Maminky a tehulky, jsem 33+1 a když si lehnu na záda, tak se mi "ztratí" břicho... Menší břicho mám tedy celou dobu, ale když ležím tak vypadám spíše jak v pátém než v osmém měsíci. Navíc malej začne docela vyvádět. Nemůžu mu ti ubrat místo? Děje se vám to taky když si lehnete že se bříško jakoby ztratí? Díky moc
Hezký den,
mám prosbu. prosím o doporučení na dobré ORL pro děti na Praze 4. A pokud naopak někdo víte, kam není dobré chodit, písněte prosím také, třeba do zprávy...Snad to nebude třeba..., ale štěstí přeje připraveným.. 🙂. Moc děkujeme.
Vždycky bude něco, co bychom jako rodiče měli udělat jinak.
Měli bychom méně křičet a být více klidnější.
Měli bychom více naslouchat a méně odbývat.
Měli bychom mít víc času na své děti a nepromeškat ani jediný okamžik.
Chtěli bychom být lepšími rodiči, aby jsme nikdy nemuseli litovat ničeho, co uděláme.
Život je ale plný stresu a nemůžeme prostě zvládat všechno.
Naklizená domácnost, zdravá tříchodová večeře a všude jen šťastné tváře.
Všechny ale víme jaká je skutečná realita. Doběhneme domů s nákupem, jsme unavené a ještě toho máme hodně před sebou.
Často tak přijde chvíle, kdy je nejlepším řešením mražená pizza, místo abychom se snažily vytvářet iluzi dokonalé rodiny.
Dokonalost neznamená být vždy perfektní.
P.S. Dneska budou k večeři topinky 🙂
S Láskou,
Monika❤

Co když se Vám někdy nelíbí BÝT MÁMA?
Jsou rána, kdy vstávám, zatímco bych ještě ráda spala. Není to moje volba, vstávat v půl sedmé ráno každý den, kromě víkendu.
Jdu dolů po schodech do kuchyně, která by měla být čistá, ale není. Na stole jsou drobky ještě od večeře a pětiletá dcera odmítá snídat
.Následující hodinu dohlížím na všechny dcery, aby nepřišly pozdě do školy a snažím se probrat.
Jakmile odejdou do školy a já odvezu pětiletou do školky, v hlavě se mi honí myšlenky na to, co dnes musím udělat.
Nekonečný seznam nudných věcí a povinností.Taky Vám to tak přijde? Domácí práce, jak můžou být zábavné?
Každý den to samé. Utřít, zamést, uvařit, prádlo, koš, prach...pořád se to bere jako podřadné práce, které zvládne každý.

Moje tělo, můj CHRÁM
Dnešní článek je jiný oproti mým obvyklým.
Nebude o mateřství a všemu, co nám přináší.
Přesto nebude méně důležitý, protože je o životě.
O našem těle.
Všude čteme, jak je ženské tělo krásné a jak máme být vděčné za to, že jsme matkami.
Že kila navíc a strie k mateřství patří.
Jenže pokud jste jako já, nijak zvlášť Vás to neutěší.
Nechci ani kila navíc, ani jizvičky.
Chtěla bych zase vypadat jako před dětmi a mít přes padesát kilo.
Mít dítě je zázrak života, ale Vy si zázračně nepřipadáte.
Rozhodně ne ve chvíli, kdy nemůžete dopnout kalhoty a podprsenku push-up nahradí ty se širšími ramínky.
Včera jsem si byla koupit nové kalhoty.
Pokaždé, když si jdu zkoušet nové oblečení, mám trochu stažený krk.
Číslo na cedulce je pro mě hrozně důležité. Tvrdě jsem pracovala, abych se vešla do velikosti 38 a nechci si zkoušet jinou. Automaticky beru z věšáku tuhle velikost.
Jenže včera to bylo jiné. Prošla kolem mě žena v mém věku. Upravená, štíhlá a sáhla si přede mnou pro stejné džíny. Letmo jsem zahlédla cedulku na jejím vybraném kousku. 36!
Naprosto sebevědomě s nimi zašla do kabinky a mě se najednou nechtělo zkoušet ty moje.
Chtěla jsem také její velikost, chtěla jsem také mít zpátky to pevné tělo bez strií jako před dětmi.
A pak mi to došlo.
Nemůžu toho dosáhnout, nejde to.
Každá jsme v nějakém období právě teď.Nepředstavovala jste si to takhle a já také ne.
Před prvním těhotenstvím jsem byla štíhlá. Byla jsem mladá a bylo mi 21 let.Své tělo jsem brala jako samozřejmost, stejně jako vědomí, že budu vypadat stejně po porodu.Proč bych také neměla, že?Nevypadala jsem.
Místo 68 kg, jsem půl roku po porodu vážila 77kg.Měsíc před porodem mi popraskalo břicho neskutečným způsobem a iluze dokonale hladkého bříška byla pryč.
S každou další dcerou mi zůstalo pár kil, trápily mě.Nechápala jsem, proč všude v televizi a časopisech jsou ženy po porodu opět dokonalé a štíhlé a já toho nemohu dosáhnout.
Možná teď máte pár kilo nebo hodně navíc. Svoje staré oblečení schováváte na dno skříně a chodíte se na něj smutně dívat.Chtěla byste si znovu obléknout ty samé džíny, jako když Vám bylo 20. Ale neoblečete.
Chtěla byste mít dost energie na cvičení. A když energii máte, nemáte zase čas.
Možná jen hledáte výmluvy, protože se Vám prostě nechce.I já je hledala a hledám.
Ať už je to jakkoliv, je to v pořádku. Vy jste v pořádku a Vaše tělo také.
Přivedla jste na svět dítě nebo dokonce děti.Krmila jste je nebo stále krmíte.Vaše prsa už nikdy nebudou vypadat jako předtím, je to smutné, ale je to pravda.Nemá smysl se tím trápit.
Dívejte se na sebe jinak. Na své tělo.
Vždycky jste se na něj mohla spolehnout, podrželo Vás.
Každý den nasedám do svého auta. Parkuji před budovou školky a beru nejmladší dceru za ruku. Běžíme v dešti, když fouká silný vítr. Stoupáme do schodů, abych o pár vteřin později sevřela do náruče svou pětiletou dceru.
Každé ráno vstávám, i když jsem měla těžkou noc. A každé odpoledne ji zase vyzvedávám.
Někdy projevy lásky nemusí být obrovská gesta, která berou dech. Mnohem častěji jsou to obyčejné věci-vyzvednutí ze školky nebo školy, zabalení svačiny, dohlédnutí nad domácím úkolem.
Ale i ty na první pohled nejobyčejnější věci, jsou ty nejdůležitější, když jste máma.
Nejsou samozřejmé.
Nepochybujte o sobě a nezapomínejte každý den, co všechno děláte a jak je to důležité.
S Láskou,
Monika ❤️
včera jsem se ráno vzbudila a hned mě polila dobrá nálada sluníčko teplo😎 a když jsem se probudila dnes polila mě nějaká deprese🙄 venku je zima a zamračeno je tu někdo koho ovlivňuje počasí tak jako mě?😔 dnes se cítím strašně otrávená...............
#nase_rano Tu Naší pinceznu mám na kolenou v zavinovačce a sedím s manželem u stolu a snídáme, jelikož Marunka nic jiného než chovat se po ránu nechce :D Kolikrát si přes ní musím hodit ubrousek, abych na ni nedrobila :D Jelikož jakmile ji odložím beká, že chce ke mě ❤
Zdravím všechny skvělé Koníkovky! Dneškem začíná můj týden moderování. Na začátek pro vás mám anketu, ve které se můžete vyjádřit, co byste raději.
Tak tedy, sbalit kufry a vyrážíme! 🙂 ... Tento týden bude obzvláště ty, které se nebojí sbalit si svůj uzlíček, jako Honza v pohádce a vydat se za hranice své rodné země. Které se nebojí ani vkročit do kraje legend, čar, kouzel a mystiky, území krále Artuše, Svatého Grálu nebo se jen tak kochat burácejícím mořem či Atlanským oceánem. Vítejte v Bretani!
Nebo také ty, které by nejraději odcestovaly na druhou stranu zeměkoule, do země panenské přírody. Vítejte na Novém Zélandu!
O které z těchto dvou byste se rády dozvěděli více informací a uvítali více článků?
Děkuji za názory a těším se na týden s vámi. 🙂
Cestování zdar! ❤
Syn je objednaný do PPP a tam si na třídní učitelce vyžádali krom plánu Pedagogické podpory i Snímek školy. Nevíte na co?
Maminky pozor na eshop,,svět děti Krnov "četla jsem že okrádají maminky 😱😞
holky, mám takový problém: koupila jsem si nový mobil a pravděpodobně je z Polska. když píšu nějaký mail, dole je "podpis" wyszlano z Samsung. Netušíte, jak to přepsat do češtiny?
Holky je tu nekdo ktera ma maminku co zije s novym pritelem?? a uplne ho nenavidi??




























