Často vzpomínám na své těhotenství a snad ještě víc na ten čas po porodu a celkově na Maverickův první rok života. Na svůj první rok jako maminka. Jak jsem se poučila... Co jsem tehdy udělala “špatně” a jaké “chyby” už bych nechtěla zopakovat. Dala jsem to do uvozovek, neboť je to subjektivní a vlastně kvůli jistým přešlapům a omylům jsem chytřejší a poučená pro případné druhé dítko.Možná se v tom najdete a budete se mnou v mnohém souhlasit a třeba také nesouhlasit. A co bych příště udělala jinak?

INFORMOVALA BYCH SE O ČTVRTÉM TRIMESTRU

 V naší společnosti se hodně soustředíme na těhotenství a není tedy divu, že prvorodička se může cítit ztracená v tom, co přijde PAK. Méně bych se soustředila na to, jestli je moje dítě velikosti mrkve nebo brokolice, a raději bych si našla kurz, který připraví rodičku na šestinedělí a i dobu po šestinedělí. Možná jste slyšely termín čtvrtý trimestr (první cca 3 měsíce), což je pro spoustu rodičů náročná doba, kdy se mohou objevit potíže s kojením, bříška, spánková deprivace, baby blues, úzkosti, deprese a atd. Ono je teda pravda, že ani ta sebelepší příprava vás nemůže dokonale připravit, ale prostě mohla jsem udělat víc. Asi jsem tenkrát měla pocit, že to nějak zvládnu, že těhotenství je ta nejtěžší doba....no, dobrý směji se s vámi. Hlavně bych se informovala mnohem víc v oblasti poporodní deprese a neřikala bych si, že já přece budu v pohodě, že se na miminko těším a mě se to netýká...

ZAKÁZALA BYCH NÁVŠTĚVY

Ještě jsem ani nebyla převezena na pokoj po císaři a už na mě u dveří čekala návštěva. Ano, svolila jsem k tomu, dnes bych si ten první den s novým miminkem užila jen ve třech - já, manžel a miminko. Už bych se nechtěla s nikým dalším dělit o PRVNÍ den na světě našeho dítěte. To samé doma. Tady se často lidé tak nějak sami pozvou a chtějí se podívat na miminko. Což chápu, ale pamatuji si, jak jsem měla stres z toho, že to dítě nekazí, nebudou mu umět držet správně hlavičku a atd. Cítila jsem se tak nějak povinně na tom gauči sedět a tlachat s návštěvou, i když jsem chtěla být zalezlá v pokoji a odpočívat s miminkem.

ODPOČÍVALA BYCH, KDYŽ NOVOROZENĚ SPALO

Záměrně neříkám, že bych spala, když dítě spí. Někdy ten spánek prostě nepřicházel. Pamatuji si, jak jsem ale vytírala podlahu, prala prádlo a vařila, když malý Maverick spinkal. Měla jsem potřebu všechno stihnout, přestože jsem vlastně chtěla zavřít oči a jen tak vypnout. Příště mi bude stav mého domu tak nějak jedno, protože to FAKT není důležité. Už jsem nakousla ty návštěvy. Když se můj muž vrátil zpět do práce po otcovské dovolené (v jeho případě pět týdnů), lidé mi nabízeli, že mi třeba uklidí, uvaří, vyperou. Bylo mi trapně a odmítala jsem to. Od té doby jsem se ale poučila a nabídla stejné "služby" novopečeným maminkám, kterým to pomohlo a ulehčilo den. A mně to udělalo radost, že jsem jim mohla pomoc. 

JEDLA BYCH LÉPE

Přiznání...kila po porodu jsem shodila rychle a shodila je nezdravě. Neměla jsem chuť jíst. Uvařit jídlo byl nadlidský úkon. Dnes si říkám, že jsme si měli ledničku naplnit ovocem, které jsme už předem naporcovali, udělat jídlo do krabiček, případně objednat z restaurace zdravé, chutné a výživné jídlo. Už bych nežila na kávě a “co se uloví”. Tohle bude úloha pro mého muže, kdy já budu krmit miminko a on zbytek rodiny. Také bych neflákala pití vody a vitamíny. 

NEZPOCHYBŇOVALA BYCH SVOJE ROZHODNUTÍ

Dávat maminkám rady a to ještě nechtěné jistě k mateřství patří. Často jsem slyšela rady, které si navzájem odporovaly. Měla jsem pocit, že ať dělám co chci, tak si stejně na tom někdo něco najde. Např. nepoužívej dudlík, to je pak pro ně zlozvyk VS. používej dudlík, je to prevence proti SIDS. Přitom pořád se opakuje, jak je každé dítě jiné, tak je logické, že i každá maminka je jiná. Spousta žen cítí, co by měly dělat, ale bohužel tlak společnosti je často zvyklá. Jsem alergická na věty: "Za nás se to dělalo takhle. Vy jste také dostávali xyz a nic se vám nestalo. To takhle nesmíš dělat, poslouchej mě, já jsem vychova (doplň číslo) dětí."

NESTRESOVALA BYCH SE TOLIK SPÁNKEM PŘES DEN A REŽIMEM 

Maverick spal poměrně dobře přes noc, samozřejmě nebylo to vždy konzistentní, prošli jsme si spánkovou regresí/progresí. Ovšem jakmile přišlo na spánek přes den, tak jsem byla jako posedlá rutinou, která sice fungovala, ale také mě v mnohém stresovala. Plánovala jsem si den podle jeho spánku, bála jsem se někam jít, aby mi náhodou neusnul v autě, vždyť přeci MUSÍ spát doma. Byla jsem jako na trní, když třeba vynechal jeden odpočinek nebo spal méně či déle. Hned jsem zpanikařila a bála se, že nám to rozhodí noční spánek. Ačkoliv nemám nic proti rutinám, spoustě rodinám to takhle vyhovuje, že mají zaběhnutý režim, tak občas z toho vybočit není žádná tragédie. Když rutina, tak flexibilní. Po několika měsících jsem z toho slevila a dost se mi ulevilo. Moje náplň dne potom nebyla jenom o spánku a jeho režimu.

NEŘEŠILA BYCH TOLIK (NE)KOJENÍ

Věčné téma, že. Nemám úplně úspěšný příběh o kojení. Tenkrát mi to sebralo tolik energie, hrozně jsem si všechno vyčítala. Věta “proč nekojíš?” by měla být snad zakázaná. Do budoucna si dávám závazek o krmení dítěte vůbec nediskutovat. Druhé dítě bych chtěla kojit z prsu, ale také vím, co mi to udělalo se psychikou a ne nadarmo se říká, že spojené matky mají spokojené děti. Vlastně mi přijde, že my ženy řešíme tak strašně trápení z kojení, protože někdo jiný nám do toho mluví a říká nám, co máme dělat.

DĚLALA BYCH ROVNOU METODU BABY LED WEANING

Baby led weaning, BLW nebo jídlo do tlapky jsou tři různé názvy jedné věci. Pokud jste o tom neslyšela, tak je to metoda krmení dětí, která je založena na tom, že se přeskakují pyré a kašičky a rovnou se jde na větší kousky jídla (vařená mini karotka, brokolice, měsíček avokáda a atd.) BLW jsem původně chtěla dělat hned, pak jsem ale zaváhala a začala dělat pyré jako na běžícím páse. Kéž bych svému dítěti věřila, že zvládne BLW. Nic proti klasické kašičkové metodě, ale když jsme začali dělat BLW tak sice byl větší nepořádek, ale vlastně se mi líbilo, že to jídlo zkoumá, přemýšlí o tom a sám se i krmí. Navíc, jídlo v prvním roce je příkrm k mléku a ne jeho náhrada, takže vlastně není TAK důležité to dítě nakrmit normálním jídlem, mnohem důležitější je se seznámit s jídlem a jeho texturou. 

PŘESTALA BYCH SE SROVNÁVAT S OSTATNÍMI 

Asi je to opět takové “postižení” nás maminek, že si neustále myslíme, že ta druhá má lépe srovnanou domácnost a všechno stíhá. Jenže pak člověk vidí, jak jsme každá v jiné situaci. Někdo má třeba víc hlídání, paní na úklid, dítě, které se samo zabaví a atd. Realita je taková, že moje dítě nebude malé věčně a teď je to více či méně o hraní a neustálé pozornosti a jednou budu mít čas na další věci. Někdy strašně moc přemýšlím o zítřku a stresuji se tím, co musím zvládnout. Být matkou v domácnosti je ale práce na plný úvazek a není to žádná flákačka. 

A co vy? Co byste udělaly jinak? Z čeho jste se poučily?

Tady s mužem sfoukáváme svíčku na Maverickově dortu. A vlastně to bylo i tak pro nás. Přežili jsme ve zdraví první rok jako rodiče.

Pokud na Koníku něco často slyším, pak je to následující: “Tvůj muž vypadá jako Ross z Přátel.” A druhá věc: “Jak se staráš o zuby, že je máš tak bílé?”

V článku najdete moje rady a praktiky ohledně péče o dětské a dospělé zuby. No, a pokud vás zajímá bělení s produkty z drogerie, ale také se surovinami, které pravděpodobně máte už doma, tak tento článek je přesně pro vás.

Každodenní péče

Řekla bych, že nedělám nic extra. Zuby si čistím alespoň dvakrát denně po dobu dvou minut. Můj elektrický kartáček má v sobě časovač a sám se vypne po dvou minutách. Používám tento od společnosti quip.

Každé dva měsíce mi poštou automaticky přijde nový nástavec. Dost se také věnuji správnému čištění. Pohyby kartáčku v ústech jsou důležité. Nezapomínám ani na mezizubní prostory. Používám dentální nit s aktivovaným černým uhlím. Od zubařky mám ústní vodu, která je vysoce účinná. Po jejím použití mám pocit dokonalé zubní čistoty a hlavně nemám suchá ústa, což mnohé ústní vody způsobují. Pokud bych ale měla zmínit oblíbenou ústní vodu z drogerie, pak je to jedině Crest. A tím se dostáváme k mé oblíbené zubní pastě, kterou používám nepřetržitě přes rok - Crest Whitening Therapy Charcoal .

Právě černé uhlí má skvělé bělící účinky, a proto ho často naleznete v různých pastách a dalších bělících produktech. Vím, že pasta Crest v ČR k sehnání není, ale zkuste se po ní podívat v zahraničí. Za mě je tohle jejich nejlepší pa

Určitě také musím zmínit, že si dávám pozor na pití, které dokáže zuby zabarvit. Nebojte se, rozhodně si neupírám kávu a občasný sladký nápoj typu coca-cola. Tyto tekutiny se ale snažím pít přes brčko. A dodám, že také nekouřím. 

Péče o zoubky našeho batolete Mavericka je poměrně ještě jednoduchá. Zuby čistíme zatím jen navlhčeným kartáčkem sloníkem od Dr.Brown’s. Pokud se mnou Maverick hodně zápasí, pak raději sáhnu po kartáčku prstovém od stejné značky. První pastu začneme, na doporučení lékaře, používat až za 6 měsíců. 

I u Mavericka se snažím dbát na stravu. Cukr je v USA snad i ve vzduchu. Opravdu nejsem fanaticky proti cukru, ale to neuvěřitelně velké množství cukru v potravinách je někdy alarmující. Jeho jediné pití je voda, mateřské a umělé kozí mléko. Po poslední lahvičce vyčistíme zoubky a pokud se vzbudí na mlíčko, tak přetřu zoubky navlhčenou gázou.

 A protože mu teď rostou zoubky, také mu mrazíme různá kousátka. Nejčastěji kaktus a meloun. Také používáme krmící dudlík, do kterého dám kostičku ledu a on si ho pěkně cucá.

Dentální hygiena

Mnohem důležitější, než bílé zuby, jsou zdravé zuby. Dvakrát ročně chodím na dentální hygienu a opravdu si to nemohu vynachválit. Miluji ten pocit čistých zubů a když prostě víte, že jsou profesionálně vyčištěné. Opravdu doporučuji na hygienu chodit a udělat z toho prioritu. I toto čištění napomáhá k udržování pěkné barvy zubů. 

Bělení zubů - produkt z drogerie

Konečně se dostávám k péči, na kterou se často ptáte. Bílé zuby se mi líbí, přidávají mi na sebevědomí a je to moje osobní preference. 

Zuby si exkluzivně bělím pásky Crest, které jsou v USA k dostání v každé drogerii a dalších obchodech. Používám je přes osm let a nemohu si je vynachválit. Vlastně jsem je začala používat proto, že jsem jako chudý student neměla peníze na profesionální bělení, které začíná na $200. Pásky používám zhruba každých devět měsíců. Vynechala jsem je v těhotenství. Vlastně ani nevím, jestli jsou v těhotenství nedoporučovány, ale prostě jen tak pro jistotu jsem tenkrát pásky vynechala. Existuje několik druhů a já mám nejraději tento druh. Pásky se přikládají na zuby každý den po dobu dvou týdnů vždy na třicet minut.

Bělení s pomocí pásků jsem přiznala všem zubařům, které jsem v USA navštívila a nikdy mi za to nevynadali, jen zopakovali, že bych je neměla bělit příliš často a nenechávat pásky na zubech přes doporučený čas. Přesto bych se ujistila, že JAKÉKOLIV bělení vám neudělá neplechu se zuby. Bělení není vhodné pro citlivé zuby! Pokud máte všeobecně potíže se zuby, raději bych to neriskovala a možná vyzkoušela jen domácí šetrné metody.

Poslední věc ohledně těchto pásků - V USA je dovolené volně prodávat pasty a bělící pasty s mnohem větším obsahem peroxidu. To je důvod, proč se Crest oficiálně nemůže prodávat v Česku. To je ovšem nedělá nebezpečným zbožím. Produkty Crest jsou nejpoužívanější značkou zubní pasty v USA a jsou přísně testované FDA (Úřad na regulaci jídla a léků). Nemám strach tyto výrobky používat. Na druhou stranu, ne každý člověk se chce pouštět do domácího bělení. Zuby máme jen jedny. 

Domácí bělení

Za bělící prostředky na zuby nemusíte utratit tisíce. Domácí bělení je ideální pro "začátečníky" a je levné, praktické a vsadím se, že většinu potřebných produktů máte už doma. Všechny metody mám vyzkoušené. A určitě je praktikujte opět "jednou za čas".

Živočišné uhlí

Rozemelte nebo roztlučte jednu pilulku uhlí. Namočte obyčejný zubní kartáček a nasypte na něj prášek. Čištěte po dobu dvou minut. S práškem buďte opatrní, je to poměrně nepořádná činnost. Potom si vypláchněte ústa a hotovo!

Jedlá soda a citron

Smíchejte jednu čajovou lžičku a dvě čajové lžičky šťávy z citronu. Měla by se vám vytvořit řidší pasta a tou si vyčistíte zuby. 

Kurkuma, kokosový olej a jedlá soda

Bělit si zuby kurkumou se může zdát směšné, neboť toto aromatické koření je žluté. Výsledky vás ale určitě mile překvapí. Smíchejte jednu polévkovou lžíci s jednou čajovou lžičkou kurkumy a jednou čajovou lžičkou jedlé sody. Výsledkem je opět bělící pasta!

A jak se u vás staráte o zoubky vy? Máte vyzkoušené nějaké další domácí bělení? Budu se těšit na vaše komentáře a vaše zkušenosti.

.

.

.

.

.

Jestli jsem se už něco jako matka naučila, tak je to fakt, že ať už děláme cokoliv, nikdy to nenaplní přesvědčení všech kolem nás. Vždy se najde někdo, kdo vás bude kritizovat za to proč a jak co děláte. Také se často stává, že maminka dostane určitou radu jak něco dělat, aby ji to bylo hned vyvráceno přesným opakem. Doufám, že vás tento článek primárně pobaví a možná v něm poznáte věci, které jste sama zažila nebo zažíváte. Je to takový výčet věcí, které maminka může denně zaslechnout od společnosti, ale také babiček nebo kamarádek. V článku je ukázáno, že skoro vždy existují dva pohledy na věc. Vždy je to věc názoru a vlastního přesvědčení. A to je něco, co bychom si měly pamatovat. A určitě je to také dobré mít na paměti, když chceme šířit rady, i když dobře míněné, s další maminkou.

PŘED POČETÍM DÍTĚTE

Tak už máte rok od svatby, takže to už děláte na dítěti, ne?

Vždyť jste se brali jenom před rokem. To je blbost takhle rychle dělat na dětech.  

S dítětem ti teprve začne život.

S dítětem ti prakticky skončí život.

Nejlepší je mít děti před třicítkou. Pak už jsi na to všechno stará.

Jen si pěkně užij mládí a na děti je času dost.

Hlavně si to všechno udělej po svém. Nenech si do mateřství kecat.

No takhle to dělat nemůžeš. To je špatný.

V TĚHOTENSTVÍ

Podle tvaru bříška je to jasný kluk.

Podle tvého akné je to jasná holka.

Už sis koupila to houpátko jak jsem ti ukazovala? To musíš mít.

Hlavně si nic před dítětem nepořizuj. Nevíš co budeš potřebovat.

Tak plenky snad budeš dávat látkové. To praní tě nezabije.

Hlavně si pořid pěknou zásobu jednorázových plen. Přece nebudeš trávit celý dny praním.

Teď musíš jíst za dva. Žádné omezování.

No, počkej až ta kila budeš po porodu schazovat.

Porod zase tak moc nebolí. Ženský to často přehánějí.
Porod byl brutál. To se připrav na tu neskutečnou bolest. Není nic horšího.

PO PORODU

A ty jsi měla císaře? To bych teda nechtěla. To jsi asi neměla dobrýho doktora. 

Nechápu, že tě nechali rodit přirozeně. To teda tvůj doktor měl udělat hned císaře…

Ty jenom kojíš? A nemá hlad?

Ty přikrmuješ? Zbytečný. 

Když ho budeš pořád chovat, tak ho akorát rozmazlíš.

Dítě musí být de facto celý den na tobě. Žádné odkládání.

Tvoje dítě má dudlík? To je špatný. Musíš uklidňovat jedině prsem.

Tvoje dítě nemá dudlík? Tak existuje od toho, aby si člověk trochu odpočinul.

A ty nejsi šťastná? Vždyť máš dítě. Šestinedělí je nejkrásnější období.

A to jsi fakt tak šťastná? Vždyť teď se určitě nevyspíš a nic neuděláš.

Tak snad ho také necháš rodině povozit? 

Kdepak, teď by měl chodit na procházky jen s tebou.

Cože? Ty spíš s dítětem?

Cože? Ty nespíš s dítětem?

Vy ještě nedáváte příkrmy? Mlíko už zase tak moc nepotřebuje. 

To jí nějak moc. Mlíko musí být primární.

Baby led weaning? Vždyť se zakucká. Všechno musíš mixovat.

To dáváš jenom kaši? Vždyť se nenaučí kousat.

Tak snad mu tu mrkev uvaříš a rozmixuješ doma.

Tohle stačí koupit ve skleničce. Zbytečná patlačka.

Jedno lízátko mu snad dovolíš.

Takhle malému dítěti bych nic z bílého cukru nedala. 

To ho nemůžeš takhle nabalovat. Vždyť mu musí být hrozný horko.

Chudáček, vždyť na sobě skoro nic nemá. Určitě mu je zima.

A to budeš celou mateřskou doma? To už nemáš ambice?

Ambice stranou. Teď musíš být doma s dítětem. 

Spi, když dítě spí. 

Uklízej, když dítě spí.

Kojit musíš aspoň do roka. 

Ty ještě kojíš? Vždyť už mu byl rok minulý týden. 

A on má ještě pleny? V roce a půl?

A on už je bez plen? Tomu se mi nechce věřit v jeho věku. 

Každá máma si taky občas potřebuje odpočinout od dětí.

To už jdeš ZASE na nehty? 

Vystihl tento článek řeči, která občas slyšíte? Chybí něco na tomto seznamu? A co si o tom vlastně myslíte?A pokud chcete vědět můj názor... na mateřství neexistuje návod a je to jedině dobře. 

.

.

.

.

.

Léto a cestování k sobě neodmyslitelně patří. Letošní letní cestování možná bude vypadat trochu jinak kvůli pandemii Covid-19, ale to by nám nemělo zkazit radost ze slunečných dnů. Cestování je mojí vášní a já věřím, že brzy budete moci odfrčet na nějakou pěknou dovolenou nebo víkendový výlet. Ráda bych s vámi sdílela moje tipy, rady a zkušenosti jak na cestování letadlem s dítětem, ale také univerzální informace i pro solo cestovatele. Nabídnu pohled maminky s miminkem, které už má za sebou přes patnáct letů, ale také můj pohled letušky a co jsem se v leteckém průmyslu naučila a dozvěděla.

Maverick miluje letadla. Tento kousek mu přivezl tatínek z Japonska.

VÝBĚR LETENKY

Přiznávám, že koupě letenky a hledání nejvýhodnější ceny, je tak trochu “mimo můj obor”. My cestujeme na tzv. Standby. Letenku jako takovou jsem si nekoupila už několik let. Ovšem vždy a ráda doporučuji webovku SkyScanner.com. Jejich způsob vyhledávání vám dovolí zahrnout extra kritéria, která jsem u konkurence nenašla. 

Vždy vyhledávejte v režimu incognito - třeba přes Google Chrome. Vaše vyhledávání se nebude ukládat. Věděli jste, že pokud budete opakovat stejné nebo podobné vyhledávání (např. Letenky do Říma, lety Řím, Řím letenky…), letenky se zvednou na ceně? Webovky se vás budou snažit přesvědčit k okamžité koupi, neboť sami uvidíte, že ceny se zvedají. Samozřejmě, že ceny běžně klesají a narůstají, ale je to na jiném principu. Podle průzkumů nejlepší doba na nejlevnější letenku je úterý brzy ráno.

V dnešní době koupě letenky není úplně přímočará. Často lidé zjistí, že si sice koupili levnou letenku, ale není v ní de facto nic zahrnuto. Pozor na slova jako “basic economy, saver fare...”. Pokud kupujete přes zprostředkovatele, tak tohle často není ani uvedené a pak jsou lidé nemile překvapeni. Doporučuji se podívat na webovky dané letecké společnosti a podívat se i na jejich ceny. Často jsou ceny podobné nebo stejné. A bookování přes jejich stránky má mnoho dalších výhod.  

Pokud to jde, pokuste se zabookovat letenky na dobu, kdy vaše dítě běžně spí. U mého syna fungují lety kolem 11:00, 15:00 a pak noční lety kolem 20:00. Spousta rodičů se bojí bookovat “red eye” (noční let), ale z dob mého letuškování vám musím říct, že děti spaly a noční lety byly často ty nejklidnější i s dětmi na palubě. 

Naše standby letenky. Do letadla se dostaneme jen pokud tam je místo.

BALENÍ

Jako letuška jsem se naučila balit opravdu efektivně a dokážu se sbalit velice jednoduše do příručního zavazadla. Razím heslo, že čím menší a lehčí kufr, tím lépe. Se synem občas cestuji sama a každé kilo se pronese. S mimčem samozřejmě člověk musí vzít spoustu různých blbinek a nezbytností. Jsou věci, které ale ze zásady pořizujeme až na místě. Plenky, ubrousky, příkrmy a umělé mléko jsou třeba na našem seznamu pro dítě. Samozřejmě také něco sbalím s sebou, ale rozhodně nebalím plný kufr plenek, ubrousků a oblečení. Peru i v destinaci. Vyplatí se uvažovat nad tím, co se dá koupit na místě, pokud máte takovou možnost. 

Dalším oblíbeným trikem jsou sáčky se zipem. Dáte do nich oblečení a vysajete vzduch, což vám nejen ušetří místo v kufru, ale vaše oblečení bude chráněné před potenciálním “výbuchem” šamponu. V USA se jim říká “ziplocks” a já vždy koupím tu největší velikost. Prodávají se i sáčky speciálně určené na cestování, ale opravdu se mi “ziplocks” osvědčily mnohem více a cena je také lepší. Vím, že se dají sehnat v Česku na Amazonu.

Ziplock

Při balení také přemýšlím nad tím, v jakém oblečení budeme cestovat. Syn vždy cestuje v pyžámku, které je praktické třeba při výměně plenky a nemusím syna příliš vysvléknout  Nejraději mám pyžama s dvojitým nebo otočeným zipem. Prodává je třeba Carter’s.

U běžného pyžámka po zapnutí bude jezdec u krku. U obráceného zipu je jezdec u paty a dítě nemusíte kompletně vysvléct u přebalování.

Kojící maminka by určitě měla zvolit oděv, který bude praktický ke kojení. Vyplatí se zabalit i nějaký náhradní outfit do letadla pro rodiče a dítě.

NA LETIŠTI

Pokud to jde, tak se snažte odbavit co nejvíce zavazadel. Samozřejmě také záleží, jestli cestujete sami nebo s doprovodem. Pokud máte miminko jako já, tak je ideální na palubu si vzít jen nějakou přebalovací tašku, ale úplně nejlépe batoh. Kufrů se ideálně zbavte hned. Pokud máte autosedačku a nechcete ji brát na palubu, tak ji můžete odbavit také. Zjistěte si podmínky vaší letecké společnosti, ale většina společností vám zdarma odbaví sedačku a kočárek. Je fajn mít nějaký kryt na autosedačku. Pokud se vám do něj nechce investovat, tak OBČAS letecké společnosti mají velké pytle určené právě na sedačky. Většinou si o něj musíte říct. 

Mého syna pak dávám do nosítka a pokračuji jen s batohem. Druhou verzí je vzít kočárek a autosedačku přes letištní kontrolu a udělat tzv. Gate check. Kočárek a sedačku necháte na "jet bridge" (most mezi letištem a letadlem) a personál vám ho dá do letadla. Pokud cestujete s dítětem do dvou let, tak se vyplatí tohle nahlásit u přepážky u vašeho letadla. Proč? Pokud máte vajíčko, které je certifikované na cestu letadlem, můžete si ho vzít na palubu a dát ho na volné sedadlo vedle vás, samozřejmě pokud je vedle vás volné místo. Pokud poprosíte “gate agent” (osoba obsluhující přepážku, často si lidé myslí, že i letušky obsluhují gates...ne, to opravdu ne) o přesazení, není to jejich povinnost, ale spousta z nich to udělá. Já vajíčko beru VŽDY pokud to jde. Důvod je jednoduchý. Viděla jsem “létající děti” při turbulenci, viděla jsem rodiče, kteří dali dítě na podlahu, aby měly vlastní prostor, viděla jsem děti utíkající do uličky. Věřte tomu, že dítě v autosedačce je ve větším bezpečí, než ve vaší náruči. A i větší děti nad dva roky můžou mít na palubě autosedačku. Opět doporučuji nastudovat podmínky letecké společnosti.

Autosedačka musí být certifikovaná na cestování v kabině letadla. 

Pokud krmíte dítě mlékem v lahvi, můžete si ho samozřejmě pronést i přes security na letišti. Nevztahují se na vás běžné přepravní podmínky pro tekutiny. Akorát očekávejte, že vám pracovník takovou láhev vezme a vloží ji do speciálního detektoru.

Takhle vypadá ověřování tekutiny na letištích v USA.

Většina leteckých společností dělá tzv. Pre-boarding. Cestující, kteří potřebují více času na usazení se, většinou můžou do letadla nastoupit jako první. Cestující s dětmi do dvou let do této kategorie spadají. Osobně se ale do letadla úplně nehrnu, pokud cestuji s doprovodem. Jeden z nás jde do letadla, vydezinfikuje sedadla, uloží zavazadla a celkově připraví prostor na cestování s dítětem. Druhý člověk pak zůstane s dítětem mimo letadlo a naopak na palubu nastoupí jako poslední. Tuto strategii využíváme, abychom minimalizovali dobu v letadle.

V LETADLE

Vždy, ale absolutně vždy dezinfikuji sedadlo a okolí. Před koronou se na mě lidé divně dívali, ale viděla jsem, jak se letadla (ne)uklízí. Letadla se uklízejí přes noc, takže pokud chcete čištější letadlo, tak jedině ranní let. I tak nevěřím čistotě stolečků a dezinfekcí také přejedu ventilátory nad sedadlem. Mimochodem, podle nějakého průzkumu stoleček je druhým nejšpinavějším místem hned po toaletě. Pokud dostanete deku a polštářek, tak je použijte jen tehdy, pokud jsou v uzavřeném plastovém obalu. Letadlo není sterilní prostředí. Na toaletu jděte vždy v botách. Tekutina na podlaze není jablečný džus... 

Jestli byste si měli z mého článku něco odnést, tak je to rozhodně následující... NIKDY NEPIJTE HORKOU VODU V LETADLE. Tohle je takové černé tajemství v letectví. Nádrž na vodu, která je v “galley” (letištní kuchyňka), má často opravdu špatné výsledky inspekce. Voda je stále pitná, ale rozhodně to není dobrá voda. Nádrže se čistí zhruba jednou za šest měsíců a jsou často na letištích zaparkované u vody z toalet. Pokud vaše dítě potřebuje vodu na umělou výživu, použijte vodu balenou. A i vy se raději vyhněte kávě a čaji. Osobně musím říct, že jsem nikdy nezažila pilota nebo letušku, kteří by konzumovali horkou vodu v letadle. A to už něco znamená…

Vždy sbalím dostatek hraček. Uvažuji o nich i prakticky. Třeba tento bryndáček může mít syn kolem krku a má na něm i kousátko. Můžu ho vyměnit i za jiné kousátko nebo hračku.

Náš velký pomocník. Bryndák s kousátkem.

 Lovey dinosaur může držet dudlík, ale také jiné hračky. Vidím to jako tři hračky v jednom. 

Lovey dinosaur s HappyPaci dudlíkem a další hračkou, kterou jsem na něj připevnila.

Ideální jsou hračky, které se dají někam připevnit. U větších dětí pak funguje zabavení třeba tabletem. A nejsem zastáncem neomezené televize, ale u cestování jistě nejeden rodič poleví od běžných pravidel. Třeba i u sladkostí a svačinek. Syn už má příkrmy, takže beru cestovní svačinky. Různé křupky, jogurtové pamlsky a kapsičky. Naposledy jsme cestovali s touto sadou misek. Víčka jsou šroubovací.

Mističky, které se dají na sebe našroubovat. Vezměte jednu, dvě nebo klidně všechny. 

Jídlo u dětí neplní jen funkci zabavení a samozřejmě uspokojení hladu. Na přetlak v uších je dobré kojit, krmit lahví nebo dát dítěti dudlík. U větších dětí je fajn třeba žvýkačka. Jako letuška jsem si do uší kapala esenciální olej s oreganem. Moje uši dost trpěly a tohle pomáhalo.. 

Obrovský pomocník.

Pro větší děti je dobré přibalit nějaký praktický hrneček. Ani nespočítám kolikrát mě rodiče prosili o brčko, jelikož jejich děti bojovaly s pitím z plastového kelímku. Brčka většina aerolinek opravdu nevede. 

Hrneček se bude hodit v letadle a vaší cílové destinaci.

Mavericka vždy přebalím před nástupem do letadla, ale samozřejmě někdy ho musím přebalit i na palubě. Většina velkých dopravních letadel má přebalovací stolky na toaletě. Často je na palubě několik toalet, takže se vyplatí se zeptat letušky, kde je tento pultík ve vašem letadle. Ne každá toaleta takový pult má. A opět si nezapomeňte takový pult dezinfikovat. Většinou se nachází přímo nad toaletou.

Spousta cestujících se divila, že jsou v letadlech přebalovací pulty. Jsou sklápěcí, takže jsou docela nenápadné.

OBAVY KOLEM CESTOVÁNÍ A ČASTÉ OTÁZKY

Maverick a jeho "float plane", které jsme koupili v den našeho zasnoubení.

“Bojím se, že ostatní pasažéři mě budou nenávidět, protože mám s sebou dítě.”

• Ano, zažila jsem průpovídky, které byly směřované na rodinu s dítětem. Neuděláte s tím nic. Někteří lidé si myslí, že letadlo je jejich obývák a dětem je vstup zakázán. Několikrát jsem viděla, že rodiče rozdali takové malé balíčky s hezkým vzkazem pasažérům kolem nich. Myslím si, že to je hezké gesto a ti nerudní lidé se tím často obměkčí. Jinak vás ale ujišťuji, že personál na letišti i v letadle je na děti zvyklí a letušky určitě obtěžovat nebudete. Většina letušek rozhodně má pro děti pochopení a vědí, jak složité je cestovat s dítětem. 

“Chci si užít poklidný let co nejdál od dětí.”

• Pokud sedíte v economy, tak se vyhněte sezení v prvních a posledních řadách, kam se právě často usazují děti a jejich rodiče. Děti z bezpečnostních důvodů nesmí sedět v “exit row”, takže tam žádné dítě nikdy mít nebudete. 

“Letištní personál a letušky mi nechtějí pomoc s dítětem, i když vidí, že mám plné ruce práce.”

• Já měla přímo ve smlouvě, že nesmím manipulovat s dítětem. Pokud bych třeba dítě zranila, dostala bych za to pokutu já i společnost. Vím jak se to může jevit pasažérům. Místo držení dítěte jsem raději pomáhala s taškami, i když to je také kapitola sama o sobě…

“Letušky mi nechtějí pomoc se zavazadlem do přihrádky nad sedadlem.”

• Opět se jedná o bezpečnost a zdravotní riziko letušek. Netuší, jak je zavazadlo těžké a nadměrné zvedání těžkých kufrů vede k problémům zad a natažených svalů. Zvedání kufrů není v popisu práce letušek, tak se na ně prosím nezlobte.

“Bojím se létaní. Jak takový strach překonat?”

• Radím hlavně žádný alkohol. Jak před cestou, tak na palubě. Kvůli nadmořské výšce se opijete mnohem rychleji a alkohol může váš strach ještě prohloubit. Nemám na to nějaký zaručený recept. Jen vás mohu uklidnit, že vaši piloti mají za sebou TISÍCE leteckých hodin, tréninku a školení. Vědí co dělají. Než letadlo vůbec vzlétne, tak je kvalitně prověřeno. Často se lidé bojí turbulencí. Ačkoliv to třeba není nic příjemného, letadla jsou dělaná na extrémní turbulence a opět špičkově testovaná. 

“Co když je letadlo overbooked? Jak se pak postupuje? Nechci být přeložena na další let."

• Obecně řečeno aerolinka bude nejdříve hledat dobrovolníka, kterému nebude vadit letět později. Takový člověk dostane voucher v určité hodnotě a pak si za něj může koupit další letenku a samozřejmě ho zdarma přeloží na pozdější let. Pokud se nikdo nenajde, společnost bude zvyšovat hodnotu voucheru, až se dostanou do nějaké maximální částky, kterou mohou nabídnout. Pokud i tak nenajdou dobrovolníka, pak se na let nedostane ten, kdo udělal check-in jako poslední. A to jsou většinou lidé, kteří si koupili letenku přes společnost jako studentagency.cz, letuska.cz a apod. Často je právě v podmínkách napsané, že si nemůžete udělat sami check-in. Udělají ho za vás až na letišti. Takže bacha na to. Na druhou stranu takové situace opravdu tak časté zase nejsou. Letecké společnosti vědí, že je v jejich nejlepším zájmu poskytnout štědrou kompenzaci a udělat maximum pro to, aby se všichni zákazníci na let dostali. 

"Jak se v letadle chovat, aby si o mě lidé nemysleli, že jsem buran. Je něco, co letuškám vadí?"

• Řekla bych, že ta etiketa v letadle není nic složitého. Já vždy říkám, že člověk by se tam neměl chovat jako ve vlastním obýváku. Respektujte lidi kolem sebe, buďte slušní a poslouchejte letušky a jejich pokyny. Pak by neměl být problém. Pokud jsem opravdu neměla něco ráda, tak právě to, když jsem musela lidem opakovat to, že se mají připoutat, sklopit stoleček a uklidit laptop během vzletu letadla. Pak také letušky nemají rády, když lidé dělají různé protahování a cvičení v "galley" (kuchyňka v letadle). Já to chápu, že se lidé chtějí protáhnout, ale galley je opravdu pidi prostor. Letušky jsou často pod tlakem času a je opravdu nepříjemné, když vy se snažíte v tom malém prostoru něco udělat a někdo vám stojí za zadkem. Pak bych také nedoporučovala střihat v letadle nehty, přebalovat miminko na stolečku a strkat nohy tam kam nemáte (všechno jsem viděla). Následující fotografie je také noční můrou letušek. Bosé nohy na "bulkhead" (přepážka v letadle). 

Jak se tady říká "respect the bulkhead". Tento pán ji nerespektoval.

Doufám, že se jste se dozvěděli něco nového a třeba i moje tipy využijete. Přeji vám krásné léto a mnoho slunečných dnů. Pokud se vám tento článek líbil, tak vám slibuji volné pokračování tentokrát o mém letuškování. 

Ráda bych vás pozvala i ke sledování mého instagramu @_mariegroth, kam přidávám fotografie z našich cest po Americe.
.

.

.

.

.

Zdroje fotografií:

Archiv Dr.Brown's

TSA.gov

PassengerShaming.com

Doterra.com 

Target.Com 

Čeho si všimnete jako první u člověka, kterého jste právě poznali? Byla vaše odpověď úsměv, nebo zuby? Pak nejste sami. Podobně odpovídají lidé v mnoha průzkumech. Orální hygiena je důležitá součást běžného života nás dospělých, ale také dětí. Následující tipy, informace a doporučení vám jistě pomohou se o ty krásné zoubky postarat a ustanovit dobré dentální návyky. 

Spousta rodičů váhá, kdy vlastně dítko poprvé vzít k zubaři. Nejnovější doporučení nabádají k první návštěvě po prořezání prvního zoubku, což je zhruba ve věku 6-12 měsíců. Zubní lékaři apelují na rodiče, aby děti vodili na pravidelné preventivní prohlídky a v žádném případě nenechali první návštěvu až na dobu, kdy se objeví první kazy. Je důležité, aby si dítě na prohlídky zvyklo a návštěva zubaře nebyla automaticky traumatizujícím zážitkem. Ideální jsou dvě návštěvy ročně, pokud dítko nemá zubní problémy. Rodič by měl tyto návštěvy dostatečně využít a informovat se co nejvíce v oblasti péče dětských zubů a konzultovat nejasnosti. Spousta všeobecných rad k péči o dětský chrup je volně přístupná na internetu. Jako vždy informace se různí a váš zubař by vám měl poskytnout odborný pohled. Co by měli rodiče vědět? O co by se měli zajímat? 

První čištění - Mléčný chrup je u našich dětí sice dočasný, ale péče o něj je stejně důležitá, jako péče o stálé zuby. Někteří stomatologové doporučují ideálně vytřít pusinku dítěte jemně navlhčenou gázou nebo hadříkem po každém krmení. A to od narození. Ačkoliv toto doporučení jistě ničemu neuškodí a je dobrou přípravou na opravdové čištění zubů, většina zubařů se shoduje, že tato praktika by rozhodně měla být zavedena s prvním zoubkem a čistit je minimálně dvakrát denně. Možná se to nezdá, ale plak se na zoubcích začne tvořit prakticky okamžitě. 

Technika a dohled - Dentální hygienistka nebo zubní lékař by rodičům měli ukázat správné techniky čištění. Jak již bylo řečeno, zubní plak se na zubech začne usazovat téměř okamžitě. V současné době se u dočasného chrupu preferuje technika “malé kroužky”. Rodiče se často ptají, kdy nad dětmi musí dohlížet u čištění zubů. Ačkoliv se to může zdát jako přehnané, zubaři doporučují dohled do zhruba deseti let dítěte. U čištění zubů je důležitá právě zmiňovaná technika, kterou malé děti často dostatečně neumějí. Dočišťování zubů je tedy často potřeba. U teenagerů pak nastává nový problém s celkovým bojkotem hygieny. Tady se dohled tedy také vyplatí, ale to je asi snadněji řečené, než udělané. 

První kartáčky - Zmíněný navlhčený hadřík funguje skvěle na řezáky, kdy jejich povrch stačí jen otřít. Stoličky je ale nejlepší čistit už opravdovým kartáčkem. Na začátek stačí tzv. „prsťáček“. Dr.Brown's vyrábí tento kartáček z měkkého BPA free materiálu. 

V balení je k němu i praktické hygienické pouzdro. Rodič si tohoto zubního pomocníka jednoduše nasadí na prst, navlhčí ve vodě a jemně promasíruje pusinku dítěte. Dětem by se neměly čistit zuby pastou do zhruba 12-18 měsíců. Váš zubař by vás měl dostatečně informovat kdy a jak začít se zubní pastou. U větších dětí můžete zkusit už “opravdový” kartáček nebo ho kombinovat s “prsťáčkem”.  Čištění zubů je někdy nepříjemnou procedurou a nejeden rodič jistě potvrdí, že u nich doma vyzkoušeli snad úplně všechno. Funkčnost a kvalita kartáčku by měly být prvním kritériem při jeho koupi, ale k motivaci klidně zakupte funkční kartáček s barevným potiskem, oblíbenou postavičkou nebo zvířátkem. Dr. Brown's se ve vývoji zubních kartáčků spojil se zubařem, který navrhl tyto krásné kartáčky.

Štětiny jsou příjemně měkké, rovně střižené, husté a hlavička kartáčku je malá. Je to ideální první kartáček. Po vložení do úst dítě uvidí sloníka. Maminky jistě potěší, že sloní uši hrají i hygienickou funkci - zaručí, že se štětinky nedotknou okolí kolem umyvadla, pokud ho položíte. 

Používání zubní pasty - Výběr správné pasty je důležitý, neboť různé věkové skupiny dětí potřebují různá složení. Důležitý je obsah fluoru, který je v dětských pastách snížený.  Jedná se o důležitý prvek, který významně omezuje výskyt kazů a posiluje zubní sklovinu. Na druhou stranu však jeho nadbytečný obsah může vést k nevratnému poškození skloviny. Malé děti pastu často polykají, proto je obsah fluoru snížený, aby nedošlo k předávkování. Dětské pasty mají často příjemnější a sladší chuť. Odborníci ale varují, že příliš chutná pasta právě vede k jejímu polykání. 

 Doporučené množství fluoridů: 

Pro děti do 3 let: pasty zcela bez fluoridů či do 400 ppmF

Pro děti ve věku do 4 do 6 let: 500-750 ppmF

Pro děti nad 7 let: nad 1 000 ppmF

Fluoridové tablety - V dnešní době většina odborníků od tablet odstupuje s tím, že stačí čištění zubů zubní pastou s fluorem. Pokud váš lékař tyto tablety dítěti doporučil, vyvarujte se pak používání fluoridované soli a zubní pasty s fluorem. Dodržujte dávkování tablet dle pokynů ošetřujícího lékaře. 

Stravování - Asi není třeba říkat, že přílišné množství cukrátek, sladkých nápojů a čokolád není pro dětský chrup to pravé ořechové. Například džusy, i ředěné, se nedoporučují podávat do jednoho roku dítěte.  Pití neochucené vody, případně neslazeného čaje, jsou dobré návyky, které si často děti nesou do dospělosti. Podle mnoha studií, děti které dostávaly v dětství vodu jako primární nápoj, zůstanou u jejího pití i v dospělosti. Dospělí až příliš často říkají, že jim samotná voda nechutná a vypijí cokoliv jiného, než vodu...

Dudlíky - Pomocník dětí a rodičů, který je s námi od nepaměti. Dudlíky ale také mohou být noční můrou zubařů. Hlavním rizikem šidítek je možnost vzniku deformace čelisti a tím i výskyt vadné výslovnosti. Používání dudlíků by mělo být omezené a ideálně by se ho dítě mělo zbavit kolem 12-18 měsíců věku. Kvalitní ortodontický dudlík by měl být samozřejmostí. Všechny dudlíčky Dr.Brown's jsou vyvinuty zubaři. Jako první dudlík je ideální třeba HappyPaci, který imituje savičky Dr.Brown's, které se svým tvarem podobají bradavce maminky. 

Později můžete vyzkoušet dudlíky PreVent. Kanálek pomáhá snižovat tlak v ústech během sání a tlak v oblasti klimatu, který je často příčinou problémů chrupu jako je křivý skus. Měkký dudlík se během sání rozšiřuje. Dudlík s tenkým kmenem pro komfort v ústech dítěte je optimálně vytvarovaný pro obličej miminka. Prodávají se i ve variantě, která svítí ve tmě. 

Pomoc od bolesti - Růst zubů je velké téma pro každého rodiče. Často jsou miminka neklidná, v noci nespí a samozřejmě jim rodič chce pomoc od bolesti. Maminky mohou vyzkoušet různé masírování - třeba i prstovým kartáčkem. Mnohé maminky také doporučí jantarové korálky. Další skvělou pomocí od bolesti jsou kousátka. Populární a praktická jsou ta, která se dají zmrazit. Třeba Coolees meloun od Dr.Brown's.

Zlozvyky - Za zmíňku stojí zlozvyk, který na sobě praktikuje přímo rodič - olizování dudlíků a lžiček ve vlastních ústech. Zubaři tento zlozvyk rádi zmiňují, neboť ne každý rodič si uvědomí, že olíznutím se přenesou jejich vlastní bakterie do úst dítěte a zvyšuje se možnost vzniku zubního kazu.Jediným správným čištěním by měla být teplá voda s mýdlem. Další zlozvyk je špatné používání kojeneckých lahví. Některé děti jsou naučené usínat s lahví, kterou cumlají celou noc nebo usnou se savičkou v pusince. 

Doufám, že vás tyto všeobecné rady zaujaly a třeba připravily na první čištění. Prosím nezapomeňte konzultovat tyto informace s vaším zubařem. 

.

.

.

.

Zdroje:

http://pece-o-dite.zdrave.cz/dudlik-ano-ci-ne/

https://drbrowns.cz/

https://www.maminkam.cz/pece-o-zuby-u-kojencu-a-batolat

https://www.health.ny.gov/prevention/dental/birth_oral_health.htm