Dobrý den, maminky, dnes bych chtěla v krátkosti zauvažovat nad pojmem „sourozenectví“. Sama mám mladší sestru a tři dcery, tak snad vás zaujmou i moje vlastní zkušenosti. A budu moc ráda, když k tomuto článku připojíte i vlastní zážitky.
Zapřemýšlely jste někdy nad tím, jak nás sourozenci ovlivnily nebo ovlivňují? Jde vůbec zařídit, aby měly sourozenci vždy jen pěkný a harmonický vztah?
Nevím, jak tomu bylo u vás ve vašem dětství, ale my se ségrou jsme byly buď nerozlučné kamarádky, které společně bojovaly nejen proti dinosaurům, ale také často proti rodičům. 😊 Nebo jsme vymýšlely lumpárny a dokázaly jsme se poprat jako ti kluci. Obě jsme spolu soupeřily, ale také jsme se dokázaly společně starat o domácí mazlíčky - o společného pískomila a zebřičky. Naše společné dětství provází spoustu nezapomenutelných historek, které zná celá široká rodina nazpaměť, ale stále jsou k popukání. Všechny tyto historky pro mě znamenají silné zážitky, které mě ovlivnily a jsem za ně opravdu moc ráda.
Vzpomínáte na nějaké okamžiky z dětství, kdy byste si nedokázaly představit, že by tenkrát s vámi váš sourozenec nebyl? Já se například od útlého dětství bojím tmy. A vůbec si nedokáži představit, že by tenkrát v těch nespočetně mnoho nocích moje sestra se mnou nebyla a nikdo by mě nedržel až do rána za ruku.
Sourozenectví je vlastně taková sociální laboratoř, ve které se experimentuje se vzájemnými vztahy. V kolektivu se děti učí, jak spolu vycházet, spolupracovat, soutěžit či si pomáhat. Na druhou stranu se naučí nejen se přátelit, ale také odcizovat či si zachovat klidnou tvář při prohře. Sourozenci se podporují a snaží se spolu dennodenně vycházet. Když dítě nastoupí do školky nebo školy, při komunikaci, v gestech i mimice uplatňuje to, co se naučil v sourozeneckém světě. A to může být dost dobrá výhoda, nemyslíte?
SEDM TIPŮ, CO DĚLAT, ABY PRÁVĚ VAŠE DĚTI MĚLY PĚKNÝ SOUROZENECKÝ VZTAH :
1) Mějte v hlavě každé dítě zvlášť, protože každé dítě je jiné a každé dítě potřebuje trochu jiný přístup
2) Nejstarší dítě by nemělo mít na starost své mladší sourozence (ne z povinnosti)
3) Sourozence vzájemně nesrovnávejte
4) Nenuťte je, aby byli nejlepší přátelé
5) Nenuťte staršího, aby se vždy s mladšími o vše dělil
6) Co má jeden, nemusí mít druhý – každé dítě ve svém věku potřebuje něco jiného
7) Dovolte každému dítěti jít svou vlastní cestou
Zajímavostí pro vás možná bude, že sourozenci mají nejužší vztah v dětství ve věku od 3 do 5 let. V tomto věku spolu sourozenci tráví nejvíce času. Zde bych aktuálně vypíchla rok 2020, kdy právě naše holky navštěvovaly školku jen zřídka (z důvodu několikrát se opakující karantény) a opravdu veškerý čas trávily spolu – doma v pokojíčku, při procházkách i malých výletech. Pocítily jste také, že se v tomto těžkém období vaše děti více sblížily? S přechodem na základní školu se tato vazba ale mění. Pro děti se v tomto období stává zajímavější skupina vrstevníků, se kterými prožívají spoustu zážitků ve školní lavici nebo odpoledne na kroužcích. Podle psychologů se ale prý sourozenecká láska vrací v plné síle v dospělosti!
Já souhlasím, co vy?
Musíme ale zároveň myslet na to, že si své sourozence nevybíráme. Nikdy tedy nemůžete předpovědět, jak se zrovna u vás ten sourozenecký vztah vyvine. Čím si můžete být jistí je, že vám sourozenci zanechají vzpomínky a silné dojmy na celý život.
Moc vám děkuji za dnešní pozornost a těším se na komentáře vašich vlastních sourozeneckých zážitků.
Petra a #nestle
Mám tři kluky a pořád spolu tráví většinu času. Mají jednoho společného kamaráda ve věku prostředního syna. Tím, že jsou si věkově blízko, tak to nevadí a hrají si všichni spolu, jako kdyby byli stejně staří. Uvítali bychom více kamarádů, ale je to těžké. Koronavirus a s tím související opatření nám bohužel bloknul většinu možností se vidět s jinými dětmi na různých vzdělávacích nebo sportovních akcích, výletech, apod. Tak jsem ráda, že jsou kluci tři, že když zrovna není nikdo po ruce, můžou si hrát alespoň spolu, byť to není ideální a jiné děti jim dost chybí.