Mě bylo 14 let.. Byla jsem na brigádě v kavárně,když za mnou přiběhl kamoš ( majitel) a řikal pusť tv … Bylo to hrozné :( telefonovala jsem babičce a řikala jí že určitě bude 3 světová válka.. Doma o ničem nevěděli…
Bylo mi 16, v prváku na střední. Byly jsme na adapťáku a když jsem přišla do jídelny na večeři, v televizi zrovna běžely záběry jak druhé letadlo nalétlo do budovy. Vzpomínám si, že moje první reakce byla něco jako "to je zase nějaká přehnaná filmová slátanina, tohle by se nikdy nemohlo stát". Když mi došlo, že to není film, ale realita, udělalo se mi špatně. Všichni jsme tam seděli, koukali na to a mě se honilo hlavou, že je to v prd...i, že tohle si amíci nenechají líbit a že ta odveta bude brutální. Poprvé mi přišla reálná možnost, že by i moje generace mohla zažít válku.
To je proste neskutečný jak si tady každá z nás opravdu do detailu pamatuje co ten den před 20 lety dělal 🙈🥺🤷🏻♀️ Proste nezapomenutelný …🖤😢🥺
Já byla s bývalým manželem na dovolené a zrovna jsme snidaly ...
Bylo mi 12, přišla jsem že školy. Mamka seděla v křesle, já si k ní přisedla a koukaly jsme na tu hrůzu. Bála jsem se že bude válka.
Kdykoliv vidím ty záběry, tak mi znova a znova běhá mráz po zádech. Ten den musel poznamenat snad každého, kdo tenkrát už alespoň trochu vnímal, co se stalo.
Mě, bylo 18. Naši jeli nakupovat a říkali, v ze v marketu v televizi viděli tohle, mysleli si, že jde o film. Ten ročník jsem maturovala a doufala jsem, že to nedostaneme jako slohovou práci v češtině. Naštěstí ne. Je to strašná tragédie a nemůžu vidět jak dokumenty tak žádné filmy s tím natočené. 😞😞😞😞
Bylo mi asi 10 a vůbec si nepamatuju, co jsem ten den dělala
Chodila jsem na střední. Chtěla jsem se jít dívat na nějaký seriál a v televizi byl živý přenos. Pak si vybavuju, jak ve zprávách v živém vysílání jedna věž spadla a dodnes si pamatuju to reportérovo zděšení. Pak jsem četla každý článek v novinách a nejsilnější zážitek mám spojený s fotkou padajícího muže, který raději skočil, než aby čekal na smrt.
Bylo mi osm a vůbec si nepamatuji co jsem zrovna dělala
Ja si treba vubec nepamatuju co jsem ten den delala
Já byla v devítce a musím říct, že si nepamatuju, co jsem ten den a v tu chvíli dělala. Možná jsem barbar, ale je to tak. Pamatuju si minutu ticha k uctění památky obětí, která potom byla v pátek v poledne. Měli jsme zrovna chemii, kluci se samozřejmě tlemili, jak pitomí a učitel o nich řekl, že jsou fakt hovada.
Ja mela 8 let a byla jsem nemocná. Hlídala mě babicka a koukaly jsme na Kouzelnou školku. Když v tom prerusili vysílání a bylo tam tohle. Dodnes slyším babi jak říká začíná válka.
Také si ten den detailně pomatuji. Ten den měl můj děda pohřeb, když jsme se vrátili domů, byla toho plná televize 😢😢 Prostě "skvělý" den.
Můj kamarád mi vyprávěl, že tou dobou byl v NY. Chtěl se ten den vyjet podívat, jaký je z dvojčat výhled, ale něco mu do toho vlezlo. Tenkrát mu prý blesklo hlavou, "To nevadí, zítra tu budou stát taky". Upsss.
Bylo mi 17 akorát jsem koukala na Divokyho anděla, to jsem milovala, a najednou přerušili vysílání. Tak si říkám "Oni maj Amíci zas nějaký Oscary, nebo co? Proč koukám na akční film?" A pak mi došlo, že je to skutečnost, a úplně mě to fascinovalo. Od televize už jsem ten den neodešla a vzpomínám si, že kdykoliv prolétala stíhačka kolem , tak jsem se hned běžela podívat z okna, jestli to nebude i u nás a měla jsem fakt nahnáno. Dodnes mě to fascinuje, mám doma knihu 102 minut, kterou jsem přečetla jedním dechem, a všechny dokumenty, které se toho týkají. Zajímaly mě osudy těch lidí, jména, i těch co to přežili, svědectví hasičů.... Párkrát se mi zdálo ve snu, že se tam toho dne jakoby vracím, a snažím se ty lidi varovat...tak moc mě to zasáhlo
My jsme byli na dovolené v zahraničí, takže jsme měli jen útržkovité informace. Druhý den jsme letěli domu a vůbec jsme nevěděli, jestli budeme moct odletet nebo co se bude dít.
Pořádné info jsme četli pak až v novinách v letadle, které nakonec tedy letělo normálně, jen se zvýšenými bezpečnostními opatřeními
@nadja73 přesně, ten druhý náraz měli v přímém přenosu asi skoro všichni. Do té chvíle si každý myslel, že to první letadlo mělo poruchu, že je to nějaká katastrofa ve smyslu pokažené letadlo, něco se stalo pilotovi, ale jakmile narazilo i druhé letadlo, tak všem ta hrůza došla. To není omyl, to není nehoda, to je schválně.
Toto z hlavy nevymaže nikdo a to my jsme byli jinde. Mrazí mě z toho dodnes, považuju to za obrovský milník ve světových dějinách a nikdo mi nenamluví ty debilní konspirační teorie.
Od té chvíle mám k muslimům a těmto radikálům hlavně opravdu nehezký postoj.
Chodila jsem na gympl a akorat prisla ze skoly. Placla jsem s sebou na gauc a zapnula TV. A videla to tam. Sla jsem k babicce, ktera bydlela o patro pod nami a obe jsme si poplakaly.
Pamatuju si to přesně taky. Ve mě to zanechává obrovský pocit marnosti, hrůzy a to jsem toho nebyla účastna a za tyto pocity se v podstatě stydím, protože pokud toto dělá se mnou jen to, že se to stalo za mého života a přitom jsem o nikoho tam nepřišla a nebyla tam, tak bych měla být v pohodě, že? Ale nejsem.
Ta věta - svět před rokem 2001 a po 2001, že pak už nikdy nebude svět stejný jako před tím, ta je naprosto výstižná.
Seděla jsem doma a koukala na televizi, pletla jsem svetr - ještě jsem měla prázdniny na výšce, takže jsem byla s našima doma.
Vím, že jsme si taky říkali, co za katastrofický film dávají tak brzo ráno a ona to tato hrůza. Celý den jsme na to koukali.
Vím, že jsem sledovala vše, co kolem toho bylo, kupovali jsme všechny noviny a pamatuju si ty hrozné scény těch zoufalých lidí, co volili mezi uhořením a pádem. Skočili dobrovolně. Nedovedu si to představit, vůbec - tu hrůzu.
Musím ještě podotknout, že ten dokument na Netflixu o této teroristické hrůze, je opravdu velmi podrobný o těch parchantech a vzhledem k tomu, že se Talibán zase dostává k moci, tak se začínám bát. Fakt nechápu, že se tohodle nedokážou ta velká vojska zbavit. Ale to se pouštím do něčeho, čemu nerozumím. Jen se opravdu obávám, protože to jsou fanatici nechutní, schopní naprosto všeho, úctu k ničemu nemaje, možná jen ke zbrani, svému pindíkovi a Aláhovi.
Byla jsem akorát v prváku na vysoké,přišla kolem 11 po dvou přednáškách a se skripty zaparkovala v obýváku u telky a zrovna tam byla ČT2 a mimořádné zprávy,chvíli jsem ještě koukala do učení a asi po 5 minutách zvedla oči a nemohla uvěřit.....vím,že pak jsem na to koukala další 3 hodiny a přemýšlela,zda bude válka.
Mě bylo 20 let a vrátila jsem se z intru a táta nebyl na poly. Poprvé v životě seděl u tv celí den a jen řekl že pole počká. Od té doby nikdy nepočkalo....
čekala jsem zrovna 1. dítě, koukala jsem na televizi u rodičů....nemohla jsem tomu chvíli uvěřit, přišlo mi to jako nějaký katastrofický film
@kkryplikk pro spoustu lidí naneštěstí byla. "Válka proti teroru" ospravedlnila hodně americkýho vyřizování účtů ( Afghánistán, libye, iraq, yemen, Sýrie - tam všude lidí trpí nepředstavitelne uz 20 let kvůli tyhle " kruciátě" kterou spustilo 9/11. Byla to tragédie, strašná. To je jasný. Ale použít to jako ospravedlnění globální války, kde stačí označit nekoho za "teroristu" abych mohl - legálně- vojensky intervenovat? Odporný.
pamatuju si jako by to bylo "včera" byla jsem krátce v prváku, bylo mi 15let, zrovna jsem přijela domů ze školy a bylo to v TV, kdy jsme všichni šokovaně koukali, co se to stalo???
Tak já si to pamatuji, ale že by nějak zásadně? Byla jsem normálně v práci, v bance, když přiběhla kamoška z dealingu, že co se děje. Tak jsme se šli podívat - měli tam velkoplošnou televizi a na ní běžely Reuters. Dívali jsme se, debatovali - a pak bylo potřeba jít dodělat svou práci.
@baba93 Čekala jsem kdo se první ozve a vím moc dobře jaky názor na to mate vy a byla jsem nejaky cas stejná zblbla z názoru ostatních a mediálních teorii atd 👍🤪😉 Ale naštěstí jsme s manželem o tom více videli ze všech stran a opravdu si za to nemůže Amerika a neodpálila si dvojčata sama 🙏🏼Tot asi vše k tomu 😉Jak sama píšete dal to nemá cenu rozebírat ..
Byla jsem zrovna na dovoleny v Anglii s mamkou. Ten den jsme rano sedly na nasi venkovske stanici do vlaku a jely do Londyna, odkud jsme druhy den mely letet domu. Prijely jsme do Londyna, ve stancich vsude noviny s obrazky nejakych sutin a koure a lidi s nepritomnymi vyrazy. Sedly jsme do taxiku, ridic se s nama nebavil, jen poslouchal radio, moc jsme tomu nerozumely. Prijely jsme na ubytko a tam byli vsichni v jidelne nalepeny na televizi. Ptali jsme se co se deje a jen nam nekdo strucne rekl ze teroristicky utok v New Yorku a dal cuceli na televizi. Vecer jsme telefonovaly tatovi, ktery nam konecne rekl co se stalo a byl vydeseny, ze mame dalsi den ketet letadlem. Vubec jsme nevedely, jestli neco lita. 12.zari jsme proste jely na letiste protoze nam moc nic jineho nezbylo. Vsude policajti, u ketiste staly i nejaky vojensky auta. Nektery lety zruseny (Praha nastesti ne), zbyly zpozdeni 2-3 hodiny. Na odbaveni nas div neslilli donaha. Nesmely bejt prirucni zavazadla, ale my mely drahou kameru, kterou mamka odmitla dat do zavazadloveho prostoru :D. Tak jsme prosly extra bezpecnostni prohlidkou, diky niz jsme predbehly dlouhatanskou frontu a kameru nam dovolili vzit na palubu. No nakonec jsme v pohode dorazily domu a dobry. Ale ano, pamatuju si to velmi velmi zive.
Zrovna jsem procházela kolem vrátnice a říkala si, proč v televizi pouští tak šílený katastrofický film odpoledne.
A pak doma rozdýchávala ten pocit, co se mi vrátil. Byla jsem pár let předtím v USA, kamarádka chtěla ke dvojčatům. A byla ze mne na mrtvici, protože jen co jsme tam došly, chtěla jsem jen pryč, odmítala jsem se o tom jen bavit. Začala jmenovat filmy, kde byly odtud záběry. Ale já tam nemohla dýchat a zdrhala jsem pryč. Pokazila jsem tím svým výstupem výlet.
@simonabogy ne nemá to cenu rozebírat protože já neřekla ani slovo že si to odpálila sama 😉
@simonabogy a máte ( s manželem) názor na důvod pádu wtc 7 ?
@odula Ja to tady s nikým nebudu rozebírat na to jsem příspěvek nezakládala skrz nějaký teorie ,ale jako smutnou vzpomínku,událost ….Takže tak 👍😉🙏🏼 Díky
@simonabogy Je spousta teorií, treba i to že dvojčata potřebovali sundat, že je to vše výmysl médií, atd....no ať tyhle keci řeknou tem, co tam umřeli. Teta žije léta v kanadě a ten den jeji kamarádka byla s celou rodinou u dvojčat. Manžel tam pracoval....byl nahoře nad letadlem,jen si pro neco sel.....rodina čekala dole. Manžel se ven nedostal. Takze nejake stupidní teorie me dokážou pekne zvednout ze židle. At to bylo tak ci tak, umřeli tam lidé a to je to nejhorší. Budovu a letadla vem čert. Postaví se nové, ale ty životy nikdo nenahradí.
@simonabogy no tak, ty jsi to vlastně začala rozebírat v reakci na @baba93. Ja na to mám taky vlastní názor ( a ne, nejsem konspirator) a úplně upřímně - me celkem uz otravuje ta mediální coverage. Ano. Tragédie, jiste. Ale každý rok slyšet o tom, jak se 9/11 "zastavil čas" co všechno zrovna všichni dělali kdyz "to" slyšeli ve zprávách, jak se svět "navždycky změnil".... Víš, kolik civilistů zemřelo ve "válce proti teroru" ? Přes 300 000 . A víš kolik se odhaduje ze zemřelo civilistů při amerických vzdušných útocích?? 22 000. Ne vojáků. Civilistů. Jestli se připomíná 9/11, měly by se připomínat i tyhle oběťi. Nepopírám ze ztracený životy jsou obrovská tragédie. ale vadí mi JAK se 9/11 připomíná. Připadá mi to poněkud pokrytecký.
Pamatuju. Jsem jedna z mála, kdo o tý tragédii slyšel až druhý den. Ve chvíli, kdy běžely zprávy, jsem totiž byla s mým nynějším manželem na zahradě a poprvé jsme se libali. Bylo nám 15. Takže já mám na ten den spíš příjemné vzpomínky.
@odula jenomže toto byl milník, obrovský zlom v dějinách. Není to jen o těch obětech. Toto všechno rozjelo, ty oběti další, co píšeš, jsou i kvůli tomu.
Navíc by se k tomu měli počítat další místa, co následovala, Británie, Paříž atd.
Je to jako Titanic, taky u něj nezemřelo nejvíc pasažerů, ale okolnosti byly jedinečné, a proto je to pořád nejznámější katastrofa na moři.
bylo mi 12 a už si nepamatuji v jakou chvíli a z jakého zdroje jsem se o dověděla. Ale v tu dobu byla mamka pracovně v Praze a bydlela tam u tety, tak jsme večer s tatkou volali k ní, protože jsem měla o mamku strach, aby se něco takového nestalo i v Praze. Mamka mi pak říkala, že když přišla na večer k tetě, tak ta měla zrovna puštěnou tv s ledovala co se stalo a mamka si v první chvíli myslela, že sleduje nějaký film.
Psala jsem domácí úkol a začali to hlasit z rádia☹ presne si pamatuju ten zvláštní pocit....