Netradiční jméno pro holčičku. Poradíte?
Když už je tu téma netradiční jméno pro chlapečka, co takhle rozjet téma netradiční jméno pro holčičku? 😉
Mě se třeba strašně líbí taková typická židovská jména jako je Rebeka nebo Ráchel - bohužel u nás jsou vzhledem k příjmení a křesťanské rodině trochu nepoužitelná. ☹
@adusch12345 není nutné tomu rozumnět, ale tolerovat a snažit se pochopit pohnutky jiných lidí 🙂 já bych si vybrala i z relativně běžných jmen, ale nechtělo se mi...žila jsem několik let v cizině a i když mám pohodový jméno Kristýna - v cizině mi ho nikdy nikdo nenapsal správně.
Naopak nechápu argument - dítě nemusí chtít - jasně, že nemusí, ale může, stejně tak jako ho někam může zavát práce, láska či cestování...
Máme Isabelle, druhou holčičku bychom chtěli Mavis nebo Evelyn. 🙂 Taky uvažujem nad dveřmi jmény.
@mr_falko tak teď se mi to jméno líbí ještě víc,děkuji 🙂
Mame Izabell Paulinu. Chteli jsme Livii, Theu, Dorotku a ja moc Luisu i puvodni. Nemqme ceske prijmeni, ani neprechylujeme zenskou verzi...
Mně se líbí Vilemína, Zina, Adina, Zora, Rebeka, Judita, Heda, Meda, Miriam, Lea, Livie, Ava, Marlen, Alma, Amálie, Arleta, Berenika, Edita. Iris, Justýna, Nora.
@mon_88017 Přitom jsou to hezká česká jména, že? Já nevím, osobně mi to přijde někdy zvláštní -to je jakoby v Americe dávali houfně česká nebo slovenská jména...kdyby náhodou děti v dospělosti chtěly žít tady. A co když to české dítě bude chtít žít celý život v ČR - kolikrát jsou ta jména tak exotická, že s tím spíš bude mít problémy. Je to každého věc, každému se líbí něco jiného, ale osobně nedám dopustit na českou klasiku - my máme Pepíčka a ve školce byl donedávna jediný, teď už jsou tam dva. Jinak je tam třeba Sebastian, Yannis, Sofie Alexandra, Eleni, Elly, Tobias - a všichni mají klasická česká příjmení.
@mon_88017 Přesně 😀 Já si myslím, že máme spoustu krásných českých jmen a navíc ta jména mají nějakou tradici v našich rodinách a upřímně, taky jsem ráda, že třeba synovo jméno nemusím na potkání každému hláskovat, ale že ho bez problému vysloví každá babča s dodatkem: To je po dědovi, že? Jo, je a děda je na to patřičně hrdý 🙂
Líbí se mi Inna. Já mám 2 chlapce, takže jsem nemohla použít
@rituska88 dle vkusu každé soudružky a ta cizokrajná jména jsou moc pěkná, akorát že se pořád dokola točí ta samá, jenom Sofií mám kolem sebe asi pět, a za chvíli jich bude na pískovišti stejně jako za nás Janiček a Zuzanek 🙂. V rodině se švagerstvo taky rozvášnilo, možná i s vizí, že se cácory vydají do světa, budiž jim to přáno. Zase na druhou stranu, můj děda byl Věroslav a kdybych měla syna, nejspíš bych tohle jméno nezvolila, i když je takový pěkně slovansky tradiční 🙂
Abych taky necintala pentli mimo téma, pokud bych náhodou pokračovala v reprodukci, zaměřila bych se vzhledem k rodinným kořenům na jména německá, taková Frida, Elfrida nebo Greta by mě nepohoršily.
No ale mně připadá, že teď se pořád dost řeší, proč je populární Eliška, Ella, Sofie, Tobiáš, Matyáš, atd., nebo různá cizí jména a že se to maminkám nelíbí, protože je toho moc a ve třídě se opakují, atd. Na druhou stranu je to ale přece úplně normální, protože každá doba má svoje oblíbená jména, tak jako za mě byla populární Jana, Petra, Helena, měli jsme jich ve třídě několik, i v jiných třídách a nikdo to neřešil, že se tak jmenuje víc dětí a myslím, že ani naše maminky se tím nijak zvlášť netrápily. To teď se všechno tak moc řeší. Prostě tyhle jména jsou teď populární a za čas zase bude populární něco jiného. Já mám třeba dvě děti s tradičním českým jménem, ale třetí mám tu hojně dávánou Sofinku, protože manžel je Angličan, tak aby se mu to taky dobře vyslovovalo a na tom jsme se shodli, že se nám líbí, i když je jich hodně.
@mon_88017 Jo, některá jsou pěkná, ale nesmí se to bít s příjmením. Pokud má někdo typicky české příjmení, asi bych se s cizokrajným jménem moc nerozvášňovala. Jo, to máš pravdu, Věroslava bych asi taky nedala, ale mně se třeba líbilo hodně jmen, co už jsme v rodině měli - dědové Lukáš a Antonín, taťka Josef, manželova babička Františka - taky docela originální, ale to by mi neprošlo. My se rozhodovali mezi Josefem a Lukášem a na Josefovi jsme se hned shodli, tak už jsme to nakonec neměnili a udělali jsme tím aspoň radost dědečkům (manželův taťka je taky Josef), navíc se to víc hodí k příjmení. Ale třeba moje mamka je Růžena a to nám zní jak ,,Růžena z prasečáku" 🙂 Tak holku jsme chtěli Terezii, ale to by bylo hrozně dlouhé s dlouhým příjmením, teď s odstupem pár let už bych to jméno asi nedala. Líbí se mi Agnesa, ale to by znělo s příjmením jak jazykolam, Josefína - ale mít Josefa a Josefínu fakt nee, Johana - ale to nejde nijak pěkně zkrátit, Jitka - to by mi neprošlo i když k příjmení se to hodí hezky. Co vím jistě, že určitě bysme volili jména, která se stejně vyslovují jako píší, rozhodně by mě nebavilo všude vysvětlovat, že jsou tam dvě ,,L" a tři ,,M" a místo ,,K" ,,C" - to zas jako nee, jsme v ČR a taky předpokládám, že moje děti budou jazykově nadané po mně, tudíž nějakou díru do Hollywoodu neudělají a můžou se tak jmenovat česky 🙂
My dali dcerce jméno Klaudie , s K.Kdybych stále žila v usa byla by to Claudia.😉
@rituska88 u nas treba nastesti tradice v pokracovani jmen po dedovi ci otci nebyla....velka klika pro brachu, jinak by byl Mojmír 🙂 u tohohle davani stejnych jmen mi nejvic vadi - starej, mladej, velkej, malej pro rozlisovani...
chtela jsem cely druhy tehotenstvi Adinu, i jsme se shodli a nakonec tomu osud chtel jinak a mala je Beata. Dalsi uz neplanujeme, ale jmen bych mela v rukavu nekolik
@mr_falko Tak to u nás není, protože manžel je Jirka, takže starej, mladej atd. u nás nehrozí. Syn je po dědečcích Josef, ale říká se mu Pepča nebo Pepí, Pepíček, manželův taťka je Josef jen v občance, jinak se mu celej život říká Bobin a mýmu taťkovi zas Pepa, Pepoš nebo Josef - takže se nám to neplete. Po manželovi bych ani jméno nedala, on už totiž Jirku má z prvního manželství, ale ani tak by mě to nikdy nenapadlo, právě z toho důvodu co píšeš - pletlo by se to a říkat pořád starej, mladej, malej, velkej by mě nebavilo. V rodině už máme 5 Jirků a kolikrát až v půlce rozhovoru se řeší, o kterým je to vlastně řeč. Po sobě bych dceru taky nepojmenovala - jsem Jana a to jméno se mi vůbec nelíbí a i kdybych měla jméno sebehezčí, taky nejsem zastáncem pojmenovávání po rodičích.
Adina je hezké, i Beata - jednoduše se to vyslovuje i píše a hodí se i pro dítě i pro dospělou ženu.
Tohle je podle mně zajímavý společenský fenomén 🙂 Nebo vlastně rovnou dva. Jednak rodiče dávající méně častá a/nebo zahraniční jména, na druhé straně pak rodiče klepající si na čelo s tím, že "chudák dítě" a "máme tolik krásných českých jmen". Ano, zřejmě nějaká část první skupiny má jako motivaci snahu se "za každou cenu odlišit", a zřejmě nějaká část druhé skupiny jsou lidé, kteří žijí podle hesla "hlavně nevyčnívat" - ať již proto, že to je prostě jejich vnitřní přesvědčení nebo proto, že sami k "vyčnívání" nemají odvahu. Nic z toho ale přeci není špatně. Já osobně mám obrovskou radost, že žijeme v době, kde jinakost není na přítěž (nebo rozhodně ne tolik, jak tomu bylo kdysi, ne tak dávno...). Vždyť je to fajn, že naše děti vyrůstají ve společnosti, kde se někdo bude jmenovat Kimbrly Kučerová a někdo jiný zas Šárka Novák Přeskočilová či Theo Mádl. Nebo ne? 🙂 Je tolik věcí, u nichž v životě nemáme na výběr, tak proč si zcela bez ohledu na to, co budou říkat ostatní, svobodně nevybrat něco tak osobního, jako je jméno dítěte - a to ať již se rozhodnu mít pátou generaci Miloslava nebo naopak se mi líbí nějaké úplně "zvláštní" jméno? Vždyť je to ta nejnormálnější věc, že jsme každý jiný 🙂 Já teda doufám, že třeba i díky té rozmanitosti jmen se mé dítě naučí vnímat celkovou pestrost světa a nemít zbytečné předsudky. A pokud třeba dítko s neobvyklým jménem ve škole narazí na méně chápavé jedince a stane se nedej bože terčem posměšků, je na rodičích, aby mu pomohli to pochopit a překonat, aby z toho vyšel jako silnější a nijak negativně ho to neovlivnilo. V kolektivu, kde děti budou šikanovat kvůli jménu, budou šikanovat i kvůli jiné "jinakosti" - brýle, předkus, ráčkování, odstáté uši, špatné známky, dobré známky... A to je špatně a je třeba to vyřešit - ne snad to, že dítku kdysi rodiče nedali tuctové jméno. Hawgh 🙂
@suzyz Stejně je zajímavé, že svým způsobem nevyčnívá nakonec nikdo :D Jako "zvláštnější" jména tu padla Sofie, Elena, Emma. Přitom v určitých sociálních skupinách jsou to teď nejčastěji dávaná jména. Stejně tak je v určitých skupinách trend dávat staročeská nebo lehce pozapomenutá jména.
Znama ma doma holcicku jmenem Rivka (starsi verze Rebeky) a pak ma Nedeji a Rachel ....
Také se mi nelíbí dávat stejné jméno po rodičích. Tchýně se se mnou dlouho nebavila, když jsem jí řekla (nevěděla jsem v té době, zda čekám holku nebo kluka), že Jan (asi 6 v pořadí) to rozhodně nebude.
Naštěstí mám holky. Líbily se mi jména jako Elisabeth (Bety - knížka Vejce a já je moje oblíbená), Eleonora, Amálka, Rozárka ... Doma neprošlo nic. Máme české příjemní, tak máme i české jména - Kateřina a Karolína. A aby se to všem pletlo, tak jim říkáme Káťa a Kája 😉
Proti netradičním jménům nic nemám, ale rodiče by si měli uvědomit, že to jméno bude mít jejich dítě, ne oni a navíc po celý život. Jinak hnusná přezdívka se vymyslí i na klasické jméno (u nás se říkalo Lenka penka podrsenka, já - Barbora - brambora ...).
@mr_falko ja jsem zila v UK nekolik let a i z obycejneho jmena sabina mi v 99% pripadu udelali sabrinu takze asi tak 🙂
@tymothy my mame Euniku.je jich tu malo cca 45.ale v porodnici mi jeden doktor rikal,ze si pamatuje,kdyz zacinal,tak tam jedna sestra tehoz jmena pracovala.dost jich bylo po válce,ted uz je to rarita.dcera to jmeno ma po kamaradce.ma to milion tvarů☺
Moc nerozumim duvodu, aby diteti do budoucna ulehcila zivot v cizine . ( i kdyz ho slycham velmi casto) . Vzdyt existuji i ceska jmena, ktera se daji prelozit do ciziho jazyka a nemusi to mit napsane v rodnem liste. Navic dite ani nemusi chtit cestovat, zit nekde.