Cele tehotenstvo prebiehalo ukazkovo, do poslednej chvilky som chodila cvicit ako sa len dalo 🙂. Od terminu porodu, som po kazdej kontrole, ked sa zase nic nedialo davala dlhe prechadzky, aby sa to konecne posunulo a miminko zostupilo nizsie.. Pri poslednej kontrole ( streda rano) na monitore ani jedna kontrakcia :/.. ale pri vysetreni, uz aspon na 2 prsty otvorena.. Super teda, povedala som si, ze dam este dalsiu prechadzku a z porodnice do centra mesta ( nejakych 5 km), krasne pocasie bolo.. zastavila som sa v praci, kde kolegovia vydesene, ze by som tam nemala byt, co keby sa to rozbehlo :D.. ubezpecovala som ich, ze urcite este nie, ze este nemam ziadne kontrakcie a do vikendu to isto nebude.. Ako som sa len mylila :D.. V praci som zostala do vecera ( pracujeme spolu s priatelom, tak aby sme sli domov spolocne).. Po ceste som navrhovala, ze by som si dala gulicky v IKEA, ale vdaka bohu sme na ne nesli, lebo hned ako sme prisli domov mi praskla voda.. Doteraz si pamatam ten pocit, ked som uvazovala, ci uz neudrzim moc, alebo naozaj je to voda :D.. na Tondu som iba zavolala, ze mi ASI praskla voda, pozeral na mna, ze ved pod tebou je riadna mlaka :D to asi bude ta voda.. Zavolala som teda svojej dule Majke ( akurat mala predporodny kurz, takze mamicky na kurze boli cele nedockave ako to dopadne :D ), ze mi praskla voda a ze si idem dat vanu, ze budeme cakat co bude.. po 20 minutach vo vani, ked sa nic nedialo, som usudila, ze uz to zacina byt dost nudne a teda som z vane vyliezla, umyla som si este vlasy, naplnila umyvacku, zapla pracku :D a sla pozerat na JOJke "Prazdniny" akurat zacinal prvy diel.. po dvoch hodinkach cca, co by sme uz mali ist do porodnice, som sa rozhodla, ze budeme cakat doma, kontrakcie este boli velmi slabe, ze som ani nevedela, ci to je naozaj ono a nechcela som v porodnici cakat sama bez Majky a Tondu.. poslala som Tondu do postele, ze by sa mal vyspat, aby bol sviezi na cestu autom do porodnice ( cca 20 minut). Medzitym som obcas zavolala Majke s informaciou ako to vypada.. kontrakcie boli tak asi kazdych 10 minut, snazila som sa ich predychavat ( asi tyzden predtym som si zo zvedavosti kupila knizku o hypnoporode a precitala si len kapitolu o dychani :D a snazila som sa to aplikovat, co ak by to pomohlo - a asi aj pomohlo).. Okolo nejakej 3 rano som uz sla za Tondom, ze to zacina byt silnejsie, ale stale po 10 minutach, ze budeme teda este cakat, aj ked on mal dobru pripomienku, ze lepsie keby sme sli, aby som v aute predychala len 2 kontrakcie, kedze to je 20 minut cesty... este sme ale nejaku chvilku cakali a okolo stvrtej rano som volala Majke, ze vyrazame a stretneme sa v porodnici.. PO este autom vsetky kontrakcie uplne prestali, takze sme dorazili do porodnice v super nalade, bez akejkolvek bolesti.. kedze plodova voda odtiekla, bolo jasne, ze si ma tam nechaju, ale bez kontrakcii to vypadalo skor na cakanie, nez na presun na porodny box.. pri vysetreni, ale zistili, ze otvorena som na 3cm a teda presun na box bol mozny.. Okamzite som sa pytala po boxe s vanou, aj ked som netusila, ci do vody rodit chcem alebo nie, hlavne som si v nej chcela oddychnut.. nastastie volny bol a teda sme sa vsetci 3 na box presunuli 🙂 a hned som vliezla do vane.. Tonda unaveny ( potom sa mi priznal, ze ani oka nezazmuril celu noc) si ustlal na zinienke na zemi, Majka si sadla do kresla a ja som relaxovala vo vani a snazila sa nabrat nejake sily, kym sa kontrakcie vratia.. kazdych 15 minut chodila porodna asistentka a kontrolovala srdiecko.. asi za dve hodinky prisla vizita ( vedeli ste, ze aj pri porode byva vizita? :D ) primar sa iba pytal ako to vypada, ked som vravela, ze slabe kontrakcie uz citim, priblizne kazdych 10 minut, povedal, ze je to fajn, ze sa to samo posuva a teda budeme cakat ( velmi som ocenila, ze ma nepresviedcal o ziadnom oxytocine na urychlenie, ale sam navrhol prirodzene cakanie) a ci by som chcela aj rodit do vody, ze ved neni problem kedtak ( no v tej chvili som to este nevedela 🙂 ) Po par minutach prisla PA, ze by sme mali zase natocit monitor a ze teda na ten musime z vody von, sama som si vybrala, ze si lahnem a natocime to, ale to bola osudna chyba, kontrakcie v tejto polohe boli milionkrat horsie a naozaj ma zaskocili, ze som zacala aj panikarit, ale nastastie som tam mala Majku s Tondom a obaja ma uzasne ukludnovali 🙂 PA ma este vysetrila a nalez bol nadherny 7cm - posunuli sme sa o 4 cm behom 2 hodin 🙂. Monitor zacal nejak blbnut, kontrakcie kreslil uplne mimo toho kedy boli a ozvy dietatka skakali nejak sialene vysoko, zavolali sme teda na PA znovu, ze v tejto polohe je ta sonda naozaj divna a teda ze by som radsej na fitlopte, akurat mi povedala, ze ked citim tlaky na konecnik uz teraz, na lopte to bude este horsie, lebo gravitacia spravi svoje.. na lopte sme predychali spolu s Tondom este par kontrakcii, ktore boli o tolko horsie ako vo vode, ze bolo jasne, ze porod do vody musi byt.. Po monitore som si odskocila na zachod, fakt som sa bala ze maleho do neho porodim :D a behom toho prisla PA, ze pri porode do vody, prebera vedenie porodu pediater a pani dr teda moze chciet dietatko okamzite odstrihnut a podobne, na porodny plan sa uz neprihliada a ze to musime podpisat.. mne bolo jasne, ze to podpisat chcem nech sa deje co sa deje.. PA sla teda pre doktorku, ja som vliezla do vane a vravim Majke, ze ma to tak velmi tlaci, ze sa to uz naozaj neda vydrzat a ona ma len ukludnila, ze mam robit presne to co mi vravi telo a tak som sa teda pretocila uvolnila, zacala strasne kricat a behom jednej kontrakcie bol nas maly Tonik na svete - vo vode :D.. PA ani doktorka vlastne ani nestihli prist, prisli par sekund na to co som porodila, Tonika z vody vytiahli a dali mi ho na hrud 🙂.. Moja uzasna polovicka, ktora bola tak neskutocnou podporou a ktora nechcela byt pri tlaceni, nakoniec vsetko videla z prvej ruky :D stal mi za hlavou a pocula som uz len, ked mi vravel, ze je to to najkrajsie co kedy videl 🙂, som na neho neskutocne pysna, ze to takto uzasne zvladol a vdacna, ze ma tak nadherne podporoval 🙂.. Odstrihnutie maleho nakoniec prebehlo hned ako prisla doktorka, ktora ho cuduj sa svete vysetrila na mojej hrudi 🙂 a pupocna snura stihla dotepat 🙂. Placentu sme uz porodili na posteli 🙂. Porod do vody bol nakoniec uplne dokonaly zazitok, pre nas vsetkych, ja som zostala bez akehokolvek poranenia ( maly mal hlavicku 36cm), maly Tonik miluje vodu, pri prvom kupani v porodnici zaspal :D a velky Tonda si to vsetko tiez uzil a spolocne sme vsetci prezili krasne chvilky 🙂. Obrovske dakujem patri aj Majke, jej doprovod bol uzasny 🙂 a som neskutocne stastna, ze som ju so sebou mala 🙂

     Titulek článku není z mé hlavy, toto heslo razí v krnovské porodnici a já jsem za takto osvícené zdravotníky velmi ráda. O tom, že můj syn nebude mít dudlík, jsme ale byli rozhodnuti už dávno před jeho narozením. V tomto článku se pokusím shrnout důvody, které nás k rozhodnutí dovedly z pohledu logopeda (jsem školský logoped), i z pohledu člověka, co upřednostňuje přirozenost. 

     Dudlík (cumlík, cumel, dudel) je pro mě v prvé řadě kus latexové nebo silikonové uměliny, která má dítě ošidit. Odtud pak odborný název "šidítko". Má dítěti dodat pocit bezpečí a klidu. Dítě saje již v břiše, připravuje tak svá ústa na sání matčina prsu, trénuje nevědomky svá mluvidla na první zvuky, řeč. Činí tak naprosto spontánně, přirozeně, intuitivně. Po narození pro něj nastává různě dlouhé období stresu, se kterým se snaží vypořádat mj. právě sáním, které jej uklidňuje a mimo to mu dodává mléko. Můj syn byl druhou noc v porodnici přisátý k prsu šest hodin v kuse. Do archu určeného k zaznamenávání kojení jsem pak napsala: doba kojení - 1 - 7 hod 🙂. Bylo to velmi vyčerpávající, ale cítila jsem, že to potřebuje. Spal, dudal, sál a díky tomu byl klidný a mě tím stimuloval tvorbu mléka. To samé pokračovalo doma, kdy byl první měsíc v podstatě neustále přisátý k bradavce. 

     Mnoho maminek tuto situaci řeší dudlíkem. Ošidí dítě a dají mu tak falešný pocit, že jsou stále s ním. Dítě je klidné, tudíž jim přijde, že i spokojené. Dítě ale necítí matku, její vůni, tep, mléko. Cítí latex a zažívá tak první velkou faleš ve svém životě. Dnes už se ví, že používání dudlíků může vést ke snížení laktace i k úplnému vymizení mléka. Je to logické a tak jednoduché... Když byl můj syn maličký, potřeboval prso k usnutí, uklidnění, k jídlu, pití, k mazlení. Tímto kontaktem stále stimuloval prsa k tvorbě mléka. Dítě s dudlíkem má prsa méně často, protože odpadá potřeba prsou k uklidnění a spaní. Je dokázáno, že prvotní hlad dítě může potlačovat dudáním dudlíku a matka tak přehlédne, že má dítě hlad. 

     Co tedy získáme tím, že dáme dítěti dudlík? Svobodu. Alespoň částečnou. Můžeme dítě dát do kočárku příbuzným a zůstat doma. Dítě je nakrmené a když bude plakat (bude třeba chtít maminku), dá se mu dudlík a bude klidné. 

     Z pohledu logopeda problém nastává u dětí, které si na dudlík navyknou. Není přirozené sát většinu dne, což u dítěte zvyklého pouze na prso odpadá. Můj syn chápe, že si nemůže hrát a mít prso zároveň. Je to nesmysl... Nemůže se uklidňovat dudáním a zároveň být aktivní při hře. Prso ať už na kojení, nebo jen na dudání (bez sání) má několikrát během dne na chvilku, která je vyhrazená pouze pro tuto činnost. Mnoho dětí navyklých na dudlík jej má v ústech po celý den. Vím, že jej celou dobu nedudají. Drží jej ale a tím mají mluvidla v napětí, které je absolutně zbytečné a neefektivní. Viděla jsem nejedno dítě mluvící s matkou přes dudlík. Nevím o žádném výzkumu, který by zkoumal vliv dudlíku na rozvoj výslovnosti, ale byl by nepochybně zajímavý. 

     Možná se některým maminkám bude zdát můj názor fanatický, neboť dudlík tu je a byl už tolik let... Tolik z nás jej mělo (já jsem jich měla 5) a mluví dobře. Ale jaký je dopad tohoto obelhávání dítěte na jeho psychiku, se asi nedozvíme. A opravdu věřím tomu, že je OBROVSKÝ rozdíl mezi tím, jestli má dítě v puse "maminku" nebo šidítko. 

dobry den nechci byt zadna semetrika ,ale muj broblem je v tom mam 20 letou dceru,ktera ma holcicku od malicka bydleli u me takze veskerou peci jsem davala me vnucce,tak i veskere zaklady at uz jsem ji naucila chodit,od plinek zajistila skolku zkratka vse nebot dcera se nikdy k tomu nejak nestavela ,v tu dobu studovala,pak si nasla pritele starsiho zkusila snim i zit ,ale behem roku se trikrat od nej vratila ke mne zpet,nyni kdyz uz je vnucce 2 roky nastehovala se k nemu opet skolu nechala i praci kterou si nasla ,nyni ji rusim i trv.pobyt u me nebot ma i dost dluhu ,ale co je dulezite zatrhla mi veskery styk s vnuckou jsme na sobe hodne fixovane vim,ze si muzu pozadat o styk u soudu,ale spis mam obavy co sni bude vim jenom ja jak se stavela k male a ted urcite bude na pozoru a to me nepomuze obavam se o svou vnucku nikdy se o ni nestarala jako mama nebot dite ma dite nyni planuje druhe i stim pritelem co vlastne mohu delat jsempracujici babicka ,ale vzdy se da vse podridit k dane situaci jak pisu nechci byt zadna semetrika,ale jsem jen babicka ,ktera ma obavy co mam jenom ja jen lidi v mem okoli jak jsem se o vnucku starala ja a jak ma dcera nic vic