Jak se rozhodnout s prací?

zaludova
13. dub 2016

Ahojky,

mám takové dilema, které mi už dlouho leží v hlavě a nevím, jak se rozhodnout.
V současné době se mám skvěle...mám bezva práci, peněz tak akorát (víc je vždycky super, ale nepotřebuju je nijak významně), celkem dost volného času, takže si můžu jít v pohodě třikrát týdně zacvičit, v klídku zvládám domácnost...vlastně žádné stresy a k tomu teda ještě studuji VŠ. V současné práci pracuju na půl úvazku (pojišťovna, super kolektiv, nic náročného, baví mě) a k tomu učím 10h týdně AJ.

Jenže osud tomu chtěl tak, že se v pojišťovně rozhodli, že mě tam chtějí na plný úvazek. Jenže by to pro mě znamenalo dalších 20hodin týdně. Určitě bych musela zrušit hodiny AJ, což by mě hodně mrzelo, protože to dělám moc ráda a baví mě to. Takže vlastně 2 hodiny navíc denně, které jsou zdánlivě málo, ale i moc. Navíc to bude těžké skloubit se školou. Teď mám na školu dva volné dny v týdnu. Na VŠ budu ještě dva roky.

Kdybych pracovala v pojišťovně, tak by se můj celkový výdělek zvýšil o 4 tisíce. Jak jsem již psala, tak je tam super kolektiv, o který nechci "přijít". Navíc je tam možnost kariérního postupu a po škole budu mít velkou praxi a nejspíš i jistou práci.

Ještě doplním, že pokud tu práci nevezmu, tak nebudu mít ani ten půl úvazek a budu si muset sehnat něco jiného, co tu finanční mezeru zaplní. To by tedy neměl být velký problém. Ale samozřejmě nevím, jaká by to byla práce a zda by mi dala něco do praxe.

Jak byste se rozhodly vy, kdybyste byly na mém místě?

zaludova
autor
13. dub 2016

@dzogobela hele u nás je výhoda v tom, že si můžeme tvořit rozvrh sami, takže vypíšou několik stejných seminářů a já se přihlásím na ten, co se mi hodí. Tzn. že když mám práci do 3 tak bych se mohla přihlásit na hodiny třeba od 4 do 7. Nebo si třeba poskládat hodiny tak, aby mi za sebou co nejlíp navazovaly...

chris_n
13. dub 2016

@zaludova mimochodem... ja sice teda nebyla na vejšce, ale na VOŠ, kde je ten rozvrh ještě pevnější... a většina z nás ve 3 končila ve škole (se začátkem třeba v 8) a do dalších 8 a třeba i 9 byla v práci... ja to zas ty dva roky nevidím tragicky 🙂 zaleží na tom, zda ti jde o finance a budoucnost nebo o volny čas 🙂

zaludova
autor
13. dub 2016

@chris_n no finance naštěstí není třeba řešit...uživila bych se tak jako tak....spíš řeším budoucnost a volný čas

chris_n
13. dub 2016

@zaludova tak záleží na tom, o co ti ted jde víc no... kolik ti je a tak... Pokud jsi si jistá, ze po škole najdes práci a bude to OK, tak bych si ty studentský léta užila. Pokud je tahle práce jedinečná a stojí to za to, takbych to zase ty dva roky překousala... není to taková doba 🙂 napiš si list pro a proti... tohle za tebe nikdo jiný nerozhodne... možná ještě zkusit se o tom pobavit s partnerem?

zaludova
autor
13. dub 2016

@chris_n list jsem si psala, s partnerem i s rodinnou to řešíme...ale já jsem pořád rozpolcená...to jestli si po škole najdu práci nevím...zatím jsem si vždycky nějakou našla 🙂 ale člověk nikdy neví....prostě nechápu, proč to nemůže být tak, jako doteď....byl by klídek a nemusela bych nic řešit :D

chris_n
13. dub 2016

@zaludova kdyz přicházejí změny, člověk nikdy nechape, proč to nemůže být jako doposud, kdy to bylo lehké a zažité.... Ale každá změna sebou nese něco nového a nečekaného. U nás to třeba bylo že jsme se vzali, zařídili si hypotéku, čekali jsme dítě a človek si říkal, ted se hezky zabydlíme a budeme konečně někdo u sebe, doma... a najednou bylo malé 4 měsíce a my před sebou stěhování do zahraničí, bez znalosti jazyka (takové základy aby clovek nebyl za dementa...). A bylo to to nejlepší rozhodnutí, co jsme udělali.

a že to byl risk taky pořádný

78marcela
13. dub 2016

@zaludova ja bych se asi zamyslela nad tim, jak si ten zivot dal predstavuju, treba i v souvislosti s oborem na VS. Pokud bych studovala treba ekonomii, volila bych pojistovnu, pokud pajdak, volila bych anglictinu a vzala bych si vic hodin.
Mne to zatim vzdycky v zivote vychazelo tak, ze jakmile jsem si nekde dvere zavrela, otevrely se jinde jine. A clovek kdyz chce, tak si tu praci vzdycky nejakou najde.
Taky bych zvazovala, jak to budu stihat, a obzvlast pak pred statnicema, psat diplomku, priprava na statnice, uceni...sama ted koncim a je to docela mazec, pri praci na plny uvazek.

zaludova
autor
13. dub 2016

@78marcela děkuju za pěkný příspěvek....něco, co jsi napsala podvědomě tuším a proto se té práce na HPP bojím...

78marcela
13. dub 2016

@zaludova clovek nerad opousti zazite jistoty...ale i pokud bys tu praci nevzala, tak bude jina. Pokud te zatim netlaci penize a mas pocit, ze se s dosavadni castkou co mas za anglictinu, uzivis, nez si treba najdes dalsi praci nebo naberes dalsi hodiny, tak bych se toho fakt nebala a klidne z pojistovny odesla, kdyz se bojis prace na HPP.

ninive211
13. dub 2016

@zaludova Já napíšu jen za sebe,jak jsem to měla já. když jsem studovala denní VŠ, byla priorita č. 1 škola a k tomu maximálně brigády, full time pracovat do toho bych si představit nedokázala (i za cenu flexibilní práce). Právě jsem taky chtěla mít ještě i nějaký osobní život, odpočinout si a v klidu si dáchnout navečer, než se honit z práce do školy a ze školy do práce a makat o víkendech, nemít čas na přítele...do toho byly věčně nějaké seminárky, polosemestrální písemky...jasně, jsou lidi, co zvládají dvě, někdo dokonce i tři vysoké školy a do toho si ještě přivydělávají , u toho si říkám, zda to nejsou supermani a zda z tohoto důvodu něco z toho prostě nuceně neflákají.
@chris_n Kristy, tak jak to píšeš ty, že jsi byla v podstatě celý den v práci nebo na cestě, tak to měla ségra před mateřskou, dojížděla z Boskovic za prací do Brna (protože na Boskovicku je to s prací blbý, tak byla ráda, když ji zaměstnala kámoška u nich ve firmě), vstávat v šest, o půl sedmé jí jel vlak, když vše dobře navazovalo, tak před třičtvrtě na osm byla v práci, ale práce oficiálně začínala až od osmi, takže těch 20 minut tam buď mohla chystat něco dopředu zadarmo anebo surfovat na netu, celofiremní hodinová polední přestávka, stejně musela být v práci do pěti, pak honem honem valit na šalinu a vlak, jak vypadla o pět minut později z práce, tak hrozilo, že ho nestihne, tak akorát blbé kecy ze strany svobodných kolegů, co bydleli hnedka vedle firmy, že si dovoluje v 17:01 mít už vypnutý počítač a být jednou nohou venku...cesta domů skoro hodina a půl, takže domů přijela kolem půl sedmé, tak akorát tak uvařit, najíst se a večer mrknout na jeden díl seriálu a jít spát, aby zase mohla ráno znovu brzo vstávat. To všechno za cca třináct čistého. Říká, že never more! Že sice v práci ji pořád lákají a ujišťují ji, že pro ni drží místo i po mateřské a že jí přidají a kdesi cosi (jó, možná tak pětistovku), ale se dvěma dětmi by takový styl života nešel už vůbec.

evulina77
13. dub 2016

@zaludova osobně si myslím, že se ještě napracuješ dost, zvážila bych víc hodin AJ a více volného času a taky času na školu. Tyhle roky se už nebudou opakovat. Škoda toho polovičního úvazku, ale nedá se nic dělat. Podle mě, pokud nemáš problémy s penězi, tak osobně doporučuji volnost a život, nejlépe ten sudentský...

ninive211
13. dub 2016

@evulina77 Dívala jsem se na to stejně, za celý život se napracuju ještě haba fuk a tolik relativního volna též už nikdy nebude (možná teď na tý mateřský 😀)

chris_n
13. dub 2016

@ninive211 tak ja to finanční ohodnocení měla jíné a celkově ta práce (pred koncem tedy ne), byla celkem fajn. Kdybych bývala chtela, mohla jsem jezidit autem a mít ho ve výplate, ale nechtela jsem se obírat o peníze. Navíc by se mi ta cesta moc nezkrátila, protoze dálníce ráno do prahy a vecer na MB byla ucpaná. :-/ Ale to je proste boj,kdyz bydlíš mimo město a pracujes ve meste. Zůstat v Milo, tak to stejne pak resit musim a stejne bych musela dojízdet za prací minimálne 30 minut nekam

lenka5731
13. dub 2016

Já jsem to asi cele nějak spatne pochopila, myslela jsem, že je ti 30 nebo vic, už dávno plne pracuješ, resp.polovicni úvazek a k tomu aj a studuješ dálkove. . 🙂

scai
13. dub 2016

Jak píše Marcela s tím zavíráním a otvíráním dveří, je dobré je ještě úplně nezabouchnout, odejít vždy v dobrým. At se dá právě i případně vrátit 🙂
Já třeba poté co jsem se rozhodla pro tu druhou firmu stejně měla schůzku s manažerem v té první a tam si to vyříkala, a uzavřeli jsme to tak, že pokud by se mi v té druhé nelíbilo, že můžu zavolat a že oni by o mě zájem měli i později....
Vím že takhle to vždy nefunguje, ale stejně je fajn odejít v dobrém 🙂

zaludova
autor
13. dub 2016

Holky, teď jste mě teda hoodně nahlodaly....nebo spíš řekly to, co se já bojím říct nahlas...asi ten HPP odmítnu...odejdu v dobrém a personalistce řeknu, že bych byla moc ráda, kdyby se mi ozvala, pokud by tam nějaký půl úvazek byl....i když teda konkrétně tohle místo je super....za přepážku bych nechtěla ani za nic :D

michelle_01
13. dub 2016

V posledním ročníku jsem chodila do práce na 80-90 hodin měsíčně, do toho učení na státnice, psaní diplomky, do školy 2 dny v týdnu a dalo se to v pohodě. Neumím si ale představit, že bych měla odpracovat HPP. Asi bych si musela hodit na jeden měsíc souvislé volno, abych to vše stihla, ale já byla šprt a brala to vážně, takže podle mě se neřiď 😀

salot
13. dub 2016

A co to zkusit? Proč? Protože když to nezkusíš, tak tu práci mít nebudeš. A takto to aspoň zkusíš, i kdybys toho pak nechala. Výsledek stejný, ale budeš vědět, že to opravdu nejde.

tribulus35697
Odpověď byla odstraněná
Zobraz