Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    kam.zyk
    6. bře 2021    Čtené 1135x

    SOS návod na první příkrmy u atopických a střevně citlivých dětí

    Už 15 let pracuji každodenně s atopickými dětmi ve věku 0-3 roky. Dneska se s Vámi podělím o zkušenosti se zaváděním příkrmů. 

    Maminky se mě velice často ptají, jak příkrmy správně a zdravě zavádět a pravdou je, že se tady dělají velice časté chyby.

    Správným zaváděním příkrmů můžeme velmi napomoci vyhojení ekzému a také výrazného zlepšení trávicích obtíží (u střevně citlivých dětí, což je v atopii poměrně častý jev). Krom toho je správné zavedení příkrmů zárukou příznivé zdravotní budoucnosti dětí.

    U střevně citlivých dětí může chybné zahájení příkrmů významně zhoršit hlenovitost stolice, působit nitky krve ve stolici, bolesti bříška či jiné další trávicí problémy.

    U atopických dětí, kde primární příčinou obtíží jsou kožní projevy, pak nesprávné zavádění příkrmů může rozjet či zhoršit ekzém a často vede i ke a zhoršení trávení, což může způsobovat další potíže.

    Zapomeňme proto na zastaralé zásady typu mrkev jako první příkrm a jim podobné zásady zavádění prvních příkrmů.

                                Nikdy více mrkev jako startovací potravina!

    U mrkve hrozí vzplanutí atopického ekzému, anebo jeho propuknutí v plné síle. U střevně citlivých dětí mrkev velice často vyvolává nitky krve ve stolici, či hlenovitost stolice.

    Při zavádění potravin kladu svým klientkám vždy na srdce několik zásad, ze kterých je jedna opravdu podstatná a to:

    • Začít  HA příkrmy, neboli těmi nejvíce hypoalergenními  -viz moje tabulka alergenů:
    • https://verazikova.cz/alergeny/
    • Začít nenadýmavou zelenou zeleninou

    První zásada je jasná – stejně jako ve škole začínáme od nejjednoduššího k nejsložitějšímu, platí to i u trénování střevní flóry našich nejmenších.

    Druhou zásadu hned objasním: zelená zelenina umí ustavit ve střevech miminek  správnou střevní flóru. A jak už z mých článků víte, vybalancovaná střevní flóra je zárukou dobře se vyvíjející imunity a tedy zdravé pokožky. Střeva a kůže jsou spojené nádoby.

    Startujeme cuketou

    Nejvíce HA potravina je cuketa. Nenadýmá, pomáhá stabilizovat střevní flóru, je to ideální start.

    Cuketu krátce tepelně upravíme a poté rozmixujeme a zavádíme jí do stravy dítěte takto:

    • první den 1 lžička
    • další den 2-3 lžičky
    • poslední den, kolik bude mimi chtít sníst

    A pokračujeme brokolicí nebo dýní 

    Pokud naše mimi trpí nadýmáním, upřednostníme před brokolicí  dýni. Opět testujeme 3 dny, stejně jako u cukety. Dýni/brokolici můžeme přidat k již zavedené cuketě.

    Dále můžeme zavést například zelený hrášek nebo zelené fazolky

    Tyto potraviny jsou bezpečné a nepatří (jak se mnozí možná mylně domnívají) mezi luštěniny, nýbrž mezi zelenou zeleninu. Střevní flóra miminka bude proto nadmíru spokojená 🙂

    Jako další potravinu můžeme zavést  brambor

    Ale tady pozor!. Brambor patří mezi sacharidické potraviny, obsahuje určité množství škrobu neboli sacharidy. Sacharidy, jak známo, množí kvasinku (tím jsme opět u zásady zdravé střevní flóry). Pokud tedy nechceme střevní flóru naší ratolesti narušit přílivem sacharidů a přemnožením kvasinky, dodržíme zásadu zelené zeleniny.

    Ze své dlouholeté praxe s atopiky a střevně citlivými dětmi přidám radu nad zlato. Jde o radu, jak správně přidávat do příkrmu sacharidy (ovoce, obilniny, škroboviny typu brambor/batát): za příklad si vezmeme právě brambor:

    • Jakmile podáme samotný brambor (neboli sacharid) ,  zhorší se stav kůže/může nastat problém s trávením.
    • Dá-li se ovšem  brambor společně s cuketou (např. v poměru 2:1), žádné zhoršení nenastane. A to proto, že brambor jako sacharid byl vykompenzovaný zelenou zeleninou (cuketa, brokolice, hrášek, atd.).

    Mrkev jako startovací příkrm? Ne!

    Pro zajímavost, tohle je také odpověď na to, proč mrkev jako startovací potravina se ukázala jako spouštěč ekzémů/trávicích problémů u střevně citlivých dětí  – je to sacharidová potravina, nadto s poměrně silným alergickým potenciálem. Na mrkev reaguje dokonce 78 dětí ze sta 0 – 7 měsíců věku.

    Napřed se proto zavádějí HA příkrmy, a až po nich alergeny. Nejsilnější alergeny, jako je BKM  neboli mléčné výrobky, vejce, ořechy, semínka/mák a kořenová zelenina (sem patří zmíněná mrkev) je třeba zavádět až jako poslední.

    Rozdělení potravin na HA potraviny a na alergeny naleznete v mé tabulce alergenů:

    https://verazikova.cz/alergeny/

    Není dobře příliš otálet

    Ohledně zavádění příkrmů je v poslední době řada studií. Vesměs můžeme jejich výsledky shrnout do této zásady, kterou jsem si ověřila ve své praxi opravdu nesčetněkrát: otálet se zaváděním některých potravin je na škodu a může paradoxně vést k riziku budoucích alergií.

    Dříve se čekalo se zavedením lepku, ryb a dalších potravin nad 18M věku, nebo dokonce nad druhý rok věku. Toto vše je již dnes překonaný názor.  Hlavně u lepku jsem udělala během své praxe tu zkušenost, že otálet s jeho zavedením nad rok věku může vést k poruchám jeho trávení.

    Já osobně doporučuji zavést obilniny včetně lepku záhy, například už po bramboru.

    Po obilninách může následovat maso, samozřejmě hypoalergenní druhy (jako jsou krůtí nebo králičí), pak už ovoce (nejvíce HA je jablíčko nebo hruška) a zavádíme dál a dál 🙂

    Jak se pozná atopická reakce na potravinu

    Toto je velice častá otázka všech maminek v mé péči:

    Potravina může způsobit jednak reakci alergickou, ale může také dělat reakci adaptační – výkyvy stavu kůže/stolice  dané  tím, že dítě si na nové potraviny napřed musí utvořit enzymy, aby umělo potraviny trávit. 

    Tato reakce bývá u některých druhů příkrmů (typicky např. obilniny, ale i řada dalších potravin) a bývá chybně interpretována jako reakce alergická. Maminky pak chybně vysazují některé potraviny, a to není správně jednak z výživového hlediska, ale ani s ohledem na atopickou budoucnost dítěte.

    Odlišit od sebe tyto dvě reakce je pro laika velice obtížné a navíc do reakcí často vstupují i další nepotravní vlivy (růst zubů, klimatické vlivy, vliv očkování, atd).

    Bohužel žádná univerzální rada, jak od sebe jednotlivé reakce neexistuje. Každé dítě je naprosto unikátní a reakce se projevují různě. Jedná se totiž o poměrně složitou problematiku a pokud chcete mít opravdu jistotu, je lepší se svěřit do rukou odborníka.

    kam.zyk
    6. říj 2020    Čtené 1046x

    Chceme miminko bez atopického ekzému! Jak na to?

    Během každodenního poradenství se velmi často setkávám s dotazy:

    • Pokud je moje první dítě je atopik – mohu se vyhnout atopii u dalších dětí?
    • Pokud jsem sama atopička (nebo máme atopii v rodině), mohu nějak ovlivnit atopii u svých budoucích dětí?

    Jsou to velice dobré otázky. Cením si všech maminek, které myslí na včasnou prevenci. Dá se totiž udělat mnoho – a o tom si v tomhle článku budeme povídat.

    Genově dané dispozice pro atopii nezměníme. Ale: alergie  vzniká z atopie až tehdy, když se spojí geny pro atopii s vlivy prostředí během vývoje dítěte. Do jisté míry proto můžeme předejít rozvoji atopie u svých dětí.

    Atopický ekzém a „rizikový“ kojenec

    Rizikovými kojenci jsou ti, kde oba rodiče jsou alergici, nebo je alergik pouze jeden z rodičů, nebo je alergik starší sourozenec dítěte.

    K rozvoji atopie dochází už  v těhotenství a období raného dětství. Ještě donedávna se odborníci rozcházeli v názorech na dodržování preventivní nízkoalergenové (HA) diety těhotnými a kojícími atopickými matkami. Z nejnovějších studií ale vyplývá, že dieta s vyloučením nejčastějších alergenů je velká chyba! Neumožňuje totiž nastolit správnou toleranci organismu dítěte vůči alergenům a to paradoxně může vést k rozvoji atopie, namísto k její  prevenci.  V těhotenství přes placentu  přecházejí stopové  dávky alergenů, stejně tak během kojení přecházejí stopy alergenů přes  mateřské mléko. Tento citlivý přenos stop  alergenů z matky na dítě učí dítě na alergeny správně, tj. nealergicky reagovat.  Pestrá strava je tedy zásadní prevencí atopie – také nutričně je nejvýhodnější.

    Vysadit je potřeba pouze tu potravinu, na níž má samotná matka alergii. Samozřejmostí je nekouřit, nekonzumovat alkohol nebo omamné látky. Pokud je nutnost jakéhokoli léku, konzultovat nejprve s lékařem.

    Zásada zelené zeleniny

    Je to prosté: zdravá střevní flóra matky znamená zdravou střevní flóru dítěte. Zdravá střevní flóra dítěte je nejlepší prevencí atopie.

    Tím se dostáváme zelené zelenině a k  atopické zásadě zdravých střev.  Ve střevech máme řadu bakterií a hub = střevní mikrobiom neboli střevní flóra. Když je nesprávná, trpíme atopickými projevy. Kvasinku a „špatné“ bakterie ve střevech živí přemíra sacharidů (ovoce, obilniny, jednoduché cukry, škroboviny, atd.). Když ale sacharidy „zneutralizujeme“ zelenou zeleninou, dostaneme střevní flóru  zpět do rovnováhy.

    Kolik zelené zeleniny je „tak akorát“?

    Maminky se často ptají: „Kolik zelené zeleniny je třeba dodat tělu, aby to vybalancovalo denní průměrnou spotřebu sacharidů?“

    Odpověď zní: u dospělého člověka  je minimum 50 g zelené zeleniny (optimum 50-200 g denně).

    Pokud tedy chceme udělat maximum pro dobrou atopickou prognózu  našeho dosud nenarozeného miminka,  dbáme na denní příděl zelené zeleniny během těhotenství. Dodám, že ideální je dodržovat tuto zásadu celoživotně – zdravá střeva jsou prevencí řady civilizačních chorob.

    Vpodstatě stačí poměrně málo zelené zeleniny, důležitá je však pravidelnost. Když se jeden-dva dny zelený příděl vynechá, není to problém. Ale pokud možno, zvyknout si na každodenní příděl zelené zeleniny je přínosné jak pro nás, tak pro dosud nenarozený organismus 🙂

    Jdeme si to shrnout aneb obecná potravní doporučení pro prevenci atopie

    Obecně mohu  atopickým těhotným či kojícím matkám doporučit:

    …nepřehánět dráždivé potraviny: uzené, zrající a kvašené potraviny, jež mohou způsobovat reakci histaminolibe­račního typu (nepravou alergii) – např. uzená makrela či tuňák, aromatické koření jako chilli nebo paprika, kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao nebo zrající sýry.

    …nepřehánět konzumaci kravského mléka a výrobků z něj, nekonzumovat přehnaně výrobky z bílé mouky (klasickou pšenici lze „proložit“ jinými druhy obilovin v rámci pestrosti stravy), nepřehánět též sladkosti, exotické ovoce

    …na střevní mikroflóru těhotných a kojících  maminek (a tedy i jejich dětí) má zásadní vliv zelená zelenina – dbát na každodenní dávku zelené zeleniny

    …střevní mikrobiom umí podpořit  probiotika, kterými můžeme také příznivě ovlivnit zdraví nás i našich dětí

    Velmi rozumnou zásadou je pestrost stravy – včetně dostatku zelené zeleniny a nepřehánět množství jakékoli potraviny. Platí okřídlené: „Všeho s mírou“ 🙂

    kam.zyk
    5. črc 2020    Čtené 781x

    Atopická pokožka a sluníčko

    V létě na citlivou kůži miminek čeká několik nástrah – největší z nich je překvapivě sluníčko.

    V létě čeká na pokožku atopika mnoho nebezpečí, kterým se dá snadno předejít správnou péči o pokožku. Při správné péči dokonce dochází u většiny dětí s atopickým ekzémem k výraznému zlepšení stavu pokožky.

    Dnes si tedy řekneme několik důležitých zásad, jak se chovat k atopické pokožce v létě.

    „Sluneční zásady“

    Snažíme se omezit pobyt na přímém slunci v době mezi 11 – 14 hodinou, kdy jsou UV paprsky nejagresivnější.

    Přestože malé dávky slunečního záření působí na pokožku hojivě, přímému slunci by se pokožka neměla vystavovat – zvláště v těchto hodinách.

    Děti do jednoho roku by neměly být přímému slunci vystavovány vůbec.

    Pro děti starší jednoho roku věku, je ideální přijímat sluneční záření přirozenou cestou (hry, koupání, procházky atd.). Není vhodné je vystavovat přímému slunci nadbytečně (například opalováním).

    Rovněž je velice důležité zajistit dostatečný pitný režim, aby se děti nepřehřívaly.

    Součástí protisluneční ochrany dětí je samozřejmě také vhodný oděv, včetně pokrývky hlavy a kvalitních slunečních brýlí.

    Používáme kvalitní ochranné krémy. V případě opalovacích krémů nás zajímá především hodnota UV filtru a druh filtru.

    Hodnotu filtru udávají tři písmena – SPF (“Sun Protection Factor”, neboli  “Ochranný sluneční faktor”). Číslo pak  udává, jak dlouho se můžeme vystavit slunečnímu záření, pokud je  pokožka zcela neopálená. Obecně se vychází z bezpečného průměru 20 minut na sluníčku X SPF.

    Příklad:

    SPF 30  znamená 20 x 30 minut neboli 10 hodin na sluníčku.

    Ochranné opalovací filtry

    Filtry se dělí na  chemické (organické) a minerální (fyzikální či anorganické).

    Chemické (organické) UV filtry

    Jedná se o látky, které se absorbují do pokožky a zde pohlcují UV záření. Do této skupiny patří většina UV filtrů, které najdeme v opalovacích prostředcích. 

    Chemické filtry se vstřebává do pokožky a mohou tedy vyvolat u atopických osob alergické reakce.

    Minerální (fyzikální) filtry

    Tyto látky působí pouze na povrchu pokožky, kde odrážejí sluneční paprsky – pro atopické osoby jsou proto vhodnější.

    Mezi fyzikální filtry patří mimo jiné atopický oblíbenec, oxid zinečnatý (ZnO), který sám o sobě je velice výhodný pro atopickou kůži – reguluje její vlhkost, do jisté míry jí dezinfikuje (a tím omezuje infekci vlivem zapocení, což je právě u malých dětí velice časté), a pomáhá jejímu hojení. Vedle oxidu titanu je oxid zinečnatý nejefektivnějším a nejčastěji používaným minerálním filtrem.

    Tyto látky nealergizují, ale pro bělavý nádech se kombinují často s chemickými filtry. V popisu přípravku pak najdeme, jaký obsahuje daný  opalovací přípravek druh filtru.

    Pro nás, maminky malých atopiků, má zinek ještě jeden významný benefit – zinek totiž pomáhá ulevit od svědění kůže, které je typické pro citlivou kůži malých atopiků. Zvýšené svědění je v létě velice častým jevem (hlavně ve věkové skupině 0-2 roky)  – vyšší teploty znamenají intenzivnější hojení podkožních vrstev, a s tím je spojeno vyšší svědění. Proto i opalovací krém se zinkem pomáhá ulevovat od svědění.

    V této souvislosti Vám poradím i jeden „fígl“: opalovací krémy a masti skladujte přes léto v chladničce. Chladivé mazání ulevuje velice citelně od svědění pokožky.  Dobré je také v létě ulevovat od svědění vlažnějšími koupelemi, kratší sprškou, zkrátka –  chladit kůži.

    Nejlépe snášené opalovací krémy pro atopiky:

    WELEDA krém na opalování SPF  30

    Jedná se o mléko na opalování s minerálním filtrem bez nanočástic , které efektivně chrání pokožku před UVB i UVA zářením. Neucpává póry a má velice příznivé složení  vzhledem k atopické pokožce.

    ALPHANOVA Opalovací krém ve spreji pro děti SPF 30

    Opět se jedná o přírodní opalovací krém bez nanočástic ve formě spreje. Obsahuje ošetřující oleje, které pomáhají pečovat o atopickou pokožku.

    LADIVAL OF 30 Sprej pro děti 

    Další kvalitní opalovací krémy firmy Ladival, opět  na bázi minerálních filtrů a s velice dobrou snášenlivostí.

    BADGER Opalovací krém Clear zinc pro děti SPF 30

    A na závěr ještě jeden oblíbený preparát firmy Badger, na bázi oxidu zinku coby minerálního filtru, samozřejmostí je nepřítomnost  nanočástic.

    Většina opalovacích přípravků pro děti jsou voděodolná.  Navzdory svému označení se ale časem smývají – zvlášť pokud dítě tráví hodně času cahtáním ve vodě.  „Nátěr“ je tedy potřeba opakovat

    Všem maminkám a jejich dětem přeji, ať si léto a s ním spojené sluníčko užijí v pohodě a zdraví 🙂 

    kam.zyk
    31. říj 2019    Čtené 812x

    Ošetřování atopické pokožky na podzim a v zimě

    Na dveře nám zaklepalo chladné podzimní počasí a po článcích o posílení imunity si dnes povíme něco o ošetřování pokožky ekzematika v následujících chladných  měsících.

    Jakmile začneme uvnitř budov topit, výrazně se zvyšuje suchost vzduchu. Atopici mají obecně tendenci k suché kůži – současně je jejich kůže náchylnější k přemnožení mikroorganismů.

    Na podzim a v zimě se tedy pohybujeme doslova na tenkém ledě. Jednak chceme kůži udržovat hydratovanou – avšak přemíra hydratace může u našich nejmenších podpořit mikroorganismy a kůže pak nepříjemně zarudne.

    Z mého článku o ošetřování atopické pokožky už ledacos znáte. Víte, že přes den (hlavně po koupeli) hydratujeme naše miminko hydratačním mlékem nebo krémem (nejlépe snášené jsou např. Weleda , atp.).  Na akutní ložiska (rudé skvrny, pupínky, puchýřky) pak navrch na hydrataci aplikujeme mast s obsahem zinku nebo ichtamolu. Zinek, případně ichtamol, to jsou účinné látky, které chrání ložisko před infekcí a pomáhají hojit ekzematickou pokožku.

    Zatímco v létě stačilo toto praktikovat párkrát za den, na podzim a v zimě hydratujeme častěji – ale pouze tehdy, když zůstáváme s dítětem doma. Pokud máme v plánu jít ven je potřeba mazání pokožky upravit.

    Mazání do chladného a mrazivého počasí

    Hydratační krémy a zvláště mléka jsou na podzim /zimu obvykle málo hutná, nehodí se na venkovní použití. A už vůbec nechrání účinně před mrazem. Volíme proto spíše  kosmetiku s vyšším obsahem tuků. Ta ochrání kůži dětí účinně před ztrátou vlhkosti v pokožce. Výbornými pomocníky do mrazivého počasí nám budou krémy a masti s označením „cold“ nebo „proti větru a chladu“ (například  Bioderma Cold Creme, nebo Weleda Cold Creme případně Nivea Wind and Wetter, atp.)

    Fígl na případné zarudnutí po „zimním“ krému

    U malých dětí se často potýkáme se zarudlými  ložisky v oblasti obličeje (ať už vlivem růstu zoubků, nebo vlivem nachlazení, atp.). Po namazání „cold“ mastí nebo krémem na tato ložiska může dojít k jejich zarudnutí. V takovém případě je potřeba navrch na „cold“ krém namazat ještě mast s obsahem zinku.

    kam.zyk
    18. pro 2015    Čtené 1352x

    Recepty HA - sladké! 🙂

    Dýňové cukrovíčko pro mrňouse

    100g jemně strouhané dýně Hokaido
    120g mouky ( spaldová, ovesná, lze 80g ovesné a 40 g jáhelné)
    100g sádla

    2 lžíce hruškové nebo broskvové přesnídávky jako sladidlo,může být jakékoliv jiné tekuté sladidlo (agáve sirup, rýžový sirup, atd.)


    Těsto se dost lepí,chce to trpělivost Péct na 180°C asi 10 min - dle zkušeností s troubou.

    Řepové kuličky - famózní:

    1 hrnek - červené řepy

    1 hrnek - dýňového semínka drceného (mixlého) nebo kokosu

    1/2 hrnku - sušených švestek

    1/2 hrnku rozinek

    trocha skořice (nemusí být)

    kokos na obalení

    Vše se pomixuje, ukoulejí se kuličky a obalí v kokosu. Je to božské 🙂

    Vánoční jáhelné kuličky

    Suroviny: jáhelné vločky, voda, marmeláda, kokos

    Jáhelné vločky nasypeme na hluboký talíř, zalijeme vařící vodou a přikryjeme dokud vločky nenabobtnají. Dáváme pozor, aby vody nebylo příliš! Necháme chvilku stát a poté přimícháme trochu marmelády. Z husté hmoty tvarujeme kuličky a klademe na tácek. Každou kuličku obalíme v kokosu.

    Ovesné kuličky

    Ingredience

    150 g ovesných vloček

    150 g Alsanu

    100 g třtinového cukru

    trochu skořice (až bude otestované kakao, tak přidáme 3 lžíce kakaa)

    Postup přípravy

    Všechny ingredience smícháme a vypracujeme hmotu, ze které tvoříme malé kuličky (můžeme předtím dát na chvíli do lednice, bude se s tím pak líp pracovat). Kuličky obalujeme v kokosu. Obalené kuličky necháme v chladu ztuhnout. Do těsta můžeme přidat rozinky.

    Sádlové koláčky

    POTŘEBNÉ PŘÍSADY

    150 g mouky (lze 90g špaldová/ovesná + 60g rýžová/jáhelná) ,120g sádla,150g namletého třtinového cukru,kakao,marmeláda.

    POSTUP PŘÍPRAVY

    Na vál si prosijeme mouku na to prosijeme cukr a přidáme sádlo, které necháme chvíli při  pokojové teplotě. Vypracujeme do hrubší fáze a rozdělíme na dvě hromádky -do jedné hromádky přidáme lžičku kakaa.Každou hromádku těsta zpracujeme a dáme odpočinout do lednice do sáčku asi na 2h. Vypracováváme koláčky, s marmeládkou uprostřed. Pečeme při 150°C asi 25 minut.Můžeme je pocukrovat.

    Ovesné řezy

    suroviny:

    3 jablíčka

    2 lžíce kokosového oleje

    180g ovesných vloček

    skořice

    brusinky)

    rozinky

    dýnová a lněná semínka

    2 lžíce agáve sirupu nebo rýžového sirupu

    olej na vymaštění plechu

    Troubu předehřejeme na 180°C, čtvercový plech s délkou hrany vymastíme olejem (řepkový, atd.). 3 jablíčka oloupeme a rozmixujeme na pyré. Vedle do kastrolu dáme 2 lžíce agávového nebo rýžového sirupu a 2 lžíce kokosového oleje, a až se tyto dvě ingredience spojí, přidáme pyré. Přidáme 180g ovesných vloček, špetku skořice a sušené brusinky a lněná a dýňová semínka, aby vznikla lepkavá směs. Tuto směs poklademe na plech vymaštěný olejem a přitlačíme, pečeme asi 20 minut, po vychlazení krájíme na čtverce.

    Protikvasinková buchta

    1 hrnek polohrubé pšeničné mouky (lze místo toho dát ovesnou mouku)
    1 hrnek špaldové mouky
    350g strouhané cukety na hrubo
    6 čajových lžiček třtinového cukru
    7 polévkových lžiček oleje
    hrst rozinek
    1 vrchovatá lžička vinného kamene
    2 polévkové lžíce kukuř. škrobu
    podle konzistence dolít rýžovým "mlékem"

    Těsto nalijeme do pekáče vyloženého pečícím papírem. Navrch lze pokrájet meruňky nebo hrušky, lze dát borůvky. Péct na 170 °C v předehřáté troubě cca 1 hodinu.


    Když není reakce na  kakao, tak nakonec lze ještě na horkou buchtu nastrouhat trochu vysoko% čokolády.

    Nepečená bábovka hypoalergenní

    Suroviny: 1 hrnek jáhel, 1/2 hrnku polenty, 2 hrnky vody (lze rýžový nápoj), 2,5 hrnku hruškové šťávy.

    Všechny uvedené přísady dáme do hrnce a vaříme (při občasném zamíchání) cca 15 min, ke konci vaření přidáme ovoce (jablíčko, hruška, lze rozinky). Odstavíme hrnec z plotny a jeho obsah nalijeme do bábovkové formy vymaštěné olejem (a můžeme vysypat kokosem) . Necháme 2 hodiny ztuhnout, pak bábovku vyklopíme (-jde to dobře). A je to!

    Peníčky bez vajec a másla


    10 dkg hladké mouky rýžové nebo amarantové
    22 dkg hladké špaldové mouky

    10 dkg přírodního třtinového cukru
    2 vrchovaté lžíce Bio kukuřičného škrobu (nebo 2vejce-dle alergií)
    8 dkg medu nebo agave sirupu nebo javorového sirupu

    4 dkg sádla (nebo 100%rostlinného tuku - místo másla)
    1 rovná polévková lžíce perníkového koření (lze  Sonnetor)
    1 čajová lžička skořice
    rovná čajová lžička jedlé sody
    1 lžička kakaa (nemusí být, to jen kvůli barvě)

    Voda

    Vypracujeme těsto, které by mělo být tuhé. Zabalíme ho do mikrotenové fólie a necháme přes noc odležet v lednici. Pak vykrajujeme tvary a pečeme.  (cca  160 °C v předehřáté troubě, na 8-10 minut).

    kam.zyk
    6. led 2011    Čtené 0x

    DÍL OSMÝ – Závěr aneb boj s atopií se netýká pouze samotného pacienta, ale často též celé rodiny

    Díly 1. až 7.  již jsou zde 

    http://www.proalergiky.cz/deti-do-tri-let/

     zveřejněny na serveru proalergiky.cz . Najdete tam i srozumitelný manuál, jak u dítěte 0-3 roky atopický ekzém dostat pod kontrolu.  Pracovala jsem na něm přes 2 roky, vedla maminky v boji s atopickým ekzémem jejich dětí a výsledkem je právě zmiňovaný  manuál. Moje zkušenost je ta, že atopický ekzém u dětí 0-3 roky není tak těžké  stabilizovat, podmínkou je úprava stravy (vychytání alergenů, protože AE u dětí 0-3 roky souvisí se stravou ve většině případů) a sekundárně úprava kosmetické péče. Kortikoidy jsem použila v léčbě pouze v 1% případů, a sice pouze na nezbytně krátkou dobu. 

    zde mám diskuzi

    http://www.proalergiky.cz/forum/?text=read&id=3295&view=all

    V předchozích dílech jsme si nastínili, jakým způsobem se lze pokusit dostat AE  pod kontrolu a dosáhnout tak uspokojivé kvality života.

     K zhoršení projevů atopie přispívá spousta faktorů, z nichž některé lze ovlivnit, ale jiné ne. Cca  do věku 3 let (může se lišit) jsou jedním z nejsilnějších provokačních faktorů alergeny potravinové, ale nejen ony mohou přispívat k zhoršování projevů atopie. „Zacvičí" s nimi také  infekce, atd. V průběhu dalších let lze očekávat přerod potravinových alergií v alergie inhalační (prach, roztoči, peří, pyl, atd.), reálné je i astma. To vše s sebou nese také možné zhoršení projevů AE, kůži navíc může dráždit mnoho dalších vlivů - nevhodné textilní materiály (vlna, umělá vlákna), dráždivá mýdla, změny teploty a vlhkosti, rozčilení, stres, fyzická námaha, infekce, přítomnost chlupatého zvířete v bytě... Má proto smysl ovlivnit všechno, co ovlivnit lze –dieta, HA režim – to vše jsme probrali v předchozích dílech.  

    Nemusím snad zmiňovat, že vedle vlastního aktivního boje s alergiemi je nezbytně nutné též nalézt dobrého alergologa a kožního doktora, vůbec ideální je spolupráce alergologa, kožního lékaře a pediatra, popř.obvodního lékaře. Nemám vůbec nic proti alternativním cestám léčby, avšak chci poradit všem postiženým - používejte zdravý rozum při volbě léčby. Atopie je onemocnění celoživotní, jde o dědičně založenou predispozici senzibilizace organismu vůči alergenům, takže prohlášení typu vyléčíme váš atopický ekzém a podobné nesmysly berte s velkou rezervou. (Maximální úspěch, co se AE týče, je dostat ho do klidového stádia, snad k tomuto přispěl také tento seriál). Stejně tak se dívejte s velkým podezřením na "čistě přírodní" krémy, které během dne zcela vyhladí vaší pokožku - při chem. rozboru byla nejednou shledána větší množství kortikosteroidů v takovémto krému.  Všechny - řekněme alternativní- postupy proto raději prokonzultujte s kvalitním odborníkem (alergolog, atd.) A hlavně: optimismus, trpělivost, disciplína a zdravý rozum - to jsou vlastnosti, které vám velmi napomohou v boji s atopií a jejími projevy.

        Hodně jsem přemýšlela co říci závěrem. Ale díky diskuzím jsem dospěla k tomu, že je potřeba se zmínit o boji s atopií v rámci širší rodiny- zaujalo mě totiž, jak často se setkávám s problémy typu podávání nevhodných potravin babičkami, které nerespektují dietní omezení vnoučků a vnuček, nepochopení v rámci rodiny, atd.

        Snad nejvíce nepochopení vzniká (jak jinak...) v rámci generací. Někdy se stává, že ústní komunikace naprosto selže a východiskem je citlivě sepsaný  „vysvětlující“ dopis (hl. ) babičce dítěte, která nerespektuje potravní omezení a hájí se (nejčastější zkušenost) slovy „Ta troška jí neuškodí“. Bohužel, ani troška jakékoli „zakázané“ potraviny není při potravní alergii přípustná – při velmi silné alergii může vyvolat vážnější reakce i velmi malé množství a hlavně - není důvod zbytečně dráždit organismus dítěte. Toto je kritický moment-  všichni členové rodiny chtějí přece dělat pro dítě maximum dobrého, nechtějí mu škodit -   proto apeluji zvláště na babičky – Chcete přece pro vnouče to nejlepší, tak respektujte dietní opatření, podáním alergenu dítěti škodíte a ubližujete! Uvědomte si, jak šikovné a pečlivé máte  děti, které se snaží u vašeho  vnoučete dodržovat zdravotní opatření – respektujte proto své děti, nestavte se v rozhodování proti nim, protože tím uškodíte zas jen a jen vnoučeti, což nikdo jistě nechce. 

        Další oblíbený argument prarodičů a příbuzných: „Nebude dítěti chybět nějaký vitamín,minerál,  pokud nebude dostávat mléko a mléčné výrobky?“

        Odpověď: alergie na BKM (bílkoviny kravského mléka) je čím dál častější u kojenců a batolat. Je naprosto nezbytné potom zcela vyloučit tyto potraviny v jídelníčku dítěte. Vápník (což je to hlavní, proč by zejm.babičky svá na BKM alergická vnoučata přes potrav.omezení krmily těmito alergeny) obsahuje řada jiných potravin, což bylo zmíněno v dílu č. 4 tohoto seriálu a ani u BKM alergie to není problém. Stejně tak při rozsáhlé potrav.alergii, kdy vadí kombinace potravin (např.BKM, vejce, lepek, atd.) - při správně sestavené dietě rozhodně dítě nestrádá po nutriční stránce, a to ani pokud je polyvalentní potravinový alergik.  

         Přeji všem maminkám  a tatínkům alergiků a ekzematiků chápavé rodiče, kteří respektují zdravotní stav vnoučete a s ním spojená opatření. Rodiče dítěte atopika pak prosím o trpělivost a citlivou komunikaci s prarodiči -  uvědomte si, že v dobách prarodičů byla potrav.alergie pojmem  takřka neznámým a je třeba empaticky a trpělivě vysvětlit, jak důležité je dietní, popř.jiné opatření. Dopřejte si navzájem čas a zdůrazněte, jak si vážíte pomoci prarodičů v tomto směru, jak moc oceňujete, že respektují vaše rozhodnutí, coby rozhodnutí rodičů dítěte. Prarodičům jsou pak určeny následující věty: Není jednoduché starat se o atopické dítě, je to dosti náročné po všech stránkách (psychickou stránku nevyjímaje) a „vaši mladí“ jistě  vaši pomoc ocení – pokud  například pomůžete s vařením takových jídel (samozřejmě dle instrukcí - co dítě může a co nemůže jíst), při obstarávání potřeb pro takové dítě,  atd., budou vám „mladí“ nesmírně vděčni – samozřejmě ale pouze v tom případě, že budete respektovat daná opatření (dietní, kosmetická, atd.) související se zdravotním stavem vnoučátka.   

     *Váš věrný a obětavý  kamzyk 🙂 *