#odpoved_za_srdicko Chytla mě depka z posledních cca 14dnů, napište mi nějaký vtip, ať se můžu smát 🙂
Přijde dlouhodobě frustrovaný gay do řeznictví a chce kilo salámu. „A chcete ho nakrájet?“ ptá se ho řezník. „Ty jsi dobrej, to myslíš, že mám prdel na žetony?“
@denadena16 tohle rika božský nas kamarad. 😅
Mrkni sem ke mne, je tam par dobrejch perel 😁 https://www.modrykonik.cz/blog/verciiik/message...
koukni ke mě na zed, na články, mám tam plno ftípků a článků na "zlepšení" nálady 😉 třeba Ti něco vykouzlí úsměv na tváři..
Můj oblíbený od kolegy :D
Finále mistrovství světa ve volným stylu... Nastupujou proti sobě Franta Voháňka, 180 na 85 a Rus Alexandr Medveděv, 2 metry 20, 130 kilo, neporaženej šampión... Trenér si k sobě naposledy zavolá našeho borce: "Hele, Franto, proti němu stejně nemáš moc šanci, ale hlavně tě nesmí dostat do toho svýho preclíku. To je jeho speciální chvat, ze kterýho se ještě nikdy nikdo nedostal. Pamatuj si to, hlavně ne do preclíku... A drž se!" Borci naběhnou do ringu, chvíli se tak jako okopávaj, oplácávaj, tahaj za rukávy, až najednou Franta letí vzduchem, švác ho na zem a už je v preclíku. Zkroucenej, jak vánočka, chytá dech a sleduje po očku rozhodčího, kterej se chystá odpískat konec. Když tu si všimne těsně u svý hlavy trenek, kterým koukaj z nohavice koule. Tak s obrovskou námahou natáhne krk a vší silou se do nich zakousne. Ozve se hroznej řev a najednou letí vzduchem pro změnu Saša, práskne sebou na zem, na něj náš Franta, až Rusovi vyrazí dech. Za pár vteřin je po zápase a ohromenej trenér nadšeně plácá v těznýho Frantu po zádech: "Člověče, to bylo něco naprosto fantastickýho! To ještě nikdy nikdo nedokázal! Jak se ti to, prosím tě, podařilo? Já myslel, že už je hotovo..." "To já v jednu chvíli taky," oddechuje Franta, "ale to byste, trenére, nevěřil, jakou v sobě člověk najde sílu, když si kousne do svejch vlastních koulí..."
Tři buzeranti zemřeli, byli zpopelněni ve stejný den, a jejich milenci se baví, co udělají s jejich popelem.
První řekne: „Můj Radek miloval létání, takže nasednu do letadla a rozpráším jeho popel v oblacích.
Druhý řekne: „Můj Milan byl vášnivý rybář, takže jeho popel rozpráším na jeho oblíbeném jezeře.
A třetí řekne:“Můj Jirka byl perfektní milenec, takže já jeho popel nasypu do chilli guláše, aby mi ještě jednou pořádně protáhnul prdel…..
Muj oblibenej 😂😂😂
Přijde chlápek do půjčovny kostýmů a povídá slečně:
"Jdu na maškarní a chci jít za Adama."
Slečna přinese fíkový list. Chlápek povídá:
"Ten není dost velký."
Slečna přinese větší fíkový list a chlápek zase:
"Ten není dost velký."
Tak slečna přinese ještě větší list a chlápek zase:
"Ten taky není dost velký."
"Hele pane, proč si ho teda nehodíte přes rameno a nejdete za benzínovou pumpu?"
@makynaeliska tak ten je 😀😀😅👍
U nebeské brány se sejdou jeptišky a Svatý Petr jim říká: „Tak drahé sestry, tady v té míse je svěcená voda a každá z vás, která nějakým způsobem zhřešila, si opláchne dané místo.“ Přijde první sestra, začervená se a praví, že jednou sáhla na mužské přirození. Petr ji vyzve, aby si umyla ruce a pustí ji branou dál. Přistoupí další sestra a praví, že viděla nahého muže. Petr ji pokyne aby si vypláchla oči a také ji vpustí dál. V tom zpozoruje jak se zezadu tlačí jedna sestra vpřed a předbíhá ostatní. „Co si to dovolujete sestro?!“ rozkřikne se Svatý Petr. Sestra mu odpoví: „Já bych si s dovolením chtěla vypláchnou pusu než si v tom matka představená vymáchá prdel
Káva způsobuje agresi. Včera jsem si dal 10 piv a žena doma si dala 2 kávy. Neumíte si představit, jak byla po těch 2 kávách nasraná, když jsem přišel domů! A já po 10 pivech byl v naprosté pohodě.....!!!
Holky, tohle je sice dlouhé, ale vždycky se z toho můžu počůrat smíchy 😀
Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko, a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka. Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit, políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím. Ten člověk by tu měl být každou chvíli."
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce. Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"
Rodiče mají dvě děti - jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu. Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje. Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky. Z pokoje pesimisty se ozývá pláč. "Tolik dárků,všichni mi budou závidět, hračky se budou kazit a tolik baterek do nich." Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista se přehrabuje v hnoji a říká: "Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!".