Dobrý den snad moje otázka nevyzní nějak divně ale po jaké době jste s partnerem začali bydlet ve společné domácnosti?My jsme spolu 6 let a za tu dobu se náš vztah neposunul nikde a ještě pár let nejspíš neposune.Jde i po takové době a možná i ještě delší když se s partnerem vidáte jen pár dní v týdnu začít společný život? Mám pocit že mi jen život utíká mezi prsty a nevidím v nedohlednu žádnou společnou budoucnost.
My jsme spolu začali bydlet asi po týdnu. Již jsme svoji a máme dvě děti.
Po třech týdnech jsme spolu hledali byt. Tedy že si ho koupí on, ale pro nás dva. Kdyby to neklaplo, prostě bych se odstěhovala. Fakticky to trvalo 5mesicu, než jsme se mohli stěhovat, ale po tu dobu jsme každý den hledali způsob jak být spolu- jestli prespime u mě nebo u něj, u našich, u vašich, kam vyrazíme. A to se mi zdá z tvého příspěvku, že u vás chybí, že se (mu?) vlastně nechce.
Reálně asi po půl roce...osobně nejsem moc zastánce toho spolu "chodit", ale nebydlet déle než rok. Kamarádce se teď stalo, že s partnerem koupili barák, zrekonstruovali ho a po 2 letech vztahu se nastěhovali a je to jedna velká špatná. Oba mají spoustu svých návyků, ptz roky žili sami a momentálně to vypadá, že se spíš rozejdou, než budou šťastně žít až do smrti🙈. Podle mě prostě až společným soužitím lidé zjistí, jestli jsou kompatibilní 🤣🤣🤣🤣
Asi po 4mesicich, a to proto, ze muz v te dobe kupoval byt k rekonstrukci a ja byla v podnajmu v centru prahy za velmi dobry penize, tak se po dobu rekonstrukce nastehoval ke mně. Jednak abychom neplatili dva najmy a aby se nestalo, ze bychom se pak nastehovali k němu do toho noveho bytu, ja pustila ten super najem a nakonec jsme zjistili, ze na to nefunguje.
No jsme spolu 6 let, 2 roky manzele a 2 deti 😉
Rok po seznámení,jsme začali spolu bydlet
@elisa84 Je nutné spolu bydlet? Nejste ani jeden nejmladší, hlavně tvůj protějšek, dobře vím, že v tomto věku už se člověk trochu hůře přizpůsobuje. Mám kolem sebe dost párů podobného věku, kdy se nebrání příležitostnému přespání, ale domácnost si ponechávají každý svou. Znám páry, které to tak mají teď už desítky let. Dřív to nešlo kvůli něčemu konkrétnímu a teď, s ještě pozdějším věkem, jsou si vědomi toho, že vztah mají hezký, ale být občas sám a svým pánem má taky své výhody. Zdá se, že ty bys o společné bydlení stála, ale protějšek se do toho nehrne, je to tak? Navíc máš 11letou dceru, to je počínající puberta, myslíš, že 47-letý chlap chce být denně přítomen náladové puberťačce, která ho stejně nikdy nebude poslouchat (promiň, jestli máš dojem, že tvá dcera je úplně jiná, píšu to s nadhledem, jak to zkrátka obvykle bývá kolem mě)?
Neres ostatni - napise tu nekdo, kdo partnera poznal jako teenager a musel cekat roky, nez vubec byl plnolety😀, a pak nekdo, kdo uz jako dospely vedel, co chce, byl free a za tyden se mohl stehovat. Vubec to nema vypovidajici hodnotu, res jen vas a vase duvody.
Po dvou letech, co jsme spolu chodili, jsme spolu začali bydlet ve sdíleném studentském bytě, měli jsme pro sebe jeden pokoj 😄 ostatní bylo společné... Bylo nám 20 a 22... Vyloženě byt jen pro sebe jsme měli až o další 4 roky později a o další rok později byla svatba
Rozhodně záleží na tom, kdy jste se poznali. My jsme se s manželem seznámili, když jsem končila gympl, on byl na vysoké. Já jsem šla taky ještě dál studovat, takže jsme se sestěhovali až po skoro sedmi letech vztahu. Dříve by to prostě nešlo. Kdybychom se seznámili později, oba bychom pracovali, měli úspory, tak by to bylo o něčem jiném, to by šlo mnohem rychleji.
No my jsme spolu začali bydlet, když se za mnou přestěhoval po 6 letech. Jsme spolu od mých 19, jak jsem skončila vysokou, tak jsem první rok bydlela sama a on jezdil za mnou na víkendy, ale práci hledal rok, jinak by to bylo dřív. Stěhovali jsme se oba že severu Čech do Prahy. Jinak jsme oba bydleli u rodičů, kdybychom zůstali na severu Čech, tak by tam kupoval byt a bydleli bychom spolu dřív. Ale já tam zůstávat nechtěla.
@jarla 3 takové páry znám osobně, o dalších slýchám (třeba od mamky atd.). Pro všechny to nebyl první vztah, obvykle to byli rozvedení lidé. Jeden tak funguje právě už přes 20 let, teď už není žádná překážka k sestěhování, ale už to tak asi nechají, ti byli ze stejného města. U dalších dvou jsou každý z jiného místa a jeden z důvodů je, že svá působiště měnit nechtějí, takže za sebou příležitostně dojíždějí. Ono je něco jiného, když se dávají dohromady dva mladí bez závazků, než když už mají své rodiny a další závazky a jsou sami v letech.
Začínáš o tom přemýšlet až teď nebo uz to s nim nějaký ten rok řešíš? V tomhle veku uz se podle meho takhle nečeká, pokud to je opravdu vztah. Spíš to působí jako přátelství s výhodami..
Jestli to on posunout nechce a Tobe to nevyhovuje, tak to utni.
@elisa84 Tak absence nějakých dovolených nebo větších výletů by mě osobně asi vadila víc. Uvědomuju si, že nemít manžela, do společného bydlení s někým novým bych se taky možná už úplně nehrnula, jsem ve věku mezi tebou a tvým přítelem. Na prodloužený víkend jsem schopna jet i s kámoškama, mít přítele, určitě bych o to stála hodně.
@elisa84 musím říct, že s ohledem na věk partnera (trochu i tvůj) mi to asi úplně divné nepřijde, že se bydlíte každý zvlášť. Ono je to prostě v pozdějším věku složitější... každý má své návyky, zlozvyky,... A to i s ohledem na to,co jsi psala o na to, oč jsi psala o baráku, rodičích atd. Ale pokud ti to nevyhovuje a on po sestěhování netouží, tak je podle mě bohužel na čase vztah ukončit 😔
My spolu budeme 7 let a nebydlim spolu. Důvod deti a prostor. On ma maly 3kk( jedno dite) a ja maly 3+1 (2deti) a proste s ohledem na deti se proste nikam nevejdem, aby meli svuj prostor. Ale jezdíme společně na dovolený, jak sami, tak s dětmi. Travime spolu vánoce u nás, jinak jsme spolu skoro kazdy den, jen proste udrzujeme dve domacnosti, az dve děti vyletí z hnuzda, tak s tim nejmaldsim se sestehujeme do jednoho, takový je plan. A mame tedy uz i po svatbě, a musím říct ze mame hezky vztah.
Bydlet jsme spolu začali poté, kdyz mě pozval poprvé domu, jsme spolu 10let 😉
Začali jsme spolu bydlet po svatbě (to bylo po šesti letech vztahu).