Novinka v mé dílně ! Nosítka Noiga jsou NOVĚ tvarovaná pro pohodlí děťátka !

POUŽITÍ:

Tvarování krásně dělá místo na zadeček, i s plenkou, nožičky jsou ve správné zdravé poloze = mají velkou podporu díky šířce nosítka (u nožiček cca 38cm) a zádíčka se nekřiví, naopak jsou příjemně zakulacená jak má být 🙂

K nosítku patří novorozenecká vložka, je to takový trychtýř, do kterého se miminko dá, nosítko mu tudíž neroztáhne nožičky do nepřirozené polohy - ale naopak si hoví a nožičky mu naaranžujete akorát. Kolem hlavičky se mu udělá límec a do stran Vám nevyklouzne. Ve vložce bude jako v hnízdečku. Nastavit ho můžete do polohy svislé (viz.foto) nebo do kolébky s nožičkami nabok.

Z vložky jde vyndat polštářek, který můžete později využít, když mimčo nebude chtít být ve vložce, ale bude mu nosítko větší - podložíte tím zadeček a hned je nosítko akorát 🙂

Ke každému nosítku je kapucka, jejíž polohování je přesně podle hlavičky děťátka. Když ji nepoužíváte, můžete ji sundat uplně (na magnetické zapínání).

Co dělat jako moderátor, aby se skupina rozvíjela a byla příjemným místem pro všechny její členy.

1. Buď aktivní

Každá dobrá akce potřebuje svého hostitele. Ten se stará o to, aby všude vládla dobrá nálada, všichni měli nalito a kdo rychle vyřeší každý případný problém.

Tak je to i se skupinami. Zajímej se o členy, proč přišli, co očekávají, vyzývej je, aby se zapojili. Svou aktivitou můžeš vytvořit skutečně výjimečné místo.

2. Dohlížej na vzájemný respekt mezi členy

Nikdo nechce na akci hádky, bitky a nebo pomlouvání. No i tak to my lidé děláme a ještě to dokonce nazveme i spravedlností. Je dobré náznaky nevraživosti uklidnit hned na začátku. Ve většině případů stačí chápající slovo a upozornění, ať se bere ohled i na ostatní.

Napadl nám nový sníh, paráda. Pokud ještě nemáte vybrané boby pro děti, koukněte na naše stránky a vyberte si z kvalitních bobů a skibobů. Skibob wild spider projede i hlubokým sněhem, tím pádem děti mohou být prvními na zasněžené pláni a tvořit cestičky ve sněhu. Pro zvýšení bezpečnosti používejte helmu a reflexní vestu, opatrnosti není nikdy dost! 

A nebo na urovnané bobové dráze mohou děti dělat obloučky s carvingovými boby Zipfy. Podívejte se k nám na stránky, kde je umístěné video s názornou ukázkou 🙂.

Byl pátek, 18.11.2011 a já jsem měla 12 dní do termínu porodu. Protože měl manžel ranní směnu musela jsem na prohlídku ke své doktroce vyrazit sama autobusem, což pro mě znamenalo vyrazit  v půl šesté, abych na půl osmou stihla zajít na monitor a pak na kontrolu.Když se mě doktrorka ptala jak se cítím řekla jsem, že v pohodě, ale že by už malý mohl jít ven, přeci jen v noci už to nebývalo nic moc 🙂. Její odpověď zněla. "To si ještě minimálně týden počkáte, jste "zabetonovaná", takže musíte vydržet". Cestou  z kontroly jsem se procházela po městě a měla jsem za úkol koupit si poslední věc, která mi chyběla a to kojící podprsenku. s dobrým pocitem, že jsem dobře nakoupila jsem vyrazila ke kamarádce (která mimochodem rodila o měsíc později), kde jsem čekala až si mě manžel vyzvedne. Zbytek dne proběhl v pohodě, jen jsem byla unavená, protože mě zmohlo to chození v deštivém a chladném počasí. Večer jsem si šla brzy lehnout. Ve 3 hodiny v noci mě probudilo "čůrání", jako už tolikrát předtím, jenže tentokrát, když jsem vstávala, ze mě začalo něco téct. "Teda, já jsem to asi nevydržela", říkám manželovi. Pak jsem se zarazila a napadlo mě, že by to mohla být plodová voda. To už manžel začal jančit, ať se okamžitě nachystám a jedem. Já jsem byla v klidu, přece nám v kurzu říkali, že pokud je voda čistá a nejsou pravidelné kontrakce můžem počkat i tři hodiny...Po hodině jsem se teda nechala přesvědčit, protože ten pocit "mokra" nebyl zrovna příjemný. Do porodnice jsme dorazili krátce před půl 5, hned mě dali na monitor, pak jsem šla na vyšetření a podle testu zjistili, že se opravdu jedná o plodovou vodu..Pak jsem se šla přecléct do eráru a vyplňovala jsem potřebné dokumenty. Stále jsem se cítila skvěle, protože kromě unikání plodovky, jsem neměla žádné bolesti. Rozloučila jsem se s manželem a domluvila se s ním, že až se bude něco dít, tak mu zavolám. U porodu být nechtěl, protože mu nemocniční prostředí dělá zle a porodníci by asi měli víc starostí s ním, než se mnou, což jsem respektovala. Ubytovala jsem se na předporodním pokoji, kde jsem celý den polehávala a odpočívala, jednou za čas mě dali na monitor nebo jsem šla na vyšetřovnu, kde mě prohlídli. Stále se nic nedělo a já byla bez bolestí. V 15 hodin mi dali antibiotika, protože jsem byla 12 hodin od doby, kdy mi začala odcházet voda. V 15:30 se konečně začali dostavovat pravidelné a silnější kontrakce, které jsem prodýchývala, bylo to jako silnější menzes. Asi v 17 hodin jsem už byla otevřená natolik, abych mohla jít na porodní pokoj. Ikdyž jsem v průběhu těhotenství uvažovala o porodu do vody a byla jsem na pokoji s vanou, nakonec jsem o ni ani pohledem nezavadila. Bolesti se dali vydržet, jednou jsem si zašla do sprchy, ale pak jsem byla natolik líná, že už jsem zůstala na lůžku. Občas se na mě přišla podívat PA. Kolem půl sedmé už jsem cítila tlak, PA mi řekla, ať ještě netlačím, ať si ještě zkusím dvě kontrakce prodýchat na boku. Cítila jsem už velký tlak, takže zpátky na záda mi musela pomoct.Jakmile jsem se otočila slyším, jak křikla na druhou PA: "Rodíme"!!!.Zatlačila jsem na dvě kontrakce a najednou jsem měla na břiše ten nejkrásnější uzlíček štěstí, jaký jsem si jen mohla přát."Tak už jsi tu s námi, Šimonku", řekla jsem a hladila ho po zádech. Pak si ho vzala sestřička na očištění a převážení a přiložila mi ho k prsu. Byl to ten nejnádhernější okamžik v mém životě. tatínek dorazil deset minut po porodu a byl tak krásně dojatý a šťastný jako já. Pár stehů na šití byla brnkačka, pak už mě čekal jen převoz na šestinedělí a po dvou hodinkách odpočinku mi přivezli Šimonka na pokoj a tím začal náš krásný společný život...🙂

Vážené maminky z Modrého koníka,

rozhodla jsem se vás odměnit za věrnost a četné návštěvy mého profilu.

Proto v rozmezí v měsící březnu budu rozdávat dárky.

• Balíček MINI - 5ks 13x18 tištěných fotografií (místo 3)
  
• Balíček SATNDARD - 10 ks 13x18 tištěných fotografií (místo 3)
• Balíček MAXI - 20 ks 13x18 tištěných fotografií (místo 5)

Akce platí pro rodinná focení, focení maminek pro tatínky🙂, těhu i newborns. Připomínám věrnostní program focení pupíku a následné focení newborna zdarma.

Je možné doplatit profesionální vizáž (ceny od 850 Kč)

Dne 31/1/2013 jsem šla do poradny, jako již na konci těhotenství každý týden 🙂

Matýsek spinkal a moc nespolupracoval, křivku jsme natáčely se sestřičkou asi 45 minut 🙂 Nic nenasvědčovalo tomu, že bych měla Matýska o 13 hodin později v náručí.

Večer jsem se šla cca v 19 hodin vysprchovat, naprosto v pohodě, jenom unavená, jak tomu bylo už tak nějak stále. Přemýšlím nad radami pana doktora, jak si zajít o víkendu na dlouho procházku dát vanu atd atd... utírám se, lezu ze sprchy, manžel mi nadává, proč se sprchuji tak horkou vodou a já mu říkám: "tak přece když porodíme, vadit to už nebude" z ničeho nic cítím jak ze mne neco teče, bez jakékoliv bolesti, lupnutí nic... prostě ze mně teče voda, s takovým hlenem. Nejdříve tomu nevěnuji až takovou pozornost a až po chvilku si strkám mezi nohy ručník a křičím na manžela, že mi praskla voda🙂

Ten se zrovna chystá uspat našeho Lukáška 🙂 Jsem jak splašená a vyjukaná, musíme sehnat hlídání, jelikož ještě z legrace mi sestřička řekla, at vecer prijdu, ze ma zrovna sluzbu na porodnici obě jsme se tomu zasmály 🙂 a hle je to tady 🙂 volam tedy na oddeleni a sdeluji ji tu vtipnou novinku, ze tedy praskla voda a do kdy mame jet do porodnice, v klidu jsme si pobalili zbytek veci a cekali az prijde hlidat Lukaska teta Lenka a vychazime, mame to kousek , tak jdeme pěšky.

Do bran nemocnice jsme prišli krátce po dvacate hodine vecerni, došli jsme na oddělení, kde jsme chvilinku cekali na prijem, pak uz krivka, kontrola vlozky zda se jedna o plodovou vodu a nekonecne vyslychani a otazky furt dokola, vyplneni mnoha dotazniků, souhlasů atd. Pri prijmu jsem byla otevrena na4.

Asi po 45 minutach prisel pan doktor, ktery stale rika ze jsem na 4. Jeste s nim vyrizujeme nezbytne nutnosti a pak uz nas porodni asistentka vede na porodní pokoj. Jeste ze srandy mi rika, ze je to jeji oblibeny, ze se na nem rodi rychle, jak moc rychle to bude by mne ani ve snu nenapadlo. Znala jsem ji protoze byla i u porodu Lukáška - měla jsem obrovskou radost, ze vidím známou tvář! Samozrejme jsem ji hned při vstupu řekla, že jsem poctivě cvicila EPINEM a že pokud to nebude nutné určitě bych si přála aby mne nenastřihavali.