Šourám se mezi kuchyní a vedlejším pokojem.
Pantofle znovu a znovu v monotónním zvuku klapnou o paty.
Je to už asi můj pátý kilometr. Raději nepočítám..
Jestli jsem se něčeho před porodem mého pátého dítěte bála, tak toho, že dcerka bude stejně náročná, jako trojka.
/Trojka je moje třetí dítě, holčina, teď už pětiletá, která byla uplakané miminko už v porodníci..což jsem u jedničky ani dvojky nezažila... Trojka nespala skoro vůbec..místo obvyklých několikahodinových šlofíků, coby novorozenec, ji stačilo dvacet minut. Párkrát za den. Byla narozena koncem dubna 2015, kdy byli tenkrát pařáky už od začátku května až do září...Bojkotovala i kočárek.. Vydat se na procházku moc nešlo buď kvůli nesnesitelnému vedru, nebo častěji spíš kvůli tomu, že prostě spustila řev a pláč. Kdekoliv. Kdykoliv.
Ať to bylo ve frontě u pokladen, nebo cestou na náměstí. Jistě to znáte. Máte pocit, že se nejednou všichni dívají jen na vás a vy, spocení až na zadku, se snažíte všemožně dítě uklidnit. A jediné, co zabírá, je dítě vyndat. Takže jednou rukou vyndaváte nákup na pás, na druhé ruce houpete dítě, břichem posouváte kočárek...Nebo tlačíte prázdný kočárek a v druhé ruce máte miminko..
V noci to nebylo o moc lepší. Ale někdy spala i třeba polovinu noci! občas i celou noc!a někdy, což bývalo častěji, nespala třeba od jedné do tří ráno..Ale jo, nakonec v šesti měsících, když ji začali růst zuby jsem si ji musela nastěhovat do postele, a spalo se už mnohem líp 😊/
Takže naše pětka, aktuálně třítýdenní, budící se v noci klidně i po hodině, je teda extrém.
Jediné, co mě drží aspoň trochu v klidu je vědomí, že to prostě přejde.
Že ty prdy, co jí trápí, prostě jednoho dne už nebudou zatěžovat ani jí, ani mně.
A z mého téměř neodložitelného miminka se stane klidné, spokojené, hezky spící miminko 😏
Vy, co jste na tom podobně jako já. Nezoufejte!
Bude líp. Jednou. Za pár dní, týdnů, měsíců, možná let 😂. Ale jedno vím jistě. Ty probdělé noci a prochozené kilometry po pokojích s plačícím miminkem v náručí, za to stojí.
Vím to, prožívám to po páté ♥️
Probdělím nocím a prdům zdar☀️
Tak to je, jako bys to psala o nás. Syn, narozený v dubnu 2015, neodložitelný, věčně řvoucí. Venku pořád vedro, já dítě na ruce, kočár jsem tlačila břichem. Omlouvá ho snad jen to, že se narodil předčasně a že to do roka přešlo 😁