Má pracák právo honit mě po firmách?
prosím, je tu někdo, kdo pracuje nebo má známé na úřadu práce - potřebuji radu? moc děkuji
@emisekkk pred 2 lety jsem byla bezdetna svobodna a 1 3/4roku nezamestnana s desetiletou praxi v zahranicnim obchodu. Anglictina byla pro me jak druhy rodny jazyk, nemecky jsem se domluvila bez vetsich potizi. Pocitac byl muj dobry kamarad. A stejne jsem temer dva roky hledala praci nejlepe v oboru a proto jsem skoncila ve fastfoodu v kuchyni. Za ten 1 3/4 roku jsem obesla nespocet pohovoru, a nic. Bud z jejich pohledu jsem mela moc praxe, nebo hledali nekoho starsiho .. chlapa.. technika.. inzenyra ... ale vubec nekoukali ze pred nima stoji clovek, ktery je ochoten se ucit, umi pouzit hlavu a praci dela rad.
Kdyz mi po jednom pohovoru zavolali ze jsem nebyla vybrana, uz jsem se drze zeptala proc.. a odpoved me totalne uzemnila "pani je uz trosku starsi tak tam nebudou do budoucna zadne komplikace" .. ano ve svych 30letech jsem pro ne byla nebezpecna tim ze bych snad mohla jit na materskou.. a to jsem tou dobou byla rozhodnuta ze deti nechci a to ze ted dite mit budu je strasna souhra nahod.. ale z toho je videt ze matky popr teoreticky budouci matky jsou pro zamestnavatele nebezpecne,jinak nechapu proc se jim nekteri tak brani.
U nas v praci jsou dve holciny samozivitelky. Delaji jen po-pa od 8 do 16:30, popr po domluve jinak, a ja se k nim za nejakou dobu pridam.. ale kdyz zamestnavatel chce tak vyjit vstric dokaze i v takovem provozu jako je fastfood.
@merope poslední dva řádky se mi moc líbí... ☺ jinak tlachani pořad dokola... Já jsem zvědavá pak na sebe, jak se budu vracet... Mám to jednodušší o to, že už teď vím, že se nemám kam vrátit. Má pozice-pobocka byla zrušena... Takže mam dostatek času hledat novou práci.. Do firmy se už vrátit nechci, nelíbilo se mi zhoršující chování vedení a úroveň nabízených produktů... Ale v oboru bych ráda zůstala, ikdyz to bude těžké...víno a pohostinství 😀 tak přeji všem maminkam ať už hpp či brigády, prostě zkoušet a zkoušet...
@cattus druhy a casty pohled... Mou pobočku se firma chystala zavřít už dříve, ale nějak se stalo, že jsem stihla otěhotnět...od bývalé sefky kterou též vyhodili jsem se dověděla, že jsem tam byla už moc dlouho...tři roky na vedoucí pozici...a že to chtělo změnu...a na rovinu mi řekla, že mi nechtěli dat smlouvu na dobu neurčitou, že pak půjdu hned na mateřskou...i tak to chodí...měla jsem třikrát prodlouženou smlouvu na dobu určitou a pak jsem si vysloužila nějak na neurčito a začalo podkopavani...no a já otěhotněla a byly velké problémy, ze dn na den jsem šla na neschopnku a za týden mi došel dopis o u rušení pobočky...mazec no 😁
@zuzka3112 No, já se taky k dítku nedopracovala, ale zato jsem se dopracovala k tomu, co bych chtěla dělat a to vím, že můžu dělat v podstatě bez jakýchkoli komplikací i s dítětem (samozřejmě od nějakého věku a z velké části za pomoci chůvy nebo školky, jen částečně z počítače z domu), ale jde to. Jenže mě vždycky bavilo učit až jsem zjistila, že kdyby nic, tak můžu doučovat a tím se dá uživit v pohodě v časech, jak si to naplánuji.
Ale k těm posledním dvěma řádkům - nevěřila bys, kolika hlavně holkám kolem jsem to už radila a jak často se spíše dozvídám, proč nemůžou dělat to, co by dělat opravdu chtěly a jak nejsou schopné sehnat vhodné zaměstnání.
@merope jj já to slyším taky moc často... Naštěstí mám kolem sebe praceschopne přátele, co si nestezuji a makaji 😁 já třeba bych pak zkusila někde práci ale už teď vymyslim svůj projekt na živnost... Vždycky m stvalo, když mě práce bavila, dávala jsem do toho maximum úsilí ale pak už pro mě bylo demotivujici např žádné odměny, provize, navýšení mzdy... Naopak vyhledávání kravin... Je jasné že po půl roce nemůžu chtít odměny 😁 ale vždy mě při začátcích dostalo do pozoru, při zkušební době si domluvíme podmínky, kolik, směny atd a jak přijde na smlouvu skutečnost byla úplně jiná... Ale to už diskutujeme možná mimo určené téma 😁
@eny7 a co něco na živnost? Já měla před MD fajn práci, ale proběhlo stěhování kvůli práci chlapa, tak mě to čeká... Mám ještě přes dva roky doma před sebou, ale už teď přemýšlím, co pak...
Tak já mám jednu věcnou... Představte si-Vy, a hlavně matky z větších měst(které především nechápete, jak si někdo, kdo opravdu!! pracovat chce, práci nenajde), že jsou třeba regiony, kde se na jedno pracovní místo zařadíte na patnácté místo ve frontě, samozřejmě za všechny chlapy, matky odrostlejších dětí, nebo ambiciózní mladé lidi, kteří v životopise nemají víc kvalifikace než Vy, ale při pohovoru mají třeba více elánu a vlezdoprdelkovství-a ani to nemusí být....Modelová situace: rodina bydlí v Lobendavě u Šluknova, má jedno rodinné auto( a ani to auto nemusí mít), kterým otec odváží děti do Šluknova do školy a školky, kde je pak matka v půl čtvrté vyzvedává autobusem...otce nechme být-je mobilní, třeba někam za prací dojíždí. Otázka je, jakou a zda vůbec nějakou práci matka sežene a kde...nejbližší větší město je Rumburk...snad tam?Nezaměstnanost obrovská-má vůbec po 8 letech na rodičáku šanci? Leda Děčín...tam už snad něco...Kdo vyzvedne děti z družiny, která končí v 16:30? Kolik matka projezdí a v kolik ráno bude muset vyrážet do práce, když jediný autobus jí jede v tolik a tolik, v kolik se dostane domů...?Bude si muset zaplatit někoho, kdo děti vyzvedne? Vyplatí se jí pak pracovat ve vzdáleném městě? Bude svoje děti vidět na hodinu před tím, než je uloží? Budou šťastní?Tak třeba v takovýchto případech je jen na té či oné, zda něco umí, čím by si přivydělala "načerno".... Uštrykuje někomu něco...půjde pomáhat ke kravám...vezme kdejakou brigádu a na ÚP se vyprdne, nahlásí se jako žena v domácnosti, bude si z přivýdělku platit zdrávku....
Ano, nezvolila jsem k ilustraci dobrou lokaci, tu je možnost práce v De...ale zas každá na to nemá koule a němčinu 😎
@majkoz Tak trošku z jiného pohledu - po druhém porodu jsme to, abych mohla pracovat, delší dobu dotovali - ve státní školce jsme si neškrtli, dobré soukromé školky tu jsou docela drahé. Ale chtěla jsem zůstat v oboru, pracovala jsem velmi často i po nocích. Výrazně jsme se uskromnili. Teď dělám to, co mne baví, finančně jsem naprosto někde jinde.
Ale je to právě o tom - chtěla jsem pracovat, bylo nutné něco tomu obětovat. Nic není zadarmo.
Nejsem zvyklá natahovat ruku.
Ano, naši jsou ze severní Moravy a žijí v místě, kde je velmi těžké sehnat práci. Ale švagrová byla schopná si ji najít i velmi záhy chvíli po narození dcerky, bratr vstává do práce velmi brzy, oba dojíždí.
Ale prostě chtějí makat.
Nikdo z nás nic zadarmo nedostal.
@brunetka11 Tak jasně že CHTÍT je to nejvíc, ale chápu moc dobře, že ne každému to musí vyjít. Taky mě, když jsem byla na pracáku prudilo, že jsem se musela ucházet o práci, o které jsem věděla, že bych ji dělat nemohla.... a zatím se pokoušela o průzkum trhu a dělala si podnikatelský záměr...já vím, že bych se tu u nás na Novoborsku ve sklárnách neupíchla, tak jsem začala "myslet samostatně", další těhu mi nahrálo a budu se snažit, aby mne už nikdo na ÚP nebuzeroval...ale od čerta k ďáblu a od ÚP k EET 😖 😀
@majkoz spousta lidi na to nema koule a nemcinu? Tak se maji ucit a maji pro to neco udelat. Ja jsem z vesnice na jizni Morave, v pohranici, prace je tu hodne malo..ale kdyz jsem v predchozim prispevku psala o tom, ze nebyla prace ve skolstvi, uklizela jsem prave v Rakousku. Zalozila si na to zivnost, natiskla si letaky, ktere jsem si poroznasela a hledala jsem. Delala jsem to tri roky, nez jsem si dalkove dodelala vysokou, pak jsem sla opet ucit. Ale s tim, ze jsem se naucila vyborne nemecky, a ted tu nemcinu ucim a dostudovavam ji na VS. Ale porad pro to neco delam, studuju, vzdelavam se, pracuju na sobe a na tom, abych mela dobrou praci. Dnes zpetne muzu rict, ze me nekam nejvic posunulo prave to uklizeni v Rakousku, kde jsem se naucila jazyk.
A o tom to je, ze jakakoliv prace cloveka muze neco naucit, nekam posunout. Ale sedet doma a cekat a rikat si, ze se me vlastne nevyplati chodit do prace...to je zacatek konce.
Práce je. V každým druhým obchode si můžete na chvíli sednout na pokladnu. Ja v první třídě vyzvedavala brachu ve školce a jezdili jsme sami busem domu. Tam jsme si chvíli hrali, mama dorazila na večeři a fotr byl kamionak, takže dojel občas na víkend. To jsem jako byla v 6 letech nějakej nadclovek? Nikdy se vůbec nic nestalo a my jsme byli všichni šťastní. Jo a maminka kromě orace na HPP ještě jezdila z Liberce do Plzně studovat. Vím, ze prace je a chci si zkusit najít nějakou brigádu, až nastoupil v pulroce dítěte na rodicak. Prostě musím něco sehnat, i kdyby jen na doma. Nejsem cikan, aby me živil jen stát. Jsem proste naučená se starat. A moji maminku povazuju za nadcloveka - zvládla to všechno bez jedinyho klopytnuti. Byla uzasnej vzor a ja se snazim byt aspoň trochu jako ona. Pokud jde o ten pracak, nabídla v bývalém zaměstnání praci pani s asi 5letou holcickou s tím, ze par nočních do měsíce by musela mít, ale jinak se dají směny domluvit - bere se ohled na rodinu nejvíc, jak to jde. Odmítla s nějakou hloupou vymluvou. Byla jen líná pracovat. Shánět razítka je otrava, ale po takový době na pracáku se není cemu divit. At takhle honi všechny, kdo tam jsou tak dlouho. Nevidím na tom nic špatného.
@majkoz neni. Ja mela po stredni jen gympl, coz znamena ze jsem neumela nic. A delala jsem ve fabrice u pasu, svarovala kabely. Pak jsem prodavala v obchode. Obe vysoky jsem si dodelavala pozdeji pri praci a byla to drina. Ok, kazdej nema na to mit vysokou. Ale na uklid v Rakousku nebyla potreba. Spousta mych kamaradek a znamych tohle delaji, neni na to potreba nic moc. A ovladat hadr a koste neni problem, na to nepotrebuju vzdelani.
Když jsem šla po mateřské do práce měla jsem děti 3 a 6 let a protože jsme se odstěhovali, tak jsem spátky do své práce nemohla - 100km. Rodičák jsem měla do 4 let, ale ukončila jsem ho v momentě co jsem si našla práci. Našla jsem jí hned a to bydlíme v kraji, kde byla v době krize opravdu velká nezaměstnanost. Dojížděla jsem denně 25km, chlap 35km, školku jsem stíhala. Upozorňuji, že ve městě nemámé žádné hlídání, nejbližší příbuzné máme 100km dalek. Když bylo třeba OČR tak chodil manžel, jeho práce to umožňovala spíš. Já bohužel nemohla zůstat ani den doma, neměl mě kdo zastoupit. Takže, všechno jde, když se chce 😉
@suskina91 jen k tomu vyzvedávání mladšího sourozence, u nás to nepovolovali, takže když já osmi-devítiletá šla pro pětiletého bratra, čekali jsme oba ve školkové šatně na příchod mámy...jen mě ho dát nechtěli
@kulatakosticka dneska je to asi jiné ne? Syn, když bylo třeba, tak pro dceru do školky došel. Poslední rok, kdy on byl ve třetí třídě a ona v předškolácích chodily jak ráno, tak odpoledne sami. Ráno, aby nemusely tak brzo vstávat a odpoledne, aby nemusely tak dlouho tvrdnout v družině a ve školce. Ale my teda máme školku i školu v ulici cca 10 minut chůze.
@kulatakosticka To bych se hádala v ty školce. Za děti zodpovídá rodič, takže oni nemají právo to dítě nepustit se starším sourozencem, pokud na to mají papír podepsaný od rodiče. Možná to někde není zvykem. Což neznamená, ze to tak nebudou dělat, když není jiná možnost. Učitelky tam nebudou s dětma čekat přes noc.
@andy80 tak my měli školku 5 minut od domu a já byla ve třetí čtvrté třídě a všichni mě tam znali... A bylo to před 25 lety, kdy se to hrotilo myslím míň než teď. To podle mě záleží na školce a ochotě, paušalizovat to nejde. Oni by měli prů..r, kdyby dali nezletilého nezletilému a něco se jim stalo...
@suskina91 do předání má zodpovědnost školka, ne? Ale to je jedno, jen jsem chtěla říct, že tuto možnost bych nebrala jako vždy možnou.
dite je skolka povinna vydat tomu koho urci jeho zakonny zastupce, at uz je to nezletily.
@kulatakosticka Pokud na to mají papír, můžou dítě pustit ze školky v uvedeny čas s uvedenou osobou. Pak už zodpovědnost nemají a přebírá ji rodič. Kvůli tomu je ten papír. Samotné dítě ze školky by mohl být problem, ale starší sourozenec na prvním stupni urcite problém není. Žiju v tom celý život. Dokonce jsme s přítelem byli nedávno ve školce pro jeho synovce a tam zrovna starší sourozenec vyzvedaval mladšího. A učitelka v tyhle školce je zrovna stara známá, takže vím...
🙂 u nas posteli ve skole dite samotne az od 10let .... .
Jinak k zakladatelce....pokud neco od stazu chces ,musis splnit jeho podminky ,pokud je nechces plnit odejdi z evidence. Chapu ze je ti treba trapne ,kdyz musis jit prosit do firmy a snesitelnejsi je to delat tak nejak virtualne...nicmene clovek se mnohem hur odmita,kdyz prijde osobne....holt prave proto,ze mas deti nejsi pro pracovni trh moc atraktivni ,tak je treba o to vic makat na hledani a vlezt do kazde "prdele"...vis oni mozna nevedi ze o tebe stoji ,dokud je o tom nepresvedcis .Kdyz mas deti ve skole a skolce zajdi si treba do socialni poradna a za psycholozkou,pomuzou ti se trochu sebrag a nabrat novy elan k hledani...3 roky hledat je uz jiste demotivujici.Taky nikdo nema pravo se te na ty deti ptat ,ja jsem malyho normalne zaprela,ostuda to je minimalne stejna ,jako,kdyz nekdo porusuje zakon tim ,ze se pta na tytomdotazy ;)
Tak i já mám 2 malé děti (3.5 a 5let) a to jsem na ně úplně sama bez jakéhokoliv hlídání a radši dojíždím denně 80 km vlakem za prací, než abych dřepěla doma na pracáku.. jsou ve školce od 6:40 do 16hod, já dělám na častečný uvaze, a díky pravidelnému cestování a kartě od ČD a ostatních, projedu měsíčně 1800, což není zas tolik.. Takže souhlasím, kdo chce pracovat, práci najde 😉 ano, je to náročné, kor ted v zimě, ale dá se to.
Známej byl na pracaku tři roky (a asi pořád je) a když jsem ho po letech viděla, nevěřila jsem vlastním očím. Člověk naprosto skliceny, depresivní, mluvící o sebevraždě. Můj muž mu sehnal na pár dní brigádu a dokonce jsme zahlédli i práci v oboru na teplem místečko, paní nám tehdy říkala, jestli je šikovný tak ho ihned berou. Jenže on se tam vidal až za týden a místo už bylo obsažené. Sám přiznal, že když vidí každý na pohovoru jak z něho sálá neštěstí, tak ho hravě strčí do kapsy sebevědomy blbec. Měl teda bolesti po urázu páteře, takže nemohl brát každou práci typu doplňování zboží. Ale stejně se už zacyklil do deprese a nízkého sebevědomí, on teda nebyl otec od rodiny. Mám pocit, že by tazatele fakt pomohla brigáda na dohodu na pár hodin,když je dcera ve školce. Ale záleží jaké má možnosti vzhledem k místu svého bydliště.
@majkoz souhlasím...je to fakt model od modelu, rodina od rodiny, záleží opravdu na hodně okolnostech a ne vždy se s tím pracovním osudem bojuje snadno. souhlasím, že někomu se opravdu "nemusí vyplatit" vypracovat a lidé z velkých měst, kde je práce dost si o tom mohou myslet, co chtějí 😅
Přemýšlet jestli se vyplatí pracovat...??? Tak to už je tady vážně moc :D
@suskina91 já toho taky jako dítě zvládla hodně, ale jak se rádo říká, dnes je jiná doba. nemyslím, že děti jsou hloupější nebo neschopnější, ale nikdo si netroufne je nechat doma samotné, nikdo je nenechá jezdit busem bez dozoru...všichni se mnohem více bojí...všeho! co já zvládala v 10 letech, to dneska rodiče nedovolí pomalu 15letým 😅 dneska si dítě umí hrát ve dvou letech s tabletem, ale zajít si v první třídě koupit sám rohlík je pomalu nemožné 🙄 já už taky toužím vypadnout trošku od dětí a být zas užitečná i jinde než u pračky a sporáku, ale podaří se mi to až na podzim, kdy budu mít konečně hlídání. neumím nic, co bych mohla dělat doma, takže musím někam do toho obchoďáku a to prostě bez hlídání nejde. doma jsem čtyři roky, stále s dětmi na krku a už mi fakt hrabe. ale do původní práce se teda taky zpět nehrnu a budu koukat po něčem jiném. ale je fajn mít "jistotu" v zádech, když neseženu.
@eny7 teda nic proti, ale myslíš, že si jediná co má dvě malé děti. Pokud jsi na ǓP už tři roky, tak najmladší už bude asi chodit do školy ne? Práce je mraky a kdo chce pracovat, práci si najde.