Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Část 2. Spánek ročního dítěte. Máte radu, jak to udělat, aby vydržela třeba i hodinu?

Zodpovězené
26. led 2021

Hezký den Zuzko,

moc děkuji za milou odpověď. Nedalo mi to a ještě odepíšu na Tvé otázky. Třeba Tě ještě něco k tomu napadne 🙂.
Předem chci poděkovat, že si mi řekla, ať jsem k sobě milá. Upřímně mám občas pocit, že selhávám. Potřebovala bych, aby den měl 30 hodin, abych vše stihla... Stihla bych to pak? 🙂

Takže k dotazům... Přes den již nenosím. Malá je divočák a jakmile se spoutá, byť i u mě, ječí. Takže do nosítka jde jen, když jdem někam na výlet a není možnost kočárku.
Uspat ji manžel nemůže, bohužel, i když vidím, že by rád. Usíná výhradně u prsa. To samé přes noc. Kdykoliv se vzbudí, jen se přisaje a spí dál. Ani už nesosá mlíčko kolikrát.

A čas na sebe mi přijde opravdu jako scifi. Jednou týdně se mi povede utrhnout a jít se psem do lesa, to je můj relax. Víc toho asi nemám. Vím, že je to špatně. Můj manžel stíhá své koníčky (věnuje se jim doma). Snažím se mu v tom vyjít vstříc. Většinou si k tomu sedne, když jdu uspat malou přes den. Tou dobou u ní také ležím a koukám do mobilu. Knihu nelze (je v pokoji tma) a když odejdu, někdy vydrží, jindy je vzhůru.
Ani mi nejde tak o to, se pořádně vyspat, jako o to, mít čas chvíli pro sebe večer, když ji položím do postýlky. Kamarádka mi dala solnou lázeň na nohy a já vím, že si ji jen tak neudělám, protože malá se někdy vzbudí i po 5 minutách a musím k ní znovu. Když byl manžel na noční, uspávala jsem starší u sebe v pokoji (měla kašel, budila by mladší), tak jsem přečetla odstavec a běžela jsem zase za ní. Bylo mi té starší líto, taky potřebuje mámu občas pro sebe.

Chci dodat, že hlídání mám. Bydlíme s tchyni v baráku. Starší za nimi běhá furt. A občas jim dám malou a máme čas pro sebe se starší (vyrábíme, kreslíme...).
Víc mě nenapadá, jak přiblížit situaci u nás. Dříve jsem ji položila do postýlky a vydržela třeba 3 hodiny. Ještě v létě, byli jsme na dovolené a mohla jsem tak trávit čas s manželem. Teď si hlavně píšeme přes mobil.
Chtěla bych i 3. dítě, ale pak si říkám, zda-li bych to vůbec zvládla a zda-li bych se všem dokázala věnovat, jak potřebuji.

Ještě chci dodat, že každý den si s nimi hraju, chodím s nimi ven. Se starší si hodně povídám. Když nebyla ta omezení, jezdili jsme hodně na výlety.

Děkuji za vyslyšení.. Za chvíli máme jet na hory a vím, že jediná budu chodit spát v 8 večer s malou a bude mě mrzet, že si nezahraje ani hru s ostatními (a v tenhle moment mě přepadnou výčitky, že mám být ráda, že mám krásnou a zdravou dceru, a že to nebude trvat věčně 😄)...

Hehe, s tím dnem o 30 hodinách si to vystihla dobře, ani ten by nestačil ;).

Možná by Ti pomohlo vzít papír a tužku a všechny svoje pocity si sepsat.

Na jednu stranu napsat, co Tě štve, co bys chtěla změnit (vypsat třeba 10 věcí) a na druhou stranu možnosti, jak dané věci vyřešit.

Příklad uspávání u prsa - to asi momentálně nezměníš, takže to nechat prázdné
čas pro sebe více než 1x týdně - domluvit si jasně 2-3x týdně, kdy máš volno (dát si to jako nutnou jasnou věc, stejně jako když máš domluveného doktora, tak Ti taky manžel nebo tchýně pohlídá), udělat z času pro sebe opravdu prioritu.
A takhle postupuj v dalších věcech, co bys ráda změnila.

Vždy se zaměř na jednu a pak pokračuj k dalším. Nejde změnit vše najednou, ale postupné kroky k tomu povedou.

PS: Jak píšeš, je to opravdu krátká doba, kdy nás tito malí človíčkové potřebují takto intenzivně. Určitě je fajn na to myslet, dopřát jim to, ale být v rovnováze sama se sebou. S tím, jak Ty se cítíš, co ty potřebuješ. Protože pokud teď budeš rok "trpět", čemu tomu pomůžeš?


Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů