Moje dcera se chce vdávat.
Dobrý den, jsem v šoku z situaci kterou doma řešíme. Moje dcera (19) přišla domů s tim že jí její přítel (21) požádál o ruku. Jsou spolu teprve 2 měsíce, navíc dcera ještě bydlí s námi a studuje. Moc času spolu navíc netravi ,vždy jenom pár hodin týdně. Napadlo mne jestli není dcera těhotná, ale to prý ne. Když se ptám proč se tak brzy berou tak mi dcera odpoví že z lásky. Vůbec nevím jak to bude po svatbě, jestli třeba budu bydlet u jeho rodičů , u nás bydlet nemůžu (Máme malý být a dcera má navíc pokoj s mladší dcerou). Dcera říká že o bydlení ještě nepřemýšleli, pokoušela jsem se jí to několikrát rozmluvit, že mají ještě čas, že jsou spolu teprve dva měsíce. Ale jedním uchem tam a druhým ven. Ja hlavně vůbec nechápu proč se berou, přítel dcery a jeho rodinná jsou silné věřící tak možná proto. Manžel je z toho na nervy, jemu se přítel dcery nikdy nelíbíl,nikdy to ale nedal najevo.
No tak to je uprimne docela moje noční můra tohle... jste chudera! Hrozna situace. To je jednoduše zamilovanost, velké oči, ruzove brýle, taková jakási hra, kde ale vůbec nechápou následek. Co zkus vysvětlit, ze svatba je vážná věc, zákonná věc, ze to nejde vzít jen tak zpět, ze se mají brát lidé, kteří vedi, jaké to je spolu bydlet, hádat se spolu a řešit vážně a důležité problémy proto, aby věděli, ze je spolu umi zvládnout a i přes ne se miluji. Ze si musí vzít člověka, který je její odraz a kterého zná a věří mu ve vsech směrech. Manžel je parťák na cely život. Je to velky závazek. Manželství je odměna za velkou dávku tolerance, trpělivosti a naučení komunikace mezi dvě světy. A díky tomu se z těchto dvou světu stane jeden.
Zhluboka bych si lokla něčeho tvrdsiho a šla za dcerou, omluvila se ji za své chování které nebylo dostatečně respektující a začala ji pomáhat svatbu organizovat a zarizovat nove bydleni. Bez postranních úmyslů. Dcera se rozhodla, myslim ze ted žádná slova ji to nerozmluvi a než narušit vztahy tak prostě kousnout že si dost pravdepodobne nabije hubu. Jestli to tak cítí tak jedině co můžete je stát při ní. A ne proti ní...aby ve vas mela duveru. Ze az se to posere tak ma kam jit a kde ji prijmou s otevrenou naruci bet toho "ja ti to rikala"...zas je fakt je ze nevyjde 50% manzelstvi. To neni zas tak mala pravdepodobnost na uspech. Třeba to nakonec vyjde. Ale co bych si vydupala aby se sepsala predmanzelska smlouva že každý dluh musí být písemně odsouhlasen tím druhým jinak si ho nese ten kdo ho vytvořil na svých bedrech sám...
Mně se tohle paradoxně líbí víc než moderní způsob, kdy se všechno několik let "zkouší", bydlí se spolu klidně i pět let a až pak se možná chlap milostivě rozhoupe. A třeba se taky nerozhoupe a žena ve 30 zůstane sama 😕
Takže osobně by mi to nevadilo, v generaci našich maminek to ještě bylo běžné a přišlo mi to zdravější než moderní styl odkládání závazků.
I když asi bych ji přemluvila na nějaký ten půlrok rok alespoň, to jo 😂 Dva měsíce je opravdu docela brzy.
Ale jak říkám, stále mi to přijde lepší než čekat příliš dlouho, vím, že jako romantickou holku mě hrozně štvalo být nekolik let v té zkouseci fázi vztahu.
@inkheart promiň, ale to nechápu. Ve zkoušení fázi? To jako když se dva vezmou tak už se můžou začít chovat přirozeně a budou mít jistotu že už je ten druhý neopustí ať by se dělo cokoliv.?
@bonavoxa Tak mám z rodiny zkušenost, že i církevní svatba se za 3-4 měsíce stihnout dá, měl to tak švagr se švagrovou, ona už byla těhotná, tak chtěli stihnout svatbu před porodem, chodili na přípravu na manželství snad co 14 dní. Jen to nebylo úplně jednoduché, protože švagr věřící není a museli žádat o povolení.
Moje kamarádka s manželem jsou věřící (jedna z protestantských církví), brali se asi po 3 letech vztahu ona po 1. ročníku VŠ, on po 2., aby spolu mohli spát. Přesto používali kondom a kamarádka má nakonec první dítě několik let po VŠ. Jsou spolu doteď, mají 3 děti. Rodiče je na VŠ dál živili, jen to bylo nějak složitější s přídavky na děti, předtím na ně měli nárok a pak asi zanikl, nevím přesně. Během VŠ bydleli spolu na kolejích a měli pokoj u rodičů jednoho z nich na víkendy a prázdniny. Takže ne vždy to musí být úplně tragédie.
@rezusesmichy tím myslím takové to dlouhodobé bydlení, kdy se poměrně dlouho zkouší, jestli je to ten pravý nebo (častěji... Bohužel) ta pravá. Zažila jsem to a jak píše @krtcice, taky to nebylo z mé hlavy. Přesně, taky bych společně bydlela jen tak rok a pak už svatba. Po roce už člověk ví, jestli je to ten pravý nebo ne.
Jinak abych to uvedla na pravou míru, svatbu po 2 měsících rozhodně nepovažuji za ideál, ale stejně mi to je sympatičtější než to moderní odkládání závazků, jak jsem napsala.
@inkheart no jo, ale na to že to není ten pravý nebo pravá můžeš klidně přijít i půl roku po svatbě. Pro mě osobně není oddaci list nic než jen právní úprava vztahu, nevypovídá to o tom jak moc mě partner má nebo nemá rád.
Oběda bych využila a informovala se, z čeho chtějí svatbu financovat, nastínit jim kolik to tak stojí, to samé s bydlením. Dcera když studuje asi moc příjem mít nebude, pokud vůbec. Nezakazovala bych, ale informovala co nejvíc to jde. Třeba dostanou rozum.
@rezusesmichy jasně, může to tak být. Ale stejně je to o něco větší závazek než jen spolu chodit nebo bydlet. Proto se taky dnes spousta chlapů svatbě brání rukami nohami. Ale samozřejmě, není to záruka lásky na veky věků, to netvrdím.
@inkheart já mám spíš pocit, že se chlapi tě svatbě brání právě proto, že mají strach právě z toho, že ten závazek udělá z jejich milující partnerky tu, která si řekne.. Tak a teď na to máme papír a už nás nic nerozdeli a začnou se chovat o něco jinak než předtím...sebejisteji.
@hafika Jak jsem psala: cítit se ,,věřící" může v reálu znamenat cokoli. Samozřejmě, že všechno jde, příprava na trvá tuším cca tři měsíce. To si pamatuji, že viselo na faře, že snoubenci mají přijít tři měsíce před svatbou. A zbytek je samozřejmě na nich, nikdo nezaručí, že to nevyjde. Jen jako rodič bych za takových podmínek nebyla úplně ,odvařená". Vdávala jsem se taky mladá, ale ne tak, bylo mi třiadvacet. Navzdory celému světu, který zůstával vůči té přeslazené romantice ,,překvapivě" odměřený.
Ale je fakt, že o pár let později, bych se možná i vdávat nechtěla.
Já bych dceři pogratulovala a mladému pánovi řekla, že po svatbě dostane holku i s kufrem a sám se musí postarat - bydlení, živit studentku... však to bude jeho žena už..
Proč rozmlouvat? Dcera je dospělá... Nic ve zlým ale ona souhlas nepotřebuje, a akorát si zničíte vztahy. A vůbec, ještě před 30 lety bylo úplně běžné že se lidi brali v 18,19 letech. A mnohdy studenti, měli do toho děti, a ta manželství trvají dodnes. Např. moji rodiče, mamce 18,tátovi 21,vzali se, mamka ještě studovala, měla mimčo, bydleli 3 roky u jejích rodičů v bytě, v jejím dětském pokoji. Postupně si našetřili, rodiče přispěli, a našli si svůj podnájem. A jsou spolu dodnes. Sami říkají že začátky byli těžké, ale právě proto si všeho víc vážili, i svého vztahu.
A opatrně s tím rozmlouváním, můj švagr se chtěl ženit ve 20. Jenže jeho rodiče rozmlouvali, až rozmluvili. Že není kam spěchat, že mají čas... Nakonec po pár letech to vyšumělo, on si našel jinou, rodiče mu do toho zas žvanili, ale tu si z trucu vzal do půl roku. Jenže to nebyla dobrá holka, navíc jim nešlo dítě. Švagr si teda našel jinou (ještě horší). Ta mu nakecala že chce děti, a jak se dostala k jeho baráku a penězům, tak mu řekla že její dítě z minulého manželství jí stačí, že dítě nechce. Takže on zadlužený, bezdětný, a nešťastný, když vidí že ta jeho první byla nejhodnější, má smysl pro rodinu, má tři děti... A on si život po****, možná právě vinou rodičů. I oni dnes litují že mu svatbu rozmlouvali.
Uz uplne vidim jak ty, ktere zde pisou jak ma dceru nechat a svatbu si uzit, by mely stejny nazor i kdyby slo o jejich potomka 🥴 kazda mama chce pro svoje dite to nejlepsi a nekdy bohuzel nejde jinak nez ho nechat at si nabije cumak, ale prirozene bude za svoje dite bojovat. At je mu rok, nebo tricet.
Srovnavat dnesni dobu s dobou pred 30 lety je usmevne. Driv bylo hodne veci jinak. A kdyby byla dcera zrala na manzelstvi, prisupuje k tomu uplne jinak. Tohle je jen blbe pubertalni poblazneni ktere si treba ponese cely zivot 😔
@klokanka31 vinou rodicu? To snad ne 🙈
@klokanka31 tak za výběr partnera je zodpovědný každý sám ne?
Mně rodina taky rozmlouvala, jak kluka,tak svatbu na VŠ, prosadila jsem si svou a dopadlo to blbě. Ale je to moje chyba. Totéž manžel, taky myslel nevím čím, rodiče nadšení nebyli,ale pomáhali,a taky se po.. co mohlo. Nakonec jsme přišli na to, že první ( já jeho kdysi,on můj,ale oba mladí, nezkušení, pyšní..) byl ten nejlepší a ještě jsme se stihli vzít a mít i dítě spolu. Ale všechno byly naše rozhodnutí a naše chyby,kterými jsme se poučili a dospěli.
Asi jen tolik... vdávala jsem se mladá, z lásky a dodnes nelituji, ačkoli začátky byly z několika důvodů docela drsné 🙂.
Zde vidím 3, resp. 4 problematické aspekty:
1) nejspíš to tu založil jen troll 🙂
2) pokud je to reálná situace, má slečna co k dočinění s pěkně bigotní famílií, což je samo o sobě dost nebezpečný (fanatismus, různé psychózy si v těchto rodinkách podávají kliku, atp)
3) až zjistí, co normální život samostatného páru obnáší, můžou se v tom utopit a s velkou pravděpodoností nedostudují (sama bych svatbu dřív než třeba ve čtvrťáku na VŠ nepřipustila)
4) jak vyřeší takto nastavený pár antikoncepci do konce studia? pokud nestudují na nějaké fofrškole, s děckem toho člověk moc nenastuduje
V době, kdy jsme se brali, jsme se v reálném životě i virtuálně obklopili několika podobnými páry. Dnes, po 11-12 letech jsme už nadále spolu jen my. Všechna ostatní mladá manželství se rozpadla. Někde se děly naprosté šílenosti, někde prostě ti lidi jen dozráli, zjistili, co v životě chtějí a po letech velkého trápení šli konečně od sebe.
Rady, "ať si mladá nabije hubu", jsou k ničemu. Nabít hubu si můžete na kole a až se zahojí strupy, přijde i poučení a jede se dál. Jakmile si poserete studium VŠ a nasekáte si x dětí s bigotním magorem, kterého vůbec neznáte, je to do jisté míry konečná. Tohle už se nezahojí, děti nezmizí (ani povinnost se o ně starat) a x let studia a hlavně možnost nerušeně studovat vám nikdo nevrátí.
Jak bych to řešila jako matka vůbec nevím. Asi bych rozbila prasátko, dala si panáka, vzala dceru na týden na wellness a mluvila s ní...
@journals právě každá máma chce pro dite to nejlepší. A někdo to nejlepší vidí nucenim rozmlouvat svatbu a někdo zas být partakem i když má na věc jiny názor. Kdyby šlo o mou dceru která je po mě tak vím že tlacenim bych ji donutila udělat svatbu co nejdřív a ještě bez pozvani rodičů ..
@journals To je pravda že bylo víc věcí jinak. Např. nebylo tolik rozvodů. To že někdo spolu bude chodit x let nezaručí šťastné manželství. To samé někdo kdo se vdá v 19,může mít šťastné manželství celý život. A někdo kdo se vdá ve 30,se může do roka rozvádět
@andelka To ano, co si našel teď je jeho blbost, ale kdyby mu nerozmlouvali svatbu s tou první, dnes mohl mít rodinu a děti.
@orchidis Jak vyřeší antikoncepci? To je dnes takový problém? 😂
@klokanka31 Přečti si diskuzi výše 🙂.
@andelka jj, ja to chapu 🙂 jen to fakt bylo v te prirucce, co nam dal k ponauceni 🙂 ja verici nejsem a po tom, co jsem v tech priruckach přečetla ani nebudu 😉