nenervovat se s nimi. Treba o vikendu jsem potrebovala hackovat na jarmark, tak jsem hackovala, samozrejme jsem nestihla poradne uklidit, jen jsem poprosila manzela jestli vysaje a ze by mohl vzit dceru do herny, at mam na to klid. Ale driv bych se nervovala, ze neni uklizeny ale vcera jsme se sbalili a sli si uzit rozsviceni stromecku a svaracek, no tak uklidim dnes. A varenim jen v sobotu na 2 dny, jinak obedvame v ustavech.

1. Kolem 20.h ( usne hned) 2.dobre, prace me bavi vic nez md 3. Hlavne nosi penize, vse zaridi, obcas jde nakoupit ( bohuzel nevari, to by mi dost pomohlo a je to to jedine s cim potrebuju pomoct) 4.asi ano. Mam stesti teda v tom, ze do skoly/ prace to mam kousek a mam hlidaci babicky.

@helinkaaa budeš mu muset konkrétně říct, co po něm chceš. Vezmi kluka a jděte se podívat na světýlka. Vezmi kluka a běžte mi pro jmelí. Když bude mít plán bude se mu lépe trávit ten čas. Nemusí sedět od 4 hodin u telky. A poprosila si ho o to auto?

@helinkaaa chlapa musíš naučit, že má ručičky a nožičky. Mě chlap řekl, že je doma bordel jenom jednou - byly po bytě hračky. Pod tím vysáto, vytřeno. To už neviděl. Jsem mu dala takovej kartáč, že už si to nikdy nedovolil. Co jsem v práci, tak ho úkoluju:vynes koš, jdi sebrat prádlo. Jednoduché činnosti, co zvládne i chlap. Sám od sebe to neudělá, ale když mu řeknu, tak ano. Během covidu kdy byl doma pochopil, že to "doma" kdy je vlastně uklizeno, uvařeno a vše hotovo stojí moje velké úsilí, takže když ho zapojím, tak ani nepindá, ale já skutečně nehodlám trávit zbytek života jako otrok domácnosti.

@helinkaaa a když tak čtu ten tvůj rozpis, vstala bych, nachystala snídani a budila malého po nachystané snídani. Máš tam půl hodiny, kterou on může prospat a bylo by to pro něj možná lepší než rozjímat na gauči. Obléknout a rovnou snídat to by vám půl hodina měla stačit. Auto bych si došla nastartovat (pokud tedy parkuješ na zahradě nebo v garáži).

Nečetla jsem komentáře... Ale podle mě váš oba nejvíc vysiluje to ráno... Mám 3 děti (nejmladší skolkové 4r), vstáváme v 6:45 a v 7:20 už jsme na cestě 😅 víš jak to dělám? Večer nachystám oblečení a predpripravim si jídlo. Ráno vstanu, vzbudim deti, oblikneme se, umejeme... Já mezitím dochystam jídlo a snidame v autě... ušetříme šíleně času a tak nějak to je lepší... Jen je to o zvyku...

@helinkaaa prosit ho fakt nemusis proste mu rekni ze od te doby co chodis do prace, mas mene casu a proste je potreba aby neco doma delal on. Vyjmenuj mu aspon 10 veci co by ti pomohlo ( napr.to startovsni auta) a aspon 5 z nich by si mel vybrat a delat. Pokud se takto dohodnete, tak pak na tom trvat. Aby to fakt delal.
Jinak ja treba nebyla schopna vstavat tak brzy, takze fakt rychle. Ja vstala, v klidu se oblikla a udelala snidani, pak jsem v polospanku oblikla deti, ktere se tim truchu probudily, pak se jen najedly ( casto jen kakao) a slo se. Deti na odrazedlech(kolech) ja behem. Ja budik 5.15 deti 5.30 az 6.00 budim a oblikam ( fakt nechtely) , 6.15 odchod, 6.30 skolka ( asi 1km) a 6.45 ja vlak ( dalsi 2km)
Spat deti chodily kolem 21.h
Manzel doma vetsinou navaril a delal velke nakupy na to svoje vareni ( o vikendu/nedeli vever a v noci varil na cely tyden). Varime ve velkem a hotova jidla mame v mrazaku v porcich.

Tvů manžel mi přijde jako totální sobec. My se s manželem doplňujeme a jsem za to vděčná. Není problém dceru odvézt a vyzvednout ze školy, doma uklidit. Ten kdo má čas, ten to udělá.

Četla jsem reakce jen tak namátkou. Mě vždycky fascinuje v souvislosti s manželem to slovo ,,pomáhat". Nebo když někdy slyším ,,kdo ti hlídá děti, manžel?", to jdu fakt do vývrtky. Jak jako ,,pomáhá" ve svém vlastním baráku, jak jako ,,hlídá" své vlastní děti? Tak snad jsou ty děti i jeho, bydlení i jeho. Já bych opravdu začala tím, že si tohle desetkrát zopakuju. Změnila se vám situace, taky jsou teď na tebe kladeny i pracovní nároky, tak se prostě borec bude muset víc zapojit, jinak to nepůjde.

K otázce jak to máme my - mě třeba nikdo s ničím nepomáhá. Manžel to prostě normálně dělá, protože je to i jeho boj. Nikdy to nebylo jinak, ani před dětmi, prostě nejsme slepí a vidíme co je třeba udělat, kdo má čas, ten to udělá. Jasné, jsou věci, které neumím já, které neumí on, nebo které jednoho z nás víc baví nebo mu lépe jdou, tak je dělá víc. Ale ten běžný provoz je prostě společný. Dva dny v týdnu vozím děti do školy/školky já a manžel je ty dny vyzvedává, uzpůsobili jsme si tomu práci protože ani jeden z nás by časově nezvládl je v jeden den odvézt i vyzvednout; ostatní dny je to naopak. Děti ráno chystá ten, co je pak odveze (druhý zase nakrmí naše četná zvířata), školní přípravu zase udělá ten, co je přiveze (protože je s nimi doma dřív). Myčku zapne ten kdo do ní dá poslední věc co se vejde, vyskládá ten, kdo si z umytého nádobí jde první něco vzít. Otázka minut, zbytečné mít na takové hovadiny vůbec nějaké dohody. Ale samozřejmě pokud by všechny tyhle drobné úkony měl dělat jeden, už to minuty nejsou a byl by sakra problém. Naštěstí fungujeme v těchto každodenních kravinách zcela bez jakéhokoliv domlouvání se na čemkoliv. Fakt by mě jeblo, kdybych musela někoho prosit, aby mi POMOHL s jeho vlastním špinavým nádobím. I v předchozích vztazích jsem to měla takto, aniž bych nad tím kdy přemýšlela.

Děti máme 3 a dost malé, nejstaršímu je 7, čtvrté dítě je na cestě. Spát chodí cca v 9. Podnikám, takže práce bude v nějaké formě přítomna i z mojí strany vždy. Velkej starej barák, velká zahrada, milion zvířat, pomoc ze strany prarodičů prakticky nula (jedny nemáme vůbec, druhé daleko). Žijeme si fajn si myslím, nikdo se nehroutí.

Neříkám tím, že je vše dokonalé. Okna umytá nevím vůbec kdy naposled, naklizeno obecně fakt nemáme, plevel v předzahrádce co chvíli přerostlý, prádla k vyprání se taky občas nahromadí halda na šest praček, žádná složitá jídla, jako vážně nejsme ukázková nažehlená domácnost, s neohlášenou návštěvou bych si kafe raději vypila venku :D Ale zas nemáme potřebu se z toho nějak vzájemně obviňovat, oba víme, kolik času si všechno tohle vezme, takže když už se nám nechce, tak na to kašlem a pustíme si film...

Je to taková samochvála, tenhle příspěvek, ale jak říkám, fakt nejsme bez chyby. Chci ale hlavně hodit do placu trochu jiný model. Pokud chce mít tvůj chlap uklizeno, ať si uklidí. Je super dělat něco pro druhé, ale nemůže to být jednostranné a za cenu totálního sebezničení, je nutné to vyvážovat..