
Desatero bojovníků ve válce proti kolikám a bolavému bříšku miminek
Když se řekne malé miminko, většina bezdětných lidí si představí roztomilý malý, růžový a hlavně sladce spící uzlíček. Většina maminek, které se už s malými miminky setkaly, si však určitě vybaví zoufalé miminko, které trápí bolavé bříško a nemůže proto usnout.
Bolavá bříška jsou jednou z nejčastějších příčin pláče malých dětí a občas také i nás, maminek. Spousty maminek se u kolik natrápí skoro stejně jako jejich děti, protože jsou zoufalé z toho, že nemohou svému potomkovi pomoct od bolesti.
Bolavým bříškem si projdou téměř všichni drobečci, jen někteří mají tu smůlu, že je bříško potrápí více než jiná miminka. Tyto problémy se velmi často označují jako tříměsíční koliky - největší problémy totiž činí právě během prvních 3 měsíců života malých človíčků. Na nás, maminkách, pak leží velká zodpovědnost toho, zkusit jim co nejvíce pomoct. Bohužel neexistují žádné zázračné kapičky, které by pomohly všem dětem.
Boj proti kolikám je velice individuální záležitostí a hledání účinné pomoci není vůbec jednoduché. Co téměř zázračně pomohlo jednomu miminku, může tomu druhému naopak klidně jeho trápení zhoršit. Je tedy proto potřeba zkoušet různé způsoby úlevy. A které to jsou? Pojďte se společně se mnou podívat na 10 různých metod a způsobů v boji proti kolikám a bolestem bříška.
1) Nahřívání bříška - na většinu bolestí pomáhá teplo. Na bolavé bříško miminka můžete položit teplou plenku či speciální polštářek s peckami, který stačí nahřát v mikrovlnce, na topení či v troubě. Opakovat můžete několikrát denně. Jediné, nač musíte dát v tomto případě pozor, je to, abyste miminko nespálili.
Nahřívání bříška si pochvaluje například maminka melissska, která v diskusi Prdíky, co na ně pomáhá píše: "My jsme měli taky problém s prdíky, začali ale až po třetím měsíci. Vyzkoušeli jsme masáže, kapičky i laktobacily, a nakonec se nám nejvíc osvědčil zahřívací polštářek s pecičkami (za půl minuty zahřátý v mikrovlnce) v kombinaci se skrčenými nožičkami."
Jaké máte zkušenosti s klinikou Tomášov Zlín a Repromeda Brno???
Svádím boj sama se sebou a nevím, jak dál...
V lednu jsem potratilav 7tt(potrat vyvolaný tabletami)protože se mimi nevyvíjelo..rostl jen prázdný gestační váček, brala jsem utrogestan i když jsem neměla špinění, ani krvácení, ale i přes užívání jsem po 14 dnech začala špinit..a potvrdila se diagnoza.Krev mi brali na porovnání až týden před verdiktem, a už bylo jasno:-/že se nezdvojnásobuje jak by mělo...
Nyní jsem těhotná..a stejně i jako v minulém těhu jsem týden před ms slabě krvácela sem tam, skoro týden..po pozitivním testu (duch den před ms)jsem volala dr.co dál, na utz by stejně nc neviděl, a doporučil mi brát utrogestan, že by měl pomoci s tím občasným slabým zakrvácením.
Beru ho, je to lepší, ale občas zašpiním, většinou po velké:-/světle růžově/světle hnědě..
Včera jsem nasadila i ascorutin.
Podle ms jsem včera v 4+2tt měla z krve 124 j.HCG, zítra jdu na další odběr..a podle toho se asi rozhodně, co dál.
Jestli dál brát utroš, nebo ne...po minulé zkušenosti, kdy se těhu udržovalo možná i díky tomu utroši, a třeba bych bez něj potratila sama jsem si řekla, že v dalším těhu už nic nechci(ale moje diagnoza ANEMBRYOMOLA nekončí vždycky samovolným potratem..a většinou se stejně musí ukončit kyretáží..)takže kdo ví...
A jak jsem si řekla, že už žádné hormony brát nebudu a nechám to na přírodě, jsem slaboch☹a stejně jsem sáhla po utroši jako po spasení...mě sám dr řekl, že za 14 dní, už budeme vědět, jestli je to ok, a podle toho se utroš vysadí...až uvidí jak to bude vypadat na utz.
Říkám si, co když je ten utroš třeba teď potřeba?otěhu jsem teď po první potratové ms..která trvala se špiněním a slabým/silným krvácením skoro 14 dní..a třeba sliznice nestihla dorůst a proto to občasné špinění...
Mám strach, že to zase nedopadne, navíc ale tak nějak vnitřně cítím, že to bude ok...musím prostě čekat a doufat...omlouvám se za román, potřebovala jsem se z toho vypsat..vám, holky. Určitě jste si prošli něčím podobným a chápete mne...☹
Přidávám fotky testů...pátek/neděle/dnes-úterý
Maminky,mohu poprosit o vaše doporučení na kojeneckou digitální váhu, která opravdu dobře, přesně váží?
Viděla jsem zde značky Beurer..Reer..Topcom..Soehnle..Nuvita.
Moc děkuji
Martina
Další máma ve světě mamablogů? Tak takhle si rozhodně nepřipadám. Řekla bych, že jsem spíš další rybkou v tom obrovském a hlubokém mateřském oceánu, který obklopuje nás všechny.
Jsem milující manželkou, která má občas chuť toho svého muže klepnout po palici. 24letá maceška nevlastního syna Matyáše, jehož fráze typu „OK nebo TAK JO“ mi občas lezou na mojí palici. A nastávající maminka dvojčátek, která občas budou lézt na palici nejspíš nám všem 🙂
První těhotenství a rovnou nálož v podobě jednovaječných dvojčat. Nejsem super mámou, která nemá strach a všechno zvládne. Jsem mamkou nováčkem a čekám, jaké benefity mi členství v takovém klubu přinese. Zatím nové kalhoty, pár nových podprsenek, těhotenský sexy pás, litry prolitých slziček u všech reklam a rostoucí prsa, která si žijou vlastním životem a zažívají vlastní emoce.
Píšu, protože psaní miluju a ráda bych se s Vámi podělila o všechny zážitky, které těhotenství s dvojčátky přináší. Ne proto, abych byla další z mnoha mateřských blogů, ale proto, aby se ten můj strach zmenšil 🙂
Dvojčata – ty Vám život změní od základů už od prvního těhotenského testu 🙂
holky nevíte kdy jsou znát výsledky z biopsie? příbuzná na ni jde tak mě to zajímá děkiji
Ahoj holky...
Je presne 13.3.2018 a za chvilku budu sedet v cekarne...ceka nas 1.screening.
Na jednu stranu se moc tesim a na druhou me popada nervozita.🙁 Snad bude vse tak,jak ma byt. 💕💕💕
http://www.hotelaktiv.cz
Zná někdo tenhle hotel na lipne? Driv to byl hotel Western. Chtěla bych znát názor na hotel za starého vedení hotelu western. Když tak pište do zpráv dekuju
Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami touhy po životě.
Přicházejí skrze vás, nejsou však vaši.
A třebaže jsou u vás, nepatří vám.
Smíte jim dávat svou lásku, ne však své myšlení.
Neboť mají své vlastní myšlenky.
Můžete ubytovat jejich těla, nikoli však jejich duše.
Neboť jejich duše dlí v domě zítřků, který nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se pokusit stát se jim rovni, nesnažte se však učinit je rovné sobě.
Neboť život jde dál, nevrací se, aniž se pozastaví u včerejšků.
Jste luky, kterými byli vaše děti vystřeleny do života jako živoucí šípy.
Lukostřelec vidí cíl na cestě k nekonečnu a vší silou vás napíná jako luk, aby šípy letěly rychle a daleko. Kéž je vám toto napnutí rukou Lukostřelce radostí.
Neboť tak jako On miluje šíp v letu, miluje i luk v jeho stálosti... ❤
Nervozita. Panika. Stres.
Tyto tři pocity jsem dnes četla v očích dámy, která seděla za volantem Autoškoly.
Nervózně zastavila před přechodem pro chodce, aby pustila paní a naše oči se na chvíli střetly.
V tu chvíli jsem si vzpomněla na sebe před třemi lety, kdy jsem každé úterý s roztřeseným žaludkem usedala za volant podobného auta a měla z řízení opravdu strach a respekt. Budiž poděkování mému úžasnému instruktorovi, který trpělivě snášel všechny moje vrtochy a reagoval naprosto s klidem, i když jsem si spletla plyn s brzdou nebo za slunečného dne pustila stěrače.
Dnes ráno se mi v hlavě vytanula přesně tahle vzpomínka a mě došlo něco jiného.
Ano, dnes jsem po třech letech každodenního ježdění ostřílenější a troufnu si na manévry, o kterých jsem se tenkrát neodvážila ani snít.
Ale stále občas myslím na tak běžné a obyčejné věci, jako jak otáčet volantem do zatáčky nebo jak pustit stěrače.
Místo, abych myslela na důležité věci, ty, které opravdu něco znamenají.
Jen málo záleží na tom, jestli dnes máte k večeři kuře nebo namazaný chleba.
Stejně málo záleží na tom, kolik filmů jste v kině se svým potomkem nestihla vidět, protože byl on nebo Vy nemocný.
Nezáleží ani na tom, jestli boty, které Vaše dítě nosí splňuje všechna kritéria okolí.
Stejně jako někomu, kdo se učí teprve řídit auto, záleží na tom, aby nezajel chodce a nejel na červenou, i nám by mělo záležet na opravdu důležitých věcech.
Záleží na nás.
Na našich pocitech, radosti, štěstí, smutku nebo pláči.
Na rozzářených očích dítěte, které hrdě obouvá modré tenisky s bleskem a vybíhá do světa.
Na chvíli, kterou při večeři strávíte jako rodina.
Na pomazlení, když své dítě večer přikrýváte.
Na všem, co společně podnikáte a podniknete.
Ano, každý den Vám něco uteče. Někdy budete mít dokonce pocit, že jen běžíte a snažíte se něco dostihnout, ale ono je to pořád o desítky kroků před Vámi.
A večer, když padnete únavou na sedačku se Vám hlavou bude honit všechno, co jste mohla nebo měla stihnout.
Všechny ty okamžiky u kterých jste mohla být.
Problém není v tom, co jako máma nestihnete nebo prošvihnete.
Problém je v tom, že vidíte důležité všechno.
On nakrájení chleba, který vypadá jako dinosaurus až po shánění kostýmu na dětskou besídku.
Problém je, že neumíme vytěsnit nedůležité věci a nahradit je těmi podstatnými.
My jsme důležité, naše děti i naše rodiny.
Pocity, které máme, když jsme spolu.
Každé objetí ráno ve školce, každé zamávání před školou, každá namalovaná sova a kopeček zmrzliny, který je studený.
To, jak uděláme z důležitých věcí ty nejpodstatnější, je nejlepší způsob, jak se samy pro sebe, stát těmi dokonalými matkami.
Monika♥
PŘIJDETE SE KE MĚ NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/
NEBO NA BLOGU: www.blogmamy.cz
Pěkné prosím, nevíte některá, kolik ted stojí odeslání balíčku? Potřebuji poslat dětské boty a v ceníku ČP se nějak neorientuji 🤔
Já: "Terko, jestli dupneš, do tý louže, tak si mě nepřej."
Terka: "Já si Tě teda nepřeju mami."
:D :D :D :D
Hormonalni versus nehormonalni telisko?Vyhody,nevyhody?Budu rada za vase zkusenosti 😊
Maminky, ted jsem zjistila, ze v kvetnu mi konci rodicovsky prispevek.. dceri bude 2,5 roku a v zari by mela nastoupit do skolky. Ale co mam delat kdyz mi to konci uz v kvetnu a az v zari ma nastoupit...? To mi nic nedaji, vzdyt s ni musim byt jeste doma ..!
Moje šitíčko ✂️
Šitíčko moje ✂️



















