Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
dludli
27. dub 2011

Verunka a jak přišla na svět

Tak jsme se ani nenadáli a máme tři princezničky 🙂 Verunka se narodila na Velký pátek, 22.dubna ve 12:45, ve 35tt. Měla 2620 g a 46 cm.
 Její příchod a svět byl trochu nečekaný. I když možná to všechno začalo už skoro týden předem. To nám přijely na návštěvu babičky. Moje mamka s mojí babičkou. Přijely v neděli a my s manžou jsme se snažili využít hlídání a pondělí a úterý jsme po práci strávili po nákupech. Naše oblíbené výjezdy do IKEA...pak další obchodˇák s nábytkem, OBI, potraviny no měla jsem toho dost.A měla jsem při pochůzkách po krámech pocit, že nemůžu chodit a že vnímám tlak na konečník...říkala jsem si že to je ale hloupost.  Každopádně ve středu dopoledne jsem byla objednaná na kontrolu k doktorce. Už tam jsem se vlekla, zpátky jsem jindy čtvrthodinovou cestu absolvolala skoro třičtvrtě hodiny. Na kontrole sice všechno v pořádku, ale mimčo otočené hlavou nahoru (dvě předešlé KO byla už hlavička dole)a DR se teké zrovna ptala, jestli už máme vybranou porodnici, a poučila mě co dělat když nejdříve praskne plodová voda. TAky mě našla nejaký bakterie tak na to dala léky. Jako na potvoru jsem jí na dnešní kontrole moc nerozuměla (pro nezasvědcené před 2 měsíci jsme se přestěhovali do Německa) tak jsem šla z kontroly mírně v rozpacích. Třešinkou na dortu bylo, že plánovanou prohlídku porodnice právě na tuto středu jsme zrušili, jelikož zrovna přijeli do Německa manželovo kolegové z Čech a naplánovala se grilovačka. Mě nebylo večer moc dobře, ale přikládala jsem to únavě. Taky jsem jedla jak bezedná, i mamka hlásila, že mě nepoznává. No bylo mi to trochu podezřelé, cítila jsem podbřišek, tak jsem si slíbila, že ve čtvrtek budu konečně jen ležet, když máme to hlídání. SIce jsme chtěli především dovybalit a zařídit věci co se dělají s holkama těžko, ale co naplat. Ovšem ve středu večer když jsem šla spát, jsem měla něco co podezřele připomínalo kontrakce a nakonec jsem začala krvácet. DOst mě to vyděsilo, že nejsem na porod připravená, miminko není otočené a tak vůbec. Manža zůstal obdivuhodně v klidu, moc mi pomohl, takže i přes mojí touhu okamžitě vyrazit do porodnice jsme šli spát. V noci jsem měla nepravidelné bolesti, krvácení se zdálo, že k ránu ustalo. Tak mě manža ráno dovezl jen k mé doktorce. Byla tam sice jiná, ale to není podstatné.Ta nemohla najít důvod krvácení, chtěla nás hned poslat do nemocnice, nakonec po důkladném utz a kontrole čípku, řekla že je vše v pořádku, tedy až na to krvácení 🙂.
Večer se ale situace opakovala,bolesti jsem už musela prodýchávat a během noci se z nich staly pěkné celkem pravidelné kontrakce. Už jsem moc nespala. BYla jsem z toho unavená, hlavně tím, že jsem nevěděla, jestli mám chtít rodit nebo ne, když bylo mimčo neotočené. Nevěděla jsem jestli mám kontrakce se snažit podpořit nebo jim tak nějak bránit. No každopádně ráno mě manža naložil a jelo se do porodnice. Moje Dr měla volno. Jeli jsme do té vzdálenější, kde je ale dětská klinika, tak nějak pro všechny případy a také jsem měla takový nějaký pocit, že bych raději neměla snídat. I když jsem měla pořádný hlad, to mi bylo pak už jasné, že prostě rodím. V porodnici udělali monitor a utz, miminku bylo dobře,
vše ale záviselo na tom, co na to všechno čípek. Ten byl zkrácený a otevřený, kontrakce neustávaly, miminko se nijak na posledni chvili neotočilo, no tak bylo rozhodnuto,že jdeme rodit císařem. Zhruba v tenhle moment jsem začala břečet a přestala asi tak druhý den :-/. Bylo to tak desně na rychlo (i když jak jsem psala ani jsem raději ráno nejedla, dokonce i něco jako tašku do porodnice jsem honem ráno balila) jenže stejně jsem tomu do poslední chvíle nevěřila. Uspat jsem se nechala jen částečně, abych mohla miminko vidět, ale moc příjemný zážitek to nebyl. Jak mě tak napojovali na všechno možný, dali přede mě plentu a přestala jsem ovládat tělo zhruba od pasu dolů, chytla mě děsná panika. Nemohla jsem vůbec dýchat,měla jsem potřebu všechny ty hadičky vytrhat a utíkat pryč.No nešlo to 🙂 nakonec jsem se uklidnila tím, že jsem si začala zpívat ukolébavky, co zpívávám holkám. Třeba i Verunce to maličko usnadnilo příchod na svět.

 Viděla jsem ji asi 2 vteřinky, pak ji odnesli a manža šel s ní. Nejdřív ho vyhodili, potíže s dýcháním, ale pak začala plakat konečně, tak udělal i pár foteček a Verunku odvezli na JIPku. Já si přála být z toho stolu co nejdřív pryč. A tak děsně moc mi chyběl ten úžasný pocit úlevy, když je mimčo konečně venku, ta spousta úžasných pocitů,které se prostě dají zažít jen při narození miminka. V tomhle směru jsem cítila takové velké nic. Tak moc mi chyběly ty dvě hodinky s miminkem na sále, tak moc mi chybí na miminko civět a přiblbe se při tom usmívat.  Veřte nebo ne, na porod jsem se moc těšila, chtěla jsem ho zodpovědně zvládnout a užít si ten fascinující pocit potom. Zatím mě fascinuje jak dovede jizva děsně bolet a jak příšerně se člověk může nudit když jen leží na zádech a kouká do zdi a nikomu pořádně nerozumí. 
Verunka je na JIPce, dýchá s přístrojem, správně by tu měla být do termínu porodu, takže 5 týdnů, ale tolik to snad prý nebude.

    Zuzi, je mi moc líto, že jsi rodila dřív a Verunka šla ven císařem :( Vy jste ale holky šikovný, manžílek pomůže a jako rodina to určitě zvládnete. Máš doma ještě mamku, že by trochu pomohla s holkama? Aby ses šetřila a jizva se dobře hojila

    28. dub 2011
    dludli
    autor

    odjizdi zitra v poledne, to bude asi taky smutny

    28. dub 2011

    jé to je mi tak líto :( naprosto tě chápu a soucítím. Uff, úplně se mi vrací ty pocity. Nebude to lehký, ale vy všichni, celá vše skvělá rodina to zvládnete. Je ohromný že máš podporu v manželovi,že byl s tebou, máš doma holčičky, to všechno ti pomůže ten čas překonat a vydržet. Na jizvu můžu doporučit aloe gel od LR mě to ohromě pomohlo po slepáku vloni. Drž se, myslíme na vás pořád a posíláme sílu na dálku.

    28. dub 2011

    Já měla hned dva císaře. Malá je šikovná vše zvládně. To jak píšeš že v termínu pustí není to pravda! Mě vždy holky pustili dříve. Tzn. Zuzanka vážila 1850g a pustili jí za tří týdny. narodila se v dubnu a pustili jí o dva týdny dříve. Ale samozřejmě je to individuální!

    28. dub 2011

    U nás to bylo taky dřív. Dcerka se narodila v 35+2tt a šli jsme hned pátej den domů, nebyl žádnej problém a malýho v 34tt pustili po deseti dnech. Vážil 2300g.

    28. dub 2011

    Zuzi, přesně ty pocity, jak píšeš, užívat si od začátku miminka, to mi hrozně chybělo u obou kluků... a to jsem rodila oba normálně, ale bohužel brzo☹ vždyť víš... Hynďa jako Verunka o 5týdnů dřív a Jáchymajda o 7týdnů... přeju Ti, ať jste všichni co nejdřív spolu doma! nás s Hynďou pustili po 10dnech a s Jáchymajdou po 14dnech😉
    hlavně moc gratuluju a přeju hlavně zdraví!!

    1. kvě 2011

    Zuzi,tohle vše "nic" jsem prožila i Já a mám to v sobě pořád...ono to přebolí,ale v srdíčku to zůstane ☹ Moc na Vás myslím a držím palečky Verunce 🙂

    1. kvě 2011

    Zuzi, z vlastní zkušenosti - hojení císaře hrozně moc záleží na psychice. Pokus se s tím průběhem srovnat, ať Ti to už dál neubližuje a bříško se zlepší, uvidíš 😉 Jinak absolutně chápu Tvé prožitky a smutky - já je měla před druhým císařem podobný, i když z jiných důvodů. Jsi silná ženská a všechny holky vč. Verunky jsou po Tobě, takže to zvládnete a za pár dní budete všichni společně doma. 😉
    Ten koncetrát aloe vera od LR (jak zmiňuje anakonyes) a sprej Ti můžu poslat. Já už stříkám a mazat začnu večer.🙂

    2. kvě 2011

    Dojemný 🙂 Já jsem taky Verunka, narozena 22.4., akorát o pár let dřív a v 11.30h 🙂 Moc gratuluju a pořádně ji rozmazlujte 😉

    28. kvě 2011

    A ještě přeju sílu, ať to zvládneš a můžeš si malou už jen užívat a muckat 😉

    28. kvě 2011

    Promiň, ta moje první reakce byla dost zbrklá :-/ Je mi líto, že jsi musela rodit předčasně a ještě císařem. Já rodila syna normálně a ten pocit prázdnoty jsem měla taky, hned ho odnesli a i když ho za 45 minut přinesli zpět, tak těch 45 minut mi už nikdo nevrátí (a to byl v pořádku).
    Ještě jednou gratuluju a přeju už jen samé krásné zážitky a ať to brzy přebolí 😉

    28. kvě 2011
    dludli
    autor

    @verbalinka Veronika je krasne jmeno, zni tak vznesene 🙂 no zpracovavam to do ted, rikam si kez by byla otocena mohlo se udat vse normalne. Vsichni mi rikaji, neblazni, hlavne ze je zdrava. Moc dobre to vim a vazim si toho, jenze kdyz ma clovek proste tu zkusenost takoveho toho poporodniho opojeni (fakt nevim jak to napsat, ale snad rozumite) tak je mu lito ze to zase nezazil. Kdybych si aspon mohla rict, no co tak priste to treba bude lepsi. No ovsem rikat si to vlastne muzu ze jo 😀

    28. kvě 2011

    Vznešeně? 🙂 Tvé pocity chápu, já to zpracovávala dost dlouho a cestu k synovi hledala přes rok. Měla jsem ho ráda, ale nebyla to ta opičí láska, ta přišla až po tom roce a dost postupně a teď ho rozmazluju a nejradši bych ho samou láskou sežrala 🙂) Ale při vzpomínce na porod to vždy zabolí a taky doufám, že příště to bude lepší 😉 I když já jdu teprv do druhýho 🙂)

    30. kvě 2011
    3. led 2015