Máte eliminační dietu a zároveň se něco slaví? Dá se to zkombinovat 🙂 Recept i pro ty, kteří stojí o zdravý a netradiční dezert inspirovaný makrobiotickým "pečením".

1. Vrstva („těsto“): hrnek několikrát vařící vodou spařených jáhel vaříme v obilném mléku se špetkou soli, uvařené dle chuti dosladíme rýžovým sirupem a rozetřeme na dno dortové formy.
2. Vrstva („krém“): hrnek kulatozrnné rýže uvaříme v obilném mléku se špetkou soli doměkka, až se mléko téměř vyvaří; poté necháme trochu vychladnout a rozmixujeme s tukem (kokosový olej, máslo ghí) v množství asi půl hrnku a s rýžovým sirupem dle chuti a nalijeme na první vrstvu, rozetřeme.
3. Vrstva („poleva“): 4 středně velká jablka nastrouháme a rozvaříme s dvěma hrstmi rozinek v množství asi jednoho hrnku jablečného moštu (vaříme minimálně 20 minut), poté rozmixujeme dohladka, dosladíme dle chuti rýžovým sirupem nebo třtinovým cukrem a vrátíme na plotnu; v dalším hrnku jablečného moštu rozmícháme 80 g kukuřičného škrobu, důkladně zavaříme do jablečno-rozinkové hmoty a vlijeme jako třetí vrstvu na dezert. Necháme ztuhnout v lednici nejlépe do druhého dne (foceno asi po dvou hodinách, protože do druhého dne jsme nevydrželi 😀).

Lze vrstvit i přímo do misek nebo pro lepší efekt do skleněných pohárů 🙂

Hned v úvodu musím napsat, že si nemyslím, že mám patent na rozum, ale protože se delší dobu věnuji otázkám zdraví, výživy atd., tak jsem si na tuto otázku utvořila určitý názor a budu zvědavá na ty vaše 🙂

Život člověka ze západní kultury se od průmyslové revoluce hodně změnil. S postupující mechanizací a s průmyslovou výrobou, včetně výroby potravin, s rozvojem lékařské péče, jsme začali:

-          méně se hýbat

-          méně pobývat na sluníčku

-          jíst průmyslově zpracované potraviny

-          brát více léků, umělých vitamínů apod.

-          být očkováni

-          dostávat do těla (vodou, vzduchem, potravinami, skrz kůži) chemické látky neznámé našim předkům

-          být zachraňováni pomocí medicíny, ačkoli dříve bychom nepřežili.

(Co podle mého názoru zůstalo stejné, ačkoli se to hodně pořád s oblibou skloňuje, je stres. Myslím, že je naivní představa, že dříve se lidé nestresovali, když jim umíraly děti na dnes banální infekční nemoci, nebyli si jisti, zda jim vypěstovaná obživa vydrží na zimu, měli obavu, jaké bude počasí, aby vůbec něco vypěstovali, neměli kolikrát co na sebe ani co do úst, sužovali je války, vrchnost atd.)

Pravdou je, že i přes ten koktejl změn, které nám minulá století přinesla, žijeme déle, a to nejspíš zejména proto, že netrpíme hlavy a nepotýkáme se díky zvýšené hygieně, úrovně životních podmínek a dostatku výživy s tolika infekčními nemocemi, díky povětšinou sedavé práci netrpíme ani tolik úrazy. Přesto nejsme zdravější.

Musím říct, že od doby, co mám děti (a chronicky nemocné děti, s atopickým ekzémem), tak o všem výše uvedeném více přemýšlím a snažím se o změnu a návrat k přirozenějšímu životnímu stylu. Co se daří asi nejméně, je ten pohyb a pobyt venku, protože boj s vlastní leností je opravdu boj 🙂 Průmyslově zpracované potraviny postupně eliminujeme a snažíme se i o omezení další chemie v domácnosti, včetně léků a očkování, u kterého nejsem bez výhrad přesvědčená o jeho účinnosti, potřebnosti a bezpečnosti.

Jak jsem psala v úvodu, budu zvědavá na vaše názory 🙂

Zdravý bezlepkový chléb? Zapomeňte na chléb ze bezlepkových směsí, které z velké části obsahují škrob a další velmi průmyslově zpracované složky a upečte si domácí kvašený pohankový chléb, který je velmi chutný i zdravý.

Co potřebujete?

- půl kila enzymaticky aktivní pohankové mouky (Šmajstrala, tam je i jistota, že není kontaminace obilovinami s lepkem)
- asi půl deci šťávy z kysaného zelí (kvalitního, nekonzervovaného, nesterilovaného)
- vodu
- sůl (asi lžičku)
- kmín či jiné chlebové koření (asi lžičku).

Večer smíchejte všechny ingredience, aby vzniklo středně husté těsto, které nechte při pokojové teplotě odpočívat (nejlépe přímo ve formě, ve které budete péct - používám tu na biskupský chlebíček), a to cca 36 hodin. Poté vložte do vyhřáté trouby (180 st. C) a pečte asi 40 - 50 minut.

Ne vždy těsto prokvasí dostatečně, nenechte se odradit prvním neúspěchem 🙂 Základem je použití kvalitní mouky a "živé" šťávy ze zelí.

Vybírám ze seznamu knih, které by neměly chybět v knihovně rodičů malého atopika:

Alergie číhá v jídle a pití (2. roz. přep. vyd. z roku 2011), autor Martin Fuchs (přední český alergolog)

- kniha pojednává zejména o potravinových alergiích u dětí i dospělých, výborně vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými typy reakcí, jak alergických (časných, pozdních), tak na neatopickém podkladu (histaminová intolerance atd.), najdete čemu všemu se při dané alergii vyhýbat, jak je to se zkříženými alergiemi atd.

Syndrom trávenia a psychológie (vydané slovensky v roce 2010, lze sehnat i v ČR),  Natasha Campbell McBride (britská lékařka a výživová terapeutka)

- kniha vysvětluje, jakým způsobem má vliv na řadu potíží (alergie, ekzémy, poruchy chování a další) naše trávení, zejména stav střevní flóry a obsahuje cílenou dietu k ozdravě zažívání i další cenné rady pro zdravou a silnou imunitu; pro mě osobně velmi cenná kniha ozřejmující řadu tušených souvislostí mezi nezdravým moderním životním stylem a řadou chronických potíží z něj plynoucích

Ekzémy a dermatitidy (rok přeprac. vydání 2009),  Nina Benáková (dermatoložka)

- odborná kniha, kde najdete rady k péči o atopikovu kůži z pohledu současné konvenční medicíny

Atopický ekzém (přep. 4. vydání z roku 2009), kolektiv autorů - Štěpánka Čapková, Václav Špičák, František Vosmík (kožní lékaři)

- kniha pro laickou veřejnost se základy péče o malého atopika

Doba jedová, Doba jedová 2, Varovné signály očkování, Anna Strunecká a spolupracovníci (profesorka přírodních věd)

- knihy pojednávají o vlivu chemických látek v jídle, kosmetice, vodě, v očkování atd. na naše zdraví na základě četných studií, které prof. Strunecká sama prováděla nebo vybrala a komentovala

Pokud máte zkušenosti s další literaturou, která vám pomohla v léčbě atopického ekzému, sem s ní 🙂

Histamin je látka, která je obsažená v řadě potravin a všichni ji máme také v těle, kde se účastní řady dějů, zejména těch alergických (říká se mu také nosič, mediátor alergických reakcí). Díky histaminu bolí po červeném vínu hlava a zčervenají tváře, díky němu nám při leknutí klesne tlak a nebo nám kvůli němu naskáčou pupínky po sáhnutí si na kopřivu. Kdo absolvoval alergologické testy, ten dostal histamin jako ten kontrolní vpich při kožních testech.

Histamin se v těle obvykle rychle odbourává, díky enzymu zvanému histamináza. Nicméně existuje v populaci určité procento lidí, kteří nemají tohoto enzymu dostatek a trpí histaminovou intolerancí. Další možnost, jak mít s histaminem potíže, je zablokování činnosti histaminázy pomocí léků či potravin nebo dojde k prostému uvolnění většího množství najednou ve střevech po požití některých jídel (histaminoliberace).

Jak se potíže s histaminem projeví? Často k nerozeznání od alergické reakce (svědění kůže, vyrážky, otoky, rýma, svědění očí, pokles kr. tlaku, zažívací potíže pestré škály, dokonce i ovlivnění nervových buněk – neklid, panika, nevolnost až kolaps). Potíže mohou ale být i chronického charakteru, například bolestivá menstruace, bolesti hlavy - migrény a astma.

Pokud máte některé z těchto potíží a nebyla vám zjištěna žádná alergie ani jiný jejich důvod, určitě stojí za zamyšlení problém s histaminem. Největší potíž je v tom, že diagnostika je svízelná a nejednoznačná a jediná spolehlivá metoda je eliminační dieta, kdy se na 4 týdny vyřadí z výživy vše, co negativně hospodaření těla s histaminem ovlivňuje.

Pro bližší informace doporučuji knihu Histaminová intolerance (autor Thilo Schleip) nebo knihu Alergie číhá v jídle a pití (autor Martin Fuchs).

Víte, která tzv. éčka nejčastěji alergizují? Tady je máme:

E 102 tartrazin
E 104 chinolinová žluť
E 107 žluť 2G
E 110 žluť SY (gelborange S)
E 120 košenila, kyselina karmínová, karmíny
E 122 azorubin (carmoisin)
E 123 amarant (viktoriarubín 0)
E 124 ponceau 4R

E 127 erythrosin
E 128 červeň 2G
E 129 červeň Allura AC
E 131 patentní modř V
E 132 indigotin (indigocarmin)
E 133 brilantní modř FCF
E 142 zeleň S
E 151 čerň BN
E 152 čerň 7984
E 154 hněď FK
E 155 hněď HT
E 160b annato, bixin, norbixin
E 210 kyselina benzoová
E 211 benzoan sodný
E 212 benzoan draselný
E 213 benzoan vápenatý
E 214 ethylparahydroxybenzoát
E 215 ethylparahydroxybenzoát sodná sůl
E 216 propylparahydroxybenzoát
E 217 propylparahydroxybenzoát sodná sůl
E 218 methylparahydroxybenzoát (metylparaben)
E 219 methylparahydroxybenzoát sodná sůl
E 220 oxid siřičitý
E 221 siřičitan sodný
E 222 hydrogensiřičitan sodný
E 223 disiřičitan sodný
E 224 disiřičitan draselný
E 225 siřičitan draselný
E 226 siřičitan vápenatý
E 227 hydrogensiřičitan vápenatý
E 228 hydrogensiřičitan draselný
E 282 propionan vápenatý
E 230 bifenyl
E 231 orthofenylfenol
E 232 orthofenylfenolát sodný
E 233 thiabendazol
E 310 propylgallát
E 311 oktylgallát
E 312 dodecylgallát
E 321 butylhydroxytoluen (BHT)
E 375 kyselina nikotinová, niacin, nikotinamid
E 407 karagenan
E 413 tragant
E 414 arabská guma
E 416 guma karaya
E 430 polyoxyethylenstearát
E 553b talek (mastek)
E 901 včelí vosk
E 903 karnaubský vosk

Zdroj: Wikipedie.

Vypíchla bych zejména kysl. benzoovou a její soli a deriváty ("parabeny"), kys. sorbovou a sorbany, oxid siřičitý a siřičitany. Vše jsou zejména konzervanty, které najdete i v dětských sirupech, nejen v potravinách a kosmetice.

Určitě si extra upozornění zaslouží kys. glutamová E 620 a její soli - glutamany (E 621 - E 625), které velmi nepříznivě působí na malé děti a další osoby s narušenou hematoencefalickou bariérou.

Diskutabilní je i hojně používaný E 250 dusitan sodný (obsahují ho všechny uzeniny, včetně těch "dětských"), který může způsobit vyrážky, bolesti hlavy, trávicí potíže.

Další informace najdete například zde v odborném článku: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/aditiva-barviva-konzervacni-latky-a-riziko-hypersenzitivity-458488