Jsem moc ráda, že moje rodinka měla tu možnost vyzkoušet výrobky od firmy Silvanols. Jsem maminka tří dětí ve věku 10, 8 a téměř tří let. A vy, maminky vícerodětí, mi jistě dáte za pravdu, že jakmile se v zimě v rodině objeví rýma, jen tak nezmizí. U nás si to děti navzájem předávají pořád dokola, občas to od nich dostaneme i my, dospěláci.

A tak jsem hned, jakmile balíček dorazil, měla tu možnost vyzkoušet tyto skvělé výrobky. Už při rozbalování mě překvapila nádherná bylinná vůně, jež byla cítit i přes krabičku

Sprej na rýmu vyzkoušela úplně celá naše rodina!

Nejmladší jsem kapičky nastříkala na vatovou tyčinku a vytírala jí s ní nosánek, a hned po jednom dni užívání, bylo vidět skvělé zlepšení. Dcerce sprej do nosu tímto způsobem aplikovaný, vůbec nevadil, a navíc jí byla moc příjemná jeho vůně, říkala, že to voní jako vánoční stromeček. A v tom měla pravdu. Jak už jsem v ůvodu psala, kapky do nosu jsou bylinné a voní opravdu nádehrně, úplně jako kdyby jste stály u vánočního stromku.

Jadko druzí v pořadí jsme byli my, dospěláci. Chhla trpí na takovou tu "čelní" rýmu, kdy ho z rýmy usazené kdesi nahoře, bolí hlava a rýma je jakoby zastydlá. Nu a tak jsem mu dala tyto zázračné kapky, a jeho slova zněla"teda, to je ale síla". Hned jsem je zkusila i já a musela jsem jenom souhlasit. Jsou opravdu silné, hlavně jejich vůně, ale vůbec neštípají v krku, a některé kapky-spreje, co jsou běžné na rýmu , mají ten nepříjemný vedlejší účiněk, že když stékají do krku, nejsou moc dobré. U těchto kapek jsem zaznamenala tu výhodu, že jsem neměla jakýkoliv nepříjemný pocit příchutě, či štípání, či podráždění. Po aplikaci spreje se krásně uvolní nos a i když máte rýmu, můžete dýchat nosem, ač to zní jakkoliv neuvěřitelně Takže z mojí, i ze zkušeností celé moji rodinky můžu tento sprej doporučit naprosto VŠEM. Určitě si říkáte, že už jste vyzkoušeli spoustu sprejů a kapiček, ale až vyzkoušíte tyto, jistě mi dáte za pravdu a jiné už si nikdy nekoupíte!

A jelikož jsme měli tu čest ještě vyzkoušet i druhý výrobek, a to sprej na bolesti v krku, hned jsme toho využili také. Jak jsem psala, nachlazení a s ním spojené nepříjemnosti, jsou součástí naší rodiny celou zimu. A nepříjemné škrábání, či bolení v krku k nim bohužel patří také. První , kdo testoval tento sprej byla moje nejstarší dcera, potom můj muž a nakonec i já. Dcerce se moc nepozdávala chuť, sprej jí moc nechutnal, nicméně, jsem ji přesvědčila, že né všechno , co je dobré, musí být i chutné, a tak v užívání statečně pokračovala a a byla za to ráda. Do dvou dnů měla po bolestech v krku. Můj hlap, když jsem se ho zeptala, co říká na sprej do krku, mi jen řekl, že :"Jo, dobrý". Víc jsem z něho nedostala, to víte , chlap. Takže víc vám asi nepovím, ohledně jeho pocitů z užívání, ale spokojený byl, pocítil úlevu záhy od počáteční aplikace. A já byla poslední v řadě, která jsem sprej vyzkoušela. Musím říct, že mě teda ani nevadila chuť, i když mohu-li ji srovnat s jinými spreji do krku, tak chuť opravdu není nijak zvlášť příjemná, nicméně dá se to zvládnout.

Celý týden se nese v duchu velikonočních soutěží s Ambasadorkami. I dnes je pro Vás připraven článek a samozřejmě, že i soutěž. Dnes budete soutěžit se mnou a s firmou Vileda. 

Jaká je dnešní soutěžní otázka?

Proč velikonoční Zajíček dává vajíčka?

Pokud si nejste jistí nebo nevíte, odpověď najdete ve včerejším krásném článku od Peti @pipetulaa https://www.modrykonik.cz/blog/pipetulaa/article/velikonocni-tradice-jake-se-drzi-a-zna-0icd0a/

O co budeme dnes soutěžit?

O hadříky, houbičky, rukavicce a drátěnky od firmy Vileda. A samozřejmě o 10 srdíček.

My mámy máme pořád co na práci, neustále se za něčím ženeme, ku spokojenosti rodiny i dětí.. Mám tím namysli vaření, uklízení, praní, vypití si kávy, vše děláme tak automaticky, že zapomínáme na to nejhlavnější. Sedneme si kolikrát až večer. Já občas sedím třeba hodinu sama na gauči, všichni spí a já poslouchám ticho... V týdnu to jsou úkoly, příprava do školy, vyzvedávání dětí a tak. Mazlím je jak jen můžu, trávíme spolu hodně času, ale pořád tak nějak ve spěchu....

Jenže pak nastane onen moment, kdy ten malý člověk vidí, že je den, kdy by ta máma mohla vypnout. A naopak, místo toho, aby jí to dítě usnadnilo, tak jede. A jede bomby, zlobí, dělá kraviny, nafukuje papulu a neposlouchá. U toho mladšího mám naučené sygnály, kdy okamžitě vím, že je na čase ho vzít a zmáčknout v pevném objetí v posteli. A vypnout sebe především a následně se vypne dítě. Od malička mě naučil, že jakmile je "zle" dáme bříško. Aneb lehne si na mé holé břicho svým bříškem a do pěti minut spinká. Sehrajeme naše dýchání a jsme spolu a NIC neděláme! Jenže to je malej... Ten starší přestal po obědě spát kolem druhého roku, není spací dítě, není mazlivé dítě... Ale i tak pár pokusů proběhlo...

Jsou dva dny před Velikonocema. Malý je u babičky a já se celý týden těšila jak si s velkým uděláme krásný den, budeme dělat ozdoby, vajíčka a tak.. Ale už od rána to nefungovalo, bojkotoval mi naprosto vše, nafukoval se, křičeli jsme na sebe potichu neslyšeli se, křičeli jsme na sebe i nahlas, tekly slzy nám oběma.. Hrozně mě mrzelo, že to nevyšlo, že jsem to měla tak krásně vymyšlené, chtěla jsem mu dát nějaký kvalitní společný čas, bez malého. Jenže odmítal vše a já se pořád jen ptala proč? Byla jsem smutná a zklamaná. Vyčítat něco téměř osmiletému nemá smysl.. Ale stejně to člověk udělá, když neví kudy kam..............po nějaké chvilce, když jsem vychladla, jsem ho vzala do ložnice a mlčky jsem ho objala, pevně.... Chvilku jsme si povídali, ale nepustila jsem ho, objímala jsem mu nožičky svýma nohama, držela ho za ruku a hladila vlásky. A najednou mi to došlo. On nechtěl se mnou lítat po louce, nechtěl se mnou dělat ozdoby a barvit vajíčka.

On potřeboval mě! Bez jakékoliv činnosti, prostě chtěl jen mámu vedle sebe, pro sebe, chtěl moje ruce, nohy, celé tělo vedle sebe! Usnul.... Nespal dlouho, když se vzbudil, pevně mě objal a omluvil se......

Jsem ráda, za to, že mě moje děti neustále učí.. Oni nevědí jak to říct, neuvdomují si to, ale v momentě, kdy to správné nastane víte, že to je to "ono" ❤️

"Bonding je to nejkrásnější, co může být. Je to ta nejúžasnější odměna po těch bolestech. S teplým tělíčkem svého miminka okamžitě zapomenete na to, co tomu předcházelo."

Bonding je proces utváření vazby mezi dítětem a rodičem v průběhu raných dětských let. V českém jazyce je tento termín používán pro vysvětlení procesu vytváření prvotní poporodní vazby mezi matkou a novorozencem. Bonding tedy slouží k vytvoření spojení rodičů s miminkem během prvních hodin a dnů po porodu. Jedná se o budování základních emočních vazeb. A do značné míry ovlivňuje způsob, jakým se matka bude v budoucnu o dítě starat.

Skin to skin

Mateřské pouto vzniká kontaktem kůži na kůži (anglicky "skin to skin"). Tento kontakt novorozence uklidňuje, umožňuje mu matku poznat všemi smysly a udržuje ho v teple. Pokožka dítěte je brzkým kontaktem s matkou obsazována jejími bakteriemi, ke kterým má matka protilátky v mateřském mléce, takže kontakt kůže na kůži usnadňuje nejen emocionální, ale i fyziologickou adaptaci matky a dítěte.

"Bonding je úžasná věc! Je to odměna po těch bolestech. S teplým tělíčkem svého miminka v tu ránu zapomenete na to, co tomu předcházelo. Obě děti mi byly bezprostředně po narození dány do náruče a trávily se mnou v tomto láskyplném objetí 2 hodiny na porodním sále."

Zlatá hodinka

"Všichni jsme si mysleli, že prostě jen dává (jako většina malých dětí) kameny a jiné předměty, co našel na zemi, do pusy a nikdo tomu nepřikládal žádnou váhu. Když to ale ani po několika týdnech nepřestalo a čím dál častěji ho začalo bolet bříško, párkrát jsem našla v kakání divné předměty, začala jsem googlit. Zjistila jsem, že se jedná o nemoc." 

Pica syndrom

Pica syndrom (čti jako pika, v angličtině pica eating disorder) je duševní choroba, při které má postižený nutkavou potřebu pojídat nejedlé věci, nejčastěji hlínu, omítku, písek, vlasy atd. V extrémních případech se může jednat i o sklo, výkaly a jiné nebezpečné látky. 

Svůj název dostala podle latinského slova pica což znamená straka. Většina lidí si s tímto ptákem asociuje krádeže nebo sbírání blyštivých věcí, ale straka je pověstná také zvláštními stravovacími návyky respektive pojídáním čehokoliv.

Pokud jednorázově vaše dítě ochutná něco nejedlého, nebo máte v těhotenství zvláštní chutě, nutně to ještě nemusí znamenat, že se u vás tato nemoc rozvinula. Abychom mohli hovořit o nemoci, musí tento stav (pojídání nejedlých předmětů) přetrvat víc jak měsíc.

Koho může postihnout?