Mezi kluky je 5 let a od dvou let mladšího spí ve společném pokoji, respektive mají společný pokoj. Je jim 8 a 13. Teprve teď to začíná trošku třít, ale nic hrozného.
Spi spolecne asi dva roky a je to to nejlepsi, co jsem mohla udelat. Ale jsou zvykli i v karavanu, ze maji palandy nad sebou. Nemusim uspavat, jak jsou tam spolu a ani nepovidaji. V noci taky pripadne vse vyresi spolu a zas usnou. 🙂
Mám 3 kluky, skoro 12, 9 a 7 let, a spí spolu v jednom pokoji, a druhy pokoj mají jako společnou hernu.
V domě je místo i na to, aby každý mohl mít vlastní pokoj, a až teprve posledni rok začíná být o toto zájem u nejstaršího, ale pak to stejně skončí u toho, ze se mu nejlépe usíná v pokoji s brachy a nechce usinat sam.
Je mi jasne, ze jednou k tomu určitě dojde, ze bude chtít ten svůj pokoj, ale zatím jsem rada, ze spolu spí v jednom pokoji.
A vecer je nejlepší, ze když jim s manzelem poprejeme dobrou noc a odejdeme, že si spolu povídají 😊
Takže za mě, dokud to jde, ať jsou spolu 👍
Holky 1,5 a 3,5 a kluk 4,5 jsou spolu. Dost často spí všichni na velké matraci, kterou tam mají na hraní nebo naše přespávání. Předpokládám, že jednou od nich půjde syn a dáme mu naší ložnici a uděláme si novou v nynější herně.
Naše děti spí v jednom pokoji, každý postel v jednom rohu a nemají s tím problém. Ale nepatří do skupiny sourozenců, že bychom je našli v jedné posteli. Když pominu ráno po probuzení, že si občas k sobě vlezou. Nicméně, do budoucna plánujeme, že budou mít pokoje zvlášť a to z toho důvodu, že máme taky páreček.
Dcera 10, syn 8 mají společný pokojíček od malinka. A jako menší to bylo naprosto super. Teď se občas hádají, ale taky občas spolu spí v jedné posteli 😀 Maji spolu moc hezký vztah. Když ještě syn nechodil do školy, dcera často večer slezla za ním do postele a predčítala mu, co ho zajímalo.
Nasi spolu spi v jedne posteli od dvou let mladsiho, kdy prestal spat v posteli s nami 🙂 Nestezuji si a starsi, kdyz jsme resili koupi nove a vetsi postele, rekl, ze chce znovu spat s brachou.
Stavime dum a jsem sama zvedava, jestli budou uz chtit byt sami kazdy ve svem nebo jestli prevazi ta potreba byt si v noci na blizku 😉
Než zrekonstruujeme dům máme 2+1 takže jsme nejdříve měli s manzelem loznici, pak se z ni stala ložnice s koutkem pro miminko, pak ložnice napůl s pokojickem a nakonec pokojíček pro dvě děti a my spime v kuchyni 😂. Holky jsou malé (3,5 a 1,5) a pokoj mají obrovský, ale čekáme ještě kluka. Já jsem měla pokoj s bráchou cely život a myslím si, ze je fajn když jsou děti spolu. Jen pak když začne puberta je lepší to rozdělit pokud je možnost 😂🙈.
My jsme s bráchou měli pokojík spolu, byť možnost mít svůj v paneláku byla. Ale taťka si ten pokoj zabral jako pracovnu. Byli jsme spolu než jsme se odstěhovali. Teď tam spáváme, když přijedeme na návštěvu.
U nás to prostorově moc nejde. Ač velký barák, tak je blbě prostorově řešený. Ve spodním bytě, kde jsme byli jak měla mladší rok, byl hodně malinký. Z naší ložnice byl potom pokojík starší. Mladší spala s námi. Když jsme se přehodili s tchány, tak jsme si sice prostorem pomohli, ale rozdělením ne.
Holky mají svůj vlastní obr pokojíček. Mladší se tam nastěhovala k ségře někdy v roce a půl plus mínus. Chtěla tam k ní. Postupem času ale cítím, že by chtěla každá svůj prostor. Starší je skřivan a mladší sova. Ta večer prudí, otravuje, nechce spát a ruší ségru. Ta remcá. Jenže řešitelné to je jen tak, že bychom se museli vzdát ložnice, dodělat někde spací patro. Spát na rozkládací sedačce nebo na matraci na zemi, tak z toho už jsem vyrostla.
Holky od narozeni ve svem pokoji. Do ted posloucham. Ty ses ale blba, ne ty, jo ty ses blba.😀