Holky co zítra vaříte na oběd???

Ahoj , Dumám jestli jet do lázní se synem do Velkých losin nebo Jesiníků , mohu jen září nebo říjen ... co je nejlepší v tuto dobu a vyžití 3 letého klučiny ?
děkuji

Velikonoce budou
ptáčci už o tom hudou
sluníčko se probudí
promne svoje očka

každý z nás se dočká

hola
Jaro tě volá
Aprílem nás straší
nebojte se braši

jsem zajíček šikovný
vejce schovám do torny
snad mi cestou neomrznou
a děti je najdou
znám cestičku tajnou 🌞

avatar
wrtulka
14. dub 2017    Čtené 10594x

Nečekané setkání

„První pocit, když jsem uviděla biologickou matku našeho miminka, byl strach. Strach, že si přišla pro naše dítě! Já nevěděla, proč k tomu soudu přišla, jen jsem věděla, že do té doby nepodepsala souhlas s adopcí.“

Za dnešní příběh děkuji adoptivní mamince, která si svého dlouho očekávaného syna přivezla jako desetidenní miminko přímo z nemocnice. Dnes je totiž možné přijmout do rodiny miminko ihned do porodu – jedná se o tzv. přímou adopci. Biologičtí rodiče totiž dávají souhlas s osvojením konkrétními vybranými žadateli. Jaká úskalí a výhody to přináší, Vám myslím velmi hezky přiblíží následující příběh…

Náš příběh začal celkem klasicky, a to velkou touhou po dítěti. Podání žádosti o adopci předcházelo několik marných let snažení o početí vlastního dítě včetně různých metod asistované reprodukce. Bohužel vše bez úspěchu. Jen možná trochu naopak než to bývá u jiných párů. Adopci jsem se nejdříve bránila já, manžel jí byl nakloněn hned od začátku.

Strach z adopce jsem neměla, na rozšiřování vlastních genů mi nikdy nijak moc nezáleželo. Co pro mě ale bylo velmi těžké a s čím jsem se musela nejdříve smířit, byla velká touha prožít si těhotenství, opravdu jsem po tom bytostně toužila. Časem jsem z tohoto požadavku tak nějak musela ustoupit.

Kouzelný telefon

Podání žádosti, přípravka a posuzování u nás probíhali hladce. Musím říct, že nám to dalo opravdu hodně, rozhodně to neberu jako vyhozený čas. Je škoda, že část příprav se nekoná až po předání dítěte. Protože mnoho informací, které se tam člověk dozví, je potřeba až mnohem později, kdy už si je dávno nepamatuje. Také je mnoho témat, která se člověku otevírají a chápe je, právě až ve chvíli kdy už je rodičem.

S velikým nadšením jsem vytvořila vytoužený dortík pro moji princeznu k jejím 10 narozeninám 😍
Až ho spatří, budeme plakát všichni

#test_huggies

Blížíme se do konce s testováním plenek Huggies a už brzy se můžete těšit na náš zajímavý článek, plný veselých dní i nocí se spoustu fotek 😇

Maminky, máme v rodině rakovinu a to skoro všichni mí přímí příbuzní. Co já mám za možnosti? Mohu požádat svou doktorku o každoroční odběr krve na rakovin. markry? Co vyšetření prsu? Ráda ho i zaplatím! Chodíte někdo na takovéto preventivní kontroly??? Děkuju! a klidně i SZ!

ahoj chci se zeptat šije a plete tady někdo výrobky pro děti ? děkuji moc 🙂

Holky všem přeji krásné Velikonoce 🙂

poprve tehu a mam radost.moje rodina me v moji radosti nepodporuje a porad se do me navazi.jako by jim nestacilo,ze sem od zacatku tehu sama :( ach jo.je mi na nic.vlastne moji radost sdilim jen s cizima nebo s par kamoskama.bohuzel nebydli,kde ja :( az na jednu.dost falesnyh lidi sem vyhazela ze zivota a je mi lip.vcetne rodiny

Ahoj holky.Termín mého porodu mám teď 13.-18.4 a já se stále cítím až moc dobře🤷‍♀️Už bych ráda rodila, ale nic tomu nenasvědčuje i přez všemožné triky jako: horká vana, malinník, námaha apod. Včera večer po treningu s epinem vyšlo malé množství krve s trochou jakoby hlenu🤷‍♀️..Ale tak málo, že to na zátku nevypadalo. Zajímá mě, jestli porod může přijížt z ničeho nic?? ..Bez varování a příznaků?? Moc bych si přála aby to přišlo samo a nemusela jsem na vyvolavání:(( Mám toho plnou hlavu a dnes večer ve snech jsem zase rodila😁

Krásné Velkopáteční ráno děvčata 🙂
Dneska je Velký pátek - tedy dle křesťanských svátků den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Tradice svátků jara jsou ovšem mnohem širší. Podle pohanských mýtů se v tento den otevírají skály a vydávají své poklady. Tento den jsem vždycky milovala. Chodily jsme každý rok s prababičkou k jednomu velikému balvanu za chalupou a já jsem vždycky doufala, že tento rok už se konečně otevře. Prababička vyprávěla, že kdysi dávno v jedné vesnici se jedna paní s miminkem vydala k takové skále na Velký pátek a řekla kouzelnou formuli: ,,Horo, horo otevři se. Pro člověka poctivého a dobrého a vydej mu část bohatství svého.´´ A hora se otevřela. Uvnitř bylo velké množství zlaťáků. Mladá maminka byla očarovaná třpytem zlata a aby pobrala více bohatství, tak nechala dítě v jeskyni a běžela s náručí plnou zlaťáků domů. Když se však po chvíli vrátila pro své dítě, byla už hora uzavřená.... Rok plakala a lamentovala a zoufala si, jak své dítě kvůli chamtivosti zahubila. Šla za rok opět na Velký pátek ke skále s tím, že vezme alespoň tělíčko svého miminka důstojně pohřbít. Hora se otevřela a světe div se dítě uvnitř bylo veselé a zdravé.
Krásný happy end...a mně je teď smutno, že už to nikdy neuslyším od babičky...ale budu to vyprávět dál svým dětem a až budu babička, tak i vnoučatům. A dneska k hoře opět vyrazím a třeba....
Jaké tradice na Velký pátek držíte vy ?

14.4.2015, 10:10
Dnes jsou tomu dva roky, co nám tenhle chlapeček změnil život, naplnil naše srdce láskou, nekonečným štěstím a radostí. Všechno nejlepší broučku, s tatínkem tě moc milujeme, uděláme vše pro to, aby jsi byl stále tak usměvavý a šťastný 💗🎂🎁🎉

Včera první screening. Vyšel pozitivní, šíjové projasnění k horní hranici a jedna hodnota z krve nižší. Riziko 1:11 na Douwna.Musela jsem na genet.konzultaci a pak hned odběr z placenty. Rychlé výsledky budou v úterý odpol. Jsem vyřízená pač v roce 2012 jde musela úkon.těhu ve 23tt kvůli hydrocefalu :'(

avatar
nyc09
14. dub 2017    Čtené 425x

Amík a Velikonoce

Osobně jsem nikdy nebyla až tak velkým fanouškem Velikonoc. Ono to bití tou pomlázkou mi nikdy nepřišlo až tak strašně vtipný, nevím, možná to bude tím, že jsem holka a ani žádný mazání medu kolem huby v podobě slibů neuschnutí a krásy mě nepřesvědčily, že je to vlastně absolutně boží zvyk. Je možný, že jsem cynikem po mámě, která nakupovala tu nejsušší pomlázku mýmu malýmu bráchovi. "Ta se rychle zlomí a hlavně to s ní nebojí." Dělila se o zkušenosti moje máma s mým šestiletým já zatímco předávala šťastnýmu chlapečkovi ubohou, vopelichanou, rozpadající se soušku s pár krepákama na konci. To trvalo jen rok nebo dva, pak se táta s bráchou naučili plíst svoje vlastní.

Ano, český Velikonoce jsou fakt uhozený a ty moravský jakbysmet. Můj devadesátiletej děda pocházející z Těšínska nelenil a na každý Velikonoční pondělí vstal za kuropění, aby hrníčkem studený vody polil babičku a absolutně mu nevadilo, že mu ta cesta z koupelny do ložnice díky jeho šouru a plicím fungujícím na třetinu trvala klidně čtvrt hodiny. Ten jeho potměšilej úsměv, když pak vyprávěl jak babička vždycky ječela, stál opravdu za to.

No a vhoďte do tohohle šílenství Amíka a stačí jedny český Velikonoce a Amík má vzpomínku na celej život. To jsem ho takhle dva měsíce a něco po našem nezapomenutelným seznámení pozvala na hory. Na hory, kam jsem jela s rodičema, jejich kamarádama a plán zněl jasně, nebudeme muset platit za ubytování.  Amík přijel den před Velikonočním pondělí, můj otec a jeho kamarádi se slezli a začali při notným posilováním slivovicí plíst pomlázky. Přizvali naprosto nechápajícího Amíka a začali mu vysvětlovat, proč pletou ty větve dohromady. Po čtvrtý slivovici už bylo stejně jedno, že Amík nemluví česky. Někdy kolem půlnoci chudák utekl. To ještě netušil, co se bude dít ráno. Ano, koledování, honění dospělejch ženskejch po baráku, včetně jeho nový přítelkyně. Zážitek naprosto neopakovetelnej a námět mnoha veselejch historek tady za oceánem.

Ani se chudákovi Amíkovi nedivím, že nechápal. Ono to srovnání je dost brutální tady v New Yorku se Velikonoce tolik neslaví. Velikonoční pondělí je normální pracovní den a pokud chodí lidé do kostelů, tak chodí v neděli. Obchody jsou trochu nazdobený, ale ve srovnání s Halloweenem nebo Vánocema je to pěkný prd. Žádný bandy koledníků nikde neuvidíte, ono se tady nekoleduje. Pokud vím, tak u kostelů pořádají hledání vajíček a to je tak všechno.

Takže Veselý Velikonoce! Já se pomlázky nebojím a myslím, že mini chlapíkovi taky nechybí a až jednou budem na Velikonoce v Praze, tak mu možná koupím jednu sušenou pomlázku.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

Tak, když už obě děti krásně chrupkaj, tak vám taky napíšu, jak probíhal můj druhý, tentokrát vaginální porod #mujporod. Termín jsem měla stanoven na 6.5., ale moc jsem si přála, aby se Kaťa narodila 2.5., protože syn je 5.2., tak by se mi to dobře pamatovalo. Ale bohužel Kačka si vybrala jiný datum, neméně zajímavý a to na čarodějnice, což bylo zároveň i datum našeho s přítelem 15ti letého výročí.
Vše začalo nevinně ve dvě ráno, kdy jsem si samozřejmě myslela, že jde opět o poslíčky. Pokoušela jsem se je zaspat, ale když ani ve čtyři ráno jim nebyl konec, začala jsem tedy napůl rozespalá sledovat víc hodinky. Bylo to docela pravidelné, ale asi tak po 15-20min., proto jsem "manžela" (Robina) ještě nebudila. Dalo se to v pohodě vydržet. Co mne ale trápilo bylo, že v horním patře našeho domu s námi bydlela moje mamka se kterou jsme sdíleli koupelnu a wc u nás dole a která je hrozný plašan (až hysterka ☹slight_smile: a proto jsem s vanou chtěla počkat až odejde do práce. Odpočítávala jsem doslova každou minutu než zabouchne dveře, protože jsem se už těšila až se do vany naložim. Vždy mi vana pomůže se zrelaxovat a navíc jsem chtěla vědět, jestli se to rozjede nebo ne. Když konečně v půl šesté odešla, tak jsem šla na to a docela se to po vaně rozjelo.
V osm jsem už budila Robina, že už to dnes asi bude (ale že to chci co nejvíc oddálit). Ondra z toho byl chudák takový přepadlý, že zrovna dnes, když jsme měli jít večer na lampionový průvod, ale když jsme mu řekli, že půjde i tak, ale s babičkou, tak se začal těšit, že se konečně dozví, jestli bude mít bratříčka, nebo sestřičku (nenechal si to jako jediný z celé rodiny říct a vydržel to až do dne D) a ujišťoval se, že mu hned, až se miminko narodí, ještě z porodního sálu zavolám, co teda má 🙂.
Po snídani asi v 9h už byl interval okolo7-10 min, ale nebylo to pravidelné a ani moc silné, tak jsem si šla umýt hlavu. Po 12h, už to nabíralo na intenzitě a když už jsem kontrakce musela rozdýchávat a byly po cca 5-7 min., tak jsme se rozhodli, že vyrazíme. Teda že mě tam muž hodí a pak pojede s Ondrou domu a až babička dorazí z práce a dá jí ho na hlídání, tak že se vrátí. Dorazili jsme tam asi ve 13h. Vzala si mě na starosti taková silnější PA ve věku asi mojí mamky a byla taková trochu od rány, ale ne vyloženě nepříjemná, to ne. Vyšetřila mě a řikala, že jsem otevřená jen na dva a že mě nejspíš pošlou domu. Napojila mě na pásy a když se na to přišla podívat, tak řikala, že tam ty kontrakce jsou hodně slabý a divila se, že tam vůbec jsem. Připadala jsem si, jak když jsem si to vymyslela, ale cítila jsem sama, že se kontrakce nějak zeslabují. Nechápala jsem..Za hodinu přišla znovu i s doktorkou, že mě ještě vyšetří a kdyžtak pošlou domu. Ale u toho vyšetření mi omylem praskla vodu a tak si mě tam chtíc nechtíc musely nechat 😂.
Pak se to během další hodiny rozjelo brutálním způsobem a ta PA, když mě zase vyšetřila řikala, že to stihnem ještě než jí skončí směna a že vedle na sále se taky rodí a taky to vypadá na rychlovku. To už jsem měla opravdu velký bolesti, zvlášť po klystýru, který jsem v sobě vydržela mít asi 3 min maximálně 😅. Pak jsem se dobelhala do sprchy a zase k lehátku a v tom konečně přišel chlap. Když mě viděl, jak se tam doslova plazim po zdech, tak docela čuměl. Už se to nedalo vydržet a když přišla sestra, tak jsem jí poprosila o něco na bolest a ona mi něco píchla do zadku. To jsem neměla chtít, protože od bolesti mi to nepomohlo vůbec a navíc mě to úplně unavilo, nemohla jsem udržet pomalu oči otevřené. Hrozně jsem proklínala, že mi to píchla a po půl hodině jsem si řekla o epidurál. Pak to byla pohoda 🙂
S Robinem jsme se dost nasmáli a vzpomínali na první porod. Kontrakce mi nějak vymizely a do toho mě přišla zase vyšetřit sestra, to mohlo být okolo půl šesté navečer. A hned, že jdeme rodit, že jsem už uplně otevřená. Ale já kontrakce cítila úplně slabounce a tlačit mě nic nenutilo. Jen PA. Ani jsem jí to neřekla a prostě nějak tlačila. (ještě jsem zapomněla dodat, že jsem u toho Robina nechtěla a tak ho poslali do nějaké vedlejší místnosti koukat na TV. Ale ne nadlouho, protože asi na šesté zatlačení byla v 18:10 Kačka venku. Trvalo to max 15 min. Ale řeknu vám, myslela jsem si, že to nezvládnu, protože jsem tlačila naplno a PA mi furt řikala musíte ještě víc a ani mě nenechala vydýchat a už zase tlačte, tlačte. Myslela jsem, že to neudejchám, ale udejchlala 🙂
Jen co mi jí daly na břicho, byla to šílená úleva, že jsme to obě zvládly i když jsem necítila pořádně kontrakce a už vůbec, kdy mám tlačit. Prostě jsem jen naslepo tlačila. Uff. Když si Kačku PA vzala i s Robinem, tak mě začali šít. Měla jsem "jen" 3 stehy vevnitř a dva venku. Šila mě mladá doktorka a bylo to doost nepříjmné, ale dalo se to vydržet. Za chvilku přišel Robin s Káťou a tak jsme byli všichni pohromadě. Rychle zavolat Ondrovi, že má ségru 🙂 On tomu nemohl uvěřit, že už je na světě a na to že si přál o kousek víc bráchu si ani nevzpomněl.
Byl by to idylický porod, ale bohužel se to trochu zvrtlo.
Půl hodiny po porodu, tedy ještě na sále jsem začala mít šílený bolesti, až mi Robin musel zavolat doktora. Přišla ta mladá doktorka ještě s jiným doktorem, koukali do mě a sdělili mi, že se mi tam udělali v místě šití velké hematomy a že to budou muset rozpárat a znovu přešít a jestli chci uspat. Já jsem to odmítla, protože jsem byla ráda, že jsem to tak dobře zvládla a myslela jsem si asi ještě v tom transu, že to tak hrozný nebude. Bohužel bylo to šílený. Robin byl bohužel u toho a to jsem ho u porodu nechtěla. U porodu jsem ani nepípla, ale tady jsem řvala a naříkala. Bylo to peklo, který trvalo skoro půl hodiny, pro mě nekonečně dlouho. Doktor furt řikal neřvěte, vždyť jste sama nechtěla uspat (napsal to i do zprávy, že jsem na operaci odmítla anestezii). Když to dodělal měla jsem strašný strach, že se to bude zase opakovat, ale naštěstí ne. Odvezli mě pak na šestinedělí a Káťu mi dali až ráno. Ráno jsem se dozvěděla, že ležim na pokoji s maminkou, která rodila současně se mnou, jen její chlapeček vážil o 2,5kg víc 🙂. Dodnes jsme kamarádky a navštěvujeme se a váhový rozdíl už není téměř znát.
Jo a já jsem si bez kruhu nesedla celé tři týdny po porodu. Vžycky když jsme nasedali do auta, vypadali jsme jako když jedeme na koupaliště, protože já si svůj nafukovací kruh nosila poctivě všude😂
PS: Děti spí od půl 9, tak aspoň vidíte, jak dlouho jsem se s tím mořila 🙂

Poradíte tip na "suchou" variantu velikonočního výletu s 9měsíčním mimčem? Východní Čechy. Nechceme být doma a plánovali jsme výlet do zámeckého parku a minizoo... Ale předpověď počasí nic moc ☹ Tak jsme si říkali, že zmákneme Ikeu, ale ta je v pondělí zavřená ☹

avatar
wosk
Zpráva byla změněna    13. dub 2017    

#velikonocni_pohlednicovy_kolotoc

Děkujeme @panihk i @nurbanu (zajíček poměrně brzy ztratil dceřinou rukou svůj ocásek, ale pořád si s ním hraje, moc se jí líbí :o)) za pohledy. Syn chodí vyhlížet ke schránce a pořád se ptá, kdy přijde další. Moc rád dostává poštu 😀

Ahoj, jmenuji se Jitka. Když jsem sváděla boj s tiky svého 7-letého syna, našla jsem spoustu postřehů tady u vás. Taky jsem tady zjistila, že podobný boj vede spousta bezradných rodičů. Pocit, že nejsme jediní mi tehdy hodně pomohl. Vše vypadá, že my jsme náš boj dokázali vyhrát. I když to píšu, klepu do dřeva, jen abych to nezakřikla. Ale syn už si netahá límec u trička, nepotahuje nosem, nevyvaluje oči. Nepomohl nám žádný lékař, žádný neurolog. Oni v podstatě nevědí co s tím. Ale řešení existuje. Zjevně. Nechci zveřejňovat 100% návody na nic, ale pokud budete chtít, napište. Podělím se o zkušenost.

Zdravím všechny hospodyňky, babičky i robátka 😘 a přeju všem krásné, veselé a slunečné Velikonoce 👧

Ptáčci mají na pilno
hnízdečka si staví
peříčka si čechrají
práce je moc baví
před deštěm se schovají
nevadí jim sněhánky
v krmítkách si zobají

radostně si zpívají

Více zde: http://salek-kavy-u-diviska.webnode.cz/products...

Poradite? Chtela bych si na fleru ne hat usit nejakou peknou sportovni kabelku, zakovou co se bude hodit k leginam ci kratadum a tricku az pujdu s detmi na hriste. Aby se tam veslo penezenka, telefon, piti pro deti a nejaka mala svacinka. Nabidka je velka a tezko se vybira. Mate s nekym dobrou zkusenost? Muzete nekoho doporucit? Diky

Maminky, mate zkušenosti s autosedackou 15-36kg CYBEX FREE-FIX? Popr. doporučení nějaké jiné dobre? Děkuji

Strana