“ Filipe! Filipe! “

Vítr můj hlas odnesl někam daleko. Postavila jsem se dalšímu poryvu a zavřela oči. Bylo ještě teplo, ale ve vzduchu bylo cítit, že je léto u konce. Ne nadarmo se říká svatá Anna, chladno zrána. Měla jsem pocit únavy a zvláštního prázdna z toho pozdního letního slunce.

“ Filipe!”

Ještě před týdnem se nechtěl k poli ani přiblížit, utíkal i ze dvorku do bezpečí domu, když zaslechl zvuk kombajnu nebo traktoru. Teď běhal po čerstvém strništi, občas se sehnul a něco zastrčil do kapsy. Stála jsem tam a koukala jsem na obzor, kde se ve větru pravidelně otáčely vrtule větrníků, na polní cestu protínající strniště, na svého chlapečka, který poskakujíc mezi stvoly kukuřice vypadal tak normálně.

Náhle ticho proťal ostrý zvuk. Blížil se zpoza kopce. Dobře jsem věděla, co bude následovat. Filip všeho nechal, nejdřív se vyplašeně rozhlédl a pak se rozeběhl. Zvuk kvílivě sílil, a když Filip doběhl až ke mně zabořil mi hlavu do břicha, levou rukou se plácal přes ucho a začal pištět. Pravou rukou chňapal do prázdna a já z kapsy rychle vytáhla Chundeláčka. Popadl ho a zacpal si jím pravé ucho. Hladila jsem ho po jeho hnědých kudrnatých vlasech. Vlastně jsem si takové chvíle užívala, protože mu v ten moment nevadil fyzický kontakt, mé hlazení. V takových chvílích mi byl nejblíž. Zvuk vylétl zpoza kopce a proburácel kolem nás. Filipovo pištění dosáhlo maximální intenzity. Hladila jsem ho stále stejně. Nic jsem neříkala, stejně by to nemělo cenu. Moje ruka hladila jeho ještě dětskou hlavičku, vlásky měl zpocené. Až se ode mě odtrhne, budu mít poslintané tričko a on úplně zpocenou tvář. Zvuk se vzdaloval a úměrně s ním slábla i intenzita Filípkova pištění. Za chvíli se odtrhl  a zkontroloval okolí, aby se snad odněkud nevynořil jiný strašidelně nepříjemný zvuk. Jeho pištění ustalo. Jedno ucho zbarvené do ruda, u druhého stále přitisknutého Chundeláčka.

“ Už je to dobrý Filípku, už je motorka pryč.”

#test_k2r mě zastihl zcela nepřipravenou. Zpráva že jsem byla vybraná na testování došla zrovna ve chvíli, kdy jsem měla hotové velké prádlo před služební cestou a tak můj pokyn pro celou rodinu byl jasný - MUSÍTE HODNĚ ŠPINIT!! Rodina se tohoto úkolu ujala s nadšením a já mám díky tomu možnost napsat tuhle renci po kvalitním otestování a včas 🙂 

Testovat začal můj muž, já jsem v jeho započatém díle pokračovala hned po mém návratu domů. Jako první přišel na řadu Washing machine Cleaner 3in1 (čistič pračky).

Osobně jsem zvyklá jednou za čas dát do pračky (dle rady opraváře) na prací cyklus ocet a ten vždy odvede mnohem víc práce, než tento speciální čistič. Guma u bubnu zůstala špinavá, stejně jako sklo a že bych teda cítila z pračky svěží vůni, to se také říct nedá. Testování bohužel začalo zklamáním a v domě panovala velká obava z úspěchu dalšího výrobku. 

Protože se muž necítil na testování barevného prádla (má větší obavy z obarvení než já), další na řadu přišel Intensive White + Stain remover (intenzivní bílá s odstraňovačem skvrn).

Do pračky dal zašedlá trička, dětská špinavá trička co nosí do školky a prostěradla, která po mnoha a mnoha praních z dob kdy se děti učili přes noc bez plen dostali dost zabrat. Jako obrovský plus musím hodnotit to, že prádlo opravdu září, matná, zašedlá barva je pryč a prostěradla vypadají prostě skvěle. Skvrny na oblečení ale zůstali, možná trošku vybledli, ale stále tam jsou.

Tou dobou jsem se vrátila já s velkým kufrem špinavého prádla z anglie. Rozhodla jsem se udělat velký zátěžový test Colour Catcher (ubrousky proti zabarvení) a přes výrané a hlasité protesty manžela jsem prostě celý kufr vysypala do pračky, přidala pár kousků oblečení co jsem našla po bytě a pračku zapla. Výsledek byl ohromující - čisté prádlo bez jediné známky obarvení.

Aneb jak jsem testovala Colour Catcher 

Na Modrem koniku jsem uz hezkych par let a akce testování ruznych vyrobku me spise mijela. Prihlasila jsem se jednou a to jsem nebyla vybrana, proto jsem byla velmi mile prekvapena, kdyz se mi postestilo uspet s testovanim "zazracnych" ubrousku.

V den, kdy zasilka dorazila, jsme nebyli doma, kuryr volal, jestli muze balicek nechat za brankou, tak jsem rekla, at ho tam klidne hodi, ze je to male a mekke. On se zasmal a pry ok. Kdyz jsme prijeli, byla jsem celkem prekvapena velikosti balicku a doslo mi, proc se asi kuryr smal. Po jeho otevreni jsem zasla jeste vic, vubec jsem necekala, ze toho bude tolik druhu.

Prvni pradlo cekalo az po navratu z vikendu a priznam se, ze jsem mela docela strach vse namichat. Dala jsem tedy jen barevne, i svetle a k tomu par cernych kousku. 

Pradlo dopadlo paradne, zelena zustala zelenou a svetle modra svetlou, ubrousek na barevne pradlo tedy ve svem testu uspel!

Povzbuzena vysledkem jsem hned nalozila novou varku, tentokrat bile...nafotila jsem namornicke tricko, synovu zablacenou ponozku a svou oblibenou, ale ponekud zasedlou podprsenku, dale rucnik nesouci zbytky barvy na vlasy. Pridala jsem tentokrat pytlik, ktery nejen zachytava nezadouci barvy, ale navic brani zasednuti pradla, navraci mu belost a pusobi proti skvrnam. Tedy podle reklamy na obalu. Vysledek zde, posudte sami.

Včera večer jsme se vrátili z návštěvy o něco později než jsem plánovala tak jsem to už večer nestihla, omlouvám se za zpoždění.

V Moravskoslezkém kraji a nejen v něm za posledních pár let vzniklo velké množství minipivovarů a protože pro mého muže je pivo prací i koníčkem tak jsme některé z nich navštívili (byť já pivo vůbec nepiju). Představím tedy hlavně ty, které jsme navštívili popřípadě jejich pivo ochutnali (tedy chlapi 🙂)

Městký pivovar Štramberk

Tento minipivovar byl podle mě jeden z prvních který začal pivo vařit. Najdete jej ve Štramberku na náměstí kousek od schodů, kterými můžete vyjít až nahoru k Trúbě. Vaří se tam ležák Trubač a speciál Ušák. Kromě piva mají i dobré jídlo.

Zámeček Ostrava-Zábřeh

I přímo v Ostravě se nachází několik minipivovarů a jednen z nich je v krásném prostředí zámku v Zábřehu. Kromě piva zde najdete samozřejmě i jídlo, můžete se tady ubytovat, vyzkoušet místní pivní a vinné koupela a v neposlední řadě se jedná o oblíbené místo pro svatby. Každý rok tam na sv. Václava bývají svatováclavské slavnosti. Na zámeček se pohodlně dostanete MHD takže nebudute muset vybírat střízlivého řidiče.

Nejprve bych chtěla poděkovat Modrému Koníkovi za možnost testovat nové fermentované mlíčko Hami. Testování pro nás byla premíéra, takže jsme měli velkou radost, že jsme byli vybráni 🙂 Kurýr nám dovezl mlíčko doslova coby dup, takže jsme začli hned testovat. #test_hami

Měla jsem strach, jak naší půlroční Elišce mlíčko sedne, jelikož do teď jsme kupovali pouze AR antirefluxní mlíčka - neboli umělou kojeneckou výživu proti ublinkávání, jelikož Eliška blinkala vždycky, všechno a hlavně všude..

Nejprve jsem začala mlíčko Hami postupně přidávat po dávkách do našeho antirefluxního mléka - Eliška ho snášela dobře a tak jsem naše stávající antirefluxní mlíčko postupně nahradila uplně - aniž by si nějaké změny Elika všimla. 

Občas sice po mlíčku Hami ublinkne - ale to se jí stávalo i po tom speciálním 🙂

Hami kojenecké mlíko jsme používali před dvěmi lety na našeho staršího synka Kubíka - bylo ještě ve starých krabicích a nebylo tak ,,vymakané,, jako mlíčko nové - takže rozhodně chválím. 

Mám vyzkoušeno, že většina umělých mlék na trhu podivně páchne.. u nového Hami jsem se s tímto negativem nesetkala..