Chtěla bych napsat o nás článek...Otom jak sme přišli k tolika detem,a hlavne neplanovane,prisli sme k tomu jak slepí k houslím 🙂 Tak uplne od zacatku...Byla jsem mlada bylo mi 21 let,kdyz sem poznala otce Dominicka,znala jsem ho asi mesic a prisla i pres antikoncepci do jineho vztahu,rozhodla jsem si mimco nechat Dominicka, za tech 9 mesicu jsem prozila peklo,pozavala otce Dominicka ,fetak,alkoholik,gembler,parkrat me uhodil i jednou skopal asi v 6 mesici,odesla jsem od neho...pak ho zavreli na 5 let, zustala jsem po narozeni syna sama,bydlela jsem s babickou ktea mi moc pomahala v byte 1+1,Kdyz mel malej rok skusila jsem si napsat seznamku,ozval se mi Petr ted uz muj manzel 🙂 porad mi psal, volal,schazeli sme se bylo mi dobre 🙂 asi po pul roce mi oznamil,zda by si mohl myho syna adoptovat ze by mu chtel byt otcem🙂 Ano rekla jsem si zivot se obraci k lepsimu, podminkou adopce bylo manzelstvi tak me pozadal i o ruku,po roce znamosti sme meli svatbu,tenkrat mel RD jen dolni patro ale krasny,trval na tom abysme se prestehovali i s babickou abych ji nenechavala samotnou za to co pro nas udelala .Zacli sme pristavovat podkrovi kde byli dalsi tri loznice,po dvou letech sme si rekli že poridime Dominickovi sourozence a tim to zacalo ....neslo nam to 2 roky,tak jsme podstoupily ruzne vysetreni,kde zjistily manzelovi chybu v spermiogramu kde ma oplodnitelnych 1% a pouze za pomoci lekaru,manzel se stoho zhroutil,nebyl schopny unest to že nespoldi nikdy dite ,padali i vety ,,pochopím když me opustis,,apod:-/ tezky obdobi,nakonec sme si rekli že umele oplodneni skusíme,první pokus,uspesny,ale nasledoval potrat ve 2 mesici,nalsedoval druhy pokus,nic,tretí pokus nic,ctvrty pokus potrat v 7tt,zacalo mi to dost hrat na psychyku☹ po 8 pokusech sme to vzdali a rozhodli se pro adopci.Adoptovali sme si holcicku Saru když mela 10 mesicu,dovezli sme si ji s kojenaku 🙂 byla nam strasne podobna,jako nase 🙂 už sme byli konecne stastní🙂 Ale ne na dlouho 😀 Kamaradce se narodil chlapecek me nejlpesi kamaradce,byli sme za ni v porodnici, když si manzel choval ten uzlicek..Vysli sme s porodnice a opatrne se me zeptal zda bysme neskusily jeste umele oplodneni  že vi že je jesitny ale pral by si zazit ten pocit mit svoje dite 🙂Ale že když odmitnu nebude se zlobit protoze co vse musim podstoupit je zahul pro moje telo...neodmitla jsem,naopak jsem byla nadsena,že to nevzdava 🙂 sla jsem tedy na dalsi pokus..kde nam zustali pouze tri embrijka poslední,zavedli me jedno ktere jsem opet potratila do 7tt...dve embrijka byli zmrazeny stale na clinice... poslali me po potratu na dalsi vysetrení kde mi zjistily spatnou krev,srazlivost krve ktera zpusobuje potraty do 12 tt...tohle vysetreni je prej strasne drahy a posilaji na neho az po nakych potratech...kdyby na to prisly driv,mohlo to vse dopadnout jinak ...Ale to uz je jina 🙂 takže jsem si sla nechat zavest dve zmrazeny poslední a ktomu mi nasadily injekce na redeni krve,kde si musim pichat kazdy den do briska injekce ,rekla jsem si jedno z nich musí vyjit 🙂 Dosla jsem ten den s clinicky a odpocivala a zazvonil mi telefon....volala paní socialni pracovnice ,že se nasi male Sare naroil bratricek Davidek, že byl odebran matce a je v porodnici,odebrali ji uz 6 detí,rodina uz dalsi nechtela a tak nam vola že pujde do kojenaku pokud si ho nevezmeme my když mame soureznce ,rozhodnuti sme museli byt do druheho dne ...silena situace,ale rekli sme si že nemuzeme sourozence rozdelit,a kdyz sme jezdily do kojenaku za nasi malou a videla jsem tam ty miminka...nemohla jsem dovolit aby tam sel ☹ druhy den rano tedy sme rychle zaridili pokojicek vybavu a jeli si do porodnice pro Davidka ktery mel 4 dny🙂...otazka...co když se nam uchyti miminko zmrazeny...nevadi budeme mit 4 deti 🙂 Za 14 dní mi bylo strasne spatne,zvracela jsem,citila jsem ze su opet tehotna jen s priznakama moc brzo,udelala jsem si test a ano opravdu jsem byla opet tehotna🙂 sla jsem na testy jako samoplatce jelikoz sem uz nechtela hrotit doktora tak brzo kdyz vim ze potracim...hcg bylo silene vysoke ...po tech skusenostech za tech 5 let uz sem vse znala podle taulek😀 tak si rikam ze by tam byli teda nakonec obe ?...obednala jsem se teda k mudr...potvrdila mi dve miminka a dve srdicka...stím,že jedno je na kraji delohy a asi se pustí...🙂 nepusilo ani jedno 🙂 tehotenstvi jsem diky injekcim jsem udrzela🙂 Sice od 25 tt jsem byla porad v nemocnici že uz rodim,ze jsem otevrena apod....ale rodila jsem nakonec 36+4 obe prirozene hlavickama dolu🙂 Mame Lenicku a Petricka vytouzene vysnene deti 🙂 manzelovi se splnil sen...Zacatek byl hukot...😀 mela jsem doma dvojcata s porodnice , Davida 10 mesicu,Saru dva roky 🙂 Usoudily sme že nam je dum uz mali, nebo spis pozemek,deti jak rostou tak maji vetsi naroky ....prodali sme pred 4 mesicama tedy nas dum...a koupily vetsi pozemek kde ted stavime 🙂 a pred mesicem jsem zjistila že jsem tehotna...jsem 8 tt tehotna bez lekaru,bez prasku ...samo to prislo🙂 Deti ted maji Dominik 8 let,Sara 4roky,David 3 roky Lenca a Peta 2 roky 🙂 Miminko se ma narodit v lete 🙂 Takže tohle je muj pribeh...a najednou je nas tolik,že se mame co ohanet 🙂 Nikdy se nevzdavat....Zazraky se deji 🙂

Letos jsme se na dlabání dýní pořádně připravili. Koupili jsme si perfektní super dlabací nářadí. Nepřeháním, opravdu tu prodávají dlabací sady, jak jinak než v oranžový barvě. Naše skvělý náčiní mělo u sebe i sadu předkreslenejch dýních ksichtů. Ano, jdeme na jistotu, po loňským spojení očí a pusy to nenecháváme náhodě.

Rozhodli jsme se dlabání posunout, co to jde, aby nám ta naše dýně pěkně vydržela. Loni jsem jako amatérka jenom smutně koukala na naši po tejdnu seschlou a nahnilou dýni. Najela jsem na internet a nechápala ty milióny konverzací o tom, jak nejlíp zakonzervovat vydlabanou dýni. Jedni radili natřít ji celou vazelínou nebo namočit do sava či potřít čističem na vanu, po všech těch radách jsme se rozhodli to prostě nechat přírodě.

A takhle nějak jsme se minulou sobotu pustli do naší první dýně.  Na podlahu v obýváku jsem natáhla obří igelitový prostěradlo, Amík nám pustil motivační elpíčko, sehnali jsme mini chlapíka a šlo se na věc. "Dýně se musí nejdřív umejt," prohlásil důležitě Amík a odtáhnul dýni i s mini chlapíkem do koupelny. Tak tahle fáze se mini chlapíkovi obvzvlášť líbila. S Amíkem na dýni, nevim proč, použili asi pět velkejch osušek. Voda se z koupelny ani nevalila a mini chlapík byl mokrej jenom středně.

Přišla fáze číslo dvě. Amík přinesl naši největší kudlu a začal řezat spodní část dýně. "Nechceš, abych to udělala?" Ptám se ve chvíli, kdy vidím, jak kudla jen o kousek míjí mini chlapíkovo fascinovaný oko. Obří kudla definitivně držela mini chlapíkovu pozornost. "Nejsem amatér. Já jsem dlabal dýně ještě, když ty jsi nevěděla, co je pizza," prohlásil Amík. To jsem mu tehdy neměla řikat, že jsem neznala pizzu jako malá a že jsem ji prvně viděla až s Želvy ninja, který měli tahanej sýr na jídle, který jsem já komunistický dítě vůbec neznala. Ach jo, od tý doby si ze mě dělá legraci a tvrdí, že mi přinesl kulturu. Naštěstí je to ironik jako já.

Spodek dýně zdolán, dýně otevřena jdeme na vyprázdění slizkejch semínek. Mini chlapík odmítá strčit ruku dovnitř, je to prej: "Jach, jach." A jde objíždět dýni na svý motorce. Střídavě s Amíkem dlabeme dýni a házíme semínka se slizem do misky. Mini chlapík při jedný objížďce motorkou zmerčil misku a zmizel u sebe do pokoje. Za chvilku se vynořil s dřevěnym kladivem a balónkem. Balónkem po nás hází, protože vidí, že s rukama v dýni se nemůžeme bránit a taky nechcem tim hnojem zadělat celej byt. Mini chlapík bere svoje speciální dřevěný kladivo, který jsem mu už asi stokrát schovala a mlátí s ním do dýňovejch semínek ve skleněný misce.

Dlabeme dýni. Vydlabanou část dáváme zvlášť do misky na pozdější zpracování. Chvílema si připadám jako americká osadnice na Divokym Západě. Uvědomuju si, že to není dlabáním a zpracováváním dýně, ale elpíčkem co teď hraje. Amík vybral Burta Bacharacha a jeho "Raindrops are falling on my head" z filmu Butch Cassidy a Sundance Kid. No nic pokračujem.