Jsem v koncích. Jak oznámit těhotenství svému přiteli?
Holky prosím vás mam takový problém. Předem prosím kdo mě chce odsuzovat ať raději nekomentuje je to pro mě dost těžké. Trpím rakovinou, jsem čerstvě rozvedená a žiju s dětmi a ex manželem zatím v jedné domácnosti než si najdu něco nového. Do toho všeho mám nového přítele se terým teď řešíme dost vážnou krizi a teď k problému. Jsem z přítelem těhotná ale nevím jak mu to říct. On na jednu stranu tvrdí že děti nechce na druhou stranu o mých dětech mluví jako o svych. Jeho ex přítelkyně se kterou čekal své první dítě kvůli drogám porodila mrtvé miminko které teď odpočívá v pokoji. Prosím Vás poradtě mi co mám dělat a jak mu to mám říct, jestli vůbec.
@helena38
nikdo ale prece jenom je to u onkologickeho pacienta vyrazne vetsi riziko,nemyslis?
1) jit na potrat a říct to příteli
2) max se soustředit na léčbu, abys tu byla pro stavajici děti co nejdyl
3) při souloži používat antikoncepci
@lluciinkaaa nečetla jsem reakce, ale zarazila mě informace, že máš agresivní nádor a dobu dožití 5 let. To mi vážně vůbec nesedí. Můj táta měl opakovaně nádory mozku, nejprve benigní, následně glioblastom a do roka byl konec. Podstoupil agresivní léčbu a i ten rok byl víc, než původní předpoklad. Zcela otevřeně si myslím, že bys dítě ani nezvládla donosit, natož podstupovat léčbu. Nechápu upřímně tvůj přístup.
Ahoj. Je mi strašně líto tvé situace. Rozhodně ti do toho nechci nějak kecat, ale pro mě by momentálně bylo důležitější zdraví a následující léčba. Jsi máma od dětí a oni tě potřebují. Já bych volila tu cestu, že bych momentálně šla na přerušení a věnovala se svému tělu a dětem, pro které tu jako máma musím být. Nikde není napsáno, že to nemusíš porazit. Moje maminka momentálně má rakovinu prsu. Měla hodně agresivní nádor a taky se nevědělo co bude. Je po 6 chemoterapiích, teď v pátek končí ozářky ( měla jich 30) a následuje bioléčba. Když už jsme u toho, tak jestli to máš ,,kousek” do Plzně, tak se jdi léčit tam. My to máme 130km a dojíždíme tam, i přes to, že se mohla léčit 20km od nás. Držím Ti palce. Osud ti naložil dost, ale věř mi, že se vše v dobré obrátí. Nejvíc dělá i psychika, tak se neupínej na další problémy a nestresuj se. Dokážeš to!🍀🍀
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀Preju štěstí a myslete na své narozené děti 🙏
Ahoj, nečetla jsem všechny příspěvky, spíš jen to gro. Rakovinu mozku měla teta. Vím, že je víc druhu. Zkrátím to. Že začátku to vypadalo i nadějně, že by se mohla vyléčit, nádor se zapouzdřil, pak se jí vše vrátilo a postupovalo tělem na ostatní orgány celkem rychle. Nádory na mozku jsou jedny z nejzákeřnějších, bohužel. A blbý je i to, že ten nádor začal i rychle ovlivňovat ji samotnou a vlastně i rodinu. Po pár měsících teta byla jako kdyby měla Alzheimera. Bylo to hrozný, nemohla být doma sama, protože by snad vyhořeli nebo by vyvedla něco jiného, byla nebezpečná i všem okolo. A vůbec si to neuvědomovala. Museli před ní schovávat klíče od auta, apod. Pak se přidala i epilepsie a další zdravotní problémy. Rodinu postupně nepoznávala, ani nejbližší. Umřela cca do tří let od diagnostikování.
Já rozhodně nejsem zastáncem potratů, ale myslím,že přítel by o tom vědět měl. Protože pokud dojde na nejhorší, tak by měl být připraven na to, že tu má dítě, o které se bude muset postarat. Je to přece i jeho volba, jestli se postará, byli jste u plození oba. Pro mě je hrozná představa, že pak malinký dítě bude muset někam do dětského domova. Těhotenství ti může nemoc ještě zhoršit, může nemoc pokračovat rychleji.
Já osobně bych se na tvém místě snažila žít hlavně pro ty tvoje tři krásný děti, co už jsou na světě. A určitě bojovat, to je jasný. Moc držím pěsti, aby to dopadlo pro vás všechny co nejlépe. Je to hrozný. Ať už někdo najde lék na tuhle hnusnou mrchu!!!! Napsala jsem pouze svůj názor a zkušenosti. Každý to máme jinak. Hodně štěstí 😉
Kdybych byla nemocna, jdu na potrat
Tak tentokrát jsem 100% pro potrat. Moc mě mrzí tvoje situace, ale teď vůbec nemysli na svoje pocity. Tomu malému to nemůžeš udělat. Po takovém traumatu by pak žil s otcem který děti nechce. A co když, a co když, a co když! Nedělej to
@lluciinkaaa to je opravdu blbá situace. Taky jsem čekala mimco na chemoterapii, ale to byla trochu jiná situace, protože nešlo o nádor, a to mimco to nakonec odneslo Patau syndromem, naštěstí relativně brzy v 5.mesici, takže taky není. Asi jsem si měla tehdy dávat větší pozor, nebo nevím. Je fakt, že tím prostě ovlivňujes život svůj i těch okolo, někdo se postarat bude muset. A ať je to jakkoli, já si říkám, že dítě je dar, ale pokud bude kvůli tvému zdravstavu nějak vážně nemocné, je to pro všechny jen trápení. Nicméně, jak oznámit, prostě to říct a nečekat. Víc hlav víc ví, toť první věc.
Už tak po sobě zanecháte děti bez mámy (co horšího může být?) a ještě k tomu chcete přidat další?
@lluciinkaaa
@zelenaesmolda mno.. Napíšu to z pohledu dítěte, kterému zemřel táta v pubertě. Sledovala jsem několik let jak umírá. A víš co ? Jsme za to ráda. Posunulo mne to v životě o dost dál, umím pracovat se smrtí a je to velká zkušenost. Nelituji, že mě měl a ještě mou sestru - později. Že věděl, že zemře když budeme malé. Dal nám to, co mladší rodič nemohl. A nechápu, jak tohle vůbec můžeš napsat . Že je lepší dítě rovnou zabít, než aby prožilo smrt rodiče.
@lluciinkaaa Já bych si dítě nechala. Pokud je šance, že přižije do porodu a bude v pořádku. To, zda zemřeš za 5 let, 3 roky, nebo 15 let.. Nikdo nevíme kdy zemřeme. Můžeme zemřít zítra . Ty víš kdy zhruba. máš čas se připravit a vše zařídit. Mě zemřel táta jako holce v pubertě a nemám trauma, nemám z toho nějaké hrozné zážitky. A to umíral na rakovinu a doma. Měl bolesti, metastáze, nepoznával nás.... Bylo to těžké, ale na druhou stranu - smrt je součást života a přijmout to, je důležité. Držím palce, at vše dopadne jak si přeješ
Ahoj, těhotná maminka se zcela jistě domnívám nemůže podstupovat klasickou chemoterapii ani ozařování. Chlapa neřeš, to za prvé. Řeš nejprve sebe, pak své miminko. Vím, že je pro Tebe těžké jít případně na potrat, když si myslíš, že třeba za pár let zemřeš a mohlas ještě žít pár let s miminkem. Zeptala bych se lékaře, jaká je šance, že budeš žít a podle toho se zařídila. "zdali je etické porodit dítě, když víš, že zemřeš", a zcela úmyslně zabít dítě při potratu je etické? Přemýšlela jsi dát dítě ihned k adopci? Nemusíš ho zabíjet, adoptivní rodiče dají dítěti lásku.
@texetka
embryo neni dite a interupce neni vrazda
@zelenaesmolda dle mého je. Každý na to máme jiný pohled
@texetka
Dle tveho mozna ano,podle zakona ne.Promin ale stavet zajmy embrya nad zajmy uz tri zivych deti je na hlavu.A netvrd mi,ze pres svou zkusenost bys nebyla radsi kdyby tvuj tata zil a ze te to nezasahlo,tomu neverim.
Ja se predem omlouvam, ze se v tom rypu, ale ten pritel, se kterym cekas dite je ten alkoholik, o kterem jsi v breznu psala, ze je sest dni v tydnu opily a nema poradnou praci? (viz tvoje diskuze) Tim vic bych zvazovala, co s detma, ale priznam se, ze mi ten pribeh nejak cely prestava sedet...
Kezby to nebyla pravda. To by bylo úplně nejlepší.
@zelenaesmolda ano, byla bych ráda, kdyby žil. Ale to je celé. Taky můžeš zemřít třeba zítra a co tvoje děti ? To bychom mohli mít děti vůbec s takovýmhle smýšlením
@texetka to je úplně mimo, jasně může se stát cokoliv, ale logicky pravděpodobnost že do 5 let umře je úplné jiná u mladé zdravé ženy oproti tady zakladatelce s agresivním nádorem s metastázami. Těch 5 let může být maximum, ve skutečnosti to může být mnohem míň.
Nejsem příznivce ani odpůrce potratu, ale v tomhle případě si myslím, že je to nejlepší možnost, těhotenství by mohlo akorát zhoršit stav, vyčerpá tělo, může se zhoršit průběh toho nádorového onemocnění-v tom případě by třeba ani nemohla dostat plnou léčbu, která by mohla poškodit plod. Kdybych už měla 3 malé děti, tak bych se snažila být v co nejlepší kondici, ať můžu bojovat a být tady s nimi co nejdýl, ne riskovat další zátěž v podobě těhotenství. Navíc bez zázemí-když ani není jisté, kdo by se pak o tom miminko postaral...
je mi líto, že máte takovou diagnozu,ale o to víc mě šokuje, že jste vůbec něco takového dopustila... K potratům mám neutrální postoj,ale v tomhle jsem rozhodně pro. Zaprvé by vám to mohlo uškodit, váš doktor to tuším že jste psala nedoporučuje a zadruhé je to od vás sobecké. Věnujte zbytek času co máte dětem co máte a hlavně se chraňte, ať za pár měsíců neřešíte to samé.
@zelenaesmolda
@lluciinkaaa
A kdo z nás má jistotu, že budeme zítra nebo za pět let zdravé a živé???