„Moje 8 měsíční miminko pořád nechce příkrmy. Zkoušíme to už 2 měsíce. Zelenina, zelenina s masem, polévka, kaše, kupovaná sklenička, bio nebio, prostě nic. Ochutná, a pak už nechce. Už ví, co je lžička, otvírá pusinku, ochutná, ale nechce jíst. Ani smíchané s mlékem, radši hladoví do večera. Pak nevydržím já a dám mléko. Nechutná jí ani banán nebo jablíčko, jen přesnídávky sní asi jednu lžičku po opravdu malých troškách. Zatím prospívá, ale nechci dojít až do stavu, kdy bude hubnout a příkrmy odmítat, radši bych ji nějak převezla,“  píše Tezu v diskuzním fóru.

Tak kdy?

Podle Světové zdravotnické organizace WHO by mělo by dítě výlučně kojeno do jeho 6 měsíců. Od této doby je vhodné začít s příkrmy. Jak je vidno ze zkušenosti Tezu, ne vždy to jde. Není to žádné dogma, každé dítě je jiné, a bylo by bláhové se striktně řídit instrukcemi z knížek. Pokud dítě příkrm odmítá, zkuste mu ho ochutit mateřským nebo u nekojených dětí umělým mlékem a nebo zavádění příkrmu odložíme o týden až dva. Některým dětem ve věku 4 nebo 5 měsíců pouhé mateřské mléko nestačí a pro svůj zdravý růst potřebují příkrmy. Ty pak představují dostatek železa, jehož zásoby nejsou u kojence dostatečné. Orientačními impulsy pro zavedení příkrmu je váha nad 6 kilogramů, hladovění po 8-10 kojeních či potřeba více než 1000 mililitrů mléka za den.

Příkrmy podávejte zásadně lžičkou a nápoje z obyčejného hrnečku či kelímku, nikdy z láhve. Lžičkou miřte na dítě tak, aby na ni vidělo a hlavně na počátku přikrmování na střed nebo mírně ke kořeni jazyka, aby fungoval polykací reflex dítěte. Ke zkoušení příkrmu zvolte dobu, kdy máte  klid a dítě je v dobré náladě. Rozhodně mu příkrm nevnucujte a nenuťte ho dojídat, protože by mohlo začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo je začít zvracet. Krmte nejvýše 15 - 30 minut a pokud má ještě hlad, nabídněte mu mateřské nebo umělé mléko.

Příkrmy rozhodně nejsou prvním krokem k odstavení dítěte, ale jsou, jak vyplývá i z jejich názvu, pouze doplňkem ke kojení. Před samotným zavedením příkrmů je dobré zrekapitulovat si jednotlivé fáze:

Výhradně mléčné období

Na fotografiích hollywoodských hereček něco nehraje. Už pár dní po porodu září na premiéře filmu v přiléhavých šatech a botách na vysokém podpatku. Je vůbec možné dostat se za tak krátkou dobu zpátky do předporodní formy?

Je to zásluha profesionálního týmu výživového poradce, osobního trenéra a nutriční specialistky nebo to dokázala sama a s malým dítětem? Vhodně zvolenými cviky a hlavě dobře naladěnou myslí jde všechno.

Tak kdy?

Pokud proběhl váš porod přirozenou cestou a bez komplikací, můžete začít cvičit už druhý den, ideálně pak po šestinedělí. Určitě zapomeňte na náročné cviky jako například sklapovačky a dřepy. Po devíti měsících, kdy se vaše tělo každým dnem měnilo a vy jste pod srdcem nosila nového člena rodiny, po vás nikdo, ani vy sama, nemůžete čekat (natož požadovat) olympijské výkony. Vazivo a svaly břišní stěny potřebují nějaký čas, než se vrátí na své místo. Většinou to trvá asi tři až šest měsíců, záleží na stavu matky a průběhu porodu. Zejména po císařském řezu buďte velmi opatrná a se svým úmyslem začít cvičit se poraďte s vaším lékařem.

Není dno jako dno

Pánevní dno je skupina vazů, svalů a tkání. Drží močovou trubici, měchýř, dělohu a konečník v jakési „míse“ a tím uzavírá pánev zespodu. V těhotenství drží dělohu ve správné pozici stejně jako rostoucí dítě. Mít silné pánevní svaly se proto vyplatí už před porodem, ale o tom jste jistě slyšela na předporodním kurzu.