Dudlík jako sprosté slovo
Titulek článku není z mé hlavy, toto heslo razí v krnovské porodnici a já jsem za takto osvícené zdravotníky velmi ráda. O tom, že můj syn nebude mít dudlík, jsme ale byli rozhodnuti už dávno před jeho narozením. V tomto článku se pokusím shrnout důvody, které nás k rozhodnutí dovedly z pohledu logopeda (jsem školský logoped), i z pohledu člověka, co upřednostňuje přirozenost.
Dudlík (cumlík, cumel, dudel) je pro mě v prvé řadě kus latexové nebo silikonové uměliny, která má dítě ošidit. Odtud pak odborný název "šidítko". Má dítěti dodat pocit bezpečí a klidu. Dítě saje již v břiše, připravuje tak svá ústa na sání matčina prsu, trénuje nevědomky svá mluvidla na první zvuky, řeč. Činí tak naprosto spontánně, přirozeně, intuitivně. Po narození pro něj nastává různě dlouhé období stresu, se kterým se snaží vypořádat mj. právě sáním, které jej uklidňuje a mimo to mu dodává mléko. Můj syn byl druhou noc v porodnici přisátý k prsu šest hodin v kuse. Do archu určeného k zaznamenávání kojení jsem pak napsala: doba kojení - 1 - 7 hod 🙂. Bylo to velmi vyčerpávající, ale cítila jsem, že to potřebuje. Spal, dudal, sál a díky tomu byl klidný a mě tím stimuloval tvorbu mléka. To samé pokračovalo doma, kdy byl první měsíc v podstatě neustále přisátý k bradavce.
Mnoho maminek tuto situaci řeší dudlíkem. Ošidí dítě a dají mu tak falešný pocit, že jsou stále s ním. Dítě je klidné, tudíž jim přijde, že i spokojené. Dítě ale necítí matku, její vůni, tep, mléko. Cítí latex a zažívá tak první velkou faleš ve svém životě. Dnes už se ví, že používání dudlíků může vést ke snížení laktace i k úplnému vymizení mléka. Je to logické a tak jednoduché... Když byl můj syn maličký, potřeboval prso k usnutí, uklidnění, k jídlu, pití, k mazlení. Tímto kontaktem stále stimuloval prsa k tvorbě mléka. Dítě s dudlíkem má prsa méně často, protože odpadá potřeba prsou k uklidnění a spaní. Je dokázáno, že prvotní hlad dítě může potlačovat dudáním dudlíku a matka tak přehlédne, že má dítě hlad.
Co tedy získáme tím, že dáme dítěti dudlík? Svobodu. Alespoň částečnou. Můžeme dítě dát do kočárku příbuzným a zůstat doma. Dítě je nakrmené a když bude plakat (bude třeba chtít maminku), dá se mu dudlík a bude klidné.
Z pohledu logopeda problém nastává u dětí, které si na dudlík navyknou. Není přirozené sát většinu dne, což u dítěte zvyklého pouze na prso odpadá. Můj syn chápe, že si nemůže hrát a mít prso zároveň. Je to nesmysl... Nemůže se uklidňovat dudáním a zároveň být aktivní při hře. Prso ať už na kojení, nebo jen na dudání (bez sání) má několikrát během dne na chvilku, která je vyhrazená pouze pro tuto činnost. Mnoho dětí navyklých na dudlík jej má v ústech po celý den. Vím, že jej celou dobu nedudají. Drží jej ale a tím mají mluvidla v napětí, které je absolutně zbytečné a neefektivní. Viděla jsem nejedno dítě mluvící s matkou přes dudlík. Nevím o žádném výzkumu, který by zkoumal vliv dudlíku na rozvoj výslovnosti, ale byl by nepochybně zajímavý.
Možná se některým maminkám bude zdát můj názor fanatický, neboť dudlík tu je a byl už tolik let... Tolik z nás jej mělo (já jsem jich měla 5) a mluví dobře. Ale jaký je dopad tohoto obelhávání dítěte na jeho psychiku, se asi nedozvíme. A opravdu věřím tomu, že je OBROVSKÝ rozdíl mezi tím, jestli má dítě v puse "maminku" nebo šidítko.
Lidstvo je omylné a ne vše, co vymyslí, je dobré. A obzvláště to, čím jde proti přírodě...
Doporučujeme
@jedna_krasomila Napíšu, co si myslím já, nebo jak bych postupovala já. Já bych dávala prso dítěti i tak. Minimálně bych tím rozvíjela náš vztah a třeba bych se tím i rozkojila... Z dudlíku taky neteče mléko přece...
@lusynkova Jasne ,dekuji za nazor 😊ja maleho hodne nosím ,snažím se mu ten kontakt vynahradit aspon touto formou 😊
@jedna_krasomila To je skvělé!
Krásně napsané, taky malá neměla dudlík a nikdo to nechápal. Je fakt, že když jsem si chtěla už odpočinout jak ji byly 4 měsíce tak jsem ho zkoušela nasadit ,ale malá se ošidit nenechala, tak jsem hold kojila ,nosila a jsem za to ráda :D
Me dceri je 11t.dudlika v kuse nikdy neměla prostě ho odmítá.takže při usínání jsem ten dudlik ja😁přesně jak píšete.
A syn (31.8.14)na dudlik skoro ninstop😩😕
@katschenka Děkuju. My jsme se taky setkali s velkým nepochopením. A taky jsem mu ho zkoušela dát, přiznám se 🙂. Od čtyř měsíců v autě hodně plakal, tak jsme to zkoušeli, ale nechtěl ho... tak jsem se naučila kojit i za jízdy :D a on u toho vždycky usnul.
@petrusejenc Některé děti asi intuitivně ví, že to není to "pravé ořechové"... Zkuste synka odvykat, opravdu to není dobré pro vývoj oromotoriky...
@lusynkova cozeeee 😁😁😁kojit za jizdy😊😊 uz se vidím na cestě stará boleslav -plzeň s holkou na 🐐😀😀
@petrusejenc Jj, u nás to byly řeči typu: Kdyby měl dudlík, tak by tolik neřval. A to skoro neřval 🙂...
Zkuste 🙂
@petrusejenc No, vždycky samozřejmě řídí manžel 🙂. Pokud jsem s ním jela sama, měl smůlu...
Dudlik toho hodně schová. Bez dudliku se člověk naučí poznat a uspokojit potřeby miminka a ne je prostě potlačit dudlem. Super článek 🙂
Kojim treti dite, v podstate pet let v kuse. Nosim. Spim s nima v posteli. Ale zaplatpanbuh za dudlik. Nejsem spatna matka, kdyz ma moje dite dudlik a nevim, proc by se tak nektera dalsi maminka mela citit. Kojeni za jizdy je dost nebezpecna vec, v pripade nehody ohrozujici dite pri zivote. Ano, i ja jsem takhle kojila na dlouhych cestach, ale to na veci nic nemeni. Ale mrzi me to dogmaticke odmitani dudliku.
@petrusejenc Doplňuju tedy... dítě kojím v autosedačce 🙂
Mne to prijde jako hezky článek. Ne ,ze bych se s nim ztotoznila ,ale je to pro me hezky podány a vysvětleny vlastni nazor a na ten mame nárok prece všechny 😊
@jedna_krasomila Díky. Nechci nikoho soudit, jen píšu, proč to tak dělám a co si myslím.
@lusynkova na me to nepůsobí jako souzeni ,ani jako fanatismus . Je to proste osobní nazor a jsem rada ,ze si nekdo dal tu praci ho vysvětlit ,ne jen ho slepě hlásat .
@jedna_krasomila Tak díky ještě jednou 🙂
No a co kdyz mas dite mesic po narozeni na jipu na x hadickach, k nemu muzes dat tak max ruku a hladit ho po hlave, mliko samozrejme nemas, kde bys ho vzala, kdyz nejsi s ditetem v kontaktu a to malo co tece dite stejne nedostane...a dite tam place a place...
nechat dudlat prso na prazdno je o tom uhnat si zanet, to vi kazdej chovatel mlecneho dobytka...
@dragonniese Tak úplně logicky se toto, co píšu, nedá dělat vždy... Jako všechno, co děláme, to musí mít určité podmínky... To je, jako bys mi napsala: A co když má matka odstraněna obě prsa...? Je jasné, že v tomto případě je dudlík vhodný.
Nejsem chovatel mléčného dobytka, tudíž tohle nevím, omlouvám se. Nenastala situace, že bych mléko neměla, tudíž jsem to nemusela řešit.
@lusynkova každopádně hezký článek. Doteď slyším kecy "a jak ho budem hlídat, když nemá dudel, jak ho uklidníme?" 😒 No jak asi, pokud bylo nezbytně nutné vzdálit se od dítka, zajistila jsem pohodlí všech a dostavila se na kojicí pauzu. A tohle nastalo za první půlrok asi dvakrát, jinak bylo mrně se mnou v šátku přímo u zdroje 🙂
@lusynkova ono taky totiz bezdudlikovou metodu uvadeji kojici matky, protoze mohou prave pouzit prsa...nekojici matky se v drtive vetsine dudliku nevyhnou...a vetsi deti s dudlikem nemusi nutne znamenat zanedbani matky...napr u nas uz to vypadalo na odlozeni a v tom nas opustil otec...takze dudlik zase jede naplno, protoze to je proste tisici prostredek, jak diteti poskytnout psychickou ulevu...
@dragonniese Já mám právě v okolí holky, co kojí a dávají dudlík... a já marně vysvětluju, že si spíše škodí...
Jasně, chápu. Hodně sil...
Super článek! Onehdá jsem přemýšlela nad tím, zda se používáním dudlíku nezadělává v dospělosti na obezitu? Jak už tu padlo výše - matky podáním dudlíku zamezí vyřešení nějakého problému a dítě si tak navykne, že místo řešení strčí něco do pusy - nejprve dudlík, časem jídlo.
Syn dudlík neměl nikdy a rozhodně nepoužíval mě jako živý dudlík. Musím říct, že jsem se setkala spíš se samými kladnými reakcemi na to, že ho neměl. Jediný, kdo to těžce zkousaval, byla moje babička. Pevně doufám, že u druhého mimca to opět zvládneme bez dudlíku 🙂
A ještě mě napadá jedna výhoda nedudlíkových, některé zdroje uvádějí, že odudlíkované děti častěji trpí na záněty středouší, že tím neustálým tlakem v papule posouvají patogeny eustachovou trubicí do středouší.
Tak ja mam deti tri, prvni dceri dali dudlik v porodnici (rodila jsem v Nemecku) bylo to klidne, spokojene miminko-dudlik skoro do tri let, zuby krasne rovne, zadna vada reci, zanet stredousi jeden, v trinacti letech. Druha dcera, dudlik odmitla, porad nastvana, uplakana, kojena neustale do roka a pul, ve dne v noci, ja uz skoro na mrtvici. Zanet stredousi asi ctyrikrat, poprve ani neumela mluvit, takze malinkata. Zoubky dobry, ale hur vyslovuje sykavky, neni to zadna hruza, ale ja to slysim. Treti dcera (2m)-dala jsem ji dudlika ja, hned v porodce, doktori, nedoktori. Uz jsem nechtela zazit to, co posledne. Malinka je ale spokojena i bez nej, davam opravdu jen v krajnich pripadech, kdyz vim, ze je najezena a treba tlaci, pak ji to jde lip. Pokud bych ji nechala u prsa, tak blinka. Tohle je zas muj nazor, nelze skatulkovat, kazde dite je jine.
Jdu do kina, vrátím se tu později 🙂
Mám stejný názor. Nejsem zubař ani logoped, takže neumím posoudit dopady dudlíkování. Jen se mi strašně nelíbí dítě s kusem umělý hmoty v puse, je jak zašpuntovaná vana ☺️ To radši mám dítě stokrát za den u prsa (u mladšího syna už odpadly - kromě noci - dlouhé dudlací úseky, zato si denně co chvilku chodí cucnout -1,5 roku). Taky mám za sebou pocity vyčerpání, kdy starší syn potřeboval neustálý kontakt, nošení, kojení a chtěla jsem si od toho všeho odpočinout a přes přesvědčení nedudlat jsem dudlík ze zoufalství dala. Naštěstí se taky nenechal oblbnout ☺️
Ale ať si každý dělá co chce, ve mně prostě dudlík evokuje takovou tu snahu některých matek mít od dítěte hlavně co nejdřív pokoj a neochotu se v těch prvních měsících obětovat.
@lenka3p souhlasim s tebou. Nase mala si dudlik vezme jen kdyz je unavena to ji pomaha usniut ale nenecha se oblbnout. A az budou mit deti palec v puse jeste v 5 letech tak co s tim udelats? Dudlik vyhodim a vysvetlim ale prst neurzu ze... myslim ze na tom nic neni pokud ho dite nema 24h. Kazdeho je vec ale radeji dudlik nez prst... jeste kdyz jssm to ted videla u kamaradky neni to nic hezkeho...
@brouzdalka ona je obet a obet, ja se malinke venuji maximalne, chovam ji skoro cely den, protoze chci, nemuzu se ji nabazit. Mela jsem to tak i druhou dcerou, ale ona plakala i kdyz jsem ji chovala, nevydrzela dlouho v jedne poloze, bylo to oprvadu o nervy, vztekala se naprosto vsude. Pokud bych to nezazila, neuverim. Proto nesouhlasim s radami maminek od zlatych a z prirozenosti usmevavych miminek, jak se to ma delat spravne. Kazda mama vyciti, co je spravne 🙂
@kajalka anebo cigaretu 🙂
@lusynkova určitě použij 🙂 můj malej měl dudlíka necelé čtyři měsíce, pač sem neměla tak zautomatizovanej šátek jak později a neusínal mi u prsa ☹ ale pak to najednou šlo tak dudel letěl a už nepřiletí 🙂 paleček si občas taky cucal potom, ale to prostě vidím jako známku toho že je v nepohodě, a snažím se to řešit že nabídnu prso nebo změníme činnost 🙂 raději dudlík než prst... no dobře ale já budu radši když přijde s bolístkou za mnou než aby si strčil do pusy dudel 🙂 ale chápu že nekojený děti to bez dudlíku, to asi nejde.
Syna (1,5 roku) kojím stále, dudlík má na spaní. Je to sice tulivě a mazlivé dítě, ale na spaní chci svůj prostor, mámo 🙂 Teď jsem vyměkla a má dudlík občas přes den, protože mu rostou zuby - nedávno 3 čtyřky naráz. A díky dudlíku jsme to dali bez jiného tišení bolesti. Jako z dudlík u odvázaná nejsem, ale věřím, že odbourání půjde dobře. U druhého bych to ráda dala bez, tak uvidíme 🙂 jinak moc hezky napsáno, taky by mě pak zajímal vliv na logopedické vady 🙂
My jsme také nedudlíkovaly. Holky měly místo dudu mámu - tedy ta mladší ještě má 😀
Manžel nekojený bez dudlíku, manželovo starší dcera nekojená bez dudlíku, maželovo ségra má 2 děti nekojené bez dudlíku, manželovo neteř má 3 děti nekojené bez dudlíku. Neřekla bych, že to bezdudlíkování patří ke kojeným dětem.
Mé dceři je 3,5 roku. První a poslední dudlík který ochutnala byl v porodnici na neonatologii, kde jí ho zkoušely dát sestry, když já jsem ležela po císaři na JIP. Nikdy ho nevzala na milost a nikdy ho nedostala ani ode mne. Dnes jsem za to velice ráda. Radši jsme se mazlili spolu a kojily. Potom si oblíbila hračku, se kterou si hrála a usínala. Později jinou hračku a tu má dodnes. Ale i tak se moc ráda chodí mazlit a kromě toho má krásnou výslovnost. Mluvit začala velmi brzy. Momentálně trénujeme R. Ale chtěla jsem tím říct, že si myslím, že dudlík mluvení ovlivňuje. Z okolí vím, že chlapec 2,5 roku má dudel téměř nonstop a řekne pár slov a ještě špatně a mluví i přes dudlík. Děkuji za hezký článek 🙂
Nobelovu cenu tomu kdo vymyslel dudlik🙂 a vliv na kojeni ani psychiku podle me nema. Je to hrozne individualni😉
syna jsem kojila do 2,5 let co 2 hodiny ve dne v noci, ale bez dudlíku bych se zbláznila, protože by to prso vyžadoval nonstop. Takhle ho chtěl "jen" co 2 hodiny !!!
Děkuju za ten článek, plně se s ním ztotožňuju. Věděla jsem už dopředu že nechci, aby moje malá měla dudlík přesně z toho důvodu, že je to gumový šidítko a já chci mojí malou vychovávat v pravdě a lásce a moje srdce vždy vědělo, že jí nechci šidit, nechci jí podvádět nebo obelstít. Ale neměla jsem to dogmatický. Když mi malá trpěla 4,5 měsíce na prdíky a nic nezabíralo, bylo to fakt strašný, tak jsem jí ten dudlík zkoušela dát, protože ulevovalo pouze nošení v šátku a pořádné houpání až poskakování, takže to jsem kojit nemohla. Dudlík si nevzala a já za to byla ní hrdá, že se ta moje malá nenechala ošidit 🙂 Dneska jí dudlík občas dávám jako hračku, prozkoumá ho a jde dál a já vím, že ho nepotřebuje, protože má lásku i pocit bezpečí ode mě. Ale kdo ho používá toho neodsuzuji, stejně jako ty, jen píšu jak to mám já, je to prostě o vnitřním nastavení každé maminky a já to mám v sobě nastavené takto, proto moje dcera dudlík nepotřebuje.
Jeste jsem nemela moznost na svem... ale za chvilku ta situace nastane..
a o ciste jen z toho duvodu, ,ze mi prijde lehce "nechutne" aby dite porad dudlalo se budu snazit aby nedudlal.. duvody mam i jine dalsi, ale proste odudlana umelotina v puse... budu rada, kdyz to zvladneme bez toho.
Jeee a to ja v planu taky mela nedat dudlik a nakonec jsem se pokoušela dat uz druhou noc v porodnici 😀 tak me bolely bradavký, ze jsem potřebovala "pomoc" 🙂
Já dudlík neměla, kojená jsem byla do čtyř let. Neurózy u mě vznikly hned na základce a taky v dospívání, když už mi máma zase tak úžasná nepřišla. Teď mi bude 25 let, nehty si koušu pořád. Myslím, že kojení dá dítěti správný základ včetně chování, náruče, sladkých slov a jistoty, ale to nejdůležitější přijde až když se dítě začne rozvíjet a socializovat i vzhledem k okolnímu světu. Já třeba šla do školky až v 5-6 letech a absolutně už jsem nebyla schopná se začlenit. Na základce to samé, tam semnou ta jistota prostě nebyla a celé dospívání se to táhlo taky. Mamka na mě neměla čas, nekomunikovala atd. Takže ano dlouhodobé kojení mi dalo základ v podobě určitých potřeb, které od života a lidí očekávám, ale jen málokdo je dokáže splnit a většinou jsem z toho nešťastná hlavně já.
S mamkou mám vztah náročný a žádný z mých čtyř sourozenců neřeší takové věci jako já, asi nemají takovou sociální inteligenci, nevím. Ale myslím prostě, že jen v dudlíku to není, je to souvislé láskyplné a respektující péči a souhlasím s @gabrielin a @lenka3p že potřeby prostě musí být splňovány a v souladu na obou stranách.
Pěkný článek se kterým se ztotožňuji. Malé bude 8 měsíců a za těch 7 a 3/4 měsíců jsem často od jiných maminek slyšela "a jaký máte dudlík, jakou značku , velikost...?" A já že žádný, že jsem zatím nepocítila potřebu malé zavřít pusu, že si ráda poslechnu co má na srdci a hlavně bezpečně poznám, kdy má hlad. 🙂 Přiznám se, že hlavně v prvních měsících pod tlakem okolí jsem zvažovala, jestli jí ten dudlík nedat, ale trápila mě představa, že třeba bude mít hlad a já to nepoznám.
A víte,že třeba dudlík se uvádí jako prevence SIDS ?
Jak uz psal nekdo vyse, nekdy ten zacatek neovlivnis i kdybys moc chtela.. Maly po prekotnem porodu zustal tyden na antb.na JIP, kde mu ihned nacpali dudlik i lahev, ja ac po 2 tranfuzich naprosto vystavena, tak me k nemu pustili az po 2 dnech. Prsa se nalila snad az 3.nebo 4.den, festovni masaze a odsavacka, prvni dny jen par ml.. 10.den po porodu doma, na UM byl dlouho, ale zazrakem se nam podarilo rozkojit tak, ze ve 2.mesicich byl kojen plne.. Ale priznavam, ze nemit doma manzela a dalsi rodinu, ktera by ho hlidala, abych min.mesic po porodu mohla mezi kojenim jen a jen spat - nabrat sily, tak to nedam. A bylo to obdobi, kdy mu proste ten dudlik obcas dali. Kojeny byl nakonec temer do roka, na coz jsem vzhledem k nasim zacatkum opravdu hrda!
@michelle_7 Samozřejmě... Je moc dobře, že jste to tak zvládla 🙂
Malé jsou zkoušela dát poprvé dudlík asi po měsíci, ano - byla jsem sobecká a chtěla, aby ji dokázal uklidnit i manžel a abych nemusela být pořád nastavená s prsem hodiny v kuse...bylo to pro mě vyčerpávající, bolely mě záda, ramena, nevěděla už jsem si rady s tím, jak ji mám u kojení držet, abych to tak dlouho vydržela... Nechtěla ho, byla o to víc naštvaná, že jí cpu něco jiného 🙂 Dobře dělala. A tak jsem si říkala, že to budeme zkoušet a uvidíme. Zhruba ve 2m se s dudlíkem skamarádila a upřímně říkám, jsem ráda za to, že nemusím trávit tolik času s dítětem u prsa. Ano, je to trochu sobecké, ale nám to tak vyhovuje. Malé dáváme dudlík jenom když si o něj řekne při usínání, teď už ji ho dáme do ruky a ona si ho sama dá do pusy, jestli chce. Mimo tu krátkou chvíli při usínání a jako pomůcku pro uklidnění, když máma není po ruce dávám malé prso kdykoli se na něj natáhne, nechávám ji se dobře nakojit a pomazlit 🙂
@gabrielin Obě moje děti prořvaly první půlrok. Nemohla jsem je nikde odložit, pořád v šátku nebo u prsa. Takže mně fakt nemusíš nic vyprávět o náročných dětech. Až když se začaly plazit, pak si stoupat a sedat, začaly být spokojené.
@dragonniese Ještě jsem si vzpomněla na příběhy adoptivních matek, které se rozkojily, přestože nerodily - taky si stimulovaly bradavky třeba půl roku před přijetím dítěte - naprázdno. Neměly mléko a stimulovaly bradavky odsávačkou (plus jiné věci okolo), aby se rozkojily. Tak nevím, jestli to je takový problém, nechat si žmoulat prso, když v něm nic není.
@lusynkova To mě vždycky zajímalo, jestli by bylo možné kojit, pokud by matka dítě adoptovala, tak vidím, že ano (já si to teda myslela 🙂 ). Díky za osvětu.
@danule_bobule Četla jsem o dvou ženách. No, ono to tak přece funguje i v přírodě, že se např. fenka rozkojí, když "adoptuje" srnče 🙂. Tak přeci jen v nás ještě něco "přírodního" je 🙂
@lusynkova
@danule_bobule kdyz zena adoptuje miminko do tri mesicu ma narok na leky spoustejici laktaci a rozhodne si prsa nezdime pulrok predem, kdyz nevi kdy dite dostane...prsa stimuluje az s podavanim leku...smutny na tom je ze ony narok maji ale zeny co porodi a mleko nemaji ho proste nedostanou...
A navic vsechny pripady kdy nejaka samice (fena, kocka, prasnice) prijala cizi mladata byly vzdy pouze kdyz mela sva mladata, cerstve o ne prisla nebo mela falesnou brezost...hormonalni cyklus totiz fakt jen tak samovolne neosalis...neni to tak ze jako ted si sednu a reknu si ze budu kojit...
Malý 15m dudlík má a mít bude, dokud bude chtít. Nějak to neřeším, já jsem tak nějak pro to, ať si každý dělá, co uzná za vhodné a do nikoho se nebudu navážet, jen proto, že něco dělá jinak než já. Možná by se lidi měli víc začít starat sami o sebe a hned by bylo líp. Jo a já jsme měla dudel do 4 let, nemám křivé zuby, tlustá nijak zvlášť taky nejsem a myslím, že vztah s mamkou mám hezký 🙂
@dragonniese Zkus pohledat, opravdu si stimulují prsa půl roku dopředu.
@dragonniese Tady je hezký článek, ale není to ten, co jsem četla já. http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojcen...
@lusynkova u nas by to bylo zbytecny, kamaradka ma zazadano o adopci a ceka treti rok, teta cekala deset let nez jim dali holcicku z kojenaku...u nas to nefunguje jako v americe, ze si vyberou matku co dite nechce ale donosi ho a tak vedi kdy maji termin...navic ja si prsa zdimala do ctvrteho mesice, nechala 10t za laktacni poradenstvi az mi konecne jedna lp rekla, ze bez hormonu kojit nebudu a ty uz davno nemam...ze jen zbytecne vyhazuju penize a trapim se...takze ono si muzou tahat cudliky ale myslim, ze k tomu maji i tu substitucni lecbu...kdyby bylo tak jednoduchy prsa roztahat, tak by asi nebylo tolik maminek jako ja...
@dragonniese Podívej, já si to nevymyslela. Jeden dokument o tom dělala ČT. A ano, samotné tahání čudlíků nestačí, ale nám tu nejde o to řešit rozkojení se...
Taky delali dokument o vinohradsky porodce a verit se mu moc neda...
@dragonniese Já tě nebudu přesvědčovat, mně opravdu nevadí, že se mnou nesouhlasíš 🙂
@sweettweety Asi to tady sposta z Vás nepochopila... Já v žádném případě netvrdím, že dítě s dudlíkem BUDE URČITĚ mít vadu řeči, křivé zuby a že bude mít špatný vztah s matkou. Navíc ten, kdo má alespoň nějaké základy psychologie ví, že křivdy způsobené v raném dětství mají na formování osobnosti velký vliv a hlavně - že si je v žádném případě neuvědomujeme (pokud nás k tomu nepřivede např. psycholog či jiný terapeut)...
@sweettweety Tak to mi zase připadá úplně zásadní - dát dítěti v tak raném věku to, co očekává - matku, prso, společné spaní.
@lusynkova Mně některé ty příspěvky, dovedeno ad absurdum, připomínají ty argumenty "já jsem kouřila celé těhotenství a miminko se narodilo zdravé". Jak to jako ví? Jak ví, že mu nedala predispozice k respiračním chorobám, neplodnosti... aneb problém spousty lidí - vidí jen to, co je teď, ale nedokážou vidět tu věc v dlouhodobém horizontu. Aneb hlavně že já mám teď pohodlíčko 🙂 A platí to u všech takových nešvarů - zlozvyky matek, kterých se nechtějí zbavovat, separační metody (vlastní pokojíček od narození bez ohledu na potřeby dítěte), odbourávání nočního kojení, nenošení, aby si mrně nezvykalo... A pak jsou plné ordinace psychiatrů. Ale jak to, vždyť vztah s mamkou máme pěknej ☺️
@brouzdalka moje slova, jen jsem to nechtěla říct tak...no, na plnou hubu 😅
@brouzdalka a mně zase přijde dost přes čáru, že si dovolíš napsat "hlavně že mám pohodlíčko" - takže už jdu hledat svému dítěti psychiatra, když jsem tak líná a ono má dudlík.
@lusynkova Se s tím neprdím 😃 A ať mi někdo zkusí psát, že si každý může dělat, co chce, a nemám se do toho nikomu motat. Stejně tak já mám právo na svůj názor, tak ať mi do toho nikdo nekecá 😃 To je vždycky vtipný, místo aby se mluvilo o tématu, tak se objeví řada komentářů, co je ti do toho a že to je každýho věc, fakt úsměvný ☺️
@blaablaablaa A znáš to o tý potrefený huse? Když máš jiný názor, je podle tebe dudlík neškodný, když ho používáš, tak proč reaguješ? 😉 V takovém případě by tě můj názor měl nechat zcela chladnou, pakliže jsi pevná ve svých názorech a přesvědčení ☺️
@brouzdalka Četla jsem už mnohokrát v rozhovorech s psychoterapeutama, že se vytrácí schopnost dát najevo lásku. Že spousta lidí o ní jen mluví, ale nikdy jí nekonají.
A vídám to skoro denně,plný pusy o tom, jak své děti milují, ale nechávají je vyřvat, je jim jedno, co dělají, jaké pořady sledují,hlavně ať je děti neotravují..
@brouzdalka preeeesne jak pises, ja mam dceru, ktere je 15 let, dalsi 10 a ted 2m. Ta patnactileta je uzasna, zdrava, nesisla, zuby jak perly a dudu mela do tri let, temer nepretrzite, vztah mame krasny, je to moje kamaradka, vsechno mi rika. Ucinena pohodarka. Druha dcera je divoka prave uz od malicka, malinko sisla, zoubky rovny, dudlik nemela. U niceho nevydrzi dlouho, je spis porad tak jako nespokojena, ale vztah mame taky krasny, rikame, ze je to moje pouto, uz proto, ze jsem ji mela porad u prsa, ale presto je drzejsi a vic si ke mne dovoli, zkousi lhat atd. Miminko ma dudlicka jen obcas, vylozene ho nevyzaduje, uvidime do budoucna, jaka bude. Proto bych si nikdy nedovolila napsat radoby poucny a chytry clanek, kdyz nemam temer zadnou osobni zkusenost, doma hodne rocni batole.
@brouzdalka Gagaga, děvenko, nápodobně nechápu, že tě komentáře maminek, které svým dětem dudlík dají, nenechávají chladnou. Jak vidno, tak to, že tve dítě dudlík nemá, nosíš ho, spí s tebou v posteli a kojíš asi na požádání, ti empatii a slušné chování k ostatním nezajistí.
Vždy budou dva názory a dva "tábory" matek. Tak jako s očkováním aj. Tak doufám, že některým byl článek k užitku, ostatní číst nemusí 🙂
Už mi zabírá hodně času sledovat tady diskusi, mám pár objednávek, mějte se 🙂
@kajalka To je taaak jednoduchý hodit na koně fotku svýho bejbátka, ozdobit to milionem srdíček, napsat pod to, jaká to je lásenka největší, a zatímco matka tvoří i kompu fotku, dítě třeba někde řve 😂 Ono je to totiž strašně těžký tu lásku vyjádřit - já se to teď hodně učím. Starší žárlí na mladšího a ubližuje mu. Je pro mě strašně těžký místo řvaní řilct mu v takovou chvíli, že ho mám ráda a objemout ho, a v klidu si vysvětlit, že vím, že by chtěl být víc se mnou sám, ale že brácha se prostě bít nebude, protože ty agresivní projevy jsou jen voláním po pozornosti. Stejně tak je těžké vyjadřovat lásku tomu mrněti, co mi zpřeházelo život vzhůru nohama, neustále řve a pořád se po mně sápe.
@gabrielin Nevím, jestli to hodné roční batole bylo na mě...já mám dvě náročné, nespavé temperamentní děti, ale to je fuk, do toho ti nic není. Jen jsem ti chtěla říct, že posuzovat následky čehokoliv u 15letýho dítěte je sakra brzo. Až když prožije celý svůj život, pak teprve si můžeš říct, jak se ti to povedlo. Psychické potíže praměnící z dětství se mohou objevit kdykoliv během celého života. A vůbec nevím, co tady ztrácím čas, tohle už jsem tady psala a opět jen narážím na problém některých uživatelek s pochopením psaného textu.
@brouzdalka nene nebylo, bylo to na autorku clanku
@blaablaablaa Já jsem odpověděla poměrně chladně a hlavně než se do mě pustil někdo s jiným názorem, reagovala jsem pouze na autorku článku 😉 Do nikoho jsem se nezačala navážet. A všechno z toho, cos napsala, dělám a nepřijde mi, že je to hodno nějakého zvláštního vypichování a škatulkování do kategorie "alternativní matka".
@brouzdalka jeste bych chtela doplnit, ze me je tricet sedm let, dudliky jsem mela dokonce pry tri, jeden do pusy, dva do ruky, pro jistotu 😂 a ano, narusena zrejme jsem, protoze me tyto prechytrale clanky nenechavaji chladnou, to se musi zmenit, musim navstivit psychologa, aby mi odboural blok z detstvi, ze nejsem dost slunickova a otevrena vsemu😳
@brouzdalka o alternativní matce píšeš ty, ne já. Jestli se cítíš být alternativní matkou, tak ok, tvoje věc. Já psanému textu rozumím poměrně dobře. Svou větou o pohodlíčku a zlozvycích ses navezla do maminek, které to mají jinak, to mě teda zvedlo. Nikdy nevíš, co je k tomu rozhodnutí přivedlo a posuzuješ je jako líné. A jen tak mimochodem - společné spaní, nošení, kojení - to u nás doma není nic neobvyklého 😉
@blaablaablaa Navezla jsem se do těch, které to dělají pro to pohodlíčko. A že takových znám dost. Pokud se tě to dotklo, je to tvůj problém a ne můj.
Tak se mějte, dámy, s dudlíkem, nebo bez ☺️
@brouzdalka a muzu se zeptat, co za potize z detstvi mas ty? (nerýpu, jen se ptam!, aby hned někdo neutocil), když pises, ze se ucis a je tezke davat lasku. To se ja, jako mama ucit nemusela, ani ke svému muzi. Myslim tu pravou, ne s tuny srdíček jak jsi psala. Pro ostatní - ja souhlasim s tim, ze většina psych. potizi prameni z detstvi..
Jezis ženský .. takovej hezkej článek o vlastnim pohledu na vec a stejne vas to zvedne ze židle . Kdyz se vas to dotýká ,tak asi nebudete se svým postojem uplne v pohode . Protoze ja nekojim ,maly dudlicek ma a přesto nevim ,proc by me nazor jine maminky milující díte stejne jako ja mel tolik popudit?
@sweettweety Já jsem popsala tu jednu konkrétní situaci, která se mě týká, že je těžké říct dítěti, které právě tluče sourozence, že ho mám ráda - v tu chvíli myslím. Jinak si to říkáme a mazlíme se pořád, přesto na brášku žárlí a vynucuje si pozornost. Ten zbytek byl myšlen obecně, že to tak někdo má. Znám matky, pro které bylo mateřství šok, byly zvyklé trajdat, pít a kouřit a teď najednou do toho to dítě, které vůbec nevypadá spokojeně jak z reklamy na sunar, teprve po porodu jim dojde, že to nejde vypnout a těžko si utvářejí vztah k tvorovi, který jim brání žít, jak byly zvyklé. Je to možná rozmazlenost a souvisí to s blahobytem dnešní doby, nevím. Ale to jsem dost odbočila.
Dcera dudlík neměla, prvních pár týdnů byla krásné hodné spavé miminko a nebyl potřeba a když kolem 6 týdnů začalo období řev a byla bych ji ráda naučila na dudlík, tak rezolutně odmítala aplivala. Jasně, mohla jsme vypláznout několik stovek za desítky druhů dudlíků, já zkusila pouze dva. Neúspěch. Později teda kolem půl roku ho vzala občas na milost (= na deset minut na uklidnění a usnutí a vyplivla ho), od půl roka ho neměla v puse vůbec. ale byly teda situace, kdy jsem si říkala "kéž bych měla dudlík!" Díky bohu jsem nikdy nezažila situaci, kdy bych měla dítě nalepené na prsu x hodin v kuse, jen aby se "uklidnilo". Nejsem kojící fanatik dceru jsem kojila do roka, protože jsem jí chtěla dát takový ten základ z mateřského mléka, ale že bych se v tom nějak vyžívala a dítě kojila i v MHD, na WC a já nevím kde ještě... Nyní dcera je dudlíkama naopak naprosto fascinovaná, má panenku s dudlíkem a neustále ho hledá a dává jí ho, odkoukala to od neteře, které neustále taky dudlík nabízí a má ho s ní spojený (jakože miminko = dudlík, přitom sama dudla nepotřebovala. Čekáme sourozence a ona se už nyní těší, jakpro brášku vybere v obchodě dudlíka a jak mu ho bude nosit a zvedt ze země, když mu spadne. Jestli to bude další bezdudlíkvec, tak jí to asi chudince zlomí srdce 😀
Nelíbí se mi kategorické odsuzování dudlíku, jak je uvedeno v vodní větě ("dudlík je zlo"), různé druhy "šidítek" existovaly už ve středovku nebo i mnohem dříve, nejde o výmysl 20.století. Jasně, fakt se mi nelíbí se mi dvouletá a starší batolata dudlíkem v puse i přes den, od určitého věku by měl být opravdu jen na spaní, ale co je špatného na tom, když půlroční miminko potřebuje dudlík, opravdu nechápu.
Něco, co jsem tam nenapsala, ale co je každému jasné - při sání dudlíku dítě používá jiné orofaciální svaly a pohyb je oproti kojení jiný. TO JE ŠPATNĚ (pro ty, co pořád nechápou, co je na dudlíku špatně).
Dále si dovolím použít větu, kterou čtu na internetu už poněkolikáté:
Fakta: I když miminka dostanou dudlík až po 1. měsíci kojení, sníží se do 6 měsíců počet kojených miminek na méně než 25% při neustálém používání dudlíku, na méně než 50% při občasném používání dudlíku. Pokud miminka dudlík nepoužívají vůbec, je z nich do 6. měsíce kojených více než 70%.
@romcilena Já staršího kojila bez dudlíku 3 roky ☺️ A mladší teda s kojením zatím taky rozhodně nekončí 😃
@brouzdalka Opožděně vše nej 🙂
No myslim, ze je jasne videt, jak velke "tabory" to jsou, vzhledem ku poctu precteni clanku a jeho "lajku" 😂 Desi me jak velky pocet sislajicich, narusenych ci blokovanych lidi s castym zanetem ucha, musi po svete chodit 🤣🤣🤣
@romcilena Tobě taky! ☺️
Jako Rozena Krnovačka ( a jsem za to ráda ) Krnovskou porodnici moc podporuji a doporucuji prvni porod byl krasny , tesim se na druhy , i ja chtela malou "osidit" uz v porodnici kdy po debate ze sestrickou jsem zmenila nazor mala byla kojena do 1,5 , nošena ( neodsuzuju kočárek take hodne využívám 🙂 ) a mazlena ❤ myslim ze je ted ve svych skoro 2 letech celkem samostatna az mi to moje mimino prisate na koze chybi 😅 hehe
I jako prvomatka jsem so toho vseho byla vedoma, a presto jsem dudlik dala.
Ale dodrzuji ze dudlik je jen na spani a pres den lezi na policce. Syn ma take porad velikost 0-6m prestoze je mnohem starsi..
Mluvici dite s dudlikem je mi proti srsti. A mamy jejich dite dudlik nema obdivuju 😉
Takze za me vseho s mirou
Přijde mi, ze si v článku protiřečíš. Pises, ze tvůj syn měl prso na uklidnění, jídlo, pití, spaní apod. a první měsíc měl prso prakticky pořád a později mnohokrát přes den. A hned v dalším odstavci pises, jak není pro dítě dobré, když neustále saje. Moje děti měli dudlik, ale doopravdy jen na usnuti, nikdy ho neměli ani nevyzadovali přes den a po usnuti ho vyplivli. Kojene byli oba rok a půl do samoodstavu. Jen prostě jsem prso nepouzivala jako ty jako živý dudlik, ale jako zdroj jídla. Uklidňoval jsem chováním, mazlenim, houpanim, nošením apod. Prso bylo až na posledním místě. Kojení je krásná a nádherná věc a konec jsem vždy obrecela, ale přijde mi, ze nic se nemá přehánět. Ani odmítání dudliku. Naše děti ho měli, ale nenahrazoval jim kontakt s maminkou. Jen to monotónní dudlani je uklidnilo. A nenicili mi prsa a věděli, ze prsa jsou na utiseni hladu. Ale když spadli, nebezeli mi vyhrnout triko a pricucnout se k prsu, ale běželi se obejmout, pochovat, pohladit, pro uklidňující slova.
@kodiak13 Prso a kojení plní pro malinké miminko (novorozenec a dejme tomu měsíc, dva po porodu) několik úloh. O tom píše kdejaká laktační poradkyně. Je to na zahnání hladu a žízně, na uklidnění, uspání aj. I pro starší dítě má tento význam, ale už mnohem méně. Můj syn se u něj stále večer uspává (přes den jej nepotřebuje na spaní) a přes den se kojí několikrát, kdy se u toho uklidní, odpočine si a jde si hrát dál. Ale trvá to přes den tak dvě minuty, kdežto dudlík dítě nemá přes den tak 3x2 minuty, jako můj syn prso... A samozřejmě ho utěšuju primárně houpáním, chováním atd., nedostává prso, když pláče, když spadne aj.
Možná jsem to špatně napsala... Ono to asi vyznělo úplně jinak, než jsem chtěla. Poučilo mě to 😉
Je fajn, že se ti děti samoodstavily, doufám, že to budu mít podobně... Malý už se nechce kojit venku, na návštěvě ani nikde jinde než doma a to už taky moc ne.
Ono právě každé dítko je jiné. Některé chce prso, nebo dudlik při každé bolistce a jiné se obejde bez dudliku uplne. U prvního dítěte jsem si říkala, jak krásně tu výchovu zvladam a co všechno dělají kamarádi okolo špatně. Druhé dítě me z toho "vylecilo". Zjistila jsem, ze co platí na jedno dítě, se u druhého nedá absolutně praktikovat. Už v porodnici jsem poznala, ze syn bude diametrálně odlišný od dcery. Dnes už se neodvažuji nikomu radit, pokud mne o to vyloženě nepozada. Proto nemám moc ráda takovéhle články. Vím,ze jsi to nemyslela zle, ale bohužel to tak vyznívá. Ja jsem rada, ze moje děti měli dudlik jen na spaní. Ale chápu, ze některé dítě ho ma víc (nesnáším ale když dítě s dudlikem mluvi) anebo některé dudlik nikdy nepoznalo. Ale až druhé dítě me naucilo byt takto tolerantní. Zjistila jsem, ze děti se uz jako velké osobnosti rodí a naše výchova je pouze usmernuje. Naše děti mají stejné geny a stejnou výchovu, ale přitom jsou to absoltne rozdílné osobnosti a ke každému musím přistupovat jinak. A to uz od narození.
Souhlasim s clankem, dcera mela dudlik do dvou let, vlastne tri. Pusa a ruce. Proste stridala je. Nejeden clovek , vcetne tehdy blizkeho cloveka mi rekl, ze to je hnusny a ze to dopustim.
Mala pak ze dne na den rekla ze dudu nechce.
Na druhou stranu, mam ve svem okoli nekolik kojenych deti, co si treba ve dvou az trech letech proste vytahnou matcino prso kdykoliv potrebuji utesit, nebo vecerni spanek proste bez matky nezvladnou. Oboji je extrem. Jsem ted znovu tehotna a budu se snazit dudlik nevyuzit.
Dceri jsem davala ( a davam) lasky hodne, vi ze ji miluju. Ale holt dudel nekdy zachranil moje nervy😇
*do dvou let tri dudliky😄
Začni psát komentář...
A jak by tuhle situaci mely řešit maminky ,jez maminky z nějakeho důvodu zkratka kojit nemohou ? Nerypu ,ptám se protoze me to zajímá a nazor jakoze rozkojit se muze každá tim nemyslím 😊