Už hodně dlouho jsem tu nebyla tak osobní, ale kdysi tu na koníkovi všechno začalo, takže bych tady těch pár řádků chtěla mít. Třeba to nakopne i některou z vás, aby šla za svým snem.
V pátek mi skončila rodičovská dovolená a když něco končí (notabene takhle dlouhé období) mám prostě nutkání bilancovat. Možná to máte taky tak 🙂
Troufám si říct, že jsem za ty čtyři báječný a dlouhý roky ušla obrovský kus cesty a posunula se někam, kde jsem si ani nedovolila doufat, že se někdy ocitnu. Na mateřskou jsem odcházela jako státní zaměstnanec a nyní se "vracím do práce" naplno jako podnikatelka. I když jsem vlastně nepřestala pracovat ani na chvilku a makala jsem v podstatě úplně po oba své rodičáky, je to teď jiné. Vykračuji do neznáma a nepopírám, že mám trošku strach. Nicméně vím, že cesta, po které jdu, je ta, která mě naplňuje, těší a dělá radost i lidem kolem mě. A i když to nebude vždycky jednoduché, udělám maximum pro to, aby to stálo za to! A pokud by to náhodou nevyšlo, beru, ale budu vědět, že jsem pro to udělala všechno 🙏
Zatím si tak nějak stále zvykám, že moje pracovní doba je POŘÁD, dovolená velmi výjimečná a jistoty prostě nejsou. Obzvlášť v téhle divnodobě. Že mám strašně málo volného času, a tak se jej učím poskládat tak, abych nikoho ze svých blízkých nešidila. Zvykám si, že se k našim rodinným fotkám většinou dostávám až s několikaměsíčním zpožděním. Třeba teď jsem si konečně našla chvilku času na fotky z našeho putování po nádherné Kefalonii. A jelikož je tenhle post výjimečně opravdu jenom o mně, dovolím si přidat i fotku z jednoho nádherného podvečera, který mám v mysli pořád. A kdy nám téměř každý kolemjdoucí gratuloval ke svatbě😂
A na závěr si dovolím přidat oblíbený citát, o jehož pravdivosti mě poslední roky dokonale přesvědčily:
"Jdi za svým snem a vesmír ti otevře dveře tam, kde dřív byly pouze zdi." (Joseph Campbell)
@alneka Ali, umíš si představit, jak bylo to rozhodování těžký. U nás v rodině jsou prostě všichni státní zaměstnanci, takže to člověk celý život považoval tak nějak za normu. Ten přechod z vedlejšáku na hlavní je docela stresující 😇 Na druhou stranu je strašně fajn být svým vlastním pánem🙂
Krása, jen mi tam trošku zní moje já asi 10 let zpátky: "Já nemůžu v 8 večer vypnout telefon, co kdyby zavolal klient." - A pak jsem si uvědomila, že z těch, co volali po 8 večer a nepočkalo to na druhý den, z toho nikdy nic nebylo.
Zvláště pokud máš děti, je fajn občas ty telefony vypnout a užívat si naplno rodiny. Koneckonců u klientů / s klienty taky nebudeš zvedat jiné telefony.
A jinak držím pěsti. Já se zase po letech podnikání vrátila v podstatě do státní sféry - šla jsem učit na VŠ, což je něco, co jsem chtěla snad už na ZŠ, ale pak jsem si po VŠ netroufala.
@merope neboj, vím, že to musím vybalancovat a myslím, že už to mám na dobré cestě🙂 Uvidíme, jak to se mnou bude dál, je mi jasné, že mi učitelství bude chybět - do času bych to ráda nějak propojila. Až se svět vrátí do normálu, asi bych chtěla i na částečný úvazek k focení i učit. Uvidíme, kam mě život zanese a jaké příležitosti se mi postaví do cesty🙂
Tak ať jsi v práci spokojená, je skvělý, když se splní sny!
❤️ je to divočárna na začátku, pak si to sedne a bude to dobrý. Ale souhlasím, to papírování je voser 🙈
Sekne ti to 🥰
@apacheee Super, moc Ti přeji, ať se Ti daří! V červnu to bude 12 let, co jsem nastupovala na MD jako zaměstnanec. Po třech letech jsem si založila ŽL, abych získala nějaké zkušenosti a měla pak jednou co psát do životopisu, až budu po RD hledat novou práci. A ejhle, živnost se rozjela víc, než jsem čekala, a za necelý rok mě taky čeká přechod z vedlejší činnosti na hlavní. Věřím, že to bude pro dobro celé rodiny.
Gratuluji a držím palce. A... fotka, když jsi se z toho písku zvedla, by nebyla? 😀
@suzanna123 děkuju🙂 V podstatě i byla, pak se šlo komplet do vody🙂
Jsi nádherná Veru,moc ti to sluší 👍