Zní to provokativně, ale nejde o mýtus ani internetovou senzaci. Vědecká studie ukázala, že mužské vousy mohou mít vyšší bakteriální zátěž než psí srst. Proč k tomu dochází a co to znamená pro každodenní hygienu?

Když věda překvapí

Vousy jsou pro mnoho mužů symbolem stylu a identity. Málokdo si ale uvědomuje, že právě vousy mohou být ideálním prostředím pro bakterie. Ne proto, že by byly samy o sobě špinavé, ale proto, že kombinují několik faktorů, které mikroorganismům vyhovují.

Co přesně zkoumala studie

Studie z roku 2019 publikovaná v odborném časopise European Radiology porovnávala bakteriální vzorky z mužských vousů a psí srsti. Švýcarští vědci analyzovali přítomnost mikroorganismů pomocí moderních zobrazovacích metod.

Výsledky ukázaly, že vousy často vykazovaly vyšší bakteriální hustotu než srst psů. Byly v nich nalezeny i mikroby spojované s podrážděním kůže a infekcemi.

Manželství má být partnerstvím. Přesto studie opakovaně ukazují, že po svatbě ženy v domácnosti pracují výrazně více než dříve. Nejde jen o úklid nebo vaření, ale o neviditelnou mentální zátěž, která postupně ovlivňuje vztahy i psychickou pohodu.

Když se to „nějak samo stane“

Mnoho žen popisuje, že změna nepřišla náhle. Po svatbě se jednoduše začaly starat o více věcí. Plánovat nákupy, hlídat termíny, myslet na to, co doma chybí, organizovat povinnosti kolem dětí a domácnosti. Ne proto, že by chtěly, ale proto, že to tak nějak vyplynulo.

Právě tento nenápadný posun považují odborníci za zásadní. Domácí práce totiž netvoří jen viditelné úkony, ale i množství rozhodování a plánování, které zůstává často skryté.

Co ukazují výzkumy

Výzkumníci z Michiganské univerzity zjistili, že vdané ženy vykonávají v průměru asi o 7 hodin domácích prací týdně více než svobodné ženy. Muži naopak díky partnerce často ušetří přibližně jednu hodinu týdně.

Devětašedesát dětí. Číslo, které dnes zní jako výmysl nebo senzace z internetu. Přesto se tento příběh objevuje v historických záznamech, akademických textech i v Guinnessově knize rekordů. Kdo byla žena, o níž se tvrdí, že porodila nejvíce dětí v dějinách?

 Když realita předčí představivost

Představa, že jedna žena během svého života porodí desítky dětí, je pro dnešního čtenáře téměř nepředstavitelná. V době moderní medicíny, plánovaného rodičovství a rostoucího věku prvorodiček působí takový údaj absurdně. Přesto se v historických dokumentech 18. století objevuje příběh ruské rolnice, kterému se historici věnují dodnes.

Příběh z Ruska 18. století

Podle dochovaných záznamů měla první manželka rolníka jménem Feodor Vassilyev mezi lety přibližně 1725 až 1765 porodit celkem sedmadvacetkrát. Těhotenství měla zahrnovat šestnáct párů dvojčat, sedm trojčat a čtyři čtyřčata. Celkový počet dětí se tak vyšplhal na neuvěřitelných devětašedesát.

Zajímavým detailem je, že jméno ženy se v dokumentech nikdy neobjevuje. V dobových záznamech je uváděno výhradně jméno manžela, což bylo v té době běžné, ale z dnešního pohledu to výrazně komplikuje ověřování informací.

Ovoce není jen obecně zdravé. Každý druh má jiné složení cukrů, vlákniny a živin, a právě to rozhoduje o tom, kdy a pro koho je nejlepší volbou. Pokud chceš ze svého jídelníčku vytěžit víc, vyplatí se vědět, po jakém ovoci sáhnout ve správný čas.

Ovoce jako funkční součást životního stylu

Různé druhy ovoce podporují různé potřeby těla – od energie a regenerace až po trávení nebo kvalitní spánek. Rozdíly ve složení dělají z ovoce víc než jen sladkou svačinu.

Pro někoho je ideální před tréninkem, pro jiného večer po náročném dni nebo jako pomoc při trávení.

Energie a regenerace při pohybu

Pokud sportuješ nebo máš fyzicky náročný den, tělo ocení ovoce, které dodá rychlou energii a zároveň podpoří regeneraci.

Ruce jsou jednou z nejvíc namáhaných částí našeho těla. Každý den přicházejí do kontaktu s vodou, chladem, čisticími prostředky a mnohdy i s dezinfekcí. Přesto se na jejich péči často myslí až ve chvíli, kdy jsou suché, napjaté nebo nepříjemně popraskané.

Obzvlášť v chladnějších měsících potřebují naše ruce větší pozornost. Ne kvůli dokonalosti, ale kvůli pohodlí. Dobře hydratovaná pokožka je totiž odolnější, příjemnější na dotek a lépe zvládá každodenní zátěž.

Péče o ruce jako přirozená součást dne

Péče o ruce nemusí znamenat složitý rituál. Často stačí jednoduché návyky – krém na ruce u umyvadla, v kabelce nebo na nočním stolku. Pravidelnost je v tomto případě důležitější než množství používaných produktů.

Krém by měl pokožku hydratovat, chránit a rychle se vstřebávat, aby nás neomezoval v běžných činnostech. Právě takové produkty nabízí i privátní značky dm, které dlouhodobě spojují dostupnost, funkčnost a jednoduché složení.

Malé návyky, které mají smysl

Pamatujte, že péče o ruce není o dokonalosti ani o množství produktů. Je o drobných každodenních krocích, které pomáhají udržet pokožku v dobré kondici.

Právě v tom spočívá výhoda sortimentu dm – možnost vybrat si jednoduché, funkční produkty, které snadno zapadnou do běžného dne a naší kosmetické rutiny.

Je to potravina, kterou má doma mnoho rodin a často ji vnímáme jako rychlou a neškodnou volbu. Nové poznatky ale ukazují, že zpracované maso si zaslouží mnohem větší pozornost.

Co znamená karcinogen skupiny 1

Světová zdravotnická organizace prostřednictvím agentury IARC řadí zpracované maso mezi karcinogeny skupiny 1. Jde o stejnou kategorii, do které patří tabák, azbest nebo arsen. Neznamená to, že by šunka byla stejně nebezpečná jako kouření, ale že existuje stejně silná vědecká jistota o jejím rakovinotvorném účinku.

Kolik stačí ke zvýšení rizika

Podle údajů WHO už konzumace zhruba 50 gramů zpracovaného masa denně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu o 18 procent.

Studie publikovaná v roce 2025 v časopise Nature Medicine navíc ukazuje, že neexistuje žádné bezpečné množství, které by nezvyšovalo riziko cukrovky 2. typu a srdečně-cévních onemocnění.

Peníze pro děti nemají být tabu a ani plánování rodinného rozpočtu nemusí být nuda. Když je do něj zapojíte, může se z toho rázem stát dobrodružná hra, která bude bavit vás všechny. Jak mluvit s dětmi o spoření, utrácení i budoucnosti tak, aby je to bavilo a nebály se ptát?

Možná si říkáte, že na učení o penězích mají děti ještě čas. Ve skutečnosti se s nimi setkávají každý den. Vidí nás platit kartou, nakupovat online nebo řešit, co si můžeme dovolit a co už ne. Už tříleté dítě, které si v obchodě vybírá zmrzlinu, vnímá, že věci mají svou hodnotu. A právě tyhle momenty jsou ideální příležitostí, jak děti nenápadně učit, co peníze znamenají a jak s nimi zacházet. Třeba že jsou odměnou za práci a že ne všechno, co vidíme, si můžeme hned koupit. A nebojte se je nechat zaplatit – klidně právě tu zmrzlinu. V dnešní době, kdy se finanční svět neustále vyvíjí, je finanční gramotnost klíčovou dovedností pro každého.

Děti se nejlépe učí hrou a vlastním zážitkem. Pravidelné kapesné jim dává prostor sami rozhodovat o tom, jak se svými úsporami naloží. Když všechno utratí hned, příště už budou víc přemýšlet. Hry jako Monopoly nebo „na obchod“ jsou skvělým tréninkem pro malé i větší děti. Ty starší už zvládnou i plánování rodinného výletu nebo nákupu. Dejte jim rozpočet a nechte je rozhodnout, co je potřeba a co je jen „přání“.

Nemusíte být investiční guru, abyste dětem ukázali, jak peníze můžou růst. Často stačí obyčejný spořicí účet nebo penzijní spoření pro děti. Na konkrétním příkladu jim ukážete, jak se z jedné tisícovky může za pár let stát mnohem víc. Se staršími dětmi už se dá mluvit o tom, že investování je běh na dlouhou trať a že i když hodnota někdy klesne, dlouhodobě se vyplatí vydržet. A hlavně – že není dobré sázet všechno na jednu kartu a je rozumné peníze rozdělit.

Největší chybou je mluvit doma o penězích šeptem. Nebo o nich nemluvit vůbec. Děti by měly rozumět tomu, jak funguje rodinný rozpočet, proč je důležité šetřit a že si někdy musíme i něco odepřít, aby nám zbylo na důležitější věci. Nebojte se s nimi otevřeně mluvit o tom, co je skutečně nutné, jako je jídlo nebo bydlení, a co jsou spíš přání – nový telefon nebo další hračka. A když se něco nepovede? I z finančních chyb se dá poučit. A je lepší si je vyzkoušet v bezpečí rodiny než později, kdy už můžou bolet mnohem víc.

Rodičovství dnes není náročnější proto, že by rodiče byli slabší nebo méně odolní. Je náročnější proto, že svět kolem nich je dražší, hlučnější a rychlejší než kdykoli dřív. A právě v tomto prostředí dnes vyrůstají malé děti.

Pokud máte pocit, že rodičovství je dnes vyčerpávající víc, než si pamatujete ze svého dětství, není to iluze. Rodiče malých dětí fungují pod tlakem, který tu v minulosti jednoduše nebyl. Vyšší životní náklady, méně pomoci ze strany širší rodiny, neustálý příval informací a srovnávání s ostatními dělají z rodičovství dlouhodobý stresový výkon.

Tento článek mluví o rodičích dnešních malých dětí - maminkách i tatíncích v produktivním věku, kteří se snaží být přítomní, zodpovědní a laskaví, i když na to často nemají ideální podmínky.

Kdo jsou vlastně mileniální rodiče?

Mileniální rodiče jsou dnešní třicátníci a čtyřicátníci. Generace lidí, která vyrůstala ve světě bez chytrých telefonů, ale dospělost už žije v neustálém online prostředí. Jsou to rodiče, kteří kombinují péči o děti s vysokými pracovními nároky, nejistotou bydlení a tlakem na výkon.

Nevychovávají děti hůř než generace před nimi. Vychovávají je v jiném světě. Ve světě s menší přirozenou podporou, menším prostorem pro odpočinek a větším množstvím hluku - vnějšího i vnitřního.