Poslední dva dny jsem se loučila písničkou a dneska tomu tedy nebude jinak. Vlasta Redl se sice narodil v Novém Jičíně, ale dětství strávil v Poličné, která byla až do 31.12. 2012 součástí Valašského Meziříčí.
Takže pro dnešek dobrou noc 🙂
Malá změna milé koníkovky. K Jarcové se vrátím až v zítřejším příspěvku, dnes se jdu věnovat manželovi - odjíždí na dvoudenní služební cestu. Takže pro dnešek už Vás nechám "v klidu". 🙂
Kde se prosim da sehnat nejlevněji závěsné křeslo? Ale ne to látkové... Dekuji mockrat
Hexa nam dava docela zabrat ☹ ani v satku nechce byt,asi ji ta nozicka boli.. jedine tak na chvili chuderka moja
Pro milovníky cyklistiky mám informaci, že Valašským Meziříčím vede páteřní cyklostezka Horní Bečva-Velké Karlovice. Úsek vedoucí přes Valmez má necelých 8km. Od místní části Hrachovec se vlní po levém břehu řeky Bečvy k městskému koupališti. Zde kříží řeku po nové lávce a dále pokračuje po pravém břehu po stávající komunikaci kolem prvního splavu. Cyklostezka pokračuje ulicí Kubkova, kolem kapličky sv. Rocha. Asi 50 metrů za ní je hospůdka Přístav, kde doporučuji určitě zastavit. Hlavně v parném létě - občerstvení se v zahrádce. Pokud oceníte vychlazené pivo, točenou kofolu a máte rádi třebas nakládaný hermelín nebo utopence, zastavte tím tuplem. V létě zde najdete i nabídku poctivých hamburgerů připravovaných na venkovním grilu. Pro děti je zde malé zázemí v podobě houpačky a dřevěného domečku nebo můžete nakrmit věčně hladové rybky v Bečvě 🙂 Odtud cyklostezka pokračuje přes místní tržnici, a dále po ulici Vodní, kde se cyklostezka dělí dvěma směry - buď můžete jet směr Vsetín nebo směr Hranice na Moravě. V případě, že chcete pokračovat směrem na Vsetín, pojedete vlevo do parku Abácie a dále po novém asfaltu směr Jarcová. Stezka projíždí parkem a vjíždí mezi domky na ulici Za drahou. Za těmito domky bych Vám určitě doporučila občerstvit se v Zahradní restauraci Pod Lípou. Mimo točené kofoly a výborného piva zde mají výborné speciality z grilu - koleno, žebra, pstruhy. Za lidové ceny a opravdu si pochutnáte. Pro děti je zde zázemí v podobě malého venkovního hřišťátka. Pokud by Vás nezaujala Hospůdka Pod lipami, pokračujte úsekem mezi poli, a po levé straně budete mít Grill bar u Bystroně a lamy, podrobně viz. příspěvek níže. Cyklostezka pokračuje směrem na obec Jarcovou, která bude naší další dnešní zastávkou.
už jen 30 dní !! 😀
Pokud budete Valašským Meziříčím jenom projíždět, doporučuji Vám na výjezdu směrem na Vsetín před přejezdem zastavit a občerstvit se. Našinec by řekl, že jste právě přišli k Bystroňovi na lamy 🙂 Pan Bystroň je místní podnikatel, který provozuje firmu zabývající se výrobou zemědělské, lesnické techniky. Mimo to si naproti této firmě otevřel bistro - grill občerstvení. Zdravou kuchyni zde sice nenajdete, ale rozhodně doporučuji udělat si zastávky, protože pan Bystroň u tohoto občerstvení chová 12 lam. Lamy si mohou návštěvníci nejen pohladit ale i nakrmit. Zvláštností jsou místní staré stromy, které jsou zabetonovány do země kořeny vzhůru. Na každém stromě pak sedí dřevěná vyřezávaná sova.
Nedávno přibyla další kuriozita, pan Bystroň si zakoupil vysloužilou tramvaj T3, která ještě nedávno brázdila ostravské ulice. Zpřístupnění tramvaje veřejnosti je naplánováno na letošní jaro.
S mojí láskou už 6 týdnů💜
♥ miláček
Třetím parkem Valašského Meziříčí je park Abácie. My tomu dříve říkali prostě a jednoduše U spojů, protože je zde místo, kde se stékají Vsetínská a Rožnovská Bečva. V nevelkém parku obdelníkového tvaru lákají upravené cestičky s lavičkami k procházce a relaxaci. Najdete zde pomník z roku 1901, který byl odhalen vojákům raněným v bitvě u Slavkova, kteří se léčili v meziříčských nemocnicích a zde svým zraněním podlehli. Pochováno je na tomto místě 1228 vojáků.
Už dvě a půl h. spinká 🙂 večer bude asi mejdan..
Ze života s Amíkem: před pár lety uslyšel Amík poprvé tu českou děsně vtipnou veršovačku na středu, ano mluvím o "Středa je ho tam třeba." No bude to už nějakejch 5, 6 let a pořád to ještě nezmáknul na 100 procent, to mu ale vůbec nebrání v tom, se o tenhle vtip pokoušet pořád a pořád dokola. Vždycky, když mám pocit, že s novou variací už nemůže přijít a že už se to konečně naučí tak mě něčím překvapí. Ležim si v posteli a čtu si najednou na mě hupsne Amík a s vilnym várazem ve tváři: " Je čtvrtek." Já: "No, a co??" "Čtvrtek, přeci, chápeš ne?" Já: "Nechápu." "Jako ČTVRTEK," chláme se u toho Amík děsně natěšenej na to jak se mu to povedlo. "Jo, ty myslíš středa, no tak to si musíš ještě tejden počkat." Nebo se ke mě nečekaně přitulí a s vítězným výrazem, teď jsem to fakt zmáknul, "Strejda třeba." "Co?? Jakej strejda?" Co se Amíkovi musí nechat je vytrvalost, nenechá se zmást a furt se snaží, po každym neúspěchu si mumlá pro sebe "středa je třeba, středa ho tam je třeba, středa ho chci, středa sexovat." Takže pěknou středu všem, schválně, jestli si na to Amík dneska vzpomene nebo to zkusí zase v neděli.
Když už jsem Vám představila park Botanika, bylo by nespravedlivé vynechat i zbylé dva, které ve Valašském Meziříčí máme. Včera jsem nakousla, že zámek Kinských, sídlo místního muzea, obklopuje rozsáhlý park stejného jména. Takže si o něm řekneme něco víc...
Byl založen v 18. století. V rozlehlém parku si můžete prohlédnout vzácné dřeviny, vede tudy Nauční stezka vybudovaná roku 2010 pří rekonstrukci parku. Stezka má 10 zastavení se 2 informačními tabulemi, které návštěvníkům přibližují historii založení a jeho další vývoj, také, co se v parku nachází .V jeho krásném prostředí stojí Amfiteátr (původně letní kino), kde se konají hlavně kulturní akce, v létě koncerty, divadla, festivaly, promítají zde letní kino a jsou zde i další akce. Návštěvu parku doporučuji pro rodiny s menšími dětmi. Během horkých letních dnů zde najdete příjemný stín a děti zde mají k dispozici soustavu dětských hřišť.
Jak přišlo na svět naše milovaé a vytoužené zlatíčko
Bylo 20.1.16 a v 9.15 doktor na prohlídce stanovil, že mám v 21.00 nástup. Byla jsem nervózní, šťastná, že se blíží den D, čípek nebyl vůec nachystný a přenášela jsem, proto se doktoři rozhodli můj porod vyvolat. Měla jsem a mám sklony k trombofílii, kvůli mé výšce 156 cm a odhadu miminka 3300 g, že mi porod vyvolají, abych nemusela později na císař a proto, že placenta rychleji stárne, když máte sklony k tombofílii. Večer před odjezdem do porodnice nastalo nečekané a jela se mnou krom manžela, také maminka a tatínek, kteří jeli všichni domů po krásném rozloučení a v 21.09 jsem byla už na sesterně a sepisovaly jsme různé papíry, které byly ještě třeba. V 21.45 zhruba přišel doktor s porodní asistentkou a zavedl mi 4 čípky za čípek kvůli preindikaci, po zavedení a vysvětlení situace mě personál porodnice opusil, že se mám do rána krásně vyspat a načerpat síly na zítřejší den. Asi v 22.00 mi praskla voda, kterou mi asistentka potvrdila. Nachystali mi čaj na celou noc a já přes noc snědla celou čokoládu. V průběhu noci jsem měla lehké kontrakce, které mě občas probudily, ale zase v zápětí jsem usnula. Kontrakce nastupovaly po 7-8 minutách, ale v průběhu noci ustaly. Ráno asi v 6.50 přišel tentýž doktor, kterému měla právě končit směna a čípky mi vytáhl a zkontroloval nález, který zněl "výborně, to se nestává tak často, čípek nám krásně zmizel". Pak mi asi v 6.57 zavedl tabletku na vyvolání porodu. Pak už se jen čekalo, co se bude dít dál. Zatím jsem se cítila velice dobře, šťastně a napjatě, kdy uvidím ten náš poklad. Asi v 8.20 jsem dostala klystýr. Snědla jsem kolem 9.00 banán, protože jsem už byla hladová a vzápětí na to mě přišla zkontrolovat porodní asistentka a mě bylo zle po banánu, to se mi nikdy nestalo a bohužel šel banán ven a bohužel jsem nebyla kompletně vyčištěná a šlo s tím ven i následek klystýru, no prostě trapas. Ale porodní asistentka mě utěšila, že se to občas stává a najednou jsem byla klidná. Říkala jsem asistentce, že mi je zle z hladu, tak byla tak hodná a donesla mi piškoty, ale bohužel jsem snědla jen jeden a víc to nešlo. Celou dobu do porodu mi bylo zle z hladu a možná i proto jsem necítila žádné bolesti z kontrakcí a ani jsem nebyla schopná sledovat po kolika minutách mám kontrakce, nebyli ze mě nadšení, tak mi asistentka dala monitor bez drátů, aby sledoval srdíčko malé a mé kontrakce, abych mohla kdykoliv na wc a hýbat se, pomohlo mi to, že jsem mohla měnit kdykoliv pohyb. Asi v 10.30 asistentka svolala lékařský tým, malé se u mě nedařilo a rozhodovali se mezi akutním císařem a jiným méně invazivním řešením, rozhodli se mi dát kyslík, abych lépe dýchala, protože malá měla jen 80 tepů za minutu a jak mi bylo vysvětleno dávno před porodem, tak má být min.100 a více. Díky bohu se malé začalo opět dařit a já se začala otevírat a porod se posunul dál. Kolem 11.30 - 11.40 jsem byla otevřená na 6 prstů a opět se u mě seběhl celý tým porodníků, protože jsem měla už kontrakce na tlačení a tak se rozhodlo, že se jde tlačit. Během pár 6-8 kontrakcí byla malá princezna na světě a to dne 21.1.16 v 11.51 s hvězdnými mírami 47 cm, 3010 g a obvod hlavičky 33 cm. Během porodu následoval nástřih, vypuzení placenty trvalo pouhé 3 minuty a pak se šilo, bylo to nepříjemné, ale zubař je daleko horší než porod. Asi do 14.15 jsme bondingovali, jen zaplakala u měření a už o nás nebylo slyšet vůbec. Pak nás odvezly s princeznou na porodní pokoj, ale bohužel nás na 2,5 hodiny odloučily, byla se po porodu nahřívat, já se atím najedla a přišla se podívat na malou, jak jí koupou a pak už jsem jen čekaola, až mi ji dovezou. Kolem 17.00 už jsme byly jen spolu a to naštěstí trvá do teď a jsme všichni spokojená rodina a těšíme se, až budeme opět v očekávání a pořídíme snad brášku do párečku, ale hlavně, že to bude zdravé. Všem přeji pohodový a bezbolestný porod, tak jak se zadařilo nám s Eliškou.
Tak a z Bystřičky zpět do Valmezu. Mám pro Vás připravený výlet na vrch zvaný Helštýn. Mimo památníků obětem obou světových válek jsou zde tři památné lípy. Helštýn je vrch v Rožnovské brázdě o nadmořské výšce 385 m n. m. Nachází se severovýchodně od Valašského Meziříčí. Helštýn je svou polohou atraktivní především jako vyhlídkové místo na Valašské Meziříčí a jeho místní část Hrachovec, obec Krhovou a také na vrcholy Vsetínských a Hostýnských vrchů.
Když jsem byla malá, chodila jsem zde pouštět na podzim draka. Teď je prý Helštýn záležitostí hlavně mladých, kteří si zde dávají "dostaveníčko". 🙂
Máte někdo zkušenost s odrážedlem Čtyřlístek?
Naučná stezka Jana Karafiáta končí u hráze na přehradě Bystřička. Dojdete-li do cíle a budete mít ještě chuť a sílu, doporučuji celou přehradu obejít. Je to časově vycházka cca na 2 hodiny, záleží jak rychle půjdete a zda se někde stavíte 🙂 Po cestě jsou totiž 3 hospůdky. Osobně doporučím Restauraci U Mokrošů, mají tam výborné grilované speciality. Na půli cesty okolo přehrady je pak Hostinec U Bušů. Mají zde i malé zázemí pro děti - kolotoč a pro mě důležitý velký výběr nanuků. Pokud chcete pohár, hned u hráze je Bar Oáza. Dělají ho tam výborný 🙂
Během letní sezóny je k dispozici kemp, doporučuji pro rodiny, které upřednostňují dobrodružství pod stanem.
Další zastavení na Naučné stezce Jana Karafiáta, které si zaslouží svůj samostatný příspěvek je dřevěný toleranční kostel Velká Lhota. Tento kostel byl vystavěn krátce po vydání Tolerančního patentu císaře Josefa II. a dnes je unikátní kulturní památkou. Nebyl nikdy přestavěn, mimo jiné kvůli chudobě farníků, a zůstal tak zachován jako jediný dřevěný kostel s původními rysy tolerančních kostelů v České republice. Kostel je prostý, nevytápěný, bez umělého osvětlení, bez věže. Celá stavba je kryty šindelem, postavený je ze silných smrkových klád.
V letech 1875-1895 zde jako farář působil autor knihy Broučci Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná pamětní deska na budově fary i naučná stezka.Kostel je doposud v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby a další obřady - nepřetržitě od založení kostela. Prohlídku kostela lze domluvit s panem Zajíčkem na tel. čísle 737 410 093.
Ahoj tety. Dnes jsem byl s mamkou na kontrole a pry je v poradku a sestřičky byli ze me uneseny jak jsem vlasatej. Za odměnu ze jsem byl hodny jak u pana doktora tak v autobuse mi mamka koupola nový dudlik a prvni boty ... to budu frajer az pojedu v nedeli za babickou 🙂)
Naučná stezka Jana Karafiáta byla otevřena 21. 6. 2002. Stezka je věnována Janu Karafiátovi, autorovi knihy Broučci, který byl 20 let farářem v evangelickém kostele ve Velké Lhotě v letech 1875 až 1895. Na 16 panelech stezka představuje historii a přírodu území mezi Valašským Meziříčím a přehradou Bystřička. Délka trasy je 14km. Téměř na každém panelu jsou dětem i dospělým kladeny všetečné otázky od postaviček právě z knihy Broučci. Stezka začíná na vlakovém nádraží ve Valašském Meziříčí a končí u hráze přehrady Bystřička.
Podrobněji bych se v tomto příspěvku věnovala třem zastávkám na cestě - parku Botanika, evangelickému kostelu na Velké Lhotě a přehradě Bystřička.
Park se vzácnými dřevinami Botanika byl založen pro potřeby studentů místního gymnázia. V okolní vilové čtvrti vyniká budova evangelického kostela. Kostel byl postaven v letech 1908 – 1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demelem podle projektu záhřebského stavitele Leoše Kaldy z roku 1908. S budovou kostela je spojená patrová fara zdobená jednoduchými sgrafity. V současné době se zde odehrávají mše a koncerty vážné a duchovní hudby. V roce 1997 byl areál evangelického kostela a fary prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. V parku botanika najdete rovněž památník věnovaný prezidentovi Masarykovi.
Než se budu podrobně věnovat Naučné stezce Jana Karafiáta, neodpustím si pár slov o tom, kdo to vlastně byl. Jan Karafiát (1846-1929) evanglický farář, dvacet let působil v evangelickém dřevěném kostele na dnešní Velké Lhotě (tehdy nazývaná Hrubá Lhota). Je autorem pohádky Broučci. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem. Díky recenzi Gustava Gammy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O jeho teologickou a morální hodnotu se ovšem vedou spory - vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Já osobně mám Broučky moc ráda. Každé jaro, když rozkvetou sedmikrásky, vzpomenu si, jak mi prarodiče předčítali, že každá tato sedmikráska je za broučka, který se nedožil zimy. Pokud je úplně bílá, je to za broučka, pokud je krapet načervenalá, je to za broučka-holčičku. A co Vy? Četly jste některá Broučky?
