Pojďme se podívat, jak to má se školkou Lucka a Eliška...

V kolik ráno vstáváte?  

Já okolo 6 hod. a Jirka okolo půl 7, Eliška cca okolo 7 hod.

Máte nějaký ranní rituál? 

Eliška chce zabalit do deky, rozkoukat se a pak snídá.

Co snídáte, pokud snídáte? 

Neuplynuly ani dva měsíce od souboje krémů (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/souboj-bepanthen-krem-proti-striim.html) a já mám zase příležitost k dalšímu. Pojďme společně porovnat klady a zápory kapek do očí. Já i Luky jsme je tento měsíc potřebovali a každý z nás vyzkoušel něco jiného...

Proč jsme po kapkách sáhli?

Já jsem před měsícem nastoupila do práce a je to velká změna. Stálé vysedávání u počítače mým očím nesvědčí a tak se mi navečír stávalo, že jsem vše na monitoru viděla rozmazaně a řízení za šera cestou domů také nebylo vůbec příjemné. Pořídila jsem si Bepanthen oční kapky.

Luky začal s příchodem jara pracovat víc na střechách. A jak se to sluníčko odráží, tak oči trpí. A to ani nemluvím o zedničině. Nezávisle na sobě jsme vyrazili do lékárny a on přišel domů s Visinem.

Jak dlouho už kapeme?

Téměř dvacet dní.

Hlavní složení

Rozkopnutá houba, rozšlapané borůvčí, rezavá konzerva, odhozená PET láhev. Známe je všichni a nikomu se nelíbí. Nikdo se nepřizná, ale zjevně byl někým tento nepořádek vytvořen. Sami jej neděláme a chceme, aby i naše děti věděly, že nepořádek do lesa nepatří. Také chceme, aby věděly, jak se v lese správně chovat.
Les patří především rostlinám a živočichům, kteří zde žijí a rostou. V lese se chováme tiše, a to proto, abychom nikoho nerušili a neplašili, a také proto, abychom sami více viděli a slyšeli. Ještě než do lesa vejdeme, dětem toto pravidlo připomeneme. Chodíme pohromadě nebo tak, abychom na sebe bez potíží dohlédli a nemuseli na sebe halekat. Ukazujeme dětem rostliny, které známe, spolu si opakujeme jejich názvy a chválíme je za správné odpovědi.
Děti se nejvíc těší na sběr lesních plodů. Jahody a maliny si s ničím nespletou, u borůvek jsme je museli upozornit na vraní oko čtyřlisté. Šestiletá dcera pozná borůvkový keřík bezpečně a za vraní oko by jej nezaměnila. Tříletého syna je potřeba kontrolovat - plody ještě příliš nerozlišuje a záměna by u něj byla pravděpodobnější. Pokud jsou plody nezralé nebo naopak přezrálé či  rozmáčené, nesbíráme je. Pokud děti najdou něco, co neznají, nebo čím si nejsou jisté, zavolají nás na pomoc. To platí zejména u hub. Vysvětlili jsme jim, že jakmile začneme se sběrem hub, ruce už do pusy nepatří. U některých druhů hub může i olíznutí potřísněných prstů vyvolat nevolnost. A nikdo nemá bolení břicha a zvracení rád, nač tedy riskovat.
Houby sbíráme do košíků, látkových tašek nebo v nouzi do součástí oblečení - vždy jen tam, kam může vzduch, nikdy ne do igelitových tašek nebo kamkoli, kde by se houby mohly zapařit. Bereme jen dobře rozvinuté plodnice, ale nikdy přestárlé nebo rozmáčené. Hub, které neznáme, se nedotýkáme. Učíme děti, že houby rozkopávají jen zlí a nenechaví lidé. To, že my některé houby neznáme, nesbíráme a nejíme, neznamená, že je nemůže znát, sbírat a jíst někdo jiný, ať už se jedná o člověka nebo zvířátko.
Jakmile přijde čas svačiny, najdeme si příhodné místo, třeba pařez, v klidu se najíme, napijeme a veškeré zbytky a odpadky zabalíme zpět do tašky, vezmeme s sebou a cestou z lesa si zahrajeme hru "Kdo dřív najde odpadkový koš". Pečlivě prohlédneme místo, kde jsme jedli, zda tam po nás něco nezůstalo. Pak teprve místo opustíme.
Nenosit se s odpadky někdy láká. Necháme děti, aby si zkusily představit si, jak by to v lese vypadalo, kdyby tam všichni lidé nechávali své odpadky. Výraz jejich tváří mi dává naději. Naději na to, že právě ony původci civilizačních odpadků v lesích nebudou.

Zdroj: Slune-cz.cz

   Být sesazen z trůnu jedináčka a středobodu rodinného vesmíru bolí. Aby příchod sourozence bolel co nejméně, je dobré na to prvorozeného (druhorozeného či kteréhokoli v té době nejmladšího) připravit, o což jsem se pokusila v době, kdy mi viditelně začalo růst těhotenské bříško.  Zatímco nejstarší dcerka kdysi odmítala myšlenku mladšího sourozence a tvrdohlavě trvala na tom, že chce místo miminka kozu, prostřední tříletý syn se na miminko těšil už v době, kdy ještě netušil, že jej vůbec budeme mít. Na ulici se hrnul ke každému kočárku a kdykoli slyšel dětský pláč, šel uplakánka těšit.    
     Zpráva o tom, že bude mít mladšího sourozence, jej nadchla. Hladil bříško, poslouchal, povídali jsme si, co miminko dělá, co bude potřebovat, až se narodí, a jak to bude krásné, až nás bude zase o jednoho víc. Že bude velký bráška a zároveň pořád můj malý milovaný chlapeček. Po narození nejmladší dcerky se zdálo být vše v pořádku. Nejstarší dcerka nesla příchod nemladšího člena rodiny daleko statečněji než kdysi příchod mladšího brášky, zapojovala se do dění a k mladší sestřičce si rychle vytvořila pěkný vztah. Prostřední syn na tom byl hůř – byl to tentokrát on, kdo byl odstrčen z benjamínkovské pozice. Dal to najevo upozorňováním na sebe, kňouráním, denním i nočním pomočováním a vynucováním si pozornosti ve chvílích, kdy jsem kojila nebo koupala miminko.
    Na upozorňování na sebe jsem reagovala klidně, věcně, na kňourání taktéž. Na pomočování jsem reagovala prostými pokyny: „Svlékni se, dej věci do pračky a pojď se osprchovat.“ Ptala jsem se, jestli chce být jako miminko a chce taky plenu. Rozhodně vrtěl hlavou s tím, že není žádné mimino. Jakmile jsem mohla na chvilku položit miminko, vzala jsem si na klín prostředního. Chovala jsem ho, broukala mu, říkala, jak moc jsem ráda, že ho mám. Že je můj milovaný chlapeček a vždycky jím bude. Snažila jsem se co nejvíc věnovat starším dětem – povídat si s nimi, smát se, pohladit je, kdykoli prošly okolo mě. Dávat jim najevo, že jsem tu pro ně. Že mám sice hodně práce s miminkem, vařením a úklidem, ale že neztratily mou lásku a můj zájem, že máma je tu pro ně pořád. Hodně pomohlo a pomáhá, když si se staršími povídám, jaké to bylo, když oni byli miminky. Nejstarší dceru uklidnilo, když slyšela, že jsem na ni měla spoustu času, protože byla první. Že právě ona mého času a pozornosti měla nejvíce, ale prostřední se už o pozornost musel dělit. A nejmladší je na tom z nich nejhůř, protože času na ni mám logicky méně. Proto se snažím čas využívat co nejlépe tak, abych měla dostatek času na všechny tři a nikdo z nich se nemusel cítit odstrčený.  
   Šestiletá i tříletý to pochopili. Vynucování si pozornosti ustalo a ustává i pomočování (které zároveň může souviset i s nástupem do školky). Metoda vysvětlování a mazlení u nás jednoznačně zabírá.  

Zdroj: Slune-cz.cz

Terys design aneb jak to všechno začalo:....

….“Stojíte před zrcadlem ve vybraném outfitu a přemýšlíte, čím jej oživit a jak mu dodat patřičný šmrnc? V tu chvíli Vás téměř pokaždé zachrání zajímavé doplňky. Zamilujte se stejně jako my a ozdobte sebe a Vaši ratolest zajímavým doplňkem vyrobeným mýma rukama ♥.
Naše módní doplňky jsou vhodné na běžné každodenní nošení. Tak proč nevypadat každý den super a stylově?“.-)….

Své dceři Elišce jsem chtěla vyrobit nějakou pěknou parádu, co by té malé slečně slušelo! A jak to tak bývá, nezůstalo jen u jednoho. Tvoření doplňků mě úplně pohltilo a sbírku jsem postupem času rozšířila o doplňky pro velké parádnice, které je možné báječně sladit s doplňky pro Vaše dítko. Proto jsem se rozhodla nenechávat si své výtvory jen pro nás, ale ukázat je i vám ostatním. Nejsem profík, ale amatér, který se neustále inspiruje, zkouší, vymýšlí a hledá nové a nové věci. Neuvěřitelně mě to baví a doufám, že se Vám moje dopňky zalíbí a díky nim nasadíte třešničku na dort svému stylingu, popřípadě stylingu Vašich malých parádnic! ♥ Pozor! Máme něco málo pro klučíky. .-)    

Specializuji se především na módní doplňky do vlasů jako jsou, čelenky, mašle, sponky, gumičky do vlasů, dále brože na oděv, naušnice, náramky, sady pro miminka, maminku nebo sourozence, šátky, šálky, slintáčky, aplikace na trička…..pro klučíky mohu nabídnout šátečky, slintáčky, motýlka, kravatku, kšiltík, opasek – to vše na Vaše přání .-). Sady se snažím propracovat do maximálního detailu a barevně sladit.

Vyrobím Vám doplňky buď zde vystavené nebo dle Vašeho přání a požadavků .-) Neváhejte mě proto prosím kontaktovat, přijímám OBJEDNÁVKY.

Odkazy:

Zelenina upravená způsobem, který uchovává velké množství vitamínů a obsahuje řadu enzymů podporující trávení.

A NAVÍC JE MOC DOBRÁ.

Soutěžíme teprve týden a už se nám sešlo 17 receptů. Myslím, že brzo vyzkouším tento: 

Jarní zeleninka: 3 kedlubny, 15 - 20 velkých pálivých ředkviček, 4 - 6 mrkví, 5 jarních cibulek, lžičku sekané rozmarýny, 5 - 7 koriandrových semínek, 1 - 2 lžičky soli.

Kedlubny, ředkvičky a mrkev nastrouháme na hrubém struhadle. Cibulky nakrájíme na jemné kroužky. V míse vše, nejlépe rukama, dobře promícháme s bylinkami a solí. Napěchujeme do kvašáku a přelijeme vodou, která zůstala na dně mísy. zatížíme Uzavřeme a necháme kvasit 4 - 7 dní při stálé teplotě kolem 20°C.

Výborná je smíchaná s bulgurem a zakápnutá olejem z vlašských ořechů.

Všechny najdete tady: http://www.simira.cz/s-revue/mazer/203-kujme-pikle-ale-ne-pripravme-si-pickles