Jedináček nebo dvě děti?
Ahojky holky, malé budou za necelý měsíc dva roky a s přítelem začínáme uvažovat, že jí pořídíme sourozence. Ale pořád si nejsem jistá, jestli do toho jít... Chtěla bych aby malá měla parťáka/parťačku na celý život, ale na druhou stranu mám šílený strach... Zvládnu dvě děti? Mám dny, kdy mám pocit, že se v tom plácám s jedním dítětem... A většinou co kolem sebe vidím holky se dvěma a více dětmi, tak lítají jako hadr na holi, permanentně se hádají se svými partnery, jsou nervní a protivné na děti. Nebude malá kvůli mimču odsunutá na druhou kolej? Je to takový náš rozmazleneček, vše se teď točí kolem ní... Partner je od rána do večera v práci, babičky nemáme, teda máme, ale nefungují. Takže na to budu úplně sama, třeba už teď jsem nervózní z toho, jak by to zvládli, až bych byla v porodnici... :( Přiznám se, že i do prvního miminka jsem šla se šíleným strachem jak to vše dám... Měly jste to také tak? Nebo jsem praštěná a řeším nesmysly? Máte některá dvě děti a raději by jste to rozhodnutí vzaly zpět? Zní to takhle divně, ale určitě víte, jak to myslím... A jaké plusy a jaké mínusy vidíte ve dvou dětičkách? Moc Vám děkuji 🙂
@yasminna to samozřejmě máte na jednu stranu pravdu 🙂 no už to bude za 3 měsíce 30 let co mi bude :D malá se narodila měsíc před 29 narozeniny 🙂 a s tím věkem to ještě jde já vím, to byla jenom moje podmínka první mít do 30ti což se povedlo 🙂 též je plánovaná, nechtěli jsme dříve. Chtěli jsme napřed pár peněz našetřit, aby jsme měli kdyby náhodou něco nějakou větší rezervu 🙂 já jsem si řekla že ještě do 35ti to jde mít dítě, ale pak už pravděpodobně by na mě byl už vysoký věk tak uvidíme do budoucna zda ještě další prcek bude 🙂 máme na to ještě 5 let když to tak vezmu :D kamarádka také porodila až po 30ti letech i když o prvního bohužel napřed přišla ... sestra ta také teď čeká první dítě a je jí 31 let 🙂 malá je naštěstí úplně zlatá, hodná, téměř odd narození spí celou noc a sama v pokojíku 🙂 je to naše vysněné zlatíčko 🙂 akorát s tím jak se narodila maličká tak pořád doktorka že váží málo a měří málo atd .. ale neuvědomuje si že se také malá narodila .... vadí jí že v 9 měsících má 65 cm a 6,80 kg .... ale vůbec se s tím nestresuji, prospívá tak není co řešit 🙂
@marcelina14 Jasně že ANO! Budete mít jen 2 děti. Druhé na Tobě nebude se vší tak viset, protože milion podnětů denně mu zajistí starší ségra! a čím dřív, tím líp. 😉
Dvě děti byla nejpohodovější kombinace.
I teď nemám ráda doma jen jedno malý dítě, lepší je to, když jsou doma 2-3.
@urtica I kdybych bydlela na druhém konci světa - v našem případě to je varianta v blízké budoucnosti ne tak úplně nereálná, pořád tu péči rodičům zajistím 🙂 Prostě pokud mne budou potřebovat, budu tady pro ně, stejně jako tu byli oni pro mne celý můj život.
To ,,postarání se" znamená různé možnosti, samozřejmě, že ne každý má tu možnost zůstat doma a pečovat celodenně o několik nemohoucích lidí.
Ale jsme prostě se sourozenci připraveni, že jednou ta doba, kdy nás naši budou potřebovat nastane. A pak to nějak budeme muset řešit. To je pro mne něco automatického, nad čím by člověk podle mě ani neměl přemýšlet.
@michaela_2 Mám pocit, že každá mluvíme trochu o něčem jiném - Ty o tom, že se postaráš o své rodiče, já o tom, že je chyba toto automaticky očekávat od svých dětí - případně si je pořizovat už s touto vyhlídkou. A ano, péčí o rodiče myslím právě tu celodenní domácí péči...péče na dálku má podle mě jedinou alternativu a tou je právě "šoupnout" je do pečováku.
@urtica Já mluvím o tom, že mi nepřipadá správné, pokud dítě tak nějak nemá v plánu se o ty rodiče postarat 🙂 A ta péče se dá zajistit více způsoby. Buď ji zajistí jedno z dětí - s tím, že ostatní se na tom podílejí finančně i jinými prostředky. Nebo se vystřídají. Nebo se jim sežene jiná pomoc - záleží také v jakém zdravotním stavu jsou. Třeba moje prababička ještě v 90 letech fungovala sama s tím, že jsme jí zařídili donášku obědů a vždy se tam jeden člověk večer zastavil 🙂
Takže to nemusí být vždy extrémní situace. Ale samozřejmě může být. Někdy ten člověk nezvládne být sám ani po část dne.
Sama za sebe říkám, že se budu snažit, abych byla po zdravotní stránce co nejdéle fit a pak z finančního hlediska, abychom s manželem měli na stáří rezervu, ze které vyjdeme. Jaké budou jednou moje děti a jaké zaujmou stanovisko, to netuším. A vždy budu respektovat jejich přání a rozhodnutí. Co je automatické pro mě, třeba pro ně nebude 🙂 To je jasné.
@zelenaesmolda nevzali ji, tak pristi rok 😊 No prave, cim vic jich bude tim lepsi servis budu pak mit 😂😂
@marcelina14 jestli mohu přidat svůj názor, tak sourozenec je určitě plus...ne jen pro dítko.... Jen zkonstatuju několik úhlů, co vidím v okolí, když mají jen jedno dítko. Švagrovi mají jen jedno dítko, do 3-4 let dobrý, ale co už je větší od těch 5 let, pořád se jí musí věnovat, nedokáže si pořád hrát sama (což je i pochopitelné), a jelikoš švagrová ji nechce učit na tablet, aby pořád pak vysedávala u tabletu nebo počítače, tak švagrová s ní musí hrát pořád nějaký hry a stále vymýšlí, kdo u nich bude spát, protože máma zkrátka nestačí...to je logický. Takže výhoda sourozence je, že si budou hrát (i rvát se) spolu 🙂 Další poznatek je i u jedináčků dospěláků, mám kamarády, kteří jsou oba jedináčci a mají spolu 2 děti a teď se oboje rodiče stále přetahujou u koho budou, její rodiče ani tolik ne, ale manželovo by chtěli mít vnoučata každý víkend, jsou to holt jediná vnoučata, která mají a co si budem povídat, kamarády samotný to také otravuje, že jsou vlastně jedinými dětmi a jejich rodiče jsou nalepený jen na nich...
My čekáme páté. Dětem je 9 a 8 (v září), 2,5r. a 1,5r a v říjnu přibude další. Máme malé rozdíly, ale chtěli jsme to tak 🙂 mám teda hodné děti, někdy je to náročné, ale většinou je to pohodička. Mám asi poněkud víc energie, máme velký barák zahradu, strašně ráda zavařuju, pěstuju zeleninu a ještě občas něco dělám doma jako homeoffice. A žádné hlídací babičky, všichni jsou pracující. Asi díky tomu, že mám tu práci doma si nepřipadám tak izolovaná, že bych trávila čas jen doma s děckama.
I já mám bráchu, manžel má sestru, jsme oba rádi, že je máme, že se můžeme pak s nima sejít u rodičů nebo se i vzájemně navštěvovat...zároveň se můžeme podělit o starost manželovo rodičů s jeho sestrou, páč oni žijou odděleně a pak když manželovo tatínek měl úraz nebo byl hodně nemoncný, tak jsme se střídali ve vaření se švagrovou...to je prostě taky plus, že manžel třeba neni jedináček a starali bychom se jen my 😉
@marcelina14 my to máme stejně, jak píšeš, porod byl docela OK, malý má 26 měsíců a je zlatý, akorát je strašný mamulín a přesně jak píšeš, vařím mu oběd, on do toho jen dloubne a už se sápe po prsu 🙂 Druhé dítě bych chtěla už z toho důvodu, aby malý nemusel do školky a já do práce. Ale zatím nejsem těhotná a také si to vůbec nedokážu představit a mám pocit, že bych ho šidila a nemohla mu věnovat tu péči a pozornost jakou mu dávám teď... No otázka je, co je v dlouhodobém hledisku lepší, zda mu dát 100% péči nebo parťáka v dobrém i ve zlém...
@barbora_rozek No, ono to ale právě z toho dlouhodobého hlediska ohledně té péče nemusí být tak jednoznačné 🙂 Znám několik maminek jedináčků a ty povětšinou úderem toho 4 - 6 roku dítěte, sklouzly k plnému pracovnímu vytížení. Děti mají po škole kroužky až do večera, protože rodiče jsou na plný úvazek v práci a dítě se samo doma stejně nudí. Naopak co vidím maminky více dětí, tak ty se jim kolikrát věnují právě na úkor té práce a jiných věcí, z časového hlediska víc.
Ale tak není to pravidlo, jen mi připadá, že právě ten jedináček s těmi výhodami (že jedno dítě nás přeci tolik neomezuje!!), si tu plnou péči užívá jako maličký a pak už se více přizpůsobuje rodičům, jak povyroste. Zatímco rodiny se 2 a více dětmi fungují maličko jinak.
@barbora_rozek :D :D Občas z ní rostu... Doufám, že už jí to brzy přestane chutnat... Je to potvůrka vybíravá :(
@marcelina14 ano ano, je to krásné, ale občas náročné
Jste holky zlaté, moc Vám děkuji za všechny zkušenosti, názory a komentáře 🙏🏻 Opravdu dost jste mi pomohly, mam okolo sebe většinou bezdětné, nebo holčiny, které mají první dítko a maličké, takže na druhé zatím ani nepomýšlí. No a pár těch, které 2 mají a hroutí se z toho... 🙈
@michaela_2 spíš jsem to myslela, co je lepší pro rozvoj osobnosti a "bytí" v pozdějším věku. Ale jak to teď tak píšu, tak mi z toho vychásí ti sourozencí lépe. Co se týká pěče, tak myslím, že záleží jednak kolik jí to dítě vyžaduje a pak taky na typu matky. Já jsem si to dříve o sobě nemyslela a byla jsem v práce od nevidím do nevidím, ale teď jsem se našla v roli matky a kdyby to šlo zůstala bych na mateřské až do důchodu :D
@marcelina14 co tak vidím kolem sebe, tak ty začátky (hlavně 1. rok) jsou hardcore, ale pak to asi je lepší a lepší
@barbora_rozek myslím, že ten první rok je mazec i s jedním... 🙂 Si vzpomínám než jsem se do toho dostala s malou, když se narodila... Hlavně jsem neměla nikoho, kdo by pomohl nebo poradil babičky, tetičky, na vše fakt sama. Jen pár kamarádek na telefonu 🙂
@marcelina14 My budeme mít rozdíl 5,5 let. Druhé jsme nechtěli, ale tím, že nám dcera roste a už nás skoro nepotřebuje - a bude hůř - chtěli jsme si to ještě jednou užít 🙂 a nikdy jsem nechtěla jedináčka, takže jsem ráda, že bude mít dcera parťáka, moc se na něj těší a už není malá, takže doufám, že bude pomáhat.
Jsem se nedávno zeptala jedné kamarádky, jestli by chtěla dvě děti, kdyby mohla vrátit čas. Je to holka, která má dvě holčičky - řekla bych, že je moc dobrá máma, stará se, vyvařuje, vymýšlí pro holky program, ale sem tam přijde období, kdy už je toho prostě moc, pomalu se sesype a neskutečně to odnáší manžel, ob týden mu vyhrožuje pomalu rozvodem. Já bych mu teda na jejím místě líbala zadek... Od pondělí do pátku v práci, chodí brzo ráno, vrací se pozdě odpoledne, platí vše - leasing, hypotéku... Když si kamarádka postěžuje, tak zařídí vše - myčka, sušička na prádlo, chtěla chatu, aby měli kam vypadnout z Prahy, pořídil chatu 🙂 O víkendech vezme holky, vypadne ven, uvaří, snaží se pomáhat a pořád má máslo na hlavě...
Svého chlapa bych teda neměnila za nic, jsem moc ráda za to jaký je, jen teda s tou pomocí doma, to není ono 🙂 Ale už jsem si zvykla 🙂
A víte jaká byla její odpověď? :D Kdybych mohla vrátit čas, tak bych si radši zašila p... na 20 štychů... To mě dostalo do kolen... A fakt bych řekla, že holky zbožňuje...
@marcelina14 tak mně příjde, že jednou za čas to dolehne na nás na všecky. A taky záleží, jaký má člověk "standard" ve vztahu s partnerem. Můj muž vydělává, s malým umí pobýt, neumí nic uvařit, ale uklízí i žehlí, vysává a občas na něj taky vyjedu, že vyjet tak on na mně tak balím kufry. Kolikrát je mi to zpětně líto. Ale objektivně si nemám na co stěžovat a mám bezva muže.
@marcelina14 První rok to není žádnej mazec... když je máma i dítě zdravé. Nemám nikoho na hlídání a žádnej mazec se nekonal. Naopak příchod mimina byl vždy pro všechny obohacení, nejvíc pro toho prvního malýho.
Ono velmi záleží, jaký má člověk vzory koelm sebe, v rodině i u přátel, kolik děti mají, jak k tomu přistupují.... I to člověka ovlivňuje. Já mám kolem sebe dost lidí, co mají dětí víc, v rychlém sledu a nikdo se nezhroutil. Pouze když byly do chumlu dětí narozený předčasně dvojčata, nebo když se narodili dvojčata a po roce ještě jedno, tak to chvíli náročný bylo, to jo, ale tak rok, pak se to dalo a dál se to lepšilo.
Dnes se taky velmi vnucuje představa doknalé matky, která dětem vymýšlí furt programe, dokonalé náruživé milenky několikrát týdně, kuchařky, pekařky, modelky, do toho gelové nehty a chodit do práce na plnej úvazek, aby jako nebyla příživník společnosti, zvkášť ta vícedětná....
Je potřeba si ujasnit priority, role a možnosti. Úplmě stačí být dobrá a hodná matka, věci, které nejsou nutné vypustit nebo omezit, s mužem se pomilovat přiměřeně často (to je individuální), někdo do práce chodit fakt nepotřebuje, někdo jo, aby byl ok a přišel si užitečný (mluvím tu o matce), a i to se dá dnes dobře řešit. Není ostuda a jsou dostupné paní na hlídání nebo na úklid, proč toho nevyužít, když to někomu tak vyhovuje. Někdo potřebuje být nalíčenej, že se jinak necítí dobře, někomu vyhovuje, že se konečně nemusí malovat a chodit do práce v silonkách, ale jde v kraťasech do lesa nebo na hřiště. Je potřeba si to ujasnit, nadefinovat a zařídit se dle toho - když je matka v pohodě, i děti budou.
@marcelina14 tak občas mám také podobné rádoby vtipné hlášky 😀 nebo znám maminky, které si celou mateřskou soustavně stěžují, jaká je to hrůza (ale dvě z nich, které jsem znala už před dětmi, si stěžovaly i v práci, i na škole, prostě vždycky to mají hrozně náročný a těžký, no 🙂)))).
Já fakt ,,milovala" to strašení od maminek, když jsem byla těhotná, spousta jich měla potřebu mě přesvědčit, jaká je mateřství největší dřina na světě. Otěhotněla jsem ve 21 letech poprvé, vesměs cizí ženský mi několikrát řekly, že to si naprosto kazím život, tak mladá. Sotva se dcera narodila, ještě jsem pomalu neměla po šestinedělí a ty samé osoby už se ptaly: noo a kdy jí pořídíte toho brášku co?? Joo jedno dítě žádný dítě, jen počkej až budeš mít dvě. Jo ona nepláče a spinká v noci? No to jí přejde (ve 3 měsících, v půl roce, v roce atd. 😀).
Tak na jedno dítě jsem byla moc mladá, na dvě evidentně ne 🙂) - s tím spaním, dcera na všechny příručky kašlala a spinkala vesele dál. Za téměř 7 let co jí máme, se nebudila snad ani jednou.
U třetího se už obrňuji předem. Očekávám otázky typu: a proč proboha čekáte třetí, když máte holku i kluka?? Budu odpovídat něco ve smyslu, že jsme chtěli zkusit, jestli to tentokrát nebude třeba slůně.
Takže ono hele všem těm řečem se zase nedá věřit a brát tak moc doslova 🙂 my ženský si mezi sebou rády popovídáme a postěžujeme si, ale někdo se třeba rád poslouchá trošku víc a pak to vyvolává nějaký dojem.....
Já si před kámoškama na manžela taky vesměs jen stěžuju, třeba 😀 a nevyměnila bych ho
Tak ja si dnes zrovna rikala, jaky mam stesti, ze mam ty poklady dva ☺. Ja teda chtela vzdycky dve deti. Muj chlap neni zrovna velkej pomocnik, spis jeste jak treti dite 😂. Ne, debil neni😂, ale taky od rana do vecera v praci a nijak nepomaha. Kdyz je potreba (jedu do obchodu, k lekari....), tak pohlida☺. Taky jsem se bala, jak to daji, az budu v porodnici (2dny pred porodem se aspon podival jak ma prebalovat - nikdy to totiz nedelal) a zvladli to na vybornou👍☺. Spis me bylo v porodnici smutno 😂. A co budu vypravet, nekdy si pripadam na Bohnice ☺. Treba minule jsem umyvala lahvicku a mala kricela v postylce o 106 a mslej mi behal za zadkem a delal indiana. Chvilicku jsem byla na nervy a pak jsem se zacala smat, ze je to jak v blazinci. Nekdy je to na palici, ale vic je toho krasnejsiho, kdyz se k Tobe oba prituli - to je nejvic☺❤ a kdyz je sledujes jak spinkaj.... Tak preju dobre rozhodnuti!!!☺
Holky co máte víc dětí, platí opravdu, že jedno dítě - žádné dítě? A člověk se až u dvou dětí diví, co s tím jedním dítětem dělal s volným časem..? Nebo to jsou kecy? 😀
@guinea Pro mě osobně byla největší změna to první dítě 🙂 A to jak jsem již psala, byla dcera naprosto neskutečně bezproblémové miminko i dítě. Ale prostě do jejího narození jsem byla já (a manžel). A najednou tu byl někdo, kdo na mě je závislý celou bytostí 🙂
Je fakt, že když si ted představím mít jenom ji, tak že by člověk těch starostí a celkově ,,práce" měl polovičku (ale i radostí 🙂).
Ale za sebe říkám, že jedno dítě pro mne neznamená žádné dítě, prostě jakmile se staneš mámou, změní se ti život. Ne nadarmo se říká, že rozlučka se svobodou by se měla pořádat ne před svatbou, ale před prvním těhotenstvím 🙂)))))))))
@guinea No, těsně po druhém porodu jo, to jsem se nestíhala ani napít. Nespali mi zároveň, takže to byl dost fičák. Teď je jim necelých 5 a 3 a, i když je syn pořádné torpédo, mi většinu času připadá, že mít jenom jedno dítě, měla bych práce mnohem víc. Jednomu dítěti se musíš pořád věnovat, hrát si s ním, hlídat ho. Sourozenci si hrají spolu a starší hlídá mladšího.
no.. my právě řešíme doma něco podobného.. mně by asi i ten jedináček nevadil, ale právě, nechci, aby byla sama, aby byla rozmazlená, aby měla parťáka, až my rodiče tu nebudem.. volíme delší věkový rozestup. já si teď nedokážu představit hlavně mít další dítě nebo být těhotná.. malá nás potřebuje, nehledě na to, jsem ráda, že už začíná být poměrně samostatná a užívám si to, představa, že zas budu vstávat a co 3 hod kojit, všechno opakovat 150x, mluvit jen v slabikách atd... ne, ještě fakt čas neuzrál 😀 ráda bych rozestup 3,5 - 4 roky, alespoň už se i třeba nebudu bát, že by miminku omylem ublížila, že už se jí bude moct víc věcí vysvětlit..
@alcar To jo, ale zrovna tak můžeš mít problémy během těhotenství, předčasně porodit atd. Kdyby to člověk takhle domýšlel, tak nemůže ani přejít rušnou křižovatku, aby ji neporazilo auto. Péče o nedonošeňátka musí být náročná, ale polovina maminek dvojčat je donosí. Prostě nemít druhé, že bych mohla mít dvojčata, mi přijde zvláštní.
@michaela_2 To jistě nejsou, ale pořizovat si děti dopředu s tím, že se o mně ve stáří postarají, je podle mě nesmysl. Je klidně možné, že je to potáhne na druhý konec světa a pokud se v tom najdou a bude to pro ně směr ve kterém budou šťastné, budu to, doufám, respektovat. Zrovna tak si ale nemyslím, že prarodiče tu jsou od toho, aby se starali o vnoučata a maximálně ulehčovali život svým dětem. To všechno jsou bonusy, které jsou příjemné a fajn, ale jít do toho dopředu s tím, že to tak bude...nevím, mně to prostě nesedí.