Hezký den, ráda bych se prosím zeptala, jestli vám nějak pomohlo, že vašemu dítěti diagnostikovali ADHD či něco podobného jako je porucha pozornosti, soustředění či hyperaktivita. Hodně nad tím doma poslední dobou přemýšlíme. Máme osmileťáka, který je hodně živý, neposedný, má fakt hodně energie, špatně se soustředí. Nikdy mě nenapadlo to řešit, protože já sama taková jako dítě byla, takže jsem to sváděla na geny 🙂 a není nezvladatelný. Narodil se tedy předčasně, což třeba také může hrát roli. Od mala jsem ho tahala hodně ven kvůli pohybu, dělá sport, snažíme se mu dát prostor, aby se vyblbl a vyběhal. Je to samozřejmě kluk a ta energie je jiná, mladší dcera může být klidně celý den doma a je spokojená, nic jí nechybí. Včera jsem se o tom bavila s paní, jejíž syn má diagnózu ADHD, a ta mi říkala, že pokud nejsou problémy ve škole, neřešila by to, že její syn nosil hodně poznámky, že vyrušuje, takže to začali řešit. U mého syna je to se školou celkem v pohodě, s matikou trochu válčí, ale já to měla stejně, čeština mu jde bez problémů. Spíš jsem přemýšlela, jestli pomůže zajít někam do poradny nebo se v tomto oboru můžu sama lépe vzdělávat a postačí, abych věděla, jak s ním pracovat a čím mu můžu pomoct. Studovala jsem soc. práci, takže ponětí mám, jen nemám přímé zkušenosti s těmito dětmi. Netoužím po nějakých úlevách, ale taky bych nerada cokoliv zanedbala. Děkuji za rady i osobní zkušenosti. 🙂
@veruuu_kubesovic Nepotřebuju, spíš přemýšlím, jestli nedělám něco, co mu škodí. Zdravý je, jsem matka, která své dítě vnímá, neidealizuju si ho, ani ho nijak nepodceňuje, má svoje kvality i horší vlastnosti, jako každý, ale určité chování a neposednost nás s manželem někdy právě zaráží. Když dítě odběhne pětkrát od večeře nebo úkolů, to mi už nepřijde úplně ok, i poté, co má za sebou ten den plavání a florbal. Možná spíš pro manžela by to byl důkaz, že nemůže za to, že mu xkrát po sobě stoupne na nohu. 😀 Jen se zajímám a zajímají mě právě osobní zkušenosti.
Ještě jsem si vzpomněla na situaci, kdy předloni ujel s manželem 50km na kole, manžel ležel polomrtvý, přitom je cyklista a syn skákal po posteli a měl milion dotazů. 😀
Syn měl taky…nic vážného, nic co by byla pohroma, nespustredil se, byl živý…zapominam…v pubertě ho to přešlo…myslím ze další dvě děti to mají taky 😂😂 ale už to neřeším…nic na to není, v pubertě se to zlomí 😄
@lennus myslím že v poradně (PPP) mohou poradit jak s dítětem pracovat a nevhodné chování eliminovat. Momentálně řeším něco trochu jiného se synem (12), ale také díky PPP, která mne někam nasměruje. A doufám že poradí, jak s ním efektivně fungovat. V PPP jsme byli kvůli školní zralosti , pak ve 4.třídě kvůli dyslexii, a teď se nabaluje další a další...
Me se narodil akcnak,rychlej jako Flash.Upovidanej,az do paty tridy jsem odolavala s tim,ze je to temperament.Jenze jeho ucitelka je stejne chaoticka,tak sli proti sobe a ona ho poslala k psycholozce.A aha!Syn je rychleh a potrebuje jasne hranice,ale v nich slape s pokorou a bystre.Takze info pro me-mam skveleho syna a musim byt dusledna.Info pro ucitelku- musis ba sobe zacit makat taky.
Nikdo ti nerekne,jak to mas delat,ale muzou ti poradit,jak to zkusit.Psycholozky bych se nebala a do PPP te muze poslat a nemusi
@lmartinkova85 Já sama jsem trochu tryskomyš, hodně mi i těkají myšlenky, hodně v něm vidím sebe, tak se tomu ani nedivím, ale s věkem jsem se zklidnila. Díky
Nám to pomohlo. Mít potvrzené, že je to to a to, že to má takové a takové projevy, za co opravdu nemůže a nemá smysl se zlobit, jaké "zlobení" už s diagnózou nemá nic společného. Jak s ním pracovat, finty a triky (ne jen nekonečnou trpělivost) jsme mohli vyhledávat a načítat k ADHD a ne obecně pro neposedne dítě. Když začali s novými učiteli potíže (ne úplně problémy, ale snadné to s ním prostě nebylo), měli jsme hned podklady do školy, jak s ním pracovat, ne že až když začaly obtíže tak honem pro papír s ulevama (btw žádné moc neměl).
Taky mám syna s ADHD. Já jsem za diagnozu rada. Nemusim ji nikde hlasit nebo chtit nejake ulevy, ale jsem rada, ze sama vim, proc se chova tak a tak, jak s nim pracovat, jak se k nemu chovat.
Jen k tomu "vyblbnuti" bych chtela dodat, ze prave clovek si mysli, ze tyhle deti potrebuji vydat hodne energie a ono je to presne opacne, potrebuji uklidnit, relaxovat, zklidnit. Muj syn jen tak lezet odpoledne a poslouchat treba relaxacni hudbu nedovede, ale pomahaji mu masaze, nebo cteni knizek, klidne i audioknizek.
Ale nam teda na pozornost vyrazne pomohla medikace, bez ni bychom nebyli tam, kde jsme...
Jak píšou holky, jde o to si uvědomit kdy zlobí a co už neovlivní. Máme doma kousek Tourettův syndrom s ADHD. Psychiatr mi v podstatě neporadí, prášky na pozornost zkusil a ještě větší masakr. Paní učitelka ve škole ví o Dg., komunikujeme spolu, je úžasná, umí to s ním a hlavně přijala jeho odlišnost. Úlevy z SPC jsem odmítla, v životě se s ním nikdo mazat nebude. Je to spíš o tom klidu a přijetí v sobě, že se nechová jako to hodné dítko od sousedů. A pak s ním pracovat, pevný režim, sportovní kroužky, jasná pravidla i v trestech. Vychovat takové dítě je neskutečně náročné, ale stojí to za to. Já v práci neustále vidím děcka, kde je rodiče omlouvaji papírem a nedělají s nima dost a pak ty další, kde si rodiče fakt dají tu práci, spolupracují se školou a ty děcka i třeba s diagnózou PAS jsou ve třídě nerozpoznatelne.
Neřešila jsem to, dokud to nepožadovala škola. Diagnóza mi byla jasná nejpozději od 3 let, pro sebe jsem papír nepotřebovala. Ale ve škole to po půl roce jinak nešlo. K posudku z PPP moc nepřihlížejí, ale mají asistenta na třídu a snad to pomohlo všem.
@hadruska Jasně, nestojím o přesný návod, snažím se být intuitivní, každé dítě je jiné a rodiče ho znají nejlépe, i když ne vždy samozřejmě dělám to nejlepší, i když se snažím.
@mrs.duck Určitě každé dítě potřebuje i zklidnit a relaxovat, ale syn opravdu miluje pohyb a nejvíce se vybije, když má pohyb a možnost vybít energii. On vstane a hned má energii, poskakuje, je to neuvěřitelné 😀. Chce to prostě nepřepálit a dávkovat rovnoměrně, mít čas i na ten odpočinek.
@tipata Já jsem přesvědčená, že i když dítě zlobí, má to prostě nějaký důvod, že nezlobí bezdůvodně.
@lmartinkova85 No přesně, já mám do toho i silný pocit, že jsem dyskalkulik 😀, celý život bojuji s čísly, na druhou stranu v práci mám na starosti kasu a sedí mi, pracovala jsem v minulém zaměstnání i s fakturami, jen si to musím víc hlídat, jsem si k tomu asi našla cestu, ale potrápily mě ty čísla dost 😀 Jako dítě jsem strčila mamce nohu do kola a polila se kávou na oslavě, prostě živé dítě a možná bych taky měla nějakou tu diagnózu, kdo ví. 😀
@tipata Asi tak, nejde o úlevy, ale pochopení.
A potřebuješ, aby měl "nálepku" adhd? Nebo je to jen zdravý, akční kluk 😊