Může otec milovat nevlastní dítě?

23. ledna 2017 
Ahoj, zajímalo by mě, když si maminka najde nového partnera, jestli dokáže vaše dítě milovat a vychovávat jako své vlastní.
Máte někdo zkušennosti?
6. led 2012 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
já nevím, jak otec své nevlastní dítě, ale já jsem nevlastní matka a na rovinu říkám, že svého nevlastního syna nemám tolik ráda jako své vlastní děti.......znám ho od jeho pěti let a i když jsem se snažila, tak prostě můj vztah k němu je chladnější, bývá u nás jednou za 14 dní a bohatě mi to stačí.......dnes je mu 10 let a občas se přistihnu, že se těším, až odjede zpátky k mamince, asi to není jen jeho chyba, ale svoje děti chci vychovávat k něčemu jinému, než je vychováván on
navíc se nám do toho dost plete manželova matka, která má pořád potřebu vnukovi vynahrazovat tu hrůzu, že se jeho rodiče rozvedli, takže sem tam jsme měli i doma konflikty kvůli mlaďasovi........já se s nevlastním synem nemažu, prostě když je u nás, tak bude respektovat moje pravidla, a jestli se to někomu nelíbí, tak má smůlu, rozhodně nebudu čekat na to, až mi bude skákat po hlavě
6. led 2012 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
ano může....můj táta začal mýho bratra vychovávat, když mu bylo sedm a vždy říkal-moje dítě, nikdy ne moje nevlastní dítě a chová se k němu jak ke mě a k sestře-vlastním dětem. Vím, že by dal za něho život
6. led 2012 ve 21:59  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@otynacek Já si myslím že jo.Ségra má dva kluky a má po rozvodu přítele,který se klukům věnuje a pečuje o ně líp jak vlastní otec.Kluci ho zbožňují,ale taky ho respektují.Dokonce ho mají snad radši než vlastního otce.
6. led 2012 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
já jsem na tom stejně jako lenka @lencza , pletou se prarodiče, kteří mají potřebu vynahrazovat, bývalá manželka je v klidu, když má nějaký vztah, když ne a je nešťastná, jak je zle a dělá problémy. Naštěstí manžel je "normální" a víceméně souhlasí se mnou, takže přesně jak Lenka - u nás platí naši pravidla a doma a u babiček ať se třeba staví na hlavu. Takže, ne, nemám ho ráda jako svoje děti i když musím říct, že čím je starší (bude mu 14) , tím je to lepší a začínám ho mít radši a už nejsem tak podrážděná, když má přijet na víkend, přeci jen už z něj snad začíná růst chlap, doufám!!! A co mluví v jeho velký plus, má moc hezký vztah k našim holkám, za což jsem ráda.
6. led 2012 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
zakladatelka se ptala, jestli otec může milovat nevlastní dítko ne matka
6. led 2012 ve 22:19  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
urcite! manzeluv otec se rozvedl s prvni manzelkou a znovu se ozenil se zenou,ktera mela v te dobe 7leteho kluka, po letech i kluk sam pozadal,aby se mohl jmenovat po nem. maji spolu krasny vztah,dnes ma ten kluk 3 deti (10,11,12let) a i deti ani nevedi,ze dedecek je nevlastni neni duvod. maji vztah jako by byli jedna krev
6. led 2012 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Můj muž s námi žije od dceřiných 1,5 roku (skoro na den) a téměř od začátku se k ní chová tak, jako by byla jeho. Věnuje se jí, stará se o ni (včetně koupání, dřív přebalování, hlídání přes noc atd.), hraje si s ní, vodí ji do školky. Nečekala jsem, že někoho takového najdeme Vím, že ji miluje (a ona jeho).
6. led 2012 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
taky myslím, že ano. jeden takový případ máme v rodině. teď už to není jen nevlastní tatínek, ale i nevlastní dědeček a i vnoučata jsou prostě jeho a on se pro ně od začátku mohl rozkrájet! ani my takový dědečky nemáme... můj táta je vůbec případ, i když ho mám ráda, tak o vnuka se opravdu nezajímá a to ani, když jsme u nich na návštěvě více dní....
6. led 2012 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@otynacek Co jsem tak vysledovala, tak muzi jsou prave lepe naprogramovani k tomu vychovavat a milovat nevlastni dite nez zeny a nedelat rozdily mezi vlastnimi a nevlastnimi.
Ja mela v manzelstvi nevlastni deti 2 a vztah se mi k nim ruzne za ta leta menil, ale rozhodne nemuzu rict, ze bych je mela treba stejne rada jako pozdeji svoje vlastni dite. A protoze mam za sebou tuhle osobni zkusenost, tak ani od sveho pripadneho partnera nic takoveho do budoucna necekam, ackoliv v koutku duse v to samozrejme doufam...
6. led 2012 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Můj otec je můj nevlastní..noo byl to boj,ale ted v dospělosti ho mám asi raději než on mě, ale pro moje děti je to děda k nezaplacení.
Můj první muž-děti jsme si adoptovali- nikdy je nebral, že nejsou jeho i po rozvodu.
Můj současný muž- moje velké děti nejsou jeho a musím říct, že necítím, že by dělal rozdíl. Mezi svými a mými a naším.
Já myslím, že to záleží na povaze a vyspělosti chlapa. Ale znám mnoho případů, kdy to funguje úplně v pohodě. Možná také my, ženy, až moc citlivě sledujeme jetsli ten chlap se zahoval k našemu dítěti dobře, jestli mu neubližuje apod. Ale všeobecně, ano může.
7. led 2012 v 00:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Mám dvě zkušenosti. Mě nevlastní táta nemiloval nikdy zdaleka tak, jako moji sestru (svou vlastní dceru) a dá se na nás dvou výborně sledovat, jak to poznamenalo náš vztah k mužům v dospělosti (sestra s muži naprosto suverénní, plno mužských kamarádů. Já plachá, kamarádky jen ženy.). A pak je příklad mýho strejdy, kterej má nevlastní dceru a vlastního syna. A dceru miluje snad víc než syna, vlastní nevlastní nehraje roli. Dítě i dospělý jsou osobnosti a buď si sednou nebo ne. Vnímám to trochu jako v partnerství. Někdo mě zajímá, máme hodně společnýho a tak spíš budu milovat jeho než někoho, kdo je ode mě naprosto odlišný a nemáme si co říct. Bohužel tak to u nevlastních dětí bývá (aspoň po mých zkušenostech si to myslim).
7. led 2012 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Můj táta (vlastní) si vzal mamku s mou tenkrát 5letou sestrou. A abych řekla pravdu dlouho jsem to ani nevěděla . Když jsem byla větší, tak jsem spíš občas přistihla mamku, že sestře něco vynahrazuje, i když nebylo co. Ale byla to nejspíš jen přecitlivělost a jen opravdu zřídka (kdybych to měla upřesnit jakoby 1x do roka). Oboje prarodiče se k nám vždy chovali a dávali dárky stejně. Vím, že otázka byla na otce. ANO může, ale je to jen na člověku, náš táta mohl být vyjímkou, ale taky nemusel . Pokud se rozhoduješ, zda dát někomu šanci, musíš sama vědět, jaký by byl táta pro tvoje děti (dítě)
7. led 2012 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Díky za krásné odpovědi. Sice žijeme s dcerou s jejím biologickým otcem se kterým jsem já již 12 let, ale měla jsem jiné představy o rodině. Táta svoji dceru jistě má rád (aspoň svým způsobem), ale vůbec si s ní nehraje a nestará se. Byl ji už rok a on s ní nebyl ještě ani venku, nevozil kočárek, nekoupal, nepřebaloval, nekrmil....myslí si, že stačí když ji finančně zajistí. Taťku máme pořád v práci i o víkendech, chodí domů až když už spíme. Nemáme ani blízko babičky a tety, takže já jsem se vlastně od dcery ještě nehla ani na krok. Myslím si, že za jeho chování dost může výchova, jeho rodiče se rozvedli a asi to u nich nikdy nefungovalo tak jak ve správné rodině. Ale i přes to myslím, že když se chce tak jde spousta věcí. Zní to asi blbě, ale nevím jestli svoji holčičce nenajít lepšího "tátu" Mě tatínek milovat a věnoval se mi víc než mamka, proto těžko rozdejchávám, že moje dcera to nezažívá ani trošičku. Nerada bych si jednou vyčítala, že dcera měla ochuzené dětství o pořádného tátu, který ji dá lásku (ať biologického nebo ne).
7. led 2012 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@otynacek To je smutné. Člověk si z chování rodičů bere opravdu hodně, ale na druhou stranu náš tatínek si řekl, že se nebude chovat jako jeho otec a o děti se stará. Ikdyž to samozřejmě není ideální a taky kvůli tomu bylo dost hádek, protože on o tom starání má jinou představu než já. Zkus si s manželem promluvit a pokud vás moc netrápí finanční starosti, tak by snad mohl pochopit, že ho je o víkendu víc potřeba doma než v práci. Bude asi záležet nejvíc na vašem vztahu s manželem, jestli má cenu v něm vytrvat a jestli spolu oba chcete být. Náhradní tatínka bych hledala až při rozchodu, vždycky tu máš riziko, že si nový taťka s dcerkou nepadnou do oka. Já mám svoje rodiče taky hodně daleko, takže tam často nejezdím, ale když už jedu, tak zůstanu pár týdnů a je to prima relaxace
7. led 2012 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lenka5731 to je hezký ,myslím,že jste našla chlapa se srdcem na správném místě .Máme v okolí dva známé,kteří jsou rozvedení s dětmi se nestýkají jen na ně platí.A já to nedokážu pochopit.Nechápe to ani můj muž.Jak můžou žít s tím,že někde,a vědí kde je jejich dítě a oni ho nevidí,a nevědí o něm nic .Nepochopitelné,smutné...
Od Vás krásný příspěvek Přeji Vám hodně štěstí a zdraví pro celou Vaší rodinu,a pohodový porod Jsem ráda,za Váš příspěvek,že existují i normální chlapi/tátové
7. led 2012 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@llluckaaa
Smutné to často je. Mám svého partnera ráda (manžel to není, svatbu nechce), a myslím, že nejlepší je opravdu žít se skutečným otcem, jen ta promluva bude asi složitější, možná i pro to, že teď skutečně to s financema není valné. Přítel soukromě podniká, proto je ta práce pro něj víc časově náročné. Spíš mi vadí,že když už je jednou doma,tak to prospí, proleží a projí. Nechci ho nutit do toho aby se dceři více věnoval, mělo by to být přirozené, ale máš pravdu musím zkusit ještě jednou si s přítelem promluvit.
Přeju hezký den.
7. led 2012 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ja mam prvniho syna z jineho vztahu a musim rict ze i kdyz se muj manzel o oba stara hezky tak proste ja to citim ze k tomu svemu se chova trosku jinak nevim jestli je to tim ze je malinkej ,ale proste takovej pocit mam .jinak je to urcite mozne ze ho muze milovat jako vlastni ,kdyby to melo byt naopak jak pisou holky ze by manzel mel dite z prvniho vztahu ,tak si taky myslim ze proste ta materska laska nemuze byt takova aspon tak to vidim ja.
7. led 2012 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@otynacek jestli můžu vstoupit do debaty .můj muž je také osvč...pracuje sedm dní v týdnu od rána do večera,já už také pracuju.máme dvě děti-jedno školka,druhé škola - 2.třída.manžel nemá také tolik času na děti,kolik já bych si představovala.takže tě chápu ,rozumím...ale bývalo to u nás horší.jeho samotného to mrzí.mockrát jsme o tom mluvili,kolikrát se i pohádali.vždycky se snažím mu vysvětlit,že mu ty děti rostou před očima,a za chvíli ho nebudou potřebovat .snaží se udělat si na ně víc času,a to hlavně teď,co jsem i já začala chodit do práce,dřív to leželo jen na mě .určitě zkus promluvit,třeba ať večerní ulehnutí s malou na 5-10minut ,to ho nebude zas stát tolik času,prohlídnou si spolu knížku,nebo vy všichni společně -můj dřív koulel očima...to můžeš ty...teď už za ním jdou kluci sami,a nedají mu pokoj,....no myslím,že malá bude nadšená .hlavně v klidu bez výčitek,jinak ničeho nedosáhneš na chlapi se musí hodně opatrně...ale pak udělají co chceme,aspoň u nás to tak jde
7. led 2012 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
já si tedy osobně myslím, že to záleží i na věku toho dítěte.........a když je tu upozorňováno na to, že se tu řeší chování nevlastního otce a ne nevlastní matky, tak jen z našeho případu taková poznámka -nevlastní táta našeho mladýho si k němu nenašel vztah zřejmě vůbec, Jenda o něm mluví jen v tom špatným, nikdy jsem neslyšela, že by o něm řekl něco pozitivního, on mu sem tam jednu plácne, což já bych si tedy rozhodně nedovolila, u nás stačí trošku zvýšení hlasu a je v lati....a i když k němu nemám tak úplně ideální vztah, tak mě těší, že je u nás radši než u vlastní mámy a jejího nového manžela, kdyby mohl, tak by určitě bydlel s námi a ne s nima
7. led 2012 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lencza taky si myslim, ze je to hodne o veku ditete.
7. led 2012 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gab7 Přesně tak to funguje u nás. Hlavně nevyčítat a moc se neohlížet do minulosti, pěkně pomalounku - jaká je to pro oba škoda, že se nevídají tak často, jak je teď nejdůležitější doba pro to, aby k sobě našly pěkný vztah, jak by to mělo být pro oba teď nejhezčí období života, ale necítíte to tak...
Najít jim třeba společnou zábavu... (Chodí rád po horách? Ať vezme dítě v krosně sebou! Jezdí rád na kole? Kupte cyklosedačku! Kamarád má stejně staré dítě? Ať jdou společně o víkendu do hospody s dětským koutkem nebo zahrádkou!). Plno chlapů na ty miminka není a bojí se s nimi zacházet a věnují se až větším dětem (na druhou stranu je to taky dost často chyba maminek, protože jim stojí za zadkem a kybicují, jak co dělají blbě...)
7. led 2012 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@otynacek třeba se to časem zlepší. U nás to bylo do roka to samé. Nebyl s ní venku, nekoupal- tedy pouze když jsem já musela odjet, to mu nic jiného nezbylo. Ale teď už se mu věnuje víc, nežli já, tedy když je doma, což je málo, mááálo. Staví autodráhy, hrají si třeba 3 hodiny s legem, montují spolu, prostě parťáci. Ale ven s ním nejde a ani mu neuvaří- to neumí.Je to tím, že už je J. větší a muž s ním může sdílet různé věci, což u mimina nejde. U nás to bylo jednu dobu tak zlé, že jsem se chtěla odstěhovat. Muž stále v práci, nezájem, já doma sama s dítětem, s učením na zkoušky, atd. Zkus tomu dát ještě čas. Spousta chlapů to má tak, že v jejich pojetí starost o rodinu znamená vydělávat peníze. Nevím, jestli se i jinak tvůj muž zajímá- jestli třeba z práce zavolá, co děláte a tak. Na tom taky záleží
7. led 2012 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@otynacek jak te tak čtu tak to je jak přes kopírák. Když už byl muž doma- tj. víkendy, protože ve všední den chodí tak ve 21 hodin, tak jen seděl u PC , nebo před TV, nebo v posteli spal. Co my se kvůli tomu nahádali. Jednou jsem vzteky rozkopala počítač. Víš, píšeš MĚLO by to být přirozené, ale pro mužské není péče o mimino přirozená a před těmi, co se plně o mimino starají od jeho narození, smekám. Ale časem jsem si uvědomila, že můj muž má zase jiné kvality, třeba partner kamarádky se báječně stará o malou od mimina, vaří, pere, uklízí, koupe... ale zase jí zahýbá . Takže nevěš hlavu, tedy aspoň zatím
7. led 2012 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kocicinka Ahoj, já teda trapně...Notebook bych také nejradši někdy rozkopala, ale to není asi řešení (navíc jich tu máme víc). Víš já ani nemácj strach, že to nezvládnu-mám nastarosti dítě psa a domácnost,spíš mě mrzí, že ta moje holčička tátu prostě potřebuje. Svého partera mám ráda a myslím si, že je nejlepší když by naše holčička vyrůstala s vlastním tatínkem.
A jak to teď funguje u vás, tatínek už se trochu zapojil? Mě náš taťka slíbil, že bude 2x v týdnu ráno hlídat a já si budu moc chodit cvičit. Snad už mu to teď vydrží, už jednou tu to totiž bylo. Myslím na vás a přeju spoustu krásných chvil společně is tatínkem
Lucie
9. led 2012 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@otynacek Četla jsem, že čekáte druhé miminko, gratuluji a přeji hodně zdraví vám oběma (vlastně všem čtyřem).
Mohu se zeptat kde bydlíte?
Hezký den
Lucie a Klárka
9. led 2012 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně od dvou let vychovává taky "cizí pán". Vím asi od pěti let, že není biologický otec. Ale rozhodně je to táta. Nikdy jsem jiného neměla a ani bych jiného nechtěla. Mám ještě mladšího bratra a nijak zvlášť mi nepřišlo, že by ho měl radši než mě. Jmenuji se jako on, říkám mu tati a taky to tak myslím. A prošel si klasikou, když jsem vyrůstala, období vzdoru vždycky pramenilo z rozdílných názorů, nikdy mě nenapadlo mu odporovat, protože není táta. On totiž je. Stejně jako vždycky kritizoval moje kluky. Stejně jako se těší na vnoučata, které od nás bude mít. Prostě muž může milovat cizí dítě.
9. led 2012 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
ahoj holky- nečetla jsem celou diskuzi, jen původní otázku a odpověď:

určitě ano, pakliže sám chce- můj partner má z prvního manželství nevlastního syna-"poznal" ho tak něco málo po půl roce jeho života a v jeho maminkou se oženil, když mu byli asi tak 3. celou tu dobu se o něj staral, jako o vlastního, protože jeho matka to sama poměrně často nezvládala.

pak šli od sebe, nastali nějaké problémy, včetně finančních a stalo se, že malý Daniel se dostal do dětsáku- matka tím že byla zbavena práv se zhroutila a párkrát se tam za ním snažila stavit, ale nezvládal to, vždy to skončilo špatně jak pro ní, tak pro malého, tak se s ním v podstatě přestala stýkat, ale jelikož stále nemá pořádnou práci a bydlení, nedostane ho zpět a už se ani nezajímá.....

zatím co můj partner to nenechal jen tak a o malého se zajímal pořád- v podstatě to byl on, kdo musel jet se sociálkou do toho domova a odvézt ho tam....a pod., a od té doby si vyžádal alespoň střídavou péči a spolu s dědou toho malého si ho berou na víkend- jednou my, jednou oni, přes týden je v domově.

už dřív si žádal o pěstounskou péči, ale tím, že byl sám a má práci na 3 směny, tak ho nedostal, ale teď si žádáme společně. (soud se táhne už od září)

malému je 7 let, bohužel je tím dětsákem dost poznamenán, hodně se to odráží na jeho chování, protože je tam převážně s našimi menšinami a ty mají prostě jinou mentalitu- však to určitě znáte- prakticky řešeno, vypadá to tak, že s ním máme akorát dost starostí a trápení, protože prostě "zlobí", tím, že pokouší stále naše hranice, když má "3 domácnosti".

ale i přes to přeze všechno by můj partner nikdy nedopustil, aby v tom domově zůstal, snaží se ze všech sil mu zkažené dětství vynahradit ( i když za něj on nemůže) a proto určitě můžu říct- může milovat i nevlastní dítě
9. led 2012 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@llluckaaa Ahoj, já teda zírám, netušila jsem, že jen ás takových více. Já když někde řeknu, že tatínek ještě nevozil kočásek nebo nekoupal, tak je mi z toho smutno a cítím se trapně...Problém je v tom, že táta není opravdu často doma, tak najít společnou zábavu je problém. Když už taťku máme doma
(občas má volnou neděli, jinak chodí domů až když malá spinká, tak se vidí chviličku ráno) joinak když je doma stále visí na nnotebooku-Notebook bych také nejradši někdy rozkopala, ale to není asi řešení (navíc jich tu máme víc). Víš já ani nemách strach, že to nezvládnu-mám nastarosti dítě psa a domácnost,spíš mě mrzí, že ta moje holčička tátu prostě potřebuje. Svého partera mám ráda a myslím si, že je nejlepší když by naše holčička vyrůstala s vlastním tatínkem.
A jak to teď funguje u vás, tatínek už se trochu zapojil? Mě náš taťka slíbil, že bude 2x v týdnu ráno hlídat a já si budu moc chodit cvičit. Snad už mu to teď vydrží, už jednou tu to totiž bylo. Myslím na vás a přeju spoustu krásných chvil společně is tatínkem
A jak vy to zbládáte, jak jstet o s tatínkem skouleli aby to bylo trošičku dle tvých představ a tatínek se trochu víc zapojil?
Díky za povzbuzující zprávu.
Lucie
9. led 2012 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@evelp Jen jsem chtěla říct, že držím palečky aby vše dopadlo jak si přejete. Obdivuji vás oba a přeji všem jen to dobré.
Lucie
9. led 2012 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@llluckaaa Ahaj , mohu se zeptat odkud jste? Jse, taky lucka :o)
9. led 2012 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek