naše těhotenské focení..zhruba 2,5 měsíce zpět... 🙂
V Manchesteru se nachází tři univerzity. University of Manchester a Manchester Metropolitan University se nachází v jižní části města. První z nich je jedna z největších vysokých škol Velké Británie a vznikla na podzim 2004 sloučením Victoria University of Manchester a UMIST. Asi tři kilometry na západ od centra města poblíž Salfordu sídlí University of Salford.
Spolu s University of Bolton , Royal Northern College of Music a University Centre Oldham má oblast Velkého Manchesteru asi 100 000 studentů. University of Manchester, Manchester Metropolitan University a Royal Northern College of Music jsou seskupeny na jižním okraji města a vytvářejí velký univerzitní komplex v okolí Oxford Road.
Manchester Grammar School je soukromá střední škola pro chlapce nacházející se ve čtvrti Fallowfield na jihu města. V poválečném období byla přímo financována státem a neplatilo se zde školné, ale od roku 1976 se, poté co labouristická vláda ukončila přímé financování gymnázií, stala soukromou školou. Původně sídlila na prominentním místě poblíž katedrály, ale byla přestěhována na Old Hall Lane ve Fallowfieldu, aby byla schopna uspokojit zvyšující se počet studentů. V původní lokalitě nyní sídlí Chetham's School of Music. A zitra Vas vezmu na vylet 🙂 dobrou noc
Holky, byla jste některá v Safari kempu v Hradci Králové?
Tak náš mladý pán půjde poprvé do divadla ve 2 letech 😀 Jsem zvědavá jestli na to bude čučet se stejným zaujetím jako na dvd 😀
Tak obě postýlky nachystány .... dnes jsem, po včerejším prospaném dni nezahálela a došila spoustu serepetiček - dvě deky (jednu do kočárku a jednu do postýlky), obaly na peřinky do postýlky a kočárku ...,,záclonku,, na bok postýlky, aby nebyl vidět ten nepořádek pod ní ... 🙂 prťavec má ustláno tak si říkám, že po dvou prohekaných nocích, kdy nevím jak si lehnou by se mohla umoudřit a vykouknout ven ne ? 🙂 .... i když jestli je po tatínkovi tak se rozhodně až přijde nějaká fantastická smršť, aby ta cesta do porodnice stála opravdu za to !
Kaluže to je naše 😀 milujete je taky? 😀
7 situací v životě ženy, které byste nevymysleli!
Jaká z následujících situací je vám nejvíc povědomá? Maminkám se každý den nejen díky jejich nejmenším dějí neuvěřitelné příhody. Podívejte se na ty nejzajímavější a dozvíte se, co se večeří v jiných rodinách a jak rodí miminka kluci.
1. Zločin v afektu
Ráno vstanu, nachystám chlapům snídani, umyju okna v celým bytě, převleču postel, dám prát asi 5 praček prádla, umyju koupelnu a záchod, předpřipravím si oběd, jdu s malým na písek, vysaju celý byt, dodělám oběd, nakrmím malýho (manžel se naštěstí krmí sám), uspím malýho (na hodinu s ním usnu - jsem ve 27tt, tak si říkám, že mám právo), dám malýmu a manželovi svačinu a chci ještě umýt podlahy, prostříhat kytky a utřít prach a tak se ptám muže, jestli s malým nechce jít ven, že bych to dodělala?
A on: "Nechcu, co jsi celej den dělala? Stejně si s ním jen spala, ne?"
Tak na něj koukám a říkám si - když ho ještě dneska stihnu zahrabat u našich na zahradě, tak pak domeju ty podlahy, malýho nechám u babičky a půjdu se udat. Dají mi tak 20let, za dobrý chování mě po 10ti pustí a když kápnu na soudkyni ženskou, možná to bude jen podmínka! (elekthra)
2. Nákup pro tchýni
Tchýně mi ráno telefonuje: "Prosimtě, až mi ponesete nákup, ještě jsem ti zapomněla napsat, že chci olvejsky alespon troje."
Já: "Babi a na co vám budou?"
Ahojky 🙂
Jestli máte chuť, koukněte na video o mém porodu - nebo respektive o tom, jak moc se mi naplnilo moje porodní přání ;)
Ahaaa, tak jsem možná zase o něco moudřejší. Taky tak milujete, jak všichni slibují, že budou kdykoliv hlídat? U nás je to takový evergreen. No a tak jsme si objednali dvoudenní wellness. Máma o hlídání věděla dobré dva měsíce předem. No a v sobotu začala vymýšlet, že má zrovna v ten termín nějakou akci se sestřenicí (nic velkého, jen se domluvily oni dvě - WTF??!!), ale že v pohodě, že děti vezme s sebou do domova č. 2, kterýžto je momentálně v rekonstrukci a obyvatelné jsou tam 2 místnosti, všude bordel a bezpečností to prostředí jen překypuje. Tak jsem spolkla poznámku o tom, že není schopná to hlídání začlenit do svých plánů s takovým časovým předstihem a říkám, že to ty děti radši vezmu s sebou, než aby je tahala vlakem někam a pak byly v těchto podmínkách. No a dnes mi ségra říká, že mámu ještě ten den druhá ségra navezla do toho, ať si tam klidně jede a nám dá ultimátum, že teda buď tam děti pošleme nebo si je vezmeme s sebou.
No řekněte, nemám já božskou rodinu, kam se podívám? Ochotou přímo překypují a ta spolehlivost je vážně k nezaplacení 😀
Manchester, podobně jako Londýn, má silniční okruh – M60. Na rozdíl od Londýna prochází M60 okrajovými částmi města a poskytuje tak kvalitní spojení do centra města. Hlavní dálnice spojující Manchester s okolím jsou M56, M6, M61, M62 a M66. Většina z nich ústí na M60.
Manchester má historické prvenství v provozování železniční dopravy, protože zde roku 1830 vznikla první železniční linka pro přepravu cestujících Liverpool and Manchester Railway. V průběhu dalších 50 let bylo město obklopeno několika železničními stanicemi –Manchester London Road (nyní Manchester Piccadilly), Manchester Victoria, Manchester Central, Manchester Mayfield a Manchester Exchange. V šedesátých letech 20. století byly některé z nich uzavřeny pro cestující a v provozu zůstaly pouze stanice Manchester Victoria a Manchester Piccadilly. Expresní vlaky do Londýna vyjíždějí ze stanice Piccadily a cesta trvá přibližně 2 hodiny a 15 minut. Poblíž centra města se nachází několik menších železničních stanic – Manchester Oxford Road, Deansgate a Salford Central.
Manchester není vybaven systémem metra,ale existuje zde tramvajový systém dopravy zvaný Manchester Metrolink.
Manchester a jeho okolí je vybaveno hustou sítí autobusové dopravy spojující město se satelitními částmi a okolními vesnicemi. Autobusovou dopravu ve městě provozuje mnoho společností – First Group, Stagecoach, Finglands, UK North, Arriva a R. Bullock. Jednou z velmi vytížených tras je spoj Oxford Road – Wilmslow Road, jedna z nejrušnějších autobusových tras v Evropě, kterou se dopravují studenti a zaměstnanci z okrajových čtvrtí města do centra, kde se nachází mnoho univerzitních učeben a kanceláří.
Maminky cukrářky, prosím, prosím, mám dotaz, chci malému dělat dort ke druhým narozeninám a objednala jsem si nějákou potahovku, kde ji skladujete? V lednici nebo mimo? Jako dort budu dělat medovník, když bych ho chtěla částečně potáhnout, mám to něčím podmazat? A poslední dotaz, když mi nějaká ta potahovka nebo modelovací hmota zbyde, dá se zamrazit nebo jak uložit? Moc, moc děkuji
Tak rychle roste, že už má skoro všechny šaty krátké.. 😀
Ahoj holky.Poradte tip na ubytování vhodné pro děti,nějaký penzion severní Morava,jižní Morava popř.na Slovensku.Kde jste byly spokojení.Děkuji za všechny tipy 🙂
Už jsem fakt strašně vyčerpaná my spolu nemít dceru tak se s nim z Fleku rozejdu ..hrůza toto!!!
Nikdy jsem neměla mít děti!
Zdravím vás všechny! Máte co jíst? Máte co pít? Pohodlně se usaďte.... 😀
No... kde tak asi začít... jasně, byla jsem počata, narodila jsem se, rostla, dospívala, studovala... blablabla, jako každý. Když mi bylo 12 let, narodil se mému bráchovi a švagrové první syn. Malinké kouzelné stvořeníčko. Když dojeli z porodnice a malý postupně prošel kolečkem všech náručí, byla i mně dovolena ta výsada si miminko pochovat. A asi v ten moment to přišlo. Držela jsem ten uzlíček, bála jsem se i dýchat a jen tak zbožně jsem ho pozorovala. Byl dokonalý, úžasný, nejkrásnější, nejroztomilejší a ve mně se rozléval úplně nový, nikdy nepoznaný cit. Láska? Štěstí? Pýcha? Hrdost? Ani nevím, jak bych to nazvala. Každopádně můj maličký synoveček byl pro mne jako blesk z nebe, okamžitě jsem si ho zamilovala a od té chvíle jsem věděla, že to, co v životě nejvíc chci, jsou děti a rodina. Jo, zvláštní u dvanáctileté holky, které pomalu ale jistě startuje důkladná puberta. Ale bylo to tak. Místo lítání venku s vrstevníky jsem škemrala, zda můžu vozit kočárek, místo čučení na večerní seriály jsem koukala švagrové pod ruce při koupání či přebalování, místo snění o klucích před spaním jsem sedávala se švagrovou malému u postýlky a společně jsme mu zpívaly ukolébavky...
Roky plynuly, já víc a víc toužila po miminku, každý můj kluk/přítel/partner, na kterého jsem to "vybafla" se zděsil a utíkal, já to nechápala a postupně jsem začínala být za divnou. Kamarádky si užívaly, já koukala po kočárcích a bříškách a ony se mi smály, že jsem mladá, ať si taky užívám a neblázním. Přece PROBŮH, KDO BY CHTĚL V OSMNÁCTI/DVACETI/DVAaDVACETI... DĚTI?????? Valily na mně nechápavě oči a ťukaly si na čelo. Ale já věděla své, od patnácti jsem si z kapesného a prvních brigád kupovala časopisy pro maminky, maličkatá bodýčka, ponožtičky a dudlíky, knihovnu mi plnily knížky Maminkou spokojeně a bez stresu, Naše dítě v otázkách a odpovědích a mnoho podobných titulů.
Přeskočím pár "chození" atd. Po nástupu do nové práce v roce 2008 jsem se seznámila se skvělým mužem. Po několika měsících jsem nadhodila lehce téma děti. Zaskočený byl, to ano, ale reagoval klidně a rozumně. On totiž děti sice chtěl, ale "ne teď". A proto mne tenkrát hrozně ranila ta jeho věta "... a ty myslíš, že je rozumný mít dítě po třech měsících vztahu?" (zpětně musím uznat, že měl pravdu).
Po roce vztahu (a nechráněného pravidelného sexu) už mi to ale přišlo divné a začala jsem se pídit po informacích, proč a jak a kdy... snažilky mi jistě rozumí. Prošla jsem si Utrogestanem, Clostibegytem, sledováním plodných dní (což při mém nepravidelném cyklu byl docela oříšek), zkoumáním hlenu, jezením chilli, kyseliny listové, kontryhelovým čajem, cvičením dle Mojžíšové, prstíčkovou metodou, stojkami po sexu, knihovnu doplňovaly učebnice pro zdrávky Gynekologie a porodnictví, Jak přirozeně otěhotnět, blablabla. V každém zpoždění jsem viděla naději a bílých testů přibývalo. V roce 2009 mi ruply nervy a zatlačila jsem na svou tehdější doktorku, že se stále nic neděje a že to chci nějak řešit. Poslala mne na laparoskopii.
Na laparce mi zjistili nezvyklou abnormalitu, která téměř znemožňuje přirozené početí. Řekli mi, že moje šance na přirozené otěhotnění je tak max.2%. Zhroutil se mi svět. Brečela jsem v nemocnici, brečela jsem doma, brečela jsem v práci... brečela jsem všude a pořád. Bylo to strašné. Proč? Proč zrovna já? Nevím, jestli byl tehdy můj partner rád nebo smutný, ale podržel mě, neutekl. Upnula jsem se na ta dvě procenta. O dětech jsme občas mluvili, já jsem měla pocit, že mi ujel vlak, každé těhulce s bříškem jsem záviděla až do morku kostí a on měl zas pocit, že na děti je ještě pořád času dost. To mne bolelo ještě víc a bylo období, na které nerada vzpomínám, hádali jsme se, já nás tlačila do dítěte, on argumentoval zázemím, financemi, věkem... byl mnohem rozumnější než já, ale já měla klapky na očích i na uších a mlela jsem si svou. A tak to šlo pořád dál, slunečno, místy trakaře.
Za 8dni mi bude 27let....jooo stihla sem to :D Mam pocit ze to budou ty nejhezci narozeniny 🙂
Achich, za dvě hodiny přijede k nám na návštěvu ségra alias časovaná bomba. Bylo by fajn, kdyby mi vydrželo nějaké to promile ze včerejška v krvi 😀
Jak velké je miminko v 6. týdnu těhotenství, co všechno se mu vyvíjí a co se děje s nastávající maminkou se dočtete v aktuální Těhotenském týdeníčku: http://hladovamama.cz/tehotensky-tydenicek-4-dil/
Cesta domu, zpet do reality z toho bohem zapomenuteho mista, z toho raje a oazy klidu 🙂))
Uz se tesim, az vam napisu dojmy, zazitky i interview s panem Hippem! Dost jsme se pri nasem rozhovoru nasmali (necekal nikdo nic jineho, ze 🙂 ).
#hipp #vylet_na_farmu
Když se ztratí dítě - co dělat a jak tomu předejít: http://detskebezpeci.cz/kdyz-se-ztrati-dite/
Dva jsou mi málo...pořídila jsem si třetí :D
Oslava všech už proběhla 🙂
Eshopy s barefoot a kompromisní obuví: http://vpavucine.blogspot.cz/2016/07/eshopy-s-b...
Dovolenka ve Štůrově 🌞🌞🌞
