Práce na mateřské dovolené. Jak to zvládáte?
Ahoj holky,
řešíte tu někdo práci během rodičovské dovolené? Jak vám to jde? Na co narážíte? Máte podporu rodiny nebo jste v tom samy?
Zajímá mě všechno, moc děkuji za odpovědi!
Za M.arter Eliška

@m_arter ahoj, já jsem tedy ještě na mateřské ale pracují dál. Mám práci co mohu dělat z domu, navíc teď v zimě je práce opravdu jen kancelárska takže se to dá když mimco spí. Já sem ráda za rozptýlení. Hodláme v práci takto pokračovat, než se zase plně zapojím do práce.. samozřejmě nezvládnu všechny pracovní povinnosti co před mimcem, ale jsem domluvená že si nechám ty povinnosti co zvládnu- papírování, plánování atd a provozní věci jako řízení pracovníků a tak převezme někdo jinej.
Jsme ráda že mi to tak v práci umožní, mám svou práci ráda a navíc kdybych z toho na 3 roky vypadla, bude to problém, neustále se něco mění a tak. Takhle budu stále v obraze.
od půl roku 1 dopoledne v týdnu a připadala jsem si jak na dovolené, hlídal partner a bylo to fakt super a všem můžu jen doporučit, mají-li tu možnost
Mam dve deti a pracuji vlastne skoro porad. Kdyz jsem mela jedno dite a male, bylo to fajn, syn dost spinkal, slo pracovat pres den, kdyz spal, nebo po vecerech. Ale absolutne mi chybel cas na odpocinek. Od jednoho roku hlidal jeden den v tydnu manzel a jeden den babicka s dedou, zvladala jsem tak byt i v kancelari.
S druhym ditetem jsem to planovala podobne, ale problem nastava, kdyz je dcera nemocna, v tu chvili nemam hlidani (nechci, aby babi chodila k nemocnemu diteti), pres den pracovat prakticky nejde, nechci dceru odkladat k televizi atd., ale opravdu byt s ni.
Takze za me to bylo lehci, kdyz byly deti miminka a opravdu slo pres den pracovat. Ale i tak jsem absolutne nemela cas na sebe - bylo to bud deti, domacnost nebo prace. A bez pomoci rodiny bych to asi nezvladala vubec.
Ahoj, já pracuji cca dcery od 3 měsíců. Jezdíme jednou týdně na celý den do kanceláře. Dcera tam má svou hraci mistnost, podává papíry z tiskárny a baví ji skenovat 😂 Zbytek týdne dělám z domu dle potřeb a možností. Je to super. Jediná možnost setkání s okolím světem 😂 Zároveň pořád vím, co se v práci děje a nebude pro mě tolik nového po návratu z mateřské... Z rodiny a tím nemá nikdo problém 🤷🏼♀️
@m_arter manžel věděl, koho si bere, že jsem ambiciózní a mám svou práci ráda a je pro mne důležité se realizovat i mimo domácnost. Plánujeme dle manzelovych služeb, je voják, ví je vždy měsíc předem, podle toho si organizuji svou práci. Pomohlo mi i rozdělit čas mezi náš hlavní domov, a pobočku v civilizaci, jak říkám, odkud to mám blíže do Prahy. A konečně jsem si dopřála svůj sen, paní na úklid. Manžel nepořádek nevidí, mě irituje, ale volný čas chci trávit něčím, co nás baví, ne vytíráním.
@m_arter Já jsem od půl roka na pár hodin měsíčně dělala z domova, když malý spal. V roce jsem nastoupila na 0.3 úvazku, syn začal chodit na 3 dopoledne v týdnu do soukromých jesliček. Hlídání nemáme. Já si v práci odpočinu, synovi se v jesličkách líbí, těší se tam. Ten rok doma, ještě v době covidu, jsem trpěla, připadala jsem si sociálně izolovaná, uvězněná ve stereotypu. Jsem šťastná za možnost malého úvazku.
Zacla jsem v necelem roce dcery. Cca 0,2.uvazek nejdriv na DPP, po pul roce takhle zkraceny (ale chodila jsem vic, nekdy 0,4, mela jsem to flexibilne jednak proto, ze me nebavilo litat s kazdym soplikem pro OCR a taky uz jsem vedela, ze pujdu na druhou materskou a domluvili jsme to tak, ze si to kdyztak posledni mesic vyberu jako nahradni volno) Vzhledem k cekacce na jeslicky nejdriv hlidal muz, od 1,5 roku pak 2x dopo jesle a az 2x dopo hlidani muzem, dle situace. Asi to tak bylo nakonec lepsi, mala si na ten prechod pres tatinka asi lip zvykla. V kazdem pripade jeslicky miluje a i kdyz uz jsem teda na MD, tak ji je furt platim, jak je spokojena... Babicky nemame po ruce, podpora muze vice nez nutna. Vynikajici podpora ze strany mych nadřízených, ta flexibilita, co mi umoznili, fakt parada. Jasne, ze obcas se stalo, ze mala onemocnela ze dne na den a zrovna to takhle narychlo zrusit neslo, to pak zaskocil za jeslicky muz. Coz je druha obrovska podpora a to ze strany jeho sefky. Dusno v byte, ktere pomali nastavalo (muz na nucenem homeofficu a ta RD ti uz casem taky zacne lezt na mozek) zmizelo jak mavnutim kouzelneho proutku. Pokud to v tvem pripade aspon trochu pujde, doporucuji.
Ahoj, já pracuji jako OSVČ z domu téměř celou šestiletou mateřskou s dvěma dětmi. Teoretickou podporu rodiny mám, zapojení slíbily obě babičky i manžel. Prakticky to trochu skřípe. Babičky si udělají prostor jen ve stavu nouze. Manžel na mou žádost, aby si vzal dovolenou, když děti nemůžou s nachlazením do školky a já mám moc práce, většinou řekne, že to zvládne na home office, všichni jsou pak protivní, zpruzení, stejně musím vařit oběd atd. Suma sumárum, práce na mateřské super, možnost dělat z domu taky super, ale jednou dvakrát týdně vypadnout někam do kanclu, to je pro mě sen. Příští týden jedu na celý den pryč a těším se jako nikdy. 😀
@m_arter já pracuji na rodičovské od doby co měla dcerka 18mesicu. Ze strany manžela je podpora taková,ze občas v létě o víkendu vezme děti ven,jinak nic. Babička taky slibovala jak bude hlídat alespoň jednou týdně a nakonec nic. Ale i tak to zvládám, teď mám dokonce dvě děti a dvě brigády z domu. Dávají mi celkem cca 80h měsíčně. Jde to těžko ale jde to. Uklid, práce,čas pro sebe,všechno musím zvládat co nejrychleji 🙃
Dcerce byl měsíc (a starší k tomu 3 a čtvrt roku), když jsem začínala pracovat 2 odpoledne v týdnu + pár hodin k tomu doma na PC, ale je to taková prima práce, že můžu mít děti s sebou, případně hned vedle je paní, kterou od malička znají a pohlídá mi je, může mě zaskočit manžel atd...plus ten čas na PC kdykoli. V červnu čekáme třetí a nehodlám s prací končit. Mám ji hlavně pro svůj dobrý pocit, seberealizace, komunikace s dospělými atd 🙂
Pracovala jsem na pár hodin týdně hned od porodu (zadávání a kontrola dat ve studii), od osmi měsíců jsem chodila na jedno odpoledne, pak postupně na druhé, od roka a půl jsem k těm odpoledním přidala 3 24h služby, v plném covidu jsem asi půl roko měl 7-8 čtyřiadvacítek. Spolupráce s manželem byla a je zásadní, až do tel doby, než dcera nastoupila do školky, tak jsme se doma střídali (on pracoval všední dny, já noci a víkendy a bylo to dost náročný, naštěstí pracujeme na jednom áru, takže jsme si spolu aspoň občas dali oběd a pusu, jinak bychom se asi půl roku skoro neviděli), občasně pomůžou babičky (ale jedna pracuje, o covidu měla HO a druzí prarodiče jsou starší, tak vydrží vždycky jen chvíli). Hrozně by nám bodla možnost objednat jídlo (jenže muž má dost dietních omezení a jídlo z restaurace zvládne tak jednou za měsíc) a paní na uklízení (byla u nás jednou a bylo to super, ale mužovi vadí cizí člověk v bytě🤷🏻♀️).
Pracuji od 2 let syna na půl úvazku. A jsem za to neskutečně vděčná. Přijdu na jiné myšlenky, finančně je to velmi dobře ohodnocené, vzdělávám se i v původním oboru...
Měly jsme to s kolegyní nastavené tak, že jednou týdně na 3-4h v kanceláři (porada), potom práce na PC z domova + obstarat semináře, když byly.
Bez pomoci mojí maminky a manžela bych to rozhodně nedala. A bez benevolentní kolegyně taky ne. Když prostě není hlídání, neřeší a prostě si místo porady zavoláme.
A já toho nevyužívám. Právě naopak si všeho vážím a o to víc se snažím.
Momentálně jsem čerstvě na mateřské, ale od 3 měsíců nastupuji znovu - snížení úvazku na 0,2 na přechodnou dobu
Pracovat som prakticky nikdy neprestala. Hlidani babiciek nemame, doma sa striedame s manzelom a mame chuvu. Je to taka nasa nahradna babicka, nielen nejaka nahodna zenska "z ulice". Tak 1-2x do tyzdna zvyknem mimino brat do prace, on je zlaticko. Problem nastava, ked starsi je nemocny a nemoze do skolky. To smelime HO a hodne robim v noci. Inak to zvladame, mam pocit, ze mam cas aj na seba, aj na deti, ale samozrejme je to relativny pojem, lebo v tejto republike by mi 95% zien povedalo, ze sa o deti nestaram dostatocne 🙂

Tak ono záleží, kolik je ditku, jestli chodí do školky .... Já ještě pobíram rodičák ale mám ho nastavený do 4 let věku. Do práce chodím cca od 3,5 roku mladší dcerky