Náš let z Bratislavy do Jerevanu trval zhruba 3,5 hodiny. Když k tomu připočtete dvouhodinový časový posun oproti Česku, ocitli jsme se na arménské půdě krátce po jedné hodině ranní. 🛬 Protože cestujeme striktně low-cost, stačilo prostě popadnout naše batůžky, vajíčko s miminkem a vyrazit na pasovou kontrolu. A tady přišel první bonus cestování s dětmi: celníci nás kvůli prckům okamžitě a bez ptání nasměrovali na přepážku Priority. 🤩 Než jsme se nadáli, byli jsme venku.

Venkovní klima nás mile překvapilo – žádné pouštní dusno, ale příjemný vzduch, tak akorát. 🌬️ Jelikož check-in na hotelu nás čekal až ve 13:00, absolutně jsme nespěchali. Naopak jsme se zabarikádovali v odletové hale, kde jsme v klidu provedli ranní hygienu, vyčistili zuby a dali si krapet oraz. 🪥🧼

Během toho čekání mě naprosto dostala místní kultura vítání. Tolik lásky a emocí pohromadě se jen tak nevidí! Hala byla plná lidí, kteří čekali na své blízké, a snad každý z nich držel v ruce obří nafukovací balonky nebo gigantické pugéty květin. 🎈💐 Do toho náš čtyřměsíční mrňous okamžitě začal fungovat jako magnet na pohledy. Místní na něj s nadšením upozorňovali ostatní a všichni se na nás hřejivě usmívali. 👶❤️

🚖 Bitva s taxikářskou mafií a tanec na zastávce

Když nás letištní hala přestala bavit, přesunuli jsme se ven na autobus, který jezdí z letiště do centra (funguje to tam podobně jako AE linka v Praze). Jenže autobus nikde. 🚌 Jakmile místní taxikáři zvětřili rodinku se dvěma malými dětmi, okamžitě se slétli jako vosy na bonbón. Začali nás vehementně ujišťovat, že autobusy už definitivně nejezdí a že nás za „akčních“ 6 000 dramů hodí k hotelu. 💸 Jen jsme se usmáli, slušně poděkovali a poslali je dál. Věděli jsme, že prostě jen zkouší podojit neznalé turisty. 🛑🐮

Naštěstí s námi na zastávce čekala slečna z Čech, která nám po rozhovoru s místním potvrdila, že autobus prostě jen vynechal jedno kolečko a stoprocentně dorazí. A tak jsme čekali dál. Miminko spokojeně spalo zabalené v dece 👼 a tříletá Viktorka si zkracovala dlouhou chvíli tím, že na zastávce předváděla regulérní taneční vystoupení. 🕺✨

Ahoj holky, taková náhoda se stane snad jednou za život a já se o to s vámi musím podělit! 🤣

Koukáme doma na zprávy, kde zrovna oslavovali Lindu Noskovou za její wimbledonský triumf, a najednou nám málem vypadly oči z důlků. V záběru z její dovolené na Srí Lance (na slavné skále Sigiriya) stojíme v pozadí... ANO, MY! Radek, Viktorka a babička s bolavým kolenem. 👶🎒 Já, jako správný archeolog, zkoumám okolí a na záběru chybím. 🙈😀

Jak jsme zjistili, Linda si nás tehdy vyloženě natáčela ve stylu „když v exotice potkáš Čechy“. No... podle jejího výrazu z nás ale dvakrát odvázaná nebyla, asi jsme jí trochu narušili její zenový moment. 😂 Příště snad uz nikoho neotrávíme svou přítomnosti a slibujeme, že skočíme za nejbližší palmu jakmile uslyšíme češtinu! 🌴

Sestříhali jsme z toho vtipné krátké video, jak to celé vypadalo v televizi a jaká je realita na naší fotce.

Mrkněte na to video tady, stojí to za to: 👇
https://youtube.com/shorts/tTi26TbFz9c?si=lszqb9g_bRcvWUJn