Konci nám prázdniny. Letos po dlouhé době nebyly moc akční. K petiletemu Edikovi a tříletemu  Robertovi nám přibyla na začátku prázdnin sestřička Cecilka, která nemá moc ráda cestování, v autě pláče a tak mě donutila zvolnit a většinu  prázdnin jsme tak strávili poklidně na venkově v domě u mých rodičů... I když poklidně... Jako vzpomínku jsem si sepsala jak tak vypadá můj celkem běžný den s detma, kdy jsme doma a vlastně se nic neděje  😀  

Probouzí mě jako každý den volání "Mamiii už vstávej". Chvilku to ignoruji. Po pátém opakování kontroluji čas, 6:07... Přesný jak hodinky. Sotva jsem usnula po posledním kojení a za Erikem asi sotva zapadly dveře, odchází teď do práce kvůli dojíždění brzo. Snažím se Edika zlákat ještě k mazlení  a válení v posteli, stejně jako každý den to nezabírá. To už se za náma do ložnice trousí i Robík. Potřebuje čůrat a pak "teplý bílý mlíko ohřátý" 🤦‍♀️ No dobrá. Hrabu se z postele a přemýšlím, čím teda začít. Jsem s Robíkem v koupelně a zapínám první pračku. A rychle se prevlekam z noční košile. Co dál. S kartáčkem v puse jdu do kuchyně zapnout alespoň rychlovarnou konvici. Umýt obličej, krém. To bude zas moje jediná dnešní "péče" o pleť.Klukům nechám kartáčky připravené s pastou v koupelně a dostanou instrukce vyčistit zuby, svleknout se, uklidit pyžama a obléknout se. Než se tak stane, vše musím opakovat minimálně pětkrát.... 🙄 Kluci začínají řádit a nekolikrát prosí o puštění pohádky, zatvrzele odmítám a navrhuji stavbu nového puzzle. Souhlasí, ale chtějí jen se mnou. Tak tedy stavíme puzzle. 100 dílků pirátské lodi. Hotovo máme asi za 20 minut. A jdu chystat tousty k snídani. Mezitím stále urguji zuby/pyžamo/oblékání...Kluci mě vesele ignorují a začínají v pokojíčku mezitím stavět domeček. To spočívá ve vrstveni VŠEHO na jednu velkou hromadu. Dodělám snídani a jdeme jíst. Kafe si šetřím na horší časy a piju Caro a plánuji den. V deset má dorazit kamarádka se synem na návštěvu. Budeme na zahradě, takže úklid hrotit nebudu. Chtělo by to něco upéct ke svačině a musím připravit oběd pro všechny, ideálně něco si jen ohřejeme. Během snídaně konverzujeme na téma jak dělá Michael Jackson ten svůj úžasný náklon. Kluci několikrát odbihají tancovat.  Po snídani je úspěšně nutím dokončit akci zuby/pyžamo/oblékání.  Uf. Potřebuji jít sebrat na zahradu ostružiny na koláč, ale chci šetřit čas, tak čekám až dopere pračka. Mezitím rozpaluji troubu a poklidím po snídani a uklidím nejviditelnější nepořádek v obýváku. Doprala pračka. Beru koš s prádlem, mísu a chůvičku. Klukům pouštím pohádku a odbíhám tři patra dolů na zahradu. Potřebuji stihnout dát koláč do trouby než se probudí Cecilka na kojení. Věším prádlo a slyším z chůvičky první náznaky nespokojenosti. Naštěstí to ještě zaspala. Trhám ostružiny rychlosti blesku a sprintuji nahoru. Než se Cecilka probouzí koláč je v troubě. Přebalím, pomalu dokojim a kluci už zas řádí . Chtějí mazlit Cecilku stylem parní válec. Bedlivě ji hlídám a trnu. Dokončíme hromadné mazlení a Cecilku dávám do houpačky. Já chystám dýňovou polévku. Všechno rychle krájím, osmahnu a na 45 minut jen přiklopím do hrnce. Z pokojíčku se ozývá tradiční zvuk boje - bitva piráti proti rytířům. Robik většinu času řve, Eda mu většinu času škodí. Vyhaním je řvát alespoň na zahradu. Já začínám připravovat věci které je třeba nanosit před příjezdem návštěvy na zahradu - kafe, domácí limonáda, koláč, talíře, skleničky... Tři patra sbíhám a vybíhám asi pětkrát. Cecilku parkuji v kočárku do stínu pod strom. Klukům oblékám pirátské a rytířské kostýmy a očekáváme  návštěvu. Návštěva má díkybohu zpoždění, takže zvládám ještě vklidu pověsit další pračku prádla. Konečně dorazili. Vítáme se. Dlouho jsme se neviděli, tak probírame novinky, hlídáme děti dovádějící v bázenu a srkáme studené kafe. Mezitím kojím a uspávám Cecilku. Mezi dětma proběhne několik konfliktů, ale vše se daří  urovnat. Dáme si polévku a koláč. V půl třetí návštěva odjíždí. Přede mnou další úkol - uspat kluky. Vzhledem k tomu jak brzo vstávají den na jeden zátah ještě nedají. Pouštím Robikovi tradiční 5-ti minutou pohádku. Mezitím uklidim nádobí a zapínám myčku. Pak mlíko (teplý  bílý  ohřátý mami!😂) a uspavani Roberta. Edikovi pouštím pohádku a spát jde už sám. Co mě teď čeká? Připrava večeře než se kluci vzbudí, abych s nima pak mohla být venku. Erikovi jsem slíbila koláč, bohužel celý padnul během návštěvy. Takže rychle nakrajim lilky a nechám je vyplakat. S další várkou vypraného prádla, misou  a chůvičkou mizím na zahradu. Větším prádlo, trhám ostružiny a spěchám zpět. Cecilka se může každou chvíli vzbudit na kojení. Během 30-ti minut mám v troubě koláč i lilky zapekané s parmazanem, které budou k večeři. Cecilka se naštěstí budí právě včas. Vše je v troubě a tak se jí běžím věnovat. Beru si na zahradu na deku a čekám až se probudí kluci. Mezitím se na zahradě potkávám se ségrou a z práce se vrací i Erik. Konečně zavládla pohoda. Děti, po spaní miloučké, se cachtají v bazénu, Cecilka na dece, a s Erikem se střídáme v hraní s klukama. Z práce dorazí i mamka a dohodneme se, že budeme grilovat. Já nabízím jako přílohu k masu své lilky a jako dezert koláč  a jsem ráda, že víc se honit už nemusím. Večeříme. V sedm odcházím umýt a uspávat Cecilku. V osm se vracím zpátky. Ještě si rychle pohraji s klukama. Posbíram prádlo a poklidim naše věci ze zahrady a jdeme nahoru "spát". Kluci si chtějí ještě hrát v pokojíčku. Já do třetice peču ostružinový koláč. Opět na zahradě celý padnul a kluci si ho přeji k snídani. Chystáme se druhý den ráno na houby, tak se bude hodit něco rychlého. Uspávání se dneska ujímá Erik, tak jen kluky rychle naženu do pyžamek a zorganizuji čištění zubů a úklid pokojíčku po celodenním hraní ( což se děje samozřejmě až po deseti urgencich). Mazlím je na dobrou noc. Rychle poklidím kuchyň a sedám k počítači. Je konec měsíce a potřebuji odeslat účetní podklady pro výplaty, vyřídit maily a objednat klukům nové oblečení do školky na netu. Chvíli před půlnoci se Cecilka budí na kojení a nutí mě odložit počítač. Užívám si nerušené kojení a mazlení miminka. A pak už jen sprcha a spát 🙂  

Krásné sobotní ráno 🌷 Máme tu poslední prázdninový víkend, pohodičku, úplně letní počasí a abychom si pojistili super víkend, tak k tomu ještě přidám bleskovou soutěž od Fisher Price 🎁🎉🎈

Soutěžíme o víkendu 31.8.-1.9.2019 a to o krásné chrastítko v podobě žirafky 🦒 kterou můžete zavěsit třeba na kočárek nebo ji dát miminku na deku, ať jí objevuje všemy smysly 👀👣👄👐

Soutěž je blesková a proto úplně jednoduchá, tady jsou pravidla:

1) dát like tomuto článku 👍 ;

2) do komentáře napsat, jaké zvíře byste chtěli být (kdybyste prostě museli být zvíře 😉 ) a proč  🐵🦊🦁🐯🐺🐮🐷🐹🐰🐨🐻🦇🦔🐭🐥🐸🦉🐳🐙🐡🦀🦋🐌🐞🐝;

Následně náhodně vylosuji vítěze, na kterého už čeká žirafí kamarád 🍀😍😘

Vracím se domů z práce.Na hodinách se blíží neúprosně 22hod. Děti nespí.Vždyť jsou ještě prázdniny,tak proč by taky.Srovnáná hromada školních pomůcek na stole, které jsem předešlý den nakoupila se rozpadla pod nenechavýma rukama mé dcery.Netrpělivě čekala na můj návrat domů, aby mi mohla sdělit co všechno ze seznamu pomůcek jsem zapomněla koupit.Tempry mami, nejsou tady!!! V hlavě mi zní, nepodléhej panice!Určitě jsem tempery kupovala, určitě!A tak já i dcera hledáme.Dokonce se jde podívat do kufru auta.Sama s baterkou.Jindy nejde sama ani na záchod.Hledáme, ale nenacházíme. Nevadí, je to jen jedna položka ze seznamu, daří se mi dceru uklidnit.Doplňuje pouzdro, kontroluje učebnice.Škemrá jestli si může podepsat a obalit aspoň pár sešitů.Leze mi s tou svojí horlivostí na nervy.🙄 Pokom to dítě je?

Syn, celou dobu sedí na gauči, v klíně notebook.Veškeré dění jde mimo něj, alespoň do chvíle, než sestřička začne poukazovat na jeho závislost a nezájem o přípravu do školy."Buď potichu! neslyším Marka" okřikne ji.Teprve teď mi dochází,že je s námi ještě další osoba a začínám vnímat celek. Můj syn dostává užitečný on - line návod jak zneškodnit vlastní sestru. RYCHLE A SNADNO.Moje holčička se mění v ďábla, ječí."zkus to na mě a uvidíš" Synátor zůstává v klidu."vem si to modrý pravítko, když po něm tak toužíš a už buď hlavně zticha" Dcera ztichne a blaženě si odkládá modrý trojúhelník na svoji hromádku školních pomůcek. Syn se znovu ponoří do svého světa.

Jdu si udělat kávu,kašlu na pozdní noční hodiny, kašlu na můj problém s nespavostí. Hlavou se mi zběsile ženou myšlenky jak zvládneme další školní rok?

Ona, panna,naprosto zničující detailistka.Chce zvládat všechno.Snažím se jí vyhovět, protože nevyhovět panně je smrtící.

On,vodnář, žijící pod heslem,co mě nebaví, nedělám.A škola mě nebaví.Jako jedna z mnoha matek se snažím uplatnit zoufalé strategie typu, to co tě baví, můžeš dělat až po tom, co tě nebaví.Nesnáším ten jeho uslzený zoufalý pohled.

Mají neskutečné štěstí, jsem matka blíženec...