Máme po každoměsíčním kontrole v poradně u paní dok. Tak mimi roste jak má, moje kila navíc taky naskakují mě před očima a mě se z toho před těma očima zatmívá a jediných pár komplikací je tvrdnutí bříška a zvýšena citlivost bříška a s tím spojené pocity na zvracení. V dalších týdnech mě čeká odporné vyšetření těhu cukrovky a další krev a další UTZ. No ted jak se nám kvapem blíží 30 týden se vše zrychluje. Při představě že je běžné rodit od 38-42 týdnu tak mám pocit že už to fakt mám za pár a to nemám ještě ani sestavenou postýlku a objednaný kočárek....nějak jsem měla pocit že na vše je SPOUSTA  času a ted už mám pocit že nemůžu NIC STIHNOUT :o(

Po čtyřech neúspěšných IVF pokusech jsme se rozhodli pro adopci. Rozjíždí se kolotoč nekonečného papírování, pohovorů, školeníček a čekání na děťátko, kterému bychom rádi vytvořili ten nejlepší domov, kde ho budou mít všichni rádi ...

8.7.2010

Telefonicky jsem kontaktovala Krajský úřad - odbor Náhradní rodinné péče, kde jsem měla štěstí na velice milou paní, která mi vše vysvětlila a řekla první kroky. Máme kontaktovat Městský úřad - odbor Sociální péče a domluvit si první schůzku. Hned jsem tam volala, ale paní má dovolenou, bude v práci v pondělí 12.7., tak jsem zvědavá, snad bude také tak příjemná.

12.7.2010

Tak směle pokračujeme dál, s paní jsme mluvili a první pohovor máme už v pátek 16.7.

16.7.2010

"Ty mě nemáš ráda !"

Kolikrát vám tohle děti předhodily ? A kolikrát jste odolali nutkání říct jim, jak moc je milujete ?

Jednoho krásného dne, až budou mé děti dost staré, aby pochopily mateřskou logiku, každému řeknu :

Milovala jsem tě tolik, že jsem tě otravovala otázkami, kam jdeš, s kým a v kolik hodin se vrátíš domů.

Milovala jsem tě tolik, že jsem trvala na tom, aby sis koupila kolo za vlastní peníze, i když jsme ti ho mohli koupit sami.

Milovala jsem tě tolik, že jsem byla zticha a nechala tě, abys přišla na to, jaký hajzlík je tvoje kamarádka.

Ahoj maminky, napsala jsem článek o svém porodu, nakonec i zhodnocení porodnice, třeba pro všechny maminky které se chystají rodit v Českém Krumlově – pro ty které nebaví číst – porodnici v Českém Krumlově jednoznačně doporučuji

Byla jsem právě v 38. tt, když mi můj gynekolog oznámil, že moje dcerka v bříšku přibývá závratnou rychlostí, a pokud by to takhle šlo dál mohla bych rodit 5-ti kilového macíka. Takže mi vypsal žádanku do porodnice na vyvolání porodu. Do porodnice jsem nastoupila v pondělí ráno, ubytovala jsem se na pokoji, poté mi paní doktorka udělala vyšetření včetně ultrazvuku, kde mi oznámila že miminko bude mít určitě přes 4 kila. Odpoledne za mnou přišel pan primář a vysvětlil mi jak vyvolávaný porod probíhá, všechna pro a proti a poté jsem se mohla sama rozhodnout zda vyvolání podstoupím nebo nechám vše na přírodě. Měla jsem trochu strach zda nemohu dcerce ublížit, přece jenom má děloha doposud nenaznačovala že by se mělo něco dít. Ovšem představa porodu 5 kilového mimča byla silnější takže jsem s vyvoláním souhlasila. S vyvoláním se mělo začít hned ráno, takže jsem se odebrala na pokoj a snažila se být v klidu, ale byla jsem strašně nervózní ale zároveň jsem se moc těšila že už zítra poprvé pochovám svojí holčičku v náručí. V noci jsem samozřejmě nezamhouřila ani oko, počítala jsem každou minutu ať už je ráno a mám to za sebou.

V 8 hodin ráno mi sestřička natočila monitor a dostala jsem první tabletku, už jsem si říkala „je to tady“ ale nic nepřišlo, takže v 10 hodin jsem dostala další ale stále nic. Ve 12 hodin přišla paní doktorka a praskla mi plodovou vodu, 10 minut na to se mi rozjely první kontrakce v takové síle že se mi podlamovaly kolena. Za hodinu už jsem bušila pěstmi o zeď, a kousala matraci. Poprosila jsem sestřičku o epidurál ale už bylo bohužel pozdě. Tak jsem si šla alespoň zahopsat na míči do sprchy. Ve sprše jsem strávila další hodinku, teplá voda mi neuvěřitelně pomáhala při stazích. Když už jsem bolestí doslova křičela přesunula jsem do porodního boxu, kde se sestřička podívala zda už jsem dostatečně otevřená, a zároveň zavolala pana doktora, pak už to šlo ráz na ráz, asi na páté zatlačení jsem v 15: 36 hod. uslyšela ten nejkrásnější zvuk světě. Pan doktor přestřihl pupeční šňůru a položil mi Klárku na bříško. Těšila jsem se jak dcerku přivítám na světě ale nezmohla jsem se ani na slovo, jen jsem na ní koukala a plakala. Zatím co mě pan doktor zašíval, sestřičky dcerku umyly, zvážily a změřily. Paní doktorka z dětského oddělení ještě zkoušela zda se dcerka přisaje k prsu což se nepodařilo, ale to bylo asi naposledy kdy prso nechtěla.

Klárka se narodila za 3,5 hodiny od začátku kontrakcí, vážila 3710 g a měřila 52 cm. Pak mě sestřička, přikryla peřinou protože mi byla hrozná zima, a asi dvě hodinky jsem ještě ležela na sále, dcerku jsem měla samozřejmě u sebe. Hned jsem volala manželovi, že Klárka už je na světě a že vypadá jako jeho dvojče. Trošku roztřeseným hlasem nás pochválil jaký jsme šikulky, jak jsme to rychle zvládly a že z práce jede rovnou za námi. Pak už jsem odešla na pokoj trochu si odpočinout, na noc mi sestřička nabídla že si může vzít Klárku k sobě abych se prospala, což jsem opravdu ocenila. Brzo ráno mi jí zase přinesla na kojení, a od té doby už jsme nerozlučná dvojka vlastně trojka.

Celkový dojem z porodnice mám skvělý, za celou dobu v porodnici jsem nezažila jeden jediný negativní zážitek. Porodní sály jsou vybavené moderními pohodlnými křesly. Lékaři i sestřičky se mohou pochlubit perfektní péči. Porodnici jednoznačně doporučuji.

Děti jsou jako papíroví draci. Celý život se snažíte je odlepit od země. Běháte za nimi, až jste oba zadýchaní -  spadnou - přidáte delší ocas - narazí do střechy - vyspravíte je. Záplatujete a konejšíte, upravujete a učíte. Díváte se, jak je nadzvedává vítr a ujišťujete je, že jednoho krásného dne budou létat. Nakonec se vznesou, ale potřebují delší provázek, takže je pořád popouštíte. S každým otočením klubka šňůrky jde smutek ruku v ruce s radostí, protože drak se vzdálí a vy víte, že nepotrvá dlouho a to krásné stvoření přetrhne životadárný spoj, který vás k sobě vzájemně poutá, a vznese se tak, jak se má vznášet - volně a samo.

Teprve pak pochopíte, že jste svůj úkol splnili.

Erma Bombecková

27. týden těhotenství

Co se děje s matkou:

Nárůst hmotnosti je rychlejší. S tím mohou být spojeny další problémy, jako jsou křečové žíly, hemeroidy nebo křeče v nohou. Změny postavy budoucí maminky začínají být stále výraznější, přibýváte i v oblasti hrudníku. Pořiďte si proto správnou velikost a tvar podprsenky.

 Pohyby miminka byste měla cítit již pravidelně! V případě, že se miminko pohybuje velmi málo nebo delší dobu vůbec, je nutné okamžitě navštívit lékaře.

 Co se děje s plodem:

Plod je nyní asi 36 cm dlouhý a váží kolem 0,8 kg. Dítě si začíná vyvíjet vlastní denní rytmus, začíná pravidelně spát a probouzet se. Mnoho miminek si už v bříšku cumlá paleček někdy i celou pěst, začíná tím zkoušet sání.