chodíííííííme 🙂 🙂 🙂
Od úterka ve FN Motol ... na gastroenterologii ... Vítečkovi udělali snad bambilión testů, včera mu brali 15!! zkumavek krve (při odběru ani nemukl - koukal na odběr, sestřičky jsou z něj paf ... ), výtěry, odběry stolice, sbírání moči, glykemický test ... a stále se neví proč má Víteček tak velký játra ... :o(
http://www.proalergiky.cz/magazin/clanek/recenz...
Tak takovou recenzi bych od Proalergiky nečekala, s ohledem na obsah cukru v kaši Sinlac (což záměrně neuvádějí a který není pro malé atopiky vůbec vhodný, vlastně není vhodný vůbec pro nikoho) a s ohledem na to, že karob je zkřížený alergen k bílkovinám kravského mléka, tato kaše je pro malé potravinové alergiky (z nichž většina má alergii na bílkoviny kravského mléka) naprosto nevhodná. To, že instantní věci nepovažuji obecně za zdraví prospěšné, ani nemluvím. Ale musím uznat, že Nestlé má dobrý marketing... 😝
Těhulky, maminky, dnes hledáme fotky do naší Wiki na téma Cestování v těhu (bříško, kufr, letiště, ...) a Plavání v těhu (bříško, plavky, přehrada, moře, pláže, ...). Moc Vám děkuji za odkazy na Vaše fotografie do komentářů a LIKE pro šíření zprávy. Mějte krásný den! 🙂 J.
UČÍME DĚTI-Jak naučit dítě jíst příborem
Příbor? Vidlička, nůž a lžíce/lžička. Nástroje, který člověk potřebuje každý den. Takže je na místě své děti naučit jíst příborem.
Již s prvním příkrmem (cca 6 měsíc života) má dítě zájem o lžičku. Takže mu určitě jednu půjčte, ať ji může zkoumat a druhou ho krmte.
Později, až je dítě schopné pochopit funkci lžičky/lžíce a již má svoje pohyby koordinovanější, tak zkuste nechat dítě jíst lžičkou. Ovšem ne polévku, či jinou tekutou stravu, zkuste něco tužšího – třeba bramborovou kaši 🙂 Opět, jako při všem, co budete dítě učit, se obrňte trpělivostí a tentokráte si navíc připravte něco, čím otřete dítě i jeho okolí.
Ovšem, pokud se mu jíst lžící podaří, tak jej určitě chvalte a nekoukejte na to, že část potravy skončila na oblečení, na stole, pod stolem apod. Ze začátku nechte na dítěti, jak si samo s krmením pomocí lžíce poradí a postupně jej opravujte a ukazujte mu, jak se lžíce drží správně. Není kam spěchat a nejhorší je dítě od učení odradit.
Později přidejte vidličku. Určitě dítko změna potěší a napíchnout si předem připravené-nakrájené kousky masa, brambor pro něj bude zážitek.
Až jako poslední přidejte nůž. Opět kontrolujte a ukazujte dítěti, jak se vidlička drží, jak se drží nůž. Na první „to krájení“ mu poskytněte něco, co mu ukrojit půjde dobře 🙂
A pokud si bude i ve cca 3 letech a výše pomáhat při jídle nejen příborem, ale i rukou, tak to neberte nijak tragicky. Vše totiž doladí s nástupem do školky, kde uvidí své malé vrstevníky, jak rovněž používají příbor a bude se snažit ostatním vyrovnat.
A tip? Určitě jako první lžičku pořiďte lžičku plastovou a odpovídající velikosti. První dětský příbor už může být i z nerezu, ale rozhodně vidlička není nijak zvlášť ostrá a ani nůž není ostrý tak, jako běžný příborový nůž. Rukojeťe bývají různě barevné, s různými motivy, nebo různě dětsky tvarované, takže určitě zvládnete společně se svým dítkem vybrat takový, aby se mu jeho první příbor líbil!
A samozřejmě je vhodné jít dítěti příkladem, tzn. jíst příborem a pokud se pro daný pokrm hodí vidlička a nůž tak ji použít a ne si říci, to už dojím lžící!
Tak hodně štěstí a hlavně „kultury“ při stolování.
Zdroj: Slune-cz.cz
