“Dcerce bude 26 měsíců a stále nechce mluvit, říká jen základní slova jako mami, babi,  tati, dudu, gol, čiči, pipi, auto atd. Napodobuje zvířátka, říká začáteční slabiky slov někdy řekne úplně krásně slovo. Tak nevím, jestli to už začít řešit s dr. nebo ještě počkat.” Tak zní jeden z mnoha dotazů, které maminky na Modrém koníku pokládají na téma mluvení dětí. Ve vývoji řeči existují milníky, které vám s těmito otázkami mohou pomoci.



Je nesmírně důležité si uvědomit, že vývoj řeči není separován od ostatních vývojových okruhů. Proto, aby se u dětí vyvíjela řeč správně potřebují ty správné podmínky. Mezi ně patří zejména tyto okruhy:

  • dobrý sluch,
  • zdraví v oblasti dýchacího, fonačního a artikulačního ústrojí - tedy dítě nemá žádné potíže s hlasivkami, nosem, nosohltanem, zuby, jazykem a podobně, také v oblasti neurologie,
  • správný vývoj z hlediska věku,
  • vhodné prostředí a správná řečová stimulace.

Jak poznat, že něco není v pořádku?

Z hlediska sluchu je důležité si uvědomit, že pokud dítě špatně slyší, je u něho vývoj řeči velice ovlivněn. Negativní vliv má již i částečná ztráta sluchu, která může být v mnoha případech i jen dočasná - například způsobena častou a opakující se rýmou, která se do oušek “vráží” nebo například opakujícím se zánětem středního ucha.


Sledujte proto u svého dítěte, jak reaguje, když na něj mluvíte, jestli vás často prosí o zopakování toho, co říkáte nebo třeba i to, jak nahlas má zapnuté pohádky. Pokud máte jakékoli podezření, že vaše dítě hůř slyší, utíkejte s ním k pediatrovi, který může sluch vyzkoušet (klasickým testem “šeptání a opakování, který pravděpodobně znáte ze svých dětských let) a nebo vás pošle ke specialistovi na ORL. U dětí, které ještě nedokáží slova zopakovat nejlépo otestují sluch právě na ORL.


Jemná motorika a řeč

S vývojem řeči je velmi úzce spojen také správný vývoj a zdraví v oblasti dýchání, hlasivek, nosohltanu a úst. V tomto ohledu je dobré zdůraznit, že rozvoj řeči je možný v okamžiku, kdy všechny tyto aspekty správně fungují. Řeč sama o sobě je možná díky rozpohybování svalů podporujících dýchání, svalů ústní dutiny, jazyka, hlasivek a mnoha dalších, které se v této oblasti vyskytují. Je také závislá na jemné motorice (jemná motorika znamená schopnost ovládat ruku a prstíky). Souvislost motoriky s řečí je zapříčiněna umístěním řečového a jemnomotorického centra ve stejné části mozku.


Co dalšího ovlivňuje vývoj řeči?

Z hlediska věku je pak klíčová “zralost” dítěte. Některé děti jsou zkrátka řečově lépe vybaveny než děti jiné, proto začínají mluvit dříve a lépe. Svou roli v tomto aspektu hraje například genetika (pokud jste vy nebo váš partner začali mluvit později je pravděpodobné, že ani váš potomek nebude v roce říkat básničky), rozvoj dítěte v ostatních oblastech (ten by měl probíhat přímo úměrně jeho věku) nebo také to, zda se u něj neprojevuje některá z genetických podmínek pro rozvoj poruchy (například autismus, některá z forem poruch pozornosti apod.).


Velmi zásadně však rozvoj řeči ovlivňuje prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Pokud dítě žije v prostředí, které je bohaté na řečové stimuly, bude s největší pravděpodobností mluvit o něco dříve než dítě, kterému se rodiče tolik nevěnují.



Pasivní a aktivní slovník

U dětí se rychleji a lépe vyvíjí tzv. pasivní slovník (porozumění řeči) než aktivní slovník (samotná mluva, vyjadřovací schopnosti). Ač se vám tedy může zdát, že se váš potomek v mluvení dlouho nikam neposunul, nejspíš to nebude tak docela pravda. Jen zrovna pracuje na svém pasivním slovníku. A právě díky tomu vás jeho aktivní slovník později může mile překvapit.


Každé dítko má svůj čas a uvidíš, že se brzo taky rozmluví. Náš malý se rozmluvil až ve 23 měsících, a to během 14 dnů začal mluvit v celých větách, hned správně časoval a skloňova.”  Takto popisuje svou zkušenost jedna z maminek v diskuzi Jak rozmluvit 26 měsíční dítě?


Časové milníky

V podobných diskuzích se mnoho maminek ptá, jak na tom byly ostatní děti ve věku jejich ratolesti. A často dostávají odpověď, že každé dítě je jiné a má svůj čas. To je rozhodně pravda. Existují odborníky popsané milníky ve vývoji řeči, kterých je možné se (alespoň) zhruba držet a které vám mohou trochu naznačit, jestli není nejvyšší čas obrátit se na odborníky.


První rok života

V prvním roce života jde zejména o vývoj pasivního slovníku a spíše nonverbálních fází (komunikace pomocí rukou, nohou, výrazů ve tváři). Děti začínají používat své typické žvatlání mezi druhým a třetím měsícem a již můžete slyšet první samohlásky. V druhé polovině roku se již objevují první slabiky (nejčastěji ba, da, ta, ma) a napodobování okolních zvuků a intonace řeči rodičů a nejbližších osob. Na hranici prvního roku už děti skládají první oslovení (mama, tata, baba, dede apod.) a mohou využívat první krátké větičky, kterým obvykle rozumí jejich nejbližší okolí.


V prvním roce života, přestože s vámi dítě ještě plnohodnotně nemluví je klíčové, abyste vy mluvily na něj. Stále komentujte, co děláte, prohlížejte si společně knížky a vypravujte dítěti. Snažte se co nejvíce pojmenovávat věci ve vašem okolí, učte dítě zvuky, které slyší okolo. Zakládáte mu totiž právě jeho pasivní slovník. Roční dítě má ve svém pasivním slovníku asi 20 - 100 slov, říkat jich umí jen několik. Slova také často spojuje s ukazováním na konkrétní předmět nebo člověka.


Batolecí období

Mezi 12. a 18. měsícem dochází k velmi rychlému rozvoji aktivního slovníku. Dětský mozek také stále velmi pilně pracuje na tom pasivním. Dítě začíná s jistotou používat hlásky T, D, V, N, H a aktivně používá obvykle do 50 slov. Před druhým rokem pak váš potomek ujde poměrně dlouhou cestu - až k prvním jednoduchým větám. Většinou mají dvě slova a označují činnost (například “Pejsek běží.”). V tomto období začíná dítě užívat zájmena a samo o sobě mluví ve 3. osobě (“Tomášek papat.”).


Počet slov, které dítě používá ve větách, se samozřejmě zvyšuje. V období okolo 3. roku má ve své slovní zásobě asi 900 slov. Jeho věty už obsahují 4 a více slov a pro označení své osoby již využívá správné zájmeno “já”. Mezi rozvíjející se hlásky patří N, D, T nebo také například L. Začíná se zřetelně objevovat také tzv. změkčování - bě, vě, mě, pě a hlásky ť, ď, ň.


Předškolní věk

V předškolním věku se u dětí zdokonaluje nejen aktivní slovník, ale také samotná větná stavba, a to velmi zřetelně. Věty už jsou o 5 a více slovech a slovní zásoba takového průměrného předškoláka čítá 1 500 slov a stále se rychle rozšiřuje. Potomek začíná bez potíží používat souvětí a obecně se jeho řeč začíná více podobat dospělému, než dítěti.


Navíc v tomto období děti projevují velký zájem o řeč - skvělé jsou pro ně různé písničky, říkanky, básničky, pohádky atd. Aktivně dávají dohromady příběhy podle obrázků. V rozvoji jazyka teď hrají prim písmenka c, s, z,  č, š, ž a v pozdějším předškolním věku (okolo 6 let) také r a ř. Zdokonaluje se ve zdvojování složitějších hlásek - čš, čž a podobně.



Kde hledat odbornou pomoc

Jak bylo již napsáno výše - každé dítě je jiné a i řeč se u něj vyvíjí jinak. Pokud ale máte podezření, že u vás nejde tak docela o standardní průběh, neváhejte se obrátit na svého pediatra. Ten zhodnotí, jestli je důvod k návštěvě logopeda a jistě vám i nějakého odborníka doporučí. A kdy byste měly zbystřit? Pokud neřešíte žádné jiné vývojové potíže a dítě prospívá tak, jak má, je odborníky nejčastěji určována hranice 3 let. Tedy - pokud vaše dítě má 3 roky a stále používá jen pár základních slov, zkuste se poradit s lékařem, jak dále postupovat.


Na logopedii se s odobrníkem zaměříte na odstranění problému a následné rozmluvení dítěte. Logopedové s dětmi dělají různá logopedická cvičení, která pomáhají dítěti odstranit potíže s mluvením. Velmi důležitá je ale také důslednost z vaší strany - cvičení doma je v naprosté většině případů nezbytné, aby došlo k zlepšení potíží. Pokud vás zajímá, jak taková logopedická cvičení vypadají, můžete se podívat na stránky Modrého koníka.


A pokud přemýšlíte, jak dítě hezky motivovat k tomu, aby mluvilo, můžete čerpat inspiraci z různých diskuzí na Modrém koníku. Nejčastější (a také odborníky doporučované) jsou tyto rady:

  • na dítě netlačte a do mluvení ho nenuťte, v extrémních případech byste mohli dítěti způsobit i nějaký “řečový” blok, který by mohlo být velmi těžké odstranit,
  • od narození s dítětem mluvte - povídejte mu, popisujte co děláte, vyprávějte pohádky,
  • veďte děti od malinka ke čtení - berte si společně knížky, čtěte, popisujte obrázky, skládejte příběhy,
  • popisujte si předměty z běžného života, napodobujte zvuky, zpívejte písničky, recitujte, dělejte to tak, aby to dítě bavilo,
  • v období “Proč?” neodbývejte dítě odpovědí “Proto.”, ale skutečně odpovídejte, skvělá motivace je také otázku otočit na “Proč myslíš?”
  • při komunikaci s dítětem se snižte na jeho úroveň - a teď nemáme na mysli slovy, ale výškou, aby vás při mluvení vidělo - jak artikulujete, gestikulujete a jaké děláte grimasy, pomůže mu to také v nonverbální komunikaci.

Máte nějaké vlastní tipy na to, jak podpořit děti v mluvení? Neváhejte a podělte se s ostatními maminkami v komentářích pod článkem!


Zdroje informací:

http://logopediezlin.cz

http://www.klinickalogopedie.cz

http://www.rehabilitace.info