Úvodní dieta+ pro mě potraviny z plné diety

Člověk by nevěřil, jak ten čas letí…hnedle jsem na dietě pátý den. Už celkem v pohodě…S am. jsme toho celkem venku naběhali, cítím se silná normálně, žádné bolesti nepozoruji…

Zvládla jsem sobotní úklid, navařit. M. byl celý den u rodičů, pracoval manuálně. Jídla měl nabaleného na celý den + dvě termosky vývaru. Měl k tomu skleničku se syrovátkou a nařízeno si po jídle dát hlt. Provedl:D Nijak si nestěžoval, že v pohodě. Jediný prohřešek byl hlt slazeného čaje, netušil, že mu ho osladili:D Já jsem pro změnu byla dnes na mši a u příjímání (tj. proměněný nekvašený chléb z bílé mouky). Taky neřeším:D i když bych ze sebe mohla dělat celiaka a přijímat pod druhou způsobou (proměněné víno).

Jenom am. dnes stagnovala. Ráno se jí ptám, jestli si dá vývarek –nee. A borůvky se smetánkou? Jojojojo!!! A okamžitě vstala:D Tak se nesl celý den. Vajíčko? Nee. Banánek! Pak jablíčko! A to jí stačilo (spolu s kojením) celý den…až večer si najednou dala maso a překvapivě i květák a brokolici!

Zkusila jsem zařadit další gapsovský recept z pozdější fáze, a to kokosové palačinky. Mno…chuť mě trochu zklamala, am. je prostě nejedla. Ale myslím, že jako recept se povedly, to jo…jen mi teď po všech jídlech zařazených mimo úvodní fáze není úplně volno…mívám těžší žaludek, jako teď. I když je pravda, že jsem se jich prostě najedla (omluva za moji nenažranost je ta, že jsem už měla fakt hlad a příprava domácího kokos.mléka a mouky mi trošku dala zabrat časově….jinak na GAPS je typické, že se se vším začíná POMALU, vždycky JEDEN hlt, ukousnutí….:DD A já prostě sbaštila hned tři palačinky i s borůvkama (taky pozdější fáze). M. jede dle předpisu (i když hodně rychle) a nemá zatím žádné problémy….tak nevím, možná se pokorně vrátím zase na začátek:D

Jídelníček

Úvodní dieta 2.fáze + pro mě potraviny z plné diety

Dnešek se nese ve znamení květákových placiček. Včera jsem květákovou kaši vytunila naším česnekem a to jsem neměla dělat… normální člověk vydržel jen pár soust… protože pro m. česnek (hlavně v takovém množství) ještě nebyl ok, tak jsem samaritánsky celou kaši nechala pro sebe. Už jsem nevěděla co s ní, tak jsem přidala vajíčka a udělala placičky (povoleno od 3.fáze), ale chuť česneku byla stále velmi intenzivní…no, alespoň něco na ty moje candidy…

Udělali jsme si gravlax (fermentovaná ryba). Celkem jsem se na něj těšila, ale nijak výraznou chuť neměl…možná to bylo tím, že jsme neměli kopr…m. ho odmítl jíst, prý to není tatarák🙂 Tak jsem se pokusila o domácí verzi, ale stejně mi ho nechal. A zase jsem všecko spořádala já… (byl tam syrový žloutek, tak jsem již znova neuchovávala). Hm…jemně mě to prohnalo(4)…(poprvé se má jíst vždy jen malý kousek! Zásadně nedodržuji…)

M. byl dnes na vývaru, dušeném mase se zeleninou, probiotikách a jedné lžíci syrovátky; stolici měl 3. Já mléčnou řadu nezačínám kvůli kvasinkám, i když mám na syrovátku velikou chuť...

Byl dnes sice pátek, ale půst od masa jsme nakonec nedrželi…my měli půst od chleba;) Ještě je to náročné…

Jídelníček:

Co si představit pod psychoterapií? Co se během sezení vlastně děje? Jak to, že to "povídání" funguje? A v čem je to tak specifické?

Existuje velká řada popisů i definic, co je to psychoterapie. Laických i odborných. Jednotlivé směry a psychoterapeutické školy se v odpovědi na tuto otázku různí, každý přikládá důraz něčemu jinému. Nechci zde předkládat přesný popis principů psychoterapie.

To, co zde mohu nabídnout, je můj pohled na psychoterapii z role terapeuta, jak to vidím já. Mnoho klientů totiž vůbec neví, co od psychoterapie očekávat...

Přicházejí za mnou lidé s nejrůznějšími tématy a příběhy. Ani není možné, je zde všechny vyjmenovat a vypsat. Společné ale mívají jedno – člověk se ve svém každodenním běžném životě vyrovnává se vším, co ho potkává. Někdy vyzkouší všechno možné, vyčerpá všechny možnosti, které ho napadnou, ale to nepomáhá. Někdy se pokusí získat pomoc od svého okolí. Nebo se naopak jedná o téma, které nemůže sdílet se svými nejbližšími a je na něj sám. Ať už je to jakkoliv, většinou dospěje do bodu, že už si ve svém životě „neví rady“ a změna se pořád nedostavuje. V tuto chvíli přichází nejčastěji za mnou.

To, co vám může terapeut nabídnout, je bezpečný a neutrální prostor, který je mimo váš každodenní život. Nemusíte být zaměstnancem/zaměstnavatelem, manželem nebo manželkou, rodičem, dcerou/synem… Najednou můžete být sami sebou a tento čas a prostor využít pro sebe. A čím je tento prostor bezpečný a neutrální? Tím, že můžete mluvit o všem – o svých obavách, negativních pocitech, strachu. Terapeut je vázán mlčenlivostí. Vše zůstává jenom mezi vámi a terapeutem. Neexistují zde správné nebo špatné odpovědi, není zde viníků, nehodnotí se a neodsuzuje. Nehledá se objektivní pravda a nesoudí se. To, co zde můžete nalézt, je nový pohled na svůj příběh. Zjistit, co potřebujete, kam chcete směřovat, co vám brání a jak vám vlastně je. V běžném životě se často ptáme „Jak se máš?“, ale většinou to bývá spíše small-talk otázka. Během terapie se ale často ptáme „Jak se máme?“ a odpověď na tuto otázku je důležitější, než si na první pohled myslíme.

Terapeut vám nemůže dát jednoduchý návod, co a jak udělat jinak. Domnívám se totiž, že takový univerzální návod neexistuje. On není expert na váš život. Tím jste jedině vy sami. Terapeut je expert na proces hledání nápadů, nových pohledů a myšlenek. Jeho cílem je pomoci vám objevit v sobě novou sílu a stabilitu, najít nové způsoby vyrovnávání se s životními situacemi.