Mnozí lidé si neuvědomují, jak obrovský mají včely význam pro rostliny a tím vlastně pro celý ekosystém. Některé rostliny spoléhají při přenosu pylu na vítr, jiné na hmyz, některé využívají obojího. Jsou i takové, které jsou závislé jen na včelách.

     Uvádí se, že asi 80% kvetoucích rostlin, je opylováno hmyzem. Z toho zhruba 85% je opylováno včelami. Včely jich opylují na 170 000 druhů, přičemž se odhaduje, že přímo závislých na včelách je 40 000 druhů rostlin a stromů. Lidé využívají množství z nich. Jsme tedy vlastně i my na včelách závislí.

     Pro představu ohromného výkonu včel a tedy i jejich nepostradatelného užitku je neuvěřitelné číslo až 3000 květů, které dokáže navštívit za den jen jediná včela! Celá kolonie včel medonosných potom dokáže během dne opylit několik miliónů květů!

     Užitečnost a hlavní význam včelařství není v získávání medu a dalších včelích produktů, uvádí se, že tyto tvoří jen zlomek (asi 10%) celkového užitku včel, ale tkví v prospěšnosti našemu životnímu prostředí. Včelařství je totiž jednou z mála lidských činností, kterou přírodě více dáváme, než jí bereme. Samozřejmě prospívá také zemědělství a na něj navazujícímu potravinářskému průmyslu. Díky opylování rostlin zvyšují včely kvalitu i kvantitu plodin. Tím přímo ovlivňují produkci potravin.

     Jsem velmi ráda za to, že můžeme o své práci říci, že má opravdu smysl!

Bylo nás pět. Pět holek, které se v srpnu 2013 staly matkami. Seznámily jsem se tady na Konikovi. Časem se z pětice vytvořila dvojice a trojice. To tak v životě bývá, že se cesty spojují a zase rozdělují. Ta dvojice si byla podobná více a i naše trojice má v životě dosti podobné okamžiky. 

Začnu V.. Vstup jejího syna ja svět nebyl růžový. Ihned po porodu musel být převezen do Motola z důvodu chybějícího řitního otvoru. Na kontrolách během těhotenství na nic nepřišli a ač vždy napočítali pět prstů, narodil se s jedním prstem navíc. To sice není žádný život ohrožující stav, ale změna počtu prstů může značit nějakou genetickou poruchu. G. byla diagnostikována vrozená atrézie konečníku. Čekala ho série operací, opakované pobyty v nemocnici, trénování vyprazdňování…Pro V.to bylo náročné období. Až teď zpětně ji moc obdivuji, jak to zvládala, účastnila se s G. všech našich mimi akcí a člověk ani nepostřehl, že by něco bylo v nepořádku. Takže první silná žena z naší trojice.

I., start M. do života byl také trochu komplikovaný. Hned po porodu také musel do Motola kvůli přiškrcenému varlátku. Naštěstí se vše zvládlo a je z něho krásný zdravý chlapec. Pak I. otěhotněla podruhé, my s V. jsme byly tou dobou už “zkušené druhomatky”. Zpočátku šlo vše krásně, ale v druhé polovině těhotenství zjistili I. hrozicí preeklampsii a musela si jít lehnout do porodnice. Dcerka se narodila o měsíc dříve, byla malinkatá, ale také vše zvládla. Teď už je z ní krásná roční slečna. Ale tím I. příběh nekončí.

V červenci jsme byly s V. jako tradičně (no podruhé, ale dovolím si to již nazvat tradicíJ) u I. na chalupě. My tři holky a šest dětí pod tři roky. Velký šrumec, který nás baví. Večer při lahvi vína si I. postěžovala, že ji bolí oko. Ale nějak jsme to zamluvily, dopily jsme lahev a šly spat. Další den jsem se rozjely ke svým domovům. Večer I. píše, že moc nevidí a že oko, bolí jak sviňa. Urgujeme ji, ať si okamžitě dojde na pohotovost. I. poslechla. Bylo to závažnější než jsme si všechny myslely. V místní nemocnici si ji chtěli rovnou nechat, doktoři měli podezření na roztroušenou sklerózu. I. odmítla s tím, že si hned další den dojde v Praze na neurologii. Tam to nabralo rychlý spád, série vyšetřeni skutečně potvrdila roztroušenou sklerózu. Já v té době byla na dětském táboře kdesi v lesích a pamatuji si, jak jsem zprávy od ní hodně intezivně prožívala. Připadalo mi to jako špatný sen. Jako fyzioterapeut jsem věděla co vše to může obnášet. Nicméně I. je silná a statečná žena, nyní čeká na stanovení přesné diagnózy, jelikož doktoři jail podezření, že to není RS ale jiný typ autoimunitního onemocnění a na následné přidělení biologické léčby. V tuto chvíli, troufám si tvrdit, je v remisi, užívá si svých dvou dětí a žije naplno.

Můj příběh už znáte, jen musí připsat, že já si svojí osudovou bulku našla týden po tom, co se Ilka dozvěděla svou diagnózu. Když jsem to holkám psala, připadala jsem si fakt blbě, jako největší hypochondr, co řeší nějakou bulku, zatímco I. leží v nemocnici s atakou roztroušené sklerózy. Jednoduše jsem si říkala, že není statisticky možné, aby mně něco bylo, když to padlo na I.. Jak vidíte, možné je vše. Nicméně, nás to nerozhodilo, stále podnikáme různé akce. Rozumějte, chodíme s dětmi na hřiště, ale občas i za kulturou, s dětmi i bez. Funguje i černý humor, čekaly jsme s čím se na nás vytasí V.. Naštěstí s námi basu nedrží🙂. Tak to je příběh mých dvou kamarádek a můj. A až při psaní tohoto článku mi došlo, jak jsou si ty příběhy podobné.  A věřím, že jsme si všechny tři to horší už vybraly a těším se na společné zažitky v novém roce🙂

Více zde: http://prsavhaji.blogspot.cz/ a zde https://www.facebook.com/prsavhaji/?fref=ts

K nejdůležitějším lidem na svatbách patří samozřejmě svatební dvojice, ale i dvojice lidí, která stojí hned za nimi. Svatební svědci. Jaký člověk by však tuto odpovědnou roli neměl dělat?

Bez svědků by se obřad nemohl vlastně ani uskutečnit. Mají mít dobře nastražené uši a poslouchat, zda si zamilovaný párek řekne skutečně vytoužené ANO. Koho si vlastně vybrat za svědka na svatbu? Měl by to být člověk spolehlivý. Pokud jste včera dělali někomu svatebního svědka, následující řádky vám poskytnou manuál v případě, že jste svou funkci neznali nebo nezvládli.

Manuál svatebního svědka

Svědek by nikdy neměl ztratit prstýnky. Měl by být spolehlivý. Svatební obřad je velmi stresující záležitost. Svědek je proto člověk, kterému věříme. Bývá to obvykle náš nejlepší přítel. Klidně to může být i sourozenec. Svědek by se měl o ženicha a nevěstu postarat už před svatbou. Pomáhá s výběrem oblečení, organizuje i rozloučení se svobodou.

Mnohým z nich se dává na starost i příprava svatební cesty. Svědek je vždy svatebnímu páru po ruce. Pomáhá psát svatební proslov. Doprovází pár na místo svatebního obřadu. Je hlavním organizátorem svatebního focení, pomáhá novomanželům se svatebními dary. V prehistorických dobách bylo manželství doslova zločineckou akcí. Když muž našel ženu, která se mu líbila, unesl ji! Aby se únos vydařil, spojil se se spolehlivým člověkem, který mu měl s únosem pomoci. Taková je tedy geneze vývoje současného svědka. Svědky jsou při svatbě vlastně všichni přítomní. Vyžaduje se přítomnost ale nejméně dvou. Měly by to být osoby nezaujaté. Pokud se dvojice oddává v kostele, svědek by neměl být ateista a k víře lhostejný.

ZDROJ: www.naplanujsvatbu.cz

     Když se nám syn narodil, snažili jsme se pro něj nepoužívat nic, co by obsahovalo chemické látky. Měli jsme pro něj oblečení pouze z nebarvené bio bavlny, mazali jsme jej pouze meruňkovým máslem, nepoužívali žádné kapky do očí aj... Ve třech měsících se však u něj objevila silná vyrážka po celém těle. Nepřišli jsme na to, co ji mohlo způsobit. Možná to mohla být přemíra cukru v mé stravě (občas ujedu). 

     Lékařka diagnostikovala atopický ekzém a doporučila kosmetiku pro atopiky. Než jsem ji koupila (je mi proti srsti kupovat chemické masti), zkoušela jsem jej mazat různými oleji (dýňovým, mandlovým, sezamovým aj.). Vše se ale zhoršovalo, tak jsem ze zoufalství zkusila Linolu, kterou lékařka doporučila. Opět zhoršení... Malý se v noci tak drbal, že byl rozškrábaný do krve a nemohl spát. Byli jsme zoufalí...

     Začala jsem hledat na internetu a našla zde skupinu založenou maminkami se stejným problémem. Jedna z nich tam psala o zinkové masti, já ale nechtěla tu kupovanou, ve které je zase chemie... Navrhla jsem tedy složení dle svých zkušeností s výrobou mastí a konzultovala to s jednou velmi šikovnou maminkou ve skupině. Tak vznikla má zinková mast 🙂 

     Začala jsem jí syna intenzivně mazat asi tak 10x denně. Druhý den šlo vidět citelné zlepšení, třetí den se ekzém jakoby "sloupl" a bylo po něm 🙂 Pak stačilo suchou kůži zvláčnit olejem a tím se rozloučit s "atopickým ekzémem".

     Jsem velmi ráda za to, že nám příroda dala lék na všechno 🙂