Když jsem na TT těstu viděla druhou čárku, moje pocity se daly těžko popsat. Po prvním zklamání, mnou spíše zmítal strach a někde v koutku duše i radost, kterou jsem se bála projevit. Každý uzv byl pro mě stres a strach, abych  neslyšela tu hroznou větu, nebije srdíčko. Postupem času jsem začala věřit, že naše miminko je bojovníček a že to všechno zvládneme zdárně až do konce. Jak se mi zvětšovalo bříško stále více jsem si začala uvědomovat, že jsem vážně těhotná a že mi pod srdcem roste nový život. První lechtání v bříšku bylo nezapomenutelné. To o sobě naše holčička dala poprvé vědět a těhotenství  už pro mě nebylo tak imaginární, ale více a více reálné.

Milovala jsem Sabinku už v bříšku, ale až se narodila miluji ji ještě víc. Takovou láskou, že bych za ni i dýchala. Každý její úsměv mě naplňuje neskonalou radostí. Moje srdíčko se chvěje štěsím. Její spící klidný obličej je pro mě jako pohlazení na duši. Její hřejivá kůže, a vůně je pro mě jako ten nejdražší parfém na světě. Je to značka která má jedinečné složení. Její projevující se hlásek je jako ta nejhezčí hudba pro mé uši a i když z té její pusinky někdy vychází pořádny řev, nevyměnila bych to za nic na světě. Její oči jsou obrovské zároveň tak bezelstné, jsou to oči človíčka který ještě nikdy nelhal a nezažil sklamání. Jsou to dvě průzračné studánky, které mi vhání slzy do očí. Dívají se na mě tak zamilovaně když pije z mého prsu nebo když ji hladím. Těma svýma krásnýma očima mi říká jak moc mě má ráda. Je neuvěřitelné, že jsem ji 9měsíců nosila pod svým srdcem je to jeden nepopstatelný nádherný zázrak.

Mít dítě je prostě zázrak. Jeden nádherný jedinečný a kouzený zázrak. Až se mě jednou někdo zeptá co pro mě bylo v životě nejkrásnější tak vím co odpovím. Narození mého dítětě, přivonění k její sladké kůži a první polibek na její čelíčko. To byl ten nejkrásnější zážitek.

Všechny matky jsou bohaté, když milují své děti. Nejsou chudé, ani ošklivé, nestárnou. Jejich láska je tou nejkrásnější radostí.

6. srpna 2010 jsem objevila // a rozhodla se cely vikend vydrzet manzelovi nic nerict a rychle vymyslet prekvapeni na nase dvoulete vyroci svatby 9.8. Bylo tezke udrzet cely vikend moje obrovske nadseni, nedavam znat nadprumerne dobrou naladu (chudak) a nakonec jsem se skutecne neprorekla. Bylo pondeli, rozhodli jsme se vyrazit do hor do nekolika tisic metru nad morem uzit si vyhledy na krajinu a oslavovat. Do vlaku k ledovci jsem s sebou vzala svatebni bilou krabici se zlatou nitkou na povrchu a v ni byla knizka "She´s having a baby and I am having a breakdown" (rikala jsem si, ze ji manzel bude potrebovat na cestu domu 🙂, digitalni test a karticka (i po dvou letech ho rozmazlim pisemnym vyznanim lasky, stastny to muz 😉 Prosli jsme se za slunecneho tepleho pocasi nadhernou horskou prirodou, dali si neco dobreho v svycarsko-americke kavarne a vyrazili zpet k nam. Porad neprisla ta spravna chvile, darek vezu zpet - vecer to musi zachranit. Doma jsme se prevlekli do: on obleku a ja posvatebnich satu. Krasne elegantni premyslime, kam vyrazit - k jezeru nebo do centra? Nakonec me napada jedna exkluzivni restaurace "U capa" (ejhle, i nazev se hodi k tematu dne) - manzel samozrejme nezapre muzskou duvtipnost a nic netusi. Dobre, bude prekvapeni. Nechavame se usadit ke stolu na balkone v prvnim patre nad rekou a vychutnavame si kulinarskou specialitu za kulinarskou cenu. K piti si davam jen nealko, zadne vino. Ale ani to manzu netrklo. Pravda, vino nepiju az tak casto. V rozpolozeni po veceri predavam darek. Manzel si tipuje, ze dostane k vyroci obleceni - golfove tricko...Otvira a objevuje digitalni test, na kterem je "2-3". Je absolutne v soku a ja si uzivam, protoze jeho sok dostava vyssich obratek, kdyz mu vysvetluju, ze "2-3" je pocet deti, ktere asi nejpis cekame. Investice do draheho digitalni testu se vyplatila! Ale milosrdne ho nenechavam mucit se v predstave trojcat a prozrazuju pravdu. Prohlizi dalsi darky a je mu jasne, ze golfove tricko se v nejblizsich mesiscich bude kupovat maximalne jen ve velikostech 56-92. U okolniho stolu pochopili, co se manzel dozvedel a jdou k nam mu blahoprat. Manzel objednava whisky. Do noci si povidame...je to pravda? Nebo jen sen? Jestli ano, nechceme se probudit..

Manzel prichazi po praci za mnou  a na malem ultrazvuku u me na klinice se divame na Poppy. Nejsou videt detaily, ale je tam - nas 4 centrimetrovy poklad. Vikend je zachranen 🙂

Bohuzel musim na vikend do prace, jako kazdy vikend je to jedna velka stresova terapie. V nedeli jsem tam zase 14 hodin bez prestavky - dva pacienti dekompenzuji, jeden musi na JIP. Jsme tam s kolegyni, ktera je cerstve po promoci a casto musim zachranovat situaci. Ani pacemaker neumi nastavit! Jsem castecne nastvana - presto, ze jsem primarovi ve stredu oznamila me tehotenstvi, nezaridil zadne ulevy, takze drina ve stylu tretiho sveta pokracuje. Snad to Poppy nevadi. No asi vadi, protoze citim podbrisek a jsem nachlazena, takze zustavam tri dny doma.

Uz nemuzu vydrzet cekani do dalsiho ultrazvuku! Potrebuju vedet, ze Poppy je v poradku. Hned. Premyslim, ze si zaridim nekde sono navic - zavolam svoji doktorce a reknu ji, ze nemuzu vydrzet? Jsem silena. Nakonec me napada kolegyne Eva, ktera dela angiologicky ultrazvuk. Po praci pred 19 hodinou se po "nekonecnem" cekani vydavam do jeji ordinace. Ma dobry pristroj, takze Poppy je skvele videt: ma uz 3,7cm a srdicko bije jako o zavod. Uf. Dokonce si pro svoji netrpelivou maminku zaplavalo ve svem mini pelisku a zahybalo rucickami. Milacek nas.

Mam pocit neskonaleho stesti a volam manzelovi, ktery ma take ocividnou radost. Narozdil ode me si je od zacatku jisty, ze vsechno je v poradku, a tak nevaha a postupne rika nasi novinku svym kamaradum. Cert vem cekani na 12. tyden. Ja chci byt taky chlap a ne emocionalni ustrasena tehule! Uvedomuju si, ze se vlastne take obrovsky tesi a  je stastny.  Od ted uz me nedesi zadne pichani ani bolest na MS.