Jsme staří na druhé dítě?

Ne, dnes staří na druhé nejste - z hlediska doby.

Pak je zde hledisko osobní, zdravotní... to si odpovězte sami, jak se cítíte.

A pokud se ptáte na osobní názory cizích lidí, tak já sama za sebe říkám, že podle mě už staří na druhé dítě jste. Sama bych si už takhle pozdě netroufla ani omylem 🙂. Děti potřebují mladé, aktivní a zdravé rodiče, což teď možná jste, ale co za 10 let, 15... ? Ano, jistě může to být tak, že my už budem pod drnem a vy budete aktivní a zdraví až do osmdesáti, ale... znáte to 🙂 - realita, pravděpodobnost, statistika 🙂.

Nelobbuji za rození v osmnácti, ale vše má své hranice 🙂.

nejste

Vek je jen cislo v obcance, jde o to na kolik (jak) se oba jako potencialni rodicove citite. Jsou lidi co se ve triceti o vikendu valej doma na gauci koukaj na TV deti lozej kolem nich, nemaj zadny zajmy vylezt nekam je skoro svatek, maximalne tak nekam do nakupniho centra tahat nakupni vozejk. A pak jsou skoropadesatnici co zijou aktivne spolecensky, sportujou, cestujou, venujou se detem a podnikaj spolecne spoustu veci.

Tak já to mám jinak jak ostatní, dle mne už jste staří na druhé dítě. Ale tím neříkám, abyste si ho nedělali. Jen jste se ptala na názor, tak ho říkám. Zaprvé jsou tam větší rizika, za druhé je třeba se na to dívat nejen tak "Budu stará na otěhotnění a porod?", ale taky kolik nám bude, až bude děcko např. v pubertě. Děcku bude patnáct, tobě padesát a chlapovi 58. Padesát osm let to už je věk na dědečka... Vůbec ale neodsuzuji a souhlasím s názorem, že je to vaše rozhodnutí a nikdo vám do toho nemá právo kecat, ani to za vás rozhodnout. Doufala jsem, že druhé dítko budu mít ve třiceti porozeno a zatím to tak taky nevypadá, takže život tomu prostě chce někdy jinak.

Ne každá má takové štěstí, aby potkala svůj protějšek ve dvaceti a do třiceti udělala kariéru a porodila 6 dětí do 5+1. Na to tady asi některé "šťastné" zapomínají.

Chcete, mějte. Necítíte se, nemějte.

Radši budu mít v 50 pubertálního fakana, který mě udrží v kondici, než si hladit faldy před telkou a prudit třicetiletou dceru, že já jsem v jejím věku měla dva školáky.

A varování doktorů o těhotenství v pozdním věku...neříkají to náhodou ti stejní lidé, kteří nutí děti očkovat a "léčí" léčivy? Ale no tak!

Mě bude brzy 35, partnerovi 39 a pokoušíme se o druhé dítě a věk podle nás máme akorát, u chlapa bych vek 43 vubec neresila 🙂 jen hura do toho 🙂

Pokud chcete a muzete, pak neni, co resit 🙂, problemy mohou nastat i v mnohem mladsim veku. Drzim palce 🙂

Stari jsme tak jak se citime.. znam pana co mel syna v 60ti vypada skvele a na syna je pysny a hodnejsiho kluka jsem jeste nevidela... muj pritel ma 40 a co na tom zalezi obe deti se nam povedly napoprve a ma jeste syna ktery uz je dospely🙂 kazdemu je do toho prd, deti jsou dar a pokud mate mit tak mit budete😉 preji aby se vam zadarilo:-*

nám s manželem je stejně jako vám..a kdybychom neměli dvojčata, tak teď by druhé dítě bylo na pořadu dne...nejste staří, jen je ten správný čas😀

Mně říkala synova pediatrička, že na druhé dítě mám čas do 42 😉 Já bych jej tedy brala hned, bohužel ale nemám ani potenciálního tatínka 😅 A i kdybych toho svého prince potkala hned zítra, tak než se poznáme apod., budu se k této věkové hranici už dost blížit. Takže nějaké úvahy o stáří si vůbec nepřipouštím 😅

Mě je 36l a chci jít do třetího 😉 takže věk je jen číslo, Hodně štěstí

Opravdu nejvyšší čas začít. Nejde jen o možná rizika v těhotenství, ale čas na nikoho nečeká, a i když samozřejmě nejsi stará, tak některé životní události se lépe prožívají a řeší v nižším věku. Tak směle do toho 🙂

Ideální čas na druhé dítko 🙂

...před pár lety jsem si na MK vyslechla na podobnou otázku naprosto zdrcující komentáře dvacetiletých maminek (těch nejkrásnějších a hlavně nejchytřejších...) a připadala jsem si jako naprosto nezodpovědný jedinec s jednou nohou v hrobě, který má tu drzost chtít ještě další dítě 😀
Dnes si říkám, že věk je opravdu jen číslo, důležité je, na kolik se cítíme, jestli máme ještě dost lásky, trpělivosti a životního elánu. Život se prostě neodvíjí podle ideálního scénáře a než mít co nejrychleji dítě, to je skoro lepší počkat na partnera, se kterým ho budu opravdu chtít... Takže bych se toho nebála... Ve svých letech (a jsem za každý rok opravdu ráda 😉, mladší už bych být nechtěla...) začínám studovat další školu a těším se na adopčátko, které ke vlastním dcerkám snad brzy přibyde...
Držím palce, rozhodnutí je jen na Tobě 😉

Ono je to velice individuální. Ženy jsou dle mojí zkušenosti v 30 - 35 letech na vrcholu sil, krásy a ženskosti. Já jsem to tak u sebe tedy vnímala.. Jestli máte s mužem chuť a touhu mít další dítě, tak do toho. Není přece důvod ptát se kolektivu zde, pokud VY DVA opravdu chcete.

rodičovstvi neni o věku,ale o lasce, tak hura do toho drzim palce 😉

Já jsem se svým rodičům narodila po 15tiletém snažení, mamce bylo 38 a taťkovi 37. Tehdy byla spíš ,,móda" mladých matek, takže přiznávám, že jako malá jsem z toho moc velkou radost neměla, že si všichni mysleli, že taťka je můj dědeček nebo že mamka byla ve věku babiček mých kamarádek. Ale teď to vidím jako plus - oba rodiče už mám v důchodu a můžou se věnovat naplno svému vnoučkovi - našemu synkovi, zatímco rodiče mých vrstevnic ještě chodí do práce a na vnoučata nemají čas.
Jinak, mně je sice 26, ale příteli bude za měsíc 36 a máme spolu 5timěsíční miminko a ještě jedno bysme rádi.
Myslím si, že rodičovství není o věku, třeba já i když mám rodiče starší, si s nimi skvěle rozumím... A znám paní, která měla s manželem 3 kluky, potom jí manžel zemřel, našla si jiného pána a zatoužili ještě po miminku... Nevím teda, kolik je pánovi, ale paní porodila holčičku v 46 letech a i když v tomhle věku už je to určitě náročnější, zase aspoň bude mít holčička tři dospělé bratry - ochránce a všichni vypadají moc šťastně (teď už má asi 2 roky). Takže záleží to především na vás, jestli se na to s manželem cítíte a po miminku toužíte, vůbec nekoukejte na názory okolí ,,moc stará", ,,moc mladá"...rodičovství není o tom, klik je vám let, ale o úplně jiných věcech 😉

Nejste, je mi 33 a cekam druhe dite, narodi se chvilku pred 34 narozeninami. Svagrova ma mimi (druhe) v 38. Jen sup na to tedka

Ahoj, pridavam se k siroke skupine - pokud mate silu a elan a miminko chcete, potom neni duvod ho nemit jen kvuli veku. Mne se prvni dcera narodila v 36 a ted v 38 se mi narodi druha. Nerikam, ze jsem pred 10 lety nemela daleko vic energie - to byl clovek neznicitelny. Ale zkratka jsem nemela partnera, se kterym bych deti chtela mit, a potom byly zase jine komplikace. Pokud jste zdravi a na dite se citite, potom se nenechte odradit komentari ohledne veku...

Nemyslim si ze by jste byli na druhe dite stari,myslim si ze dnes je to bezne,podle me 35 leta zena je jeste mlada a 43 lety muz rozhodne neni stary,rekla bych spis zraly,v nejlepsim veku 😉

Ahojky, souhlasím s názorem, že se jedná pouze o vaše rozhodnutí a v dnešní době rozhodně věk není překážkou. Zvažovala jsem podobný problém a za sebe a svého partnera jsme dospěli k rozhodnutí, že se o druhé dítko pokoušet nebudeme. Máme zdravého dvouletého syna a rodila jsem v 36 letech a partnerovi bylo 46. Dnes je mi 38 a partnerovi 48 a uvažujeme spíše o budoucnosti. Jak si užít každého dne, jak se syn každý den učí novým věcem. Kam všude pojedeme a co si užijeme za legraci. Co nového se naučíme.... Je pravdou, že se stará rozhodně necítím, občas ale dá dítě dost zabrat.... Nenechte si ale od nikoho radit a udělejte to, co cítíte bez ohledu na okolí.... Je to přeci Váš život....

To je na vás, jak se cítíte 🙂 Mně je 30, manželovi 31 a na další dítě už si staří přijdeme, kdyby nám bylo o pět let míň... 😉 Ale není. Takže nikoho neřešte, jen sebe 🙂

Filípek se nám narodil ( Já 37 let a manžel 34 let ), teď je mu 13,5 měsíce a jsem v 6tt, mě je 38 a manželovi 35 let. Jsme mladiství duchem, vůbec se necítíme staří, Filípek nás akorát omladil 🙂

Pokud se na to cítíte, tak proč ne? Nepřijde mi váš věk nijak závratný. Mě je 28 a manželovi 32. V době, kdy se narodí druhá dcera mu bude 33 a mě 29 🙂 Přijde mi to v pohodě 🙂 Pro někoho jsme zase moc mladí 😀

Ahoj, zrovna řeším to samé. Já jsem stejně stará jako ty a manžel je o dva roky starší. Řešíme druhé dítě a já mám najednou pocit, jestli už na to nejsme staří. Teda respektive necítím se na dítě stará teď, ale přesně si říkám co za 20 let. V mém okolí mají naši vrstevníci všichni malé děti, takže dětem to asi jednou nebude připadat tak zvláštní. Ale vidím na našich rodičích, jak jim s 60 začala rapidně docházet energie. A to i přes to, že jsou a stále se snaží o aktivní život. Pracují, sportují, mají koníčky, ale najedou je to stojí hrozně moc sil vše zvládnout, do toho přicházejí nemoci atd. Nastává čas, kdy oni potřebují naši pomoc a je to samozřejmé a i tak někdy těžké (nejen prakticky, ale hlavně citově). Nikdo samozřejmě nevidíme do budoucnosti, ta naše může být jiná, ale zase zázraky nečekám a tak také hodně poslední dobou zvažuji. Vidím spoustu pro a proti co se věku týká. A i když vím, že to není moc kam odkládat, tak prostě momentálně potřebuji trochu času, než se nějak rozhodnu. I s tím rizikem, že když si to pak budu přát, nemusí se to stát. Přeji lehké rozhodování, ať už se rozhodnete jakkoli 😉

Jak pro koho.... moje babička měla 4 děti, první dítě, strejdu, porodila v roce 1937, bylo jí 26, čtvrté dítě, moje maminka, se jí narodila v r.1951 a bylo jí už 40. Mojí mamce (potažmo i taťkovi, byli od sebe 2 měsíce) bylo 32, resp. 35, když měla mě a ségru. A moje nevl. ségra si pořídila 4. dítě v 41 letech... Podle mého záleží na tom, jak se cítíte. Já bych si na mimčo asi troufla i ve 40, pokud budu po zdr. stránce v pořádku. Manželovi bude tedy 45, ale toho ukecám 😀

35 stará? 👍 já první 21, druhé 35, třetí 37, čtvrté 39 a ani v těch 39 jsme si teda nepřišla stará 😄

Citit se stary na urcite veci se clovek může.. Podle me si to proste musite rict Vy sama.. Moje sestra porodila holcicku v 36 letech a byla s tim naprosto spokojena.. Ja porodila posledni dite v 31 a pripadalo mi to uz moc. Dalsi dite uz mit tedy rozhodne nechci protoze ja osobne bych se citila uz za hranou, ale nikomu to nevnucuju a myslim, ze i to jak to citi/citila moje segra je v poradku.. Me se libi predstava, ze v 50ti uz budu mit dospele deti, nerikam z domova, protoze nejmladsimu bude 19 a ten nas druhorozeny je nemocny (autista) a tam proste nevim jak to bude mit ohledne samostatnosti.. At uz se rozhodnete jakkoli je to v poradku, protoze nikdo jiny za Vas zivot zit nebude.. Budte pri rozhodovani uprimna sama k sobe a nemuze to dopadnout spatne ✊