Ahoj holky, mám dotaz. Jak naučit malou, aby vydržela v kočárku bez řevu? 🙂 zatím se mi konečně daří dávat ji do kočárku bez pláče. Pak usne, ale vydrží max 35 minut, ale pak spustí řev..a to teda hysterický. Myslím, že kvůli prdíkům...Ale s těmi bojujeme už dlouho a zatím to ustupuje jen hooodně pomalu. Mám ji nějak otočit na bok? Nebo co? Přece v téhle zimě nebudu vytahovat s fusakem malou ven a chovat.. 😀 Protože to ve výsledku nepomůže, stejně ji budu muset vrátit zpět. Zatím nejezdím moc mezi lidi...spíš po okolí, v přírodě. Ale co potom, až budu muset k lékaři, na nákup...Jet se sirénou? 🙂 Pro šátkařky - totéž v šátku..dýl než 40 minut v něm nevydrží.. 🙂 Díky za tipy a triky 🙂
A ráda bych vám neděli ještě zpříjemnila srdíčkem a ptám se - máte nějaké oblíbené místo / město, kam se rády vracíte a nebo kde se rády samé a nebo s dětma / rodinou procházíte? Které místo / město to je?
Tak a dnes se s vámi loučím. Moc děkuji, pokud jste tento týden cestovatelský blog sledovaly a děkuji také kathy_smilca za oslovení. Přeji hezkou neděli a budu se těšit na další příspěvky. A možná se někde na našich cestovatelských toulkách potkáme🙂
Já právě přemýšlím, zda jsem normální, nebo mimo totálně... Láďa Hruška dává do zavařovací sklenice fotku a zalije to olejem. Prý dávaní fotek do rámečků je "out". 😀 😀 😀Prý originální dárek je na světě. Alex k tomu dává dodatek: "Buď toho hňupa dělá ze sebe kvůli scénáři naschvál, nebo je hňup doopravdy." Radek kontruje, že oboje je správně, že "toto" se prostě nenaučíš... Ať mi ruka upadne, jestli ještě jednou přepnu na tento pořad 😀
Téměř na den před půl rokem jsem přidávala článek, který inspirovala návštěva cizopasníka. Vzpomínáte? A teď se historie opakuje. Skoro si říkám, jestli to není nějaká černá magie nebo co 😅
Vlastně je to kouzlo. Absolutně přesně to demonstruje fakt, že naše přání a představy se zhmotňují. Vája si tak dlouho přála zvířátko, až se zabydlelo u ní ve vlasech... Asi napíšu Příběh opravdového šílenství vol. 2 😀
https://www.modrykonik.cz/blog/liss_durman/article/pribeh-opravdoveho-silenstvi-f00v3o/
Dostali jsme i email z Motolské nemocnice kam jsem se zoufalá obrátila o pomoc na základě zpráv od ostatních maminek s dětmi s omfalokelou nebo gastroschizou. Lékař se nám v úvodu omluvil, ze odpovídá až po týdnu jelikož musel oslovit vice oddělení. Poslal nám kompletni popis toho u kterého lékaře se objednat včetně ordinacnich hodin a telefonů a poradil at se objednané všechny ty konzultace i vyšetření ma jeden den když jedeme z daleka. Úžasný přístup.
Takže pokud bude nějaká maminka potřebovat, napište a předám vám ráda kontakty.
100 % zdravé mlsání! Vkládám skvělý recept na "živé" svatomartinské koláče:
http://www.ziva-strava.cz/ovyziveClanky4aktualn...
🎄Vánoce patří k mým nejoblíbenějším svátkům, mám moc ráda tu vánoční atmosféru a už se moc těším až vyndám všechny vánoční dekorace - pár loňských foteček přikládám (k manželově nelibosti, ten mé nadšení tak nesdílí, ale respektuju alespoň to, že si nepřeje mít doma žádného soba nebo santa clause 🙂
Jinak jsem uklízecí maniak, takže vánoční úklid se moc od tradičního úklidu neliší. Letos už jsem trochu začala a uklidila jsem kuchyňskou linku (nechápu, ale někdo mi "žere" víčka od různých krabiček, ptž krabiček hromada a víčka nikde 😉) Okna už jsem letos taky umyla a přiznám se, že je to činnost, kterou mám ráda nejméně, takže by se mi pomocník o Vileda náramně hodil. Zatím je mým nejlepším pomocníkem zázračný hadřík actifibre, používám ho snad už úplně na všechno.
Těsně před vánoci ještě leštím plovoucí podlahu, i když vloni se toho ujmul manžel, který má dovolenou už od poloviny prosince, tak ho letos asi také zaúkoluju.
A teď honem napsat ježíškovi 🙂❄
Hluboká myšlenka
I taková běžná příprava snídaně může být obohacena myšlenkou na celý den. Ráno bylo klasické - vstát, tvářit se svěže a vyrazit do krámku pro čerstvé pečivo. Po návratu domů - ejhle, všichni už jsou vzhůru 😀 Nakrmit jedno dítko, zahnat druhý dítko (s angínou) zpátky do postele a nakrmit třetí. Všechno hotovo, položit prcka do ohrádky mezi chrastítka a hromadu dalších udělátek a šup šup do kuchyně. Pak přišel na scénu náš tatínek - Tys ho položila takhle na štorc????? - Ne, to on už se takhle točí, jako hodinová ručička. - Hmmmm, no jo no. Těžko čekat, že se ani nehne, v 18ti se zvedne a půjde vydělávat.
Holky, poraďte mi prosím nějaký program na vytváření koláží z fotek, který si můžu stáhnout zdarma do počítače. Potřebuji třeba jen 3 fotky vedle sebe s nějakým pěkným decentním pozadím a s různými rámečky... Díky!
#predvanocniuklid Toto je moje nejmilejší vánoční dekorace. Mám jí po prababičce, po které mi mimo svícínku zbyla velká spousta příjemných vzpomínek na dětství, za které jsem jí nestihla poděkovat. Protože jsem s ní trávila hodně času, stihla mě toho hodně naučit. Jednou z věcí, které jsem si uchovala je - NIKDY NEDĚLEJ VÁNOČNÍ ÚKLID. PROTOŽE KDO UKLÍZÍ PRŮBĚŽNĚ CELÝ ROK, MŮŽE SI VÁNOCE UŽÍT V KLIDU S RODINOU A NEHONIT SE DO ÚMORU TĚLA. RODINA JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, CO V ŽIVOTĚ MÁŠ.
Tímto se skutečně řídím a předvánoční úklid neřeším. Uklízím, když je potřeba a ne proto, že to vyžaduje společnost 🙂
Tralala tralala máme vši. A teď mi řekněte: když jdu převlíkat postel, tak stačí jen povlečení, jo? Můžu dát jen nový povlečení a doufat, že tam žádný "poklady" nezůstaly?
Tak jsme byly se ségrou na nákupech a šly jsem kolem knihkupectví a já ji říkám, pojďme se tam podívat, Ondra bych chtěl k Vánocům knížku od Jamieho Olivera, 15 minut v kuchyni. A ona na mě: "To je zas nějaký sex že?" :D
❤ 1.11.2016 ❤
Přišla na svět moje velká láska dcera Anička. 👶😇 Dala mi hodně zabrat a proto jsem se dloho zotavovala. 😔 Tet už jsme obě v pořádku a doma! 🙂
Ahoj všichni, chtěla bych se omluvit, že píšu po takové době. 😔 Ale tet bylo vše pro mě hodně náročné.
Kolik radosti udělá zapomenutá kniha...
Je sobotní odpoledne, jsme doma celá rodina, užíváme klid a takové ty obyčejné věci, které jsou nejvzácnější. Děti si hrají, dívají se na pohádku, muž mi fotí náramky, které se mi stávají vášní... A já si říkám, že najdu verš na naše ručně vyráběné přání.
Beru do ruky první sbírku veršů, procházím ji, ale nic mne nezaujalo. Básně krásné, ale ne takové, aby mne chytily za srdce. Posílám Alexe pro druhou knihu veršů. Otevírám ji a nacházím zapomenuté poklady. Ústřižek z novin, kdy jsem tatínkovi po smrti dávala oznámení o jeho nedožitých kulatinách. Dívám se na něho a je to, jako by tu byl... Z další části vypadává fotka Jana Skácela na hřbitově. Fotka, kterou opatruji již tři desítky let, celou dobu, co čtu jeho básně. A v neposlední řadě vizitka významného plastického chirurga, profesora Bařinky, se kterým jsem se kdysi seznámila v ateliéru Vlasty Zábranského . To je PAN DOKTOR. A původně prý snad zubní technik. Ani to nevěděl, ale i on mne setkáním s ním tehdy utvrdil v rozhodnutí, že studovat medicínu je správné.
Tři "papírky" a tolik vzpomínek...
Básničku jsem již našla, krásné čtyřverší, fotografii máme také, tak teď už zbývá se pustit do výroby novoročních přání....












































































