Včera jsem si udělala s dětmi den jen pro nás a vyrazili jsme na Lipno. Po příjezdu jsem jim udělala přednášku, jak je nebezpečné nechat v horku zvíře v autě. A o pět hodin později se mi tam podařilo zavřít našeho psa i s kličky. Děti se okamžitě rozbrečely, já zkoušela urputně volat muži, co s tím hodlá dělat. Poté, co všechny pokusy o otevření auta a dovolání se selhaly, jsem zavolala hasiče. Společně s jejich příjezdem jsem se konečně dovolala a tlumočila drahému, že mu asi rozbíjí okno. Což se mu úplně nelíbilo a zuřivě se pokoušel odemknout auto na dálku, zatímco hasiči upustili od rozbíjení okna a zkoušeli uvolnit dveře (což jsem mu radši neřekla, aby neztratil motivaci). Prý jim chyběly 2 minuty, když se zadařilo mému muži. Danda na odemknutí reagoval: ”Hurá, Maggie stoupla na ovladač, ta je tak šikovná!”(ano, jeden z pokusů, jak se do auta dostat spočíval i v přesvědčování Maggie, aby šlápla na ovladač 😁). Každopádně hasiči byli úplně super, nedivili se, proč je voláme kvůli psovi ani proč jsem to nevyřešila cihlou, ani se nezdálo, že by si mysleli, že jsem úplně blbá. Na rozdíl od mého muže, který místo aby mě politoval za prožité trauma se tvářil velkoryse, že už na mě není naštvanej. Což jsem teda vůbec nepochopila, protože pokud by měl být někdo naštvanej, tak já na něj, že se mu nedá dovolat, ne?🙄 Každopádně konec dobrý, všechno dobré, super den to byl ❤️